2. 12. 2008
My russkije, aneb tři otázky pro objasněnípolemika s odpovědí Jaromíra Štětiny "O krvi kolaborantů a zrádců" čtenáři Janu Matuszekovi
Občas mě ale přece jen vytočí, když se tito pozdně nebojácní s vykradeným životopisem pokoušejí vystupovat jako osoby, které s minulým režimem bojovaly od svého narození na plný úvazek. Mikoláš Chadima: O cestování na bramborová razítka Zdůvodnění, které podali tři z oslovených senátorů na otázku, proč zvedli ruku pro umístění technicky i strategicky vysoce sporného amerického vojenského zařízení kousek od Prahy, nelze analyzovat prvoplánově. Samozřejmě, že se v případě odpovědí senátorů Tomáše Grulicha, Jiřího Lišky a Jaromíra Štětiny jedná o projevy lidí, kteří neprokazují schopnost uvažovat na základě racionálních argumentů týkajících se radaru. |
Přesto by bylo až příliš jednoduché považovat je za tvory bytostně nerozumné. Účelově racionální motivace jejich jednání patrně existuje, očividně však nesouvisí ani v nejmenším s parametry radaru ani s jeho vojenským významem. Osobně se nedomnívám, že pánové byli podplaceni. Podplácet v době finanční krize vcelku nevýznamné politiky země, která je z hlediska amerických mocenských priorit výrazně periferní, by nebylo účelné. Po přečtení článku Mikoláše Chadimy o tom, jak Jaromír Štětina údajně neobyčejně lehce překonával hranice, jež byly pro obyčejné smrtelníky naprosto nepřekonatelné, mne napadlo, že z jeho postoje bychom leccos pochopili, pokud bychom získali pravdivé odpovědi na tři zcela věcné, jakoukoliv senátorskou hysterií nezatížené otázky:
Mně osobně by se velmi ulevilo, pokud by pravdivá a ověřitelná odpověď na první otázku zněla: ani jednou. V tom případě by pochopitelně zbylé dvě otázky byly už zcela bezpředmětné. Autor je profesorem sociologie na Ostravské univerzitě 7. 4. 2005, Zdeněk Hrabica: Proti rudé hvězdě a proti modrému ptáku - Pokus o občanský portrét senátora Ing. Jaromíra Štětiny ZDE 4. 11. 2005, Právo, Mikoláš Chadima: O cestování na bramborová razítka ZDE 2. 11. 2005, Petr Gočev: Dějiny se opakují dvakrát: poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška ZDE |