Tak nějak jsem si představoval, že peníze jsou jakási realita. I když chápu, že dnes jsou to jen bity v počítači, tak jsem myslel, že někde vznikají. Třeba prací, nebo oslíkem, co se umí zatřepat. A stejně tak jsem si myslel, že co jednou vznikne, nemůže bez náhrady zaniknout. Snad jedině v rámci Einsteinova E=mc2 nebo Boltzmanova S=k logW.

V našem oboru, tedy ve zdravotnictví, se v podstatě už o ničem jiném než o penězích nemluví. Tedy pardon, zapomněl jsem na standardy. A samozřejmě, že ve smyslu, že peníze nejsou. Teda ony jsou, ale ne pro nemocné...

A najednou ejhle. Cosi se stalo, asi krize a po světě se jak králíci z klobouku vytahují biliony, v Kč asi triliony. A tady jsem narazil na svojí intelektuální kapacitu. Kdepak se ty peníze vzaly? Mají státy nějaké tajné truhly nebo oslíky? A pokud proč peníze třeba nedají lidem, co umírají hlady, nebo nemají na zdravotní péči nebo na vzdělání?

Nebo je to spíš o tom, že vytisknou nějaké papírky, říkejme jim třeba dluhopisy a někdo kdo peníze má je koupí. Ale ten kdo kupuje -- investuje je asi nebude chtít koupit bez vidiny budoucího minimálně splacení, spíše zisku. Zadarmo mi peníze půjčí možná maminka ale jinak nikdo. Při těch objemech, krysích závodech kdo dá víc, si neumím představit jiného kupujícího než státy. Asi Čína možná Japonsko, možná další.

Vcelku je to jejich riziko. Ale co zajímá mne je to, že ten dluh musí někdo zaplatit. A státy nikoho jiného, od koho mohou něco získat než nás nemají. Takže platit budu i já. Asi bych přispěl na chleba v Somálsku, na vzdělání pro chytré dítě nebo na zdravotní péči kohokoliv. Ale na podporu průmyslu? A ve finále těch nejbohatších podniků a institucí ve světě? A kde to skončí?

V medicíně se tomu říká circulus viciosus -- bludný kruh. V kybernetice kladná zpětná vazba.

Ekonom skutečně nejsem a snad mi to některý vysvětlí. Ale tento způsob řešení mi připomíná valení sněhové koule do kopce. Bude větší a větší čím více sněhu nasypeme na svah. A jednoho dne bude tak velká, že nás svalí dolu ze svahu. Sisyfos by mohl vyprávět....

Pozn JČ: Úvahy pana Wagnera nejsou ojedinělé. Po světě se teď často poukazuje na to, že nikdo nikdy neřeší obtížnou situaci chudých lidí na světě, přesto vlády se nyní rozhodly zachránit západní hospodářství tak obrovskými finančními částkami, které by zoufalou chudobu třetího světa a úmrtnost dětí, atd., zřejmě jednou provždy řádně vyřešily.

Vysvětlení je nasnadě. Každý se samozřejmě stará jedině o své vlastní zájmy.

Potíž je, že poté, co západní vlády připustily, aby banky a finanční instituce "vyrobily" současnou finanční a ekonomickou krizi, ony je těmi obrovskými finančními balíky musejí zachraňovat. Dobře fungující banky (tedy banky, které podnikatelům a podniků půjčují peníze) jsou základní podmínkou, bez níž se hospodářství rozloží.

Kdyby tedy dnešní západní vlády nesanovaly banky svých zemí obrovskými finančními částkami, došlo by zřejmě brzo k tomu, že bychom na tom všichni byli tak, jako oni chudí v třetím světě. Ani teď to ještě není vyloučeno, že se to stane.