27. 11. 2008
POZNÁMKA NA OKRAJ:Snižování daní v době krize, aneb Kancléřka Merkelová se ještě bráníZačátkem týdne snižil Mezinárodní měnový fond odhad růstu HDP pro Českou republiku pod dvě procenta a podle aktualne.cz prý dokonce prohlášil ministr financí Miroslav Kalousek, že by bylo zapotřebí vytvořit záložní plán. Zatímco pro Kalouska je to asi něco nového, v Německu o té na nás se řítící hospodářské krizi už víme delší dobu a od nejrůznějších politických stran i z médií přicházejí žádosti o snížení daní. Angela Merkelová se tomu zatím ještě brání a já bych se nad tím chtěl ještě jednou zamyslet ve své dnešní poznámce... |
Včera jsem poukázal na to, že se Němci stejně asi teď před Vánoci nalézají v nějakém "nákupním opojení" a že už proto by snížení daní nebylo na místě. Dnes bych chtěl poukázat na to, kdo by měl ze snížení daní výhody a proč ty výhody nemají smysluplně silný vliv na HDP. Kdyby se snížila daň z příjmu, lidé bez práce a s malými výdělky by z toho neměli nic. A rodina, která má například k dispozici čistých 5000 euro měsíčně, by neměla dostatečně velkou pobídku, aby opravdu změnila své nákupní chování, pokud by se její příjmy nezvětšily aspoň o 15 procent. Tak velké snížení daně má ale asi jen málo dnes těch tak hlasitě argumentujících "odborníků" na mysli, alespoň určitě ne na delší dobu a tato krize nebude nic krátkodobého. Z tohoto důvodu by bylo hlavním účinkem malého snížení daní, aspoň v Německu, že by lidé víc našetřili. Trochu jiné by to bylo, kdyby se snížila místo daně z příjmů daň z přidané hodnoty. Pro bohatší lidi by to asi taky znamenalo, že by vlastně jen víc uspořili, protože výraznější snížení DPH by nebylo možné, avšak chudší lidé by si mohli kupovat více. Rozmyslete si ale jen krátce, co by si tihle lidé, kteří mají mnohem méně než 1500 euro měsíčně, mohli za takové peníze koupit. Ne že bych jim to nepřál, ale státní ekonomice v krizi by to asi ze šlamastyky ven moc nepomohlo. Při všech těch formách snížení daně ovšem zůstává ještě otázka, co by stát udělal v situaci snižujících se státních příjmů. Myslíte, že by stát měl k tomu, co od občanů nedostal, přidat to, co by mohl investovat bez snížení daní? To asi není možné. Stát by měl proto cílevědomě investovat do něčeho, co by si jinak v nadcházející době nikdy nekoupil. Abychom si dobře rozuměli, měl by investovat nikoliv do nějakých krizových papírů, ale do práce, za kterou by zaplatil a to možná pod podmínkou, že příjemcům objednávek nebude dovoleno nikoho propustit a že budou muset ještě nějaké nové lidi přijmout. Umožnit bohatým lidem změnou práv, aby si našetřili ještě více peněz než normálně, to by podle mého v Německu už nemělo být cílem politiků, protože se rozdíl mezi chudými a bohatými neustále zvětšuje. V době krize by se ale peníze měly investovat, a měly by je investovat i bohatí. K tomu by se jim měly přidat i státní peníze, ovšem jen v tom případě, že by je investovali do svých firem tak, aby vznikla větší poptávka a víc práce. A to jen pod podmínkou, že by oni sami museli investovat nejméně stejně vysoké částky z vlastních zdrojů. A stát by za investice do podniků měl dostat jejich akcie, které by si soukromníci někdy v budoucnosti od státu zase odkoupili zpět. Jsem přesvědčen, že tohle je něco, nad čím by se měl zamyslet i Kalousek. Jestli to udělá, to netuším, ale co si o tom myslíte Vy? . |