2. 12. 2008
Co by měl Obama dělat s protiraketovou obranou?KD│ Prezident Obama bude muset brzy přijmout mnohá těžká rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky, píše Daryl G. Kimball, výkonný ředitel nevládní neziskové organizace Arms Control Association, v listě Washington Times. Jedním z těchto rozhodnutí bude dilema, zda pokračovat v krachujícím úsilí Bushovy administrativy umístit v roce 2011 v Polsku nevyzkoušené antirakety, které by měly čelit dosud neexistující hrozbě íránských raket dlouhého doletu. |
Tato volba nemusí být snadná. Rozhodnutí o rozmístění strategických antiraket může být odloženo, dokud systém neprokáže svou účinnost během realistických testů a dokud nezíská plnou podporu amerických spojenců. Mezitím by měla Obamova administrativa vést vážné rozhovory s ruskými představiteli, aby prozkoumala alternativy nebo přinejmenším dosáhla vzájemné shody ohledně eventuálního rozsahu a kapacit americké strategické protiraketové obrany. Obě strany by rovněž měly zformulovat společnou diplomatickou strategii za účelem omezení globální proliferace raketové technologie. Americká politika v oblasti protiraketové obrany již dlouho volá po vyváženějším a neideologickém přístupu. Proponenti systému po více než deset let přeháněli raketovou hrozbu ze zemí jako Írán nebo Severní Korea a prosazovali protiraketovou obranu, která není připravena k použití. Bushova administrativa v roce 2002 vypověděla Smlouvu o protiraketové obraně a investovala do pentagonské Agentury pro protiraketovou obranu (Missile Defense Agency, MDA) takřka 60 miliard dolarů, přičemž současně agenturu zbavila nutnosti dodržovat normální akviziční standardy a podřídit se kontrole Kongresu. Výsledkem je MDA, která před volbami v roce 2004 postavila pár experimentálních raket. Od roku 1999 dosáhly tyto rakety při velmi nerealistických testech pouze sedmi zásahů z dvanácti možných. Rusko se obává, že některé základny jeho strategických raket by byly v dosahu evropské základny amerického systému, a že navíc nejde o poslední prvek americké protiraketové obrany v Evropě. Tato hrozba s otevřeným koncem Rusko nepřiměje jen k tomu, aby z Polska a České republiky udělalo vojenské cíle. Také to vážně zkomplikuje spolupráci s USA na nové smlouvě o omezení jaderných zbraní, zabezpečení jaderných materiálů a redukci íránského jaderného programu. Upravená antiraketa určená pro polskou základnu není dosud postavena ani vyzkoušena. Je tedy třeba zvážit alternativy, včetně flexibilnějších a účinnějších námořních systémů, které Moskvu tolik nerozčilují. Prezident by měl rovněž spolupracovat s Kongresem při kontrole a přesměrování výdajů MDA. Zdroj: ZDE |