1. 5. 2005
Před britskými všeobecnými volbami, které se budou konat ve čtvrtek 5. května, zintenzivňují odpůrci útoky vůči premiéru Tonymu Blairovi. V neděli publikoval týdeník Sunday Times tajný vládní dokument, podle něhož už před červencem 2002 soukromě přislíbil premiér Tony Blair Georgi Bushovi, že zatáhne Británii do války proti Iráku, a až posléze se bude pokoušet přimět Saddáma Husajna, aby svým chováním poskytl pro útok proti Iráku právní ospravedlnění. Podle listu Sunday Times obsahuje tento dokument údaje o snad nejdůležitějším jednání před válkou proti Iráku. Schůzi vedl Tony Blair a jejími účastníky byli jen jeho nejbližší vládní spolupracovníci. Z dokumentu vyplývá, že Blair podporoval změnu režimu v Iráku od samého začátku, navzdory varování generálního prokurátora lorda Goldsmithe, že by útok na Irák mohl být ilegální. Tajný dokument (v angličtině) ZDE |
Václav Moravec říká, že politici vydírají ČT, protože ji považují za "svoji" televizi. Činí tak prý proto, že jsou vůči ČT v nepřímo nadřízené pozici -- rozhodují o jejím financování. Stanislav Gross zase jinde skutečně upřímně apeluje, aby jeho strana udržovala "mediální disciplínu" a aby našla "dostatečné množství mediátorů". Pesimistický obraz Václava Moravce o vztahu mezi ČT a politikou mají s vůdcovskou výzvou Stanislava Grosse mnoho společného.
Václav Moravec doložil několik konkrétních situací, kdy se politik snažil vyjednávat o podmínkách vysílání (např. Stanislav Gross) nebo se pokusil o flagrantní manipulaci přímo během něj (např. Vlastimil Tlustý). A Stanislav Gross zase volá po tom, aby jeho strana dělala to, o co se snaží i ty ostatní: po efektivním využívání médií. A jistě mu nejde jen o štábní morálku uvnitř strany. Jde také o to, že nabízí-li se dobrá příležitost v podobě ČT, musí toho straničtí "mediátoři" využít. ČT zde vystupuje jako médium veřejné služky.
Jestli jsem dobře pochopil banální termín médium veřejné služby (tedy ne služky), pak má médium, které takto definujeme, sloužit veřejnosti. Pod pojmem veřejnost si dále banálně představuji nejšířeji myslitelný společenský celek tohoto státu. To znamená, že médium veřejné služby má být zdrojem informací všem, nikoli určité skupině, notabene politické elitě společnosti. Je to banální a přitom tomu tak není.
Podle Kodexu ČT o sobě tato televize dost sebevědomě prohlašuje, že "poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře". Zákon o ČT zase žádá "poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, rozvíjet kulturní identitu českého národa...". Jak se to slučuje s popisovaným stavem, nevím. Všem to ale patrně přijde banální.
Jak ale zbavit ČT dost neblahého vlivu politiků? Možnost by tu byla -- zbavit je moci nad rozhodnutím o existenčních záležitostech televize veřejné služby. Nemá-li politika dostatečný respekt vůči zákonem požadované nezávislosti ČT, pak tím ohrožuje samotnou podstatu její funkce veřejné služby. Je tedy potřeba přistoupit na takové podmínky, které by politickou scénu donutily si tento respekt vytvořit. Pokud by o koncesionářských poplatcích nerozhodoval parlament, ale přímo veřejnost, která zakládá samotný statut ČT, pak by politici neměli žádný prostředek, jak na veřejnoprávní médium vytvářet nátlak a ČT by tak třeba klidně mohla odvysílat prázdnou židli místo nepřítomného politika a tvrdě ho k tomu zkritizovat jeho oponentem. Adekvátní reakcí veřejnosti by byla odměna.
Otázka médií veřejné služby je velice citlivá. Médium veřejné služby by mělo být dostatečně chráněno před snahami různých zájmových skupin, např. politických stran, o zneužívání, manipulaci, ale třeba i privatizaci. Možnost, jak by toho mohli dosáhnout, by tedy měla být minimalizována. A řešení? Jedno referendum máme za dveřmi a snad už pak zůstane tento ryze demokratický prostředek součástí našeho ústavního pořádku trvale.
1. 5. 2005
Jak jsem byl na komunistické demonstraci:Vypadalo to na hezký den, krásný první máj, tak proč se neprojít po Praze? Informace z minulého dne nasvědčují, že na Letné si dají dostaveníčko komunisté i antikomunisté s konzervativci. Proč nezajít vyslechnout druhou nejsilnější stranu, zkonfrontovat své předsudky. |
29. 4. 2005
"Chceme spravedlnost nejen pro Gordona, ale pro všechny chlapce, usmrcené v Iráku i pro všechny usmrcené Iráčany. Radím se nyní s právníky, protože chci pohnat Tonyho Blaira před soud pro válečné zločiny. Jsem totiž přesvědčena, že je odpovědný za smrt mého syna i za smrt ostatních chlapců. Je načase, abychom se postavili proti vládě a řekli jí, že už jejich lži snášet nebudeme." Právník Anwar dodal: "Blair nese odpovědnost za smrt mnoha synů a dcer, je to dluh, který nebude nikdy moci splatit. Tony Blair poslal Gordona Gentla, aby zemřel za ropu. Tvrdil, že cílem útoku na Irák bylo zabránit použití zbraní hromadného ničení, avšak nyní víme, že cílem války byla protizákonná změna režimu. Nyní je načase nést zopovědnost - za více než 88 usmrcených britských vojáků, za více než 100 000 nevinných iráckých obětí, mužů, žen a dětí."
Matka britského vojáka, usmrceného v Iráku, se chce pokusit použít Evropskou konvenci pro lidská práva a podat podnět k trestnímu stíhání na premiéra Tonyho Blaira za smrt jejího syna a za to, co charakterizuje jako "válečné zločiny". Rose Gentlová, jejíž devatenáctileteý syn Gordon byl loni v červnu usmrcen při výbuchu u silnice nedaleko iráckého města Basra, řekla na tiskové konferenci ve skotském městě East Kilbride, že bude "intenzivně bojovat" o to, aby dostala britského premiéra před soud. |
29. 4. 2005
1. Proč změnil britský generální prokurátor názor na válku v Iráku v období od 7. března a 17, března 2003 a najednou před útokem na Irák přestal varovat? ptá se britský deník Independent a pokračuje: Jaká další jednání se konala během oněch 10 dní, že to vyvolalo u generálního prokurátora tak dramatickou změnu názorů? Jak významná byla jeho schůzka dne 13. března s lordem Falconerem, těsným spolupracovníkem Tonyho Blaira, a Sally Morganovou, Blairovou politickou pravou rukou? 2. Kdy požádal Tony Blair poprvé generálního prokurátora o jeho právní expertizu ohledně legálnosti útoku na Irák? Bylo to v době mobilizace vojsk pro invazi, anebo to bylo po Blairové schůzce na Bushově ranči v Texasu v dubnu 2002? Jaký vliv vyvinuli poradci z Bílého domu na britského generálního prokurátora? (John Bellinger, poradce americké Národní bezpečnostní rady, prý řekl: "Měli jsme problémy s vaším generálním prokurátorem, ale nakonec se nám je podařilo odstranit.") |
29. 4. 2005
Prohraje Tony Blair kvůli lhaní o válce v Iráku všeobecné volby?Plných 13 stran původně tajné právní expertizy britského generálního prokurátora ohledně legálnosti útoku na Irák bylo ve čtvrtek zveřejněno ve Velké Británii. Tony Blair jen s obtížemi čelí obvinění, že uvedl parlament i svou vládu v omyl ohledně obsahu tohoto dokumentu. Britská vláda se dosud úporně bránila zveřejnění této expertizy. Plný text tohoto přísně tajného dokumentu - v angličtině ZDE |
29. 4. 2005
|
28. 4. 2005
Václav Moravec: Můj odchod z České televizeJe možné kulturní, politické, jiné -- britské -- prostředí -- šněrovat na český kontext? Já na to odpovím: Ano, já jsem se snažil maximálně chovat jako ten Paxman, ale pohybuju se v prostředí s nějakou politickou kulturou, s nějakou kulturou mediální. Byl to tanec mezi vejci. To je právě ta zkušenost, za niž jsem za těch patnáct měsíců vděčný. Já vím, že kdybych ty věci zveřejňoval -- a rozhodl jsem se tak učinit po svém odchodu, protože teď už si to mohu dovolit, tím už teď té televizi neublížím tak, že bych ji ubližoval pořád. Ale jestliže je tady generální ředitel, který se snaží politické reprezentaci po osmi letech říct, že už opravdu je nezbytné zvýšit koncesionářské poplatky ... Politická reprezentace na jednu stranu chce držet Českou televizi v šachu a na druhou stranu nemá odvahu ji zprivatizovat. S Václavem Moravcem hovořil o jeho odchodu z České televize Jan Čulík. |
29. 4. 2005
Mám jednu připomínku k Vašemu rozhovoru s p. Moravcem, píše Michal Škop. Moc mi chybělo objasnění, proč do pořadu nebyli zváni lidé (minimálně) z EU mimo ČR. (Vždyť např. rozhodnutí p. Fischera, německého ministra zahraničí, o snadném udělování viz pro občany Ukrajiny a Ruska, jde zcela proti politice české, která je ohledně víz velice restriktivní - ale už za dva půl roku pravděpodobně bude ČR v schengenském prostoru, a tak vízum do jedné země EU bude platit i v ČR. To jen jako aktuální ukázka toho, že život v ČR není ovlivňován jen pražskými politiky (a úředníky), kteří byli vždy většinovými aktéry pořadu. |
29. 4. 2005
1. VÝROČÍ tisková zpráva Unie Evropských Federalistů v České republice Před rokem, 1. května 2004, vstoupila Česká republika do Evropské unie. Evropští federalisté v České republice jsou přesvědčeni, že bilance prvního roku našeho členství v Unii je veskrze pozitivní. Nepotvrdily se žádné katastrofické scénáře, jak je předpovídali odpůrci vstupu ČR do EU před referendem v roce 2003. Vývoj české ekonomiky je nejlepším dokladem toho, že se čeští euroskeptici mýlili, a že naše členství v Evropské unii s sebou přináší mnohé hmatatelné výhody. |
29. 4. 2005
|
29. 4. 2005
Článek Štěpána Kotrby "Metody práce publicistiky - ukázka jednoho dne", "je postaven na nepřesných faktech, a na vyslovených nepravdách," zdůrazňuje Martin Erva, externí spolupracovník České televize a parlamentní zpravodaj agentury ČIA. Protestuje, že není pravda, že se podílel na antikomunistickém protestu před hotelem Olympik. "'Ještě v pátek se domlouval s antikomunistickým aktivistou Janem Šináglem... Divadlo mohlo začít,' napsal Kotrba. Celé to ale není pravda. S demonstrací jsem neměl nic společného, s panem Šináglem jsem se na ničem nedomlouval. To mi mohou dosvědčit kolegové novináři," podtrhuje Erva a odmítá i svou charakteristiku jako "'Aktivisty krajně pravicového internetového serveru ePortal a jeho papírové podoby Portál,' jak píše Kotrba." Erva vysvětluje: "V obou periodikách jsem v minulosti publikoval, již několik měsíců je ale tato záležitost passé. Každý, kdo si přečte mé články (které ostatně připojil Kotrba k mé obžalobě) jasně uvidí, že nejde o primitivní krajně pravicová díla, ale o standardní novinářskou práci. 'Reportáž mladého konzervativce a antikomunisty,' píše o mně Kotrba. Avšak členem organizace Mladí konzervativci už nejsem drahnou dobu," brání se Erva a pokračuje: "V závěru svého článku Kotrba tvrdí: 'E-Portál, do kterého Erva přispíval (sic!) a s jehož redaktory se dodnes kamarádí, je pořadatelem antikomunistické provokace na letošním setkání komunistů 1. máje na Letné. Bude i tuto akci pro Českou televizi dokumentovat 'reportér' Martin Erva?' ptá se Kotrba. Moje zapojení do nějaké podobné akce je čirá hloupost," odmítá Kotrbovo obvinění Martin Erva. Stručná reakce Štěpána Kotrby: Seriózní žurnalistika se pozná sama. Nejinak tomu je u článku Martina Ervy na ePortálu, ve kterém informuje 1. 7. 2004 o vstupu Petra Kotta do klubu US-DEU pod titulkem Kněz, ožrala a velvyslanec z Londýna... |
29. 4. 2005
Když nedávno, v souvislosti se jmenováním Jozefa Ratzingera papežem, britský Observer zveřejnil článek o tom, že Papež Benedikt XVI. "blokoval vyšetřování pedofilních skandálů", ozvali se někteří věřící s tím, že Observer i Britské listy, které o článku informovaly, lžou. Informace o věrolomnosti církve a snaze po utajení skandálů o souložích kněží s nezletilými či dokonce o svádění ke hříchu proti 6. přikázání při udílení, u příležitosti nebo pod záminkou svátostí smíření, je ve světě známá věc. Stejně jako ignorující tolerance katolické církve vůči smilstvu mezi příbuznými - zneužívání dcer svými otci a jinými mužskými příbuznými, ke kterému docházelo ještě v průběhu 19. století a na počátku století 20. na vesnicích. I v Čechách. Církev "svatá" římskokatolická si vymínila, že vyšetřování těchto zločinů bude probíhat pouze podle církevního práva pod přímým dozorem Apoštolského tribunálu Kongregace pro nauku víry, pod pečetí pontifikálního tajemství. Stalo se tak papežským listem SACRAMENTORUM SANCTITATIS TUTELA z 30. 4. 2001 a následnými prováděcími předpisy. Dopis nařizuje, aby veškeré "předběžné vyšetřování" obvinění ze sexuálního zneužívání nezletilých osob kněžími bylo odesláno do Ratzingerova úřadu, který má pravomoc je předat soukromým tribunálům, v nichž "funkcí soudce, prosazovatele spravedlnosti, notářského a právního zástupce mohou platně v těchto případech vykonávat pouze kněz". Poté se celý spis musí zaslat do Vatikánu. O světské spravedlnosti v papežském listu není ani slovo. Co je císaře, dej císařovi, co je Božího, dej Bohu... Papežský list SACRAMENTORUM SANCTITATIS TUTELA - v agličtině ZDE List DE DELICTIS GRAVIORIBUS Kongregace pro nauku víry - v latině ZDE
překlad příslušných pasáží listu Kongregace pro nauku víry
- v češtině ZDE |
29. 4. 2005
Vatikánské dominanty 2Nezdá se poněkud zvláštní, že nejzávažnější mariánské dogma bylo vyhlášeno teprve roku 1950? Přitom jde o dogma, pro něž neexistují naprosto žádné novozákonní doklady. Nadto se týká v tom našem "kosmicky" relativně gramotném věku názorně stěží představitelného Mariina "nanebevzetí". Navíc jak Jan Pavel II., tak ještě jako kardinál i jeho nástupce, Benedikt XVI., prokazatelně velmi mnoho pro další pěstování takto zaštítěného kultu již vykonali. |
29. 4. 2005
Zdena Bratršovská, František Hrdlička
"Ptáka poznáš podle peří, vlka po srsti a člověka po řeči", tvrdí španělské přísloví. Řeč je nesporně svrchovaným lidským projevem, i když vědci postupně objevují "řeč" kytovců, ptáků a jiných živočichů. Není snadné představit si společenství, v němž by se lidé nedomlouvali na kolektivní akci, v němž by si (ať už klidně či vzrušeně) nevyměňovali názory, nebo v němž by aspoň nepřeváděli do slov to, co jim právě táhne hlavou. Povšimli jste si, jak úzkostlivě dbají moderátoři rozhlasových či televizních pořadů na to, aby ve vysílání nevznikla pomlka? To si nemohou vzít na svědomí -- nejen proto, že jsou placeni za souvislé mluvení, nýbrž i kvůli svým divákům a posluchačům, které by taková pauza notně znervózněla. Co se děje? Postihlo snad moderátora něco mimořádného, náhlá nevolnost či dokonce infarkt? Nevnikli do budovy, v níž sídlí rozhlas či televize, nevítaní vetřelci, například okupanti či teroristé? Diváci a posluchači jsou zkrátka zvyklí, že pokud řeč plyne, je vše v pořádku, zatímco nenadálé ticho věstí zmatek nebo nebezpečí. |
29. 4. 2005
Modrá šance o zaměstnanosti MODRÁ ŠANCE Autorkou této modré šance je Alena Páralová. Je velmi pracovitá, neboť mimo tématu práce (ne-zaměstnanosti) je autorkou i modré šance sociálních věcí. Takže, co nám připravila v oblasti zaměstnanosti po likvidaci solidarity v sociálním systému? Správně říká, že "Jednou z největších životních jistot je pro člověka skutečnost, že má práci, kde je užitečný a nepostradatelný". Bohužel - doba, kdy měl každý práci, je pryč. A to je asi to jediné, po čem se nám z minulosti stýská. Žijeme v době, kde nezaměstnanost je něco normálního. Modrá šance ODS TÉMA BL |
29. 4. 2005
Prvního května už bývá jaro v plném květu. Ty vůně a barvy navíc protepluje slunce. Letos můžeme vzpomenout na ten den tady v Brně nejen jako snad prohřátý, ale taky jako už na zaokrouhleně výroční. Je ještě dost Brňanů, kteří si vzpomenou nebo možná přečtou, že před šedesáti lety to byl zároveň první "1. máj", který byl pro Brno už definitivně po válce. A také pro většinu obcí na jih a jihovýchod od Brna. Netrvalo pak dlouho, a začal být ten den spojován jakoby taky s 5. květnem, a to jako začátkem Pražského povstání. A rovněž s 9. květnem, a to jako Dnem vítězství pro celý tzv. Východní blok. Přitom na Západě byl ten den slaven o den dříve. |
29. 4. 2005
Den volna. Svátek práce. Den komunistických manifestací a anarchistických demonstrací. V poslední době také občas příležitost k neonacistickým průvodům. Čas techno-parties. Anebo také čas majálesu, studentských oslav či demonstrací za legalizaci marihuany, které se podobají spíše hudebním festivalům. Tím vším je první květen na počátku třetího tisíciletí. Jaké jsou ale historické souvislosti tohoto dne? A kdo a s jakými cíli se během něj vlastně setkává? První máj a jeho tradice VÍCE INFORMACÍ 1. máj 200509:00 až 12:30, Letenská pláň, Praha 7 - Prvomájová oslava KSČM spojená s oslavou 60. výročí osvobození Československa od fašismu. Hlavní projev přednese předseda strany Miroslav Grebeníček. 10:00, u Metronomu, Praha 7 - Letná - Demonstrace Zastavme komunisty!, kterou pořádá Mladá pravice a Konzervativní strana. 13:00 až 17:00, Petřín - Petřínské slavnosti, které pořádá pražská ODS. Zábavné odpoledne s hudbou a atrakcemi pro děti. Lidé budou moci zdarma vyjet na Petřín lanovkou, projít se bludištěm a vyjít na rozhlednu. 14:00, Křižíkova fontána, Výstaviště - Oslava Svátku práce, kterou pořádá pražská organizace ČSSD. V 15:00 vystoupení folklorního souboru Lúčnica. Pro děti je připravena šťastná hodinka, během které mohou zdarma využít atrakce pražského Výstaviště. 15:00, u sochy mistra Jana Husa, Staroměstské nám. - Sraz příslušníků nacionalistických stran a hnutí, kteří budou pod heslem Vlast a národ nade vše protestovat proti Evropské unii i její ústavě. Společně budou také protestovat proti přítomnosti sudetoněmeckého landsmanšaftu v České republice. Uspořádají pochod ze Staroměstského náměstí před pražskou kancelář landsmanšaftu v Tomášské ulici. Tradiční prvomájové akce anarchistů se nejspíše přesouvají do Brna, jak o tom informují stránky ČSAF. První máj jako TÉMA BL |
29. 4. 2005
ProtestFest 2oo5 - proti válce a zbrojenítisková zpráva Rádi bychom Vás pozvali na streetFest, který se bude konat v sobotu 30.4. od 12:00 h na Moravském náměstí v Brně. Kromě vystoupení hudebních skupin ve stylu ska, reggae, hip-hop a hard core, soundsystémů a prezentace informačních stánků různých hnutí a organizací a aktivistických skupin, proběhnou na náměstí výstavy, happeningy, grafitti exhibice, divadelní a taneční vystoupení. Akce bude v 17:30 pokračovat pochodem s alegorickými vozy ulicemi města do parku v Pisárkách. Program bude zakončen afterparty při restauraci na Střeláku v Pisáreckém parku (u Anthroposu). StreetFest je součástí ProtestFestu 2oo5, týdne aktivit proti válce a zbrojení. |
29. 4. 2005
Zdena Bratršovská, František Hrdlička
Nápadnost tohoto nadpisu je záměrná: Spěch i úspěch mají totiž společnou etymologii. Poučení, jak doufáme, je nasnadě; shoduje se v podstatě se známým podnikatelským sloganem Time is money. Naši předkové by se nestačili divit, jak jsme dokázali pozemský život zdynamizovat: Než by stačili přejít ulici, srazila by je naleštěná limuzína. Než by stačili oborat pole, vyrostly by na něm základy nové továrny. A než by stačili umřít, zdravotník by je usvědčil z klinické smrti a přivolal by pohřební službu, s kterou spolupracuje. |
29. 4. 2005
Velice vtipné a výstižné dílko Filipa Sklenáře "Poslední soud" bych chtěl upřesnit malou reakcí. Vrátím se ovšem těsně před scénu, kterou líčí... ďábel hovoří s Bohem beze všech svědků: |
30. 4. 2003
Anton Szandor LaVey Východ je domom neviestok, pejúcich chválu v plameňoch najvyššieho šťastia, v ktorých Pán temnôt otvoril Svoje ústa; stali sa živými príbytkami, v ktorých raduje sa sila muža, zdobené sú skvelými ornamentami a konajú zázraky na všetkých tvoroch, ktorých kráľovstvo a zotrvanie sú Tretím a Štvrtým, silnými vežami a miestami útechy, stolcami rozkoše a zotrvania. Ó, vy služobnice rozkoše, Dajte sa na pochod!, Objavte sa!, Pejte chválu na Zem a mocných medzi nami! Lebo preto je tejto pamiatke daná moc, a naša sila rastie v tom, kto nám prináša útechu. Siedmy Enochiánsky kľúč Najväčšia príťažlivosť mágie nespočíva v jej použití, ale v jej ezoterických zákrutách. Príchuť tajomstva, ktoré tak ťažko halí praktikovanie čiernych umení, bola podporovaná, nech už dobrovoľne či z neznalosti tými, ktorí radi prehlasujú, že sú najväčšími znalcami týchto vecí. Ak je najkratšou spojnicou medzi dvoma bodmi priamka, potom by z uznávaných okultistov boli dobrí stavitelia bludísk. Základné princípy obradnej mágie boli tak dlho odsunované medzi neustále preberané zlomky scholastického mysticizmu, až sa adept čarodejníctva stal obeťou mätenia, ktorého sa on potom sám dopúšťal na iných! Ako analógiu je možné uviesť príklad študenta aplikovanej psychológie, ktorý navzdory tomu, že o veci vie všetko, nedokáže nadviazať priateľstvo. Satanská bible Antona Szandora LaVeye - v češtině ZDE ZDE Chaos-magie nenahlíží přání, touhy a víru jako cíl kterého má být dosaženo, ale jako nástroj k tvoření řetezce kauzalit (následků). Tímto postojem čelíme strašlivé svobodě v rámci které NIC NENÍ PRAVDA A VŠE JE DOVOLENO. Tedy nelze se spoléhat na žádné jistoty a přitom následky mohou být strašlivé. Smích zdá se být tou jedinou obranou před uvědomněním si toho, že člověk a jeho ego vlastně v podstatě neexistují.
Peter J. Carroll, Principia Chaotica ZDE |
30. 4. 2005
V krčské lesní restauraci Na tý louce zelený proběhlo 30. 4. setkání nového premiéra Paroubka, ministra práce Škromacha, poslanců Jana Kavana, Karla Šplíchala a Stanislava Křečka a dalších sociálních demokratů s výkvětem sociálně demokratických čarodějnic. Odpoledne, původně plánované jako atrakce pro děti a jejich rodiče z přilehlého sídliště, díky vrcholné přitažlivosti tohoto setkání neskončilo ani večer... |
29. 4. 2005
Tisková zpráva Dovolujeme si Vás tímto pozvat na dvě akce, které se budou konat tento víkend 30.4. a 1.5.2005. 30.4. se bude konat Pálení čarodějnic. Půjde průvod více než 100 převlečených čarodějnic od Městského úřadu Mšené - Lázně do lázeňského parku, tam poté proběhne formace čarodějnic a spálí se figurína převlečená za čarodějnici. Sraz čarodějnic před MÚ bude v 17 hodin a odchod v 17:30. 1.5. se bude v Lázních Mšené otevírat lázeňská sezóna. Je připraven pestrý program, budou hrát orchestry, mažoretky předvedou vystoupení, budete si moci vyzkoušet procedury a masáže a ve 13 hodin dojde za účasti agentury Dobrý den k odhalení "nekonečného obrazu", který namalovali děti ze ZŠ Mšené - Lázně. Obraz je přibližně 200 m dlouhý a jsou na něm kresby žáků všech tříd. Raritou je postava úchyláka, kterého žáci namalovali, jak sedí na lavičce v parku. Paní učitelka ho nechala opravit a tak ho žáci "oblékli". |
29. 4. 2005
Snad z věcných snad z politických důvodů se hodně mluví o Evropské ústavě, Evropské unii. Nejsem politik a vzhledem ke svému věku se svojí intelektuální kapacitou už musím nakládat uvážlivě, míní Petr Wagner. Proto jí většinou rezervuji pro svoje profesní témata. Nicméně o Evropě přemýšlím. Co mně překvapuje, je, jak mnoho se směr mých úvah liší od mediálně-politických, prezentovaných v ČR. Evropa je zvláštní kontinent. Rozmazlený i týraný, rozparcelovaný i jednotný, válčiště světa i místo uzavírání mírových smluv, rodiště nejskvělejších myšlenek i pustého primitivismu. Co je historie psána hledají klany, tlupy, rody, kmeny i státy způsob jak potlačit druhé nebo alespoň spolu žít v míru. Válčení je v Evropě forma existence hmoty.... To co na Evropské unii vidím jako zásadní, je hledání cesty jak spolu žít. Jak spolu neválčit v tomto omezeném prostoru tak přeplněném zájmy a "zájmy". Jak spolu mluvit, obchodovat, poznávat své jedinečné a přesto tak podobné kultury. Ano chápu, že je jednoduché vytahovat národní záležitosti, nabubřelost byrokratů a přebujelost "evropských" úřadů, ale není tak dávno co jeden chytrý pán /tehdy ministr financí/ říkal, že je potřeba vážit, zvažovat a porovnávat. Zisky a ztráty. Přínos a škodlivost. Možnosti a realitu. Pokud se nám podaří alespoň v Evropě spolu neválčit, ty stovky kanceláří po Bruselu a Strasbourgu za to stály. Pokud se podaří něco navíc tím líp. Ale nemusím to mít včera, stačí zítra. petr wagner |
30. 4. 2005
Titulek s webovou adresou je stručnou - snad až příliš stručnou - ilustrací rozsáhlé pozornosti, kterou Český rozhlas věnuje 60. výročí ukončení II. světové války v celém vysílání stanice Radiožurnál, ale i stanice Praha či Vltava. Je ale zároveň ukázkou odstupu, který od heroismu a vlastenectví dob minulých má současná generace. Je potřeba poděkovat všem posluchačům, kteří zaslali svou vlastní vzpomínku a přispěli tak k uchování paměti národa na 5. květen 1945. Webové stránky, které vznikaly celý rok pečlivostí a fandovským snažením historika - učitele a znalce vojenské historie, ředitele Radiožurnálu Alexandra Píchy a kolektivu autorů jsou převážně původním obsahem - příspěvkem k plastickému, pravdivému a nezkreslenému poznání minulosti. Jsou zároveň způsobem, jak dokumentovat bohatství historických pramenů a zpřístupnit je co nejkomlexněji veřejnosti - jako paměť národa. Jsou způsobem, jak přispět k výuce historie ve školách, jsou způsobem, jak zachovat poselství o odhodlání Čechů žít svobodně - i přes současnou kosmopolitní a ahistorickou, postmoderní dobu.
Vysílání Československého rozhlasu v roce 1945 se šířilo na vlně 415 m. Slavná slova hlasatele Mančala "Voláme českou policii, české četnictvo a vládní vojsko na pomoc Českému rozhlasu!" se zachovala a můžete si dnes poslechnout jejich autentickou podobu, jak zazněla z vysílání 5. května 1945 ve 12:37hod. Bylo prvním veřejným povelem k masovému vystoupení čeckých občanů proti německým okupantům. Kombinace výkladu s orální historií - zaznamenanými vzpomínkami a zachráněnými deníky pamětníků a veteránů, historický přehled, odkazy na různé prameny a podrobnosti o vojenské technice armád jsou obsahem didakticky multimediálních webových stránek o konci II. světové války. Na pomoc Rozhlasu - zdroj:VHÚ Volání Českého rozhlasu o pomoc a dramatické boje o rozhlasovou budovu na Vinohradech jsou symbolem Pražského povstání proti nacistům. Na počest všech, kdo o svobodu Čechů a Slováků bojovali ve Slovenském národním povstání, v Dukelském průsmyku i jinde, a pro autentické připomenutí jednoho z nejvýznamnějších momentů osvobození Československa od hrůz nacismu proto uspořádal Český rozhlas unikátní Rekonstrukci bojů o Český rozhlas. Rekonstrukce bojů se odehraje valnou většinou na autentických místech na Vinohradské třídě a v Balbínově ulici. Do akce bude zapojeno přes 80 účinkujících, historická osobní a nákladní auta, historická tramvaj, historický polopásový obrněný transportér, historický pásový stíhač tanků Hetzer, další dobové zbraně, technika a rekvizity. Tato akce bude součástí oslav 60. výročí konce druhé světové války. Vznikl rozsáhlý rozhlasový dokument o atentátu na Heydricha na stanici Vltava, vzniklo i dvojité audioCD s názvem Druhá světová válka v archivu Českého rozhlasu se 158 minutami autentických archivních záznamů z let 1938 - 1945. Český rozhlas nezapomíná, že byl vždy součástí klíčových situací v historii Československa, nezapomíná, že je institucí veřejné služby. Nezapomíná, že jeho posláním je informovat, vzdělávat i bavit.. Autor je členem Rady ČRo |
29. 4. 2005
Chci Vás upozornit na desetidílný rozhlasový dokument Atentát na Reinharda Heydricha, který začne postupně vysílat počínaje touto nedělí 1. května 2005 Český rozhlas 3 - stanice Vltava od 16 hodin, upozorňuje Michal Šimek. Jde o vyjímečnou příležitost, kdy všichni zájemci o novodobou historii se budou moci seznámit s názory a pohledy pamětníků, lidí, kteří přežili a osobně znali parašutisty Josefa Gabčíka a Jana Kubiše (dosud žijící nebo nedávno zemřelí parašutisté) nebo s lidmi, kteří se podíleli na vysílání zpravodajských informací z Protektorátu Čechy a Morava do Velké Británie. Digitální vysílání stanice ČRo 3 - WMA 16 kbps32 kbps48 kbps96 kbps )( Dodejme, že pořady tohoto druhu, stejně jako základní audio i video dokumenty by měly být permanentně umístěny v digitální formě jako paměť národa v rozhlasovém a televizním archivu na internetu, píše Jan Čulík a dodává: Jsem v těchto dnech na mezinárodní konferenci o historii televizního vysílání v Evropě v holandském Utrechtu a o vytváření takovýchto - mezinárodních - archivů se zde referuje. Jak to vypadá v ČR? V ČRo se prý vytváření takového digitálního archivu v poslední době prý jaksi zadřelo... Komentář Štěpána Kotrby: Český rozhlas v žádném případě neopomíjí zpřístupnění všech archivních dokumentů, u kterých to dovoluje autorský zákon, v digitální podobě. Vše je ale závislé na ekonomických možnostech. V státním rozpočtu na rok 2005 neprošla žádost o dotace ve výši 16 milionů Kč na digitalizaci nejstaršího archivu na evropském kontinentu - archivu ČRo. Byla ale schválena dotace 144 milionů na MFF Karlovy Vary... Z toho je vidět, čemu ministerstvo kultury dává přednost. Datová a finanční náročnost digitálního audioarchivu o celkové kapacitě desítek miliónů minut, přístupných bez zpoplatnění po internetu, vylučuje polovičaté řešení. Odpovědnost za kvalitu digitalizace - jako jediné konečné formy zachování řady záznamů - vylučuje polovičaté řešení. Přitom některé záznamy na magnetických nosičích se v tomto archivu každoročně zničí stářím a nenávratně se tak ztrácí audiohistorie České republiky. Český rozhlas ale hospodaří pouze s těmi penězi, které má... V roce 2004 bylo několik tisíc minut záznamů, které byly definitvně vyřazeny. Desítky tisíc minut ale nemohly být zachovány v plné kvalitě ani ze současného vysílání... V současné době se proto projektuje v návaznosti na schválenou strategii digitalizace vysílání ČRo centrální audiodatové skladiště. Jeho kapacita se počítá ovšem na desítky, možná i stovky TB diskového pole. V současné době je už v provozu živé vysílání všech celoplošných stanic a aplikace Rádio na přání , která umožňuje komponování vlastního programu, jeho poslech, ale i ukládání vysílaného zvuku uživatelem. Tato převratná novinka umožní dynamickou dramaturgii samotným posluchačem. Obrací se tak princip fungování rádia na nabídku, ze které si uživatel bude moci sám vybírat dle svého zájmu a v čase, který mu bude vyhovovat. V současné době už existuje u řady rozhlasových příspěvků či pořadů jejich trvalá digitální zvuková podoba na internetových stránkách Českého rozhlasu. To nejlepší z rozhlasového archivu už na internetu je. 60. výročí 2. světové války má v Českém rozhlase vlastní internetový portál včetně zvukových záznamů. |
29. 4. 2005
Všem mým návistníkům i nenávistníkůmtisková zpráva spolku Šalamoun
V pátek 29. 4. 2005 v 21:10 bude Český rozhlas 6 vysílat na frekvencích 639 kHz | 954 kHz | 1332 kHz v pořadu "Česká justice" 6. díl promluv na téma "Paradoxy české justice". Komentované kauzy: pokus nejvyšší státní zástupkyně o kriminalizaci ministra spravedlnosti - kauza "katarského prince", kriminalizace předsedy občanského sdružení Spravedlnost dětem soudci okresu Ústí n.L -- obvinění z útoku na státní orgán. Poslech na vlastní nebezpečí posluchače: jsem laik, mé výroky nelze chápat jako zjevenou pravdu. Zahraniční , či pevně k internetu připojené zájemce upozorňujeme, že Český rozhlas lze poslouchat na internetu ZDE |
29. 4. 2005
Podle Přemysla Janýra se Václav Klaus "k hodnotám společnosti, participace, spolupráce, vzájemnosti, solidarity, zodpovědnosti, kontroly, etiky, se staví zásadně odmítavě a dostává z nich kopřivku." Možná. Podívejme se tedy blíže na tyto hodnoty, jak proti nim podle PJ současný český prezident v minulosti bojoval. |
28. 4. 2005
Rozhovor pro stránky Democracy Now přeložil Martin Mrzena Naomi Klein: Ze všeho nejdřív bych chtěla říct, že Giuliana by jistě ráda byla ve vašem pořadu osobně, ale jednou z věcí, které mě při setkání s ní překvapily, bylo, že její zdravotní stav byl poměrně horší, než jsme byli vedeni si myslet. Její zranění byla popisována jako poměrně lehká; byla zasažena do ramene. Když jsem se s ní však setkala, byla zjevně ve velmi špatném stavu, a proto není dnes ráno ve vysílání. Byla zasažena ze zbraně na vrchu tanku, což znamená, že střela byla skutečně velké ráže. Zasažena byla čtyřpalcovým projektilem, který pronikl do její těla a roztrhal se. A nezranil jen její rameno, ale prorazil i její plíci. A její plíce se plní vodou a z tohoto poměrně vážného zranění pramení další komplikace. Tohle je jen jeden z detailů. O incidentu mi řekla mnohé čemu jsem plně neporozuměla ze zpráv v tisku. Nejvíce jednomu -- a v tom bych ráda udělala jasno - Giuliana neříká, že si je jakkoli jistá, že útok na jejich vozidlo byl záměrný. Ona jednoduše říká, že má mnoho, mnoho nezodpovězených otázek a že existuje mnoho částí její přímé zkušenosti, které jednoduše nesouhlasí s oficiální americkou verzí události. |
29. 4. 2005
Zapomenutá pravda:
Hrůzu nahání, coť mimo naše chápání
Právní bezvědomí -- vyšší stupeň vnímání zákonnosti
Klepydémie -- jedna z nejnebezpečnějších nákaz
Boudygardi -- zvláštní ochrana
Jednací hřad -- sněmovní zasedání
Zákaz koření v hospodách -- inovace
Aktualizované rčení :Hloupému napověz, chytrého pověs
Starší úslovníky ZDE |
28. 4. 2005
Leonardo Boff, Servicios Koinonía preložil Miroslav Spišák
Povýšenie kardinála Josepha Ratzingera na pápeža katolíckej cirkvi prinieslo niektorým spokojnosť, iných zase znepokojilo. Tieto obavy spôsobujú dva faktory: jedným je jeho štýl správy cirkvi, druhým jeho základný postoj k dnešnému pluralitnému svetu. Počas svojich viac ako dvadsiatich rokoch vo funkcii prefekta Kongregácie doktríny viery a opäť počas svojej kázne kardinálom pred vstupom do konkláve dal Benedikt XVI. jasne najavo, že mieni pokračovať v línii svojho predchodcu. |
27. 4. 2005
Hospodin: Národy slyšte! Přikázal jsem svým andělům, aby shromáždili všechny živé lidské bytosti, vzkřísili mrtvé a přivedli je sem, aby všichni prostřednictvím posledního soudu poznali, že já jsem Bůh, Hospodin zástupů. Nebudu soudit lidstvo jako celek, budu posuzovat skutky každého člověka zvlášť, a to podle Mojžíšova zákona ve smyslu pozdějších apokalyptických novelizací a dalších právních předpisů. Tak se naplní litera Zákona a každý konečně pozná, že já jsem Spravedlivý. Zahajuji přelíčení. Satan: Vaše Stálá Uraženosti, jménem svých mandantů vznáším námitku proti podjatosti soudu. Hospodin: Cože?! |
28. 4. 2005
Minister školstva Martin Fronc nesie plnú zodpovednosť za zbabrané maturity. Vyplýva to z vyhlášky, ktorú pred vyše pol rokom schválil práve on. Odvolanie šéfa ŠPÚ je iba manéver, aby verejnosť nezistila pravdu. Všetky maturitné testy totiž ako posledný držal tesne pred tlačou v rukách práve minister. Alebo nie, a potom hrubo porušil vlastnú vyhlášku. Nové maturity mali byť vôbec prvou obsahovou Froncovou "reformou". Dnes je jasné, že boli nepripravené, konali sa v časovej tiesni a Štátny pedagogický ústav bol pod tlakom. To všetko iba preto, aby Martin Fronc mohol povedať, že jeho jediným cieľom nie je zaviesť poplatky za vysoké školy, ale "komplexne zreformovať náš vzdelávací systém". Od jeho nástupu išla vo vzťahu k maturitám odbornosť bokom a všetko sa podriaďovalo len politickým záujmom. |
28. 4. 2005
Tým expertů v současnosti modelově řeší nepřeberné množství variant důchodového systému, navržených politickými stranami, aby běžnému občanovi s co možná nejvyšší mírou objektivity vyčíslil, jak by ta která alternativa v praxi fungovala. Ani tým expertů, ani žádná strana však občanovi nemůže ani přibližně vyčíslit, kolik peněz ve skutečnosti jako důchodce dostane a co si za ně v té době koupí. Budoucnost je nejistá a čím vzdálenější horizont, tím více nejistoty. Jak se mám tedy jako občan rozhodnout, co vlastně chci? Základní krok je u všech investičních rozhodnutí stejný: chci podstoupit radši větší riziko s vidinou vyššího výnosu (ale také možné ztráty), nebo chci relativně malý, ale bezpečný výnos? Tuto otázku za nás nikdo nevyřeší. Přesto, že penzijní fondy ve světě investic představují (díky regulaci) spíše tu bezpečnou a konzervativní variantu zhodnocení vložených prostředků, v diskusi o budoucí podobě penzijní reformy představují naopak ve srovnání s průběžným způsobem financování alternativu rizikovější. |
28. 4. 2005
Nedávno v Britských listech publikovaný článek Borise Cveka Obec spisovatelů a agenti StB" otevřel téma, které se citelně dotýká i jiných subjektů. V případě zmíněné Obce spisovatelů však nejde o právnickou osobu, jíž by byl státem svěřen výkon správy. Pro to, aby někdo mohl být spisovatelem, nemusí ještě být členem Obce spisovatelů. O to víc je třeba hodnotit, že v Obci spisovatelů se otevřeně hovoří o návrzích uveřejnit na webu Obce spisovatelů informace o tom, kteří členové byli vedeni jako spolupracovníci StB a otevřít tak diskusi. |
28. 4. 2005
V souvislosti s úmrtím předešlé hlavy katolické církve a s volbou nového papeže jsou v nejrůznějších médiích nápadně často diskutovány také typicky restriktivní postoje Svatého stolce, a to zejména k nejrůznějším sexuálních záležitostem. Pamatuji se, že když byl zvolen Jan Pavel II. papežem, spojovali s ním někteří katolíci jisté naděje také ve vztahu k možnému zmírnění nekompromisních postojů církve k antikoncepci. Tvrdilo se, že ten papež má jisté vědomosti o sexuální výchově, a že se to v průběhu jeho pontifikátu projeví. Jisté je, že k žádné změně nedošlo. Jan Pavel II. se "proslavil" mimo jiné také tím, že v zemích rovníkové Afriky, promořených HIV/AIDS, brojil proti kondomům. Ženám, znásilněným a nedobrovolně těhotným v průběhu občanských válek na Balkáně radil, aby nesly trpělivě svůj úděl a neuvažovaly o interrupci. |
28. 4. 2005
Za necelých pět týdnů proběhne v jedné ze zakládajících zemí Evropské unie, a to ve Francii, referendum o Smlouvě o Ústavě pro Evropu, lidově řečeno o Evropské ústavě. Podle průzkumu agentury BVA uveřejněného ve francouzském tisku 21. dubna dosahuje počet odpůrců Ústavy hrozivých 58%. Jedná se už o dvacátýprvní průzkum veřejného mínění od poloviny března, který potvrzuje, že ve Francii mají odpůrci Evropské ústavy zatím stále převahu. |
9. 4. 2005
V únoru 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5650 Kč, v březnu 2005 částkou 4902.17 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
1. máj | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 4. 2005 | 1. máj - Svátek práce v Praze: demonstrace levice i pravice, anarchisté v Brně | ||
11. 5. 2004 | 1. máj 2004 -- ľavica mimo mesta | Martin Muránsky | |
3. 5. 2004 | Vítej v EU, Stando! | Štěpán Kotrba | |
1. 5. 2004 | První máj a jeho tradice | ||
1. 5. 2004 | Máj 1890 | Jan Neruda | |
1. 5. 2004 | Slavný den | Jaroslav Seifert | |
1. 5. 2004 | |||
30. 4. 2004 | Co je to vlastně marxismus | Stanislav Heczko | |
30. 4. 2004 | Nové zdanění důchodů odhlasováno | ||
30. 4. 2004 | Stávkokaz | Štěpán Kotrba |
Čarodějnice mezi námi | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 9. 2003 | Equinox čili stejný den a stejná noc | Štěpán Kotrba | |
30. 4. 2003 | Čarodějnice mezi námi | ||
30. 4. 2003 | Satanova církev - Sabat | Jules Bois | |
30. 4. 2003 | Kniha Belialova - teória i prax satanskej mágie |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 5. 2005 | Sunday Times: "Blair plánoval útok na Irák už v roce 2002" | ||
29. 4. 2005 | Váha mlčení | Zdena Bratršovská, František Hrdlička | |
29. 4. 2005 | Spěchem k úspěchu | Zdena Bratršovská, František Hrdlička | |
28. 4. 2005 | Jak to opravdu bylo s Giulianou Sgrenovou | ||
28. 4. 2005 | Nebylo to nedospělé rozhodnutí nějakého spratka | Jan Čulík | |
27. 4. 2005 | Mongolské vraždění | ||
26. 4. 2005 | Vypněte televizi a žijte! | ||
26. 4. 2005 | V Brně proběhne slet nacistů | Ondřej Slačálek |
Karol Wojtyla - papež Jan Pavel II. | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 4. 2005 | Některé zvláštnosti novověkého mariánského kultu | Miloš Dokulil | |
28. 4. 2005 | Vatikán má jen minimální vliv na sexuální chování lidí ve vyspělých zemích | Jaroslav Zvěřina | |
22. 4. 2005 | Křesťané pod útokem sprosťáků na diskusních fórech | Jan Lipšanský | |
20. 4. 2005 | Nahlas o tichém promlčení | Bohumil Kartous | |
19. 4. 2005 | Reakce z katolických kruhů | ||
18. 4. 2005 | Morální povinností každé instituce je pomáhat proti AIDS | ||
15. 4. 2005 | Politika a svatořečení | Jiří Bakala | |
14. 4. 2005 | Kritici ďáblovi | Bohumil Kartous | |
14. 4. 2005 | Není politikou katolické církve nechávat umírat miliony lidí | ||
14. 4. 2005 | Co je horší: kritizovat mrtvého papeže anebo způsobovat smrt lidí? | Jan Čulík |
Katolická církev | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 4. 2005 | Ďáblův soud nad Bohem | Boris Cvek | |
29. 4. 2005 | Některé zvláštnosti novověkého mariánského kultu | Miloš Dokulil | |
29. 4. 2005 | Kterak si Ratzinger vyhradil smilstvo kněží s nezletilými pod svou jurisdikci | Štěpán Kotrba | |
28. 4. 2005 | Benedikt XVI. - strach, alebo nádej? | ||
28. 4. 2005 | Vatikán má jen minimální vliv na sexuální chování lidí ve vyspělých zemích | Jaroslav Zvěřina | |
27. 4. 2005 | Ano, opravdu jsou špatní | ||
26. 4. 2005 | Ano, i ONI jsou špatní | Petr Sláma | |
26. 4. 2005 | Katolická církev: "Jsme úplně stejní jako vy" | ||
26. 4. 2005 | Nad nesmyslností diskriminace homosexuálů | Bohumil Kartous | |
26. 4. 2005 | Některé vatikánské dominanty (1) | Miloš Dokulil |
XXXII. sjezd ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 4. 2005 | Fšimsisi? | Miloš Dokulil | |
2. 4. 2005 | Stalo se něco nečekaného? | Miloš Dokulil | |
29. 3. 2005 | Budoucnost sociálního státu v éře globalizace: S čím počítáme? S čím smíme počítat? A co se vlastně děje? | Jan Drahokoupil | |
29. 3. 2005 | Černý den pro ČSSD | ||
29. 3. 2005 | Sjezd ČSSD -- definitivně do ... prava? | Irena Ryšánková | |
27. 3. 2005 | Projevy arogance moci je třeba odmítnout | ||
26. 3. 2005 | Gross: Ekonomika roste, Česká republika se stala šampiónem, ale ti voliči... | Irena Ryšánková | |
26. 3. 2005 | Sociální demokracie nemá právo odejít do opozice | Stanislav Gross | |
26. 3. 2005 | Přestaňme se konečně podbízet ODS | Miloš Zeman | |
26. 3. 2005 | Zeman: V ČSSD jsou jedni, kteří žijí pro tuto stranu, a druzí, kteří žijí z této strany | Irena Ryšánková |
Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
23. 4. 2005 | Martínek: Jsme už orvaní jak starý vlk | Štěpán Kotrba | |
22. 4. 2005 | Je "Na tý louce zelený" opereta? | Miloš Dokulil | |
20. 4. 2005 | Objeví se nakonec bílý kouř také nad "Strakovou akademií"? | Miloš Dokulil | |
19. 4. 2005 | "O čem" ta naše současnost "jako" je | Miloš Dokulil | |
18. 4. 2005 | Gross v Sedmičce a neschopný Topolánek | Boris Cvek | |
15. 4. 2005 | Cesta slepou ulicí znamená nutnost návratu | Ivan David | |
15. 4. 2005 | Grossovo "ani náhodou" zelenoluční "řešení" vládní krize | Miloš Dokulil | |
15. 4. 2005 | Něžní mystifikátoři | Jan Polívka | |
15. 4. 2005 | Politika a svatořečení | Jiří Bakala | |
11. 4. 2005 | Víme ještě, kdy vznikla Grossova aféra a jaký má obsah? | Zdeněk Jemelík |
Literární noviny | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 4. 2005 | Literární noviny: Vyhrocení situace mimo právní rámec je krajně nešťastné | ||
25. 4. 2005 | Literární noviny: Opravdu nešťastné vyhrocení | Jiří Vančura | |
20. 4. 2005 | Literární noviny -- po valné hromadě | Jiří Vančura | |
12. 4. 2005 | "Literárky zničili osmašedesátníci" | Ivan Brezina | |
29. 3. 2005 | Ještě jednou k petici na záchranu Literárek | ||
25. 3. 2005 | Poslední číslo Literárních novin: Milník v dějinách žurnalistiky | Ondřej Slačálek | |
18. 3. 2005 | Stačí jedno slovo | ||
17. 3. 2005 | Odmítáme spojování našich zájmů se zájmy Jakuba Patočky | ||
14. 3. 2005 | Patočkova zbytnělá sebedůvěra | Jiří Vančura | |
11. 3. 2005 | Konec Cirkulárních novin | Jan Machonin |
Případ Petra Partyka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 3. 2005 | Free speech is ours, but don't dare use it | Jan Čulík | |
17. 3. 2005 | Dura lex, sed lex | Jaroslav Štemberk | |
17. 3. 2005 | Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický | Aleš Uhlíř | |
16. 3. 2005 | Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali | ||
16. 3. 2005 | Je byrokratičnost omluvou? | Jan Čulík | |
15. 3. 2005 | Chvála soudce Šídla | Zdeněk Jemelík | |
10. 3. 2005 | Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky | Jan Čulík | |
2. 3. 2005 | Petr Partyk byl za verbální "trestný čin" odsouzen do vězení | ||
28. 2. 2005 | Špatný zákon omezuje svobodu projevu |
"Dáda" Patrasová | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 3. 2005 | PR Dády Patrasové, to je malorážka proti PR Šárky Grossové! | ||
14. 3. 2005 | Novináři na hraní | Bohumil Kartous | |
18. 1. 2005 | Komerční tlaky omezují svobodu slova | Jan Čulík | |
12. 1. 2005 | Dáda Patrasová "hodlá podat trestní oznámení" za recenzi na její televizní show | ||
7. 1. 2005 | Dáda Patrasová je tvrdá profesionálka | Vojtěch Fatka | |
7. 1. 2005 | Dáda využívá jen toho, že malé holčičky budou chtít vypadat stejně umakartově | Štěpán Kotrba | |
5. 1. 2005 | Dáda není dada | Bohumil Kartous | |
4. 1. 2005 | "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? | Jiří Černý |
Inpytlopedický úslovník Lýdie Junkové | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 4. 2005 | Inpytlopedický týdenní úslovník Lýdie Junkové | Lýdie Junková | |
15. 4. 2005 | Inpytlopedický týdenní úslovník Lýdie Junkové | Lýdie Junková | |
8. 4. 2005 | Inpytlopedický týdenní úslovník Lýdie Junkové | Lýdie Junková | |
1. 4. 2005 | Inpytlopedický týdenní úslovník Lýdie Junkové | Lýdie Junková | |
25. 3. 2005 | Inpytlopedický týdenní úslovník Lýdie Junkové | Lýdie Junková | |
18. 3. 2005 | Inpytlopedický týdenní úslovník Lýdie Junkové | Lýdie Junková |
Softwarové patenty | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 3. 2005 | Softwarové patenty -- mnoho povyku pro nic, nebo ostře nabitá zbraň, kterou Evropa dobrovolně obrací proti sobě? | Jiří Kofránek | |
29. 3. 2005 | Microsoft a Evropská unie dosáhly dohody | ||
5. 3. 2005 | Řekněte NE softwarovým patentům ! | ||
17. 2. 2005 | EU odmítla patentový zákon | ||
29. 11. 2004 | Softwarové patenty v Radě EU odloženy | David Maxera | |
24. 11. 2004 | Softwarové patenty znovu v Radě EU | David Maxera | |
10. 11. 2004 | Může totalita zahltit celou civilizaci? | Bohumil Kartous | |
14. 9. 2004 | Mezi patentovou a autorskou ochranou je rozdíl | Jaroslav Štemberk | |
14. 9. 2004 | Mezi patentovou a autorskou ochranou je rozdíl | Jakub Trávník | |
13. 9. 2004 | Co máte proti patentování počítačových programů? |
Globální oteplování | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
27. 4. 2005 | V Arktidě došlo k drastické erozi ozónové vrstvy | ||
24. 2. 2005 | Proč publikují média "nekompetentní" články Ivana Breziny? | ||
21. 2. 2005 | Kjótský protokol je pouhým začátkem | Bushka Bryndová | |
17. 2. 2005 | Jak se svět mění | ||
15. 2. 2005 | I my jsme součástí hmotného světa | ||
8. 2. 2005 | Budou ohroženy vodní zdroje, výroba potravin i světové hospodářství | Bushka Bryndová | |
3. 2. 2005 | Ledový masív v Antarktidě taje - hrozí zvýšení mořské hladiny o 5 metrů | ||
1. 2. 2005 | Globální oteplování zřejmě "do 20 let povede k vyhynutí ledních medvědů" | ||
27. 1. 2005 | Ropné společnosti financují kampaň, popírající podnebné změny | ||
21. 1. 2005 | Nájemní smlouva se Zemí | Josef Šmajs |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 4. 2005 | Význačný televizní dokumentarista obvinil BBC, že přehání hrozbu terorismu | ||
31. 3. 2005 | Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě | ||
11. 3. 2005 | Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové | Stanislav Heczko | |
2. 3. 2005 | Moc nočních můr na Ostravské univerzitě | ||
26. 1. 2005 | Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise | Jan Čulík | |
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
6. 1. 2005 | Síla nočních můr v Nostickém paláci | ||
20. 12. 2004 | Je Adam Curtis Sergejem Ejzenštejnem digitální televizní éry? | Lucie Česálková |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 4. 2005 | Pár postřehů k Horem pádem | Jan Lipšanský | |
14. 4. 2005 | Je Horem pádem dobrý film? | Igor Daniš | |
8. 3. 2005 | Český lev byl k ničemu | Jan Čulík | |
13. 1. 2005 | Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo | Jan Čulík | |
9. 1. 2005 | Vcelku slušná televizní inscenace | Jan Čulík | |
8. 12. 2004 | Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem | Petr Šafařík | |
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík | |
22. 9. 2004 | Hřebejk filmy točit umí | Jaroslav Krupka | |
17. 9. 2004 | "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" | Jan Čulík |
17. listopad | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť | ||
26. 1. 2005 | Opozice nechtěla jít do vlády | ||
24. 1. 2005 | Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla | Vilém Prečan | |
24. 1. 2005 | Filipov: Nic se nepohne do května 1990 | ||
24. 1. 2005 | Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA | ||
24. 1. 2005 | Proč se v Praze pořád nic neděje | ||
24. 1. 2005 | Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana | ||
13. 12. 2004 | 17. listopad -- přestaňme se litovat | Milan Valach | |
10. 12. 2004 | Trojí ohlédnutí za "Listopady" | Petr Miller | |
8. 12. 2004 | 17. listopad trochu jinak | Miroslav Polreich |
Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
19. 4. 2005 | Demokracie není apriori dobrá, nebo špatná | Petr Kuba | |
29. 3. 2005 | Pokusy na zvířatech nejsou nezbytné | ||
11. 3. 2005 | Konec Cirkulárních novin | Jan Machonin | |
11. 3. 2005 | Mají si slova uchovat svůj smysl? | Ondřej Slačálek | |
10. 3. 2005 | Jakub Patočka je odtržen od reality | Ivan Brezina | |
9. 3. 2005 | Literárky: respekt vůči politické kultuře | Milan Daniel | |
8. 3. 2005 | "Politický aktivismus je pro novináře přece normální...!" | ||
4. 3. 2005 | Patočka nedělá z Literárních novin stranický věstník Zelených | Olga Lomová | |
1. 3. 2005 | Stanou se Literárky věstníkem doktrinářského křídla Zelených kolem Jakuba Patočky? | ||
7. 2. 2005 | Uhl Štětinovi: Vaše postoje nejsou postoji Strany zelených | Petr Uhl |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 4. 2005 | Odpolitizovat | Bohumil Kartous | |
28. 4. 2005 | Nebylo to nedospělé rozhodnutí nějakého spratka | Jan Čulík | |
25. 4. 2005 | Zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky Parlamentu v České televizi | ||
25. 4. 2005 | Secretive politicians vanquish a media foe | Jan Čulík | |
21. 4. 2005 | ČT opět jako stanice katolické církve | ||
21. 4. 2005 | Duchovní prázdnota českých médií a Klepetko jako totem vlezle podlézavého tónu | Michal Vimmer | |
19. 4. 2005 | Prázdný obal | Bohumil Kartous | |
15. 4. 2005 | Vysílání České televize pro věřící přestává být pro věřící? | Jan Lipšanský | |
15. 4. 2005 | Biskup už dávno nepomazává panovníka a prezident nechodí ke zpovědi | Štěpán Kotrba | |
14. 4. 2005 | O církevních odbornících na všechno | Filip Sklenář |
Práva homosexuálů | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 4. 2005 | Nad nesmyslností diskriminace homosexuálů | Bohumil Kartous | |
23. 4. 2005 | Nový papež ostře odsoudil španělský zákon dovolující homosexuální manželství | ||
10. 3. 2005 | Mají homosexuálové vychovávat děti? | Ondřej Stehlík | |
20. 2. 2005 | Bush a jeho homosexuální prostitut | Fabiano Golgo | |
13. 1. 2005 | Křesťané respektují homosexuály | Boris Cvek | |
5. 1. 2005 | Křesťané a demokracie | Milan Valach | |
4. 1. 2005 | Valach, drzost a náboženství | Jan Hruška | |
27. 12. 2004 | Mimoběžné názory Milana Valacha | Pavel Urban | |
22. 12. 2004 | Světské Vánoce a modré banány | Václav Beneš | |
21. 12. 2004 | Gayové a nedorozumění | Milan Valach |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 4. 2005 | Reforma školství je vážně ohrožena | ||
26. 4. 2005 | Je to možné? | Igor Daniš | |
21. 4. 2005 | Nejde o školné, ale o úlohu vzdelania | Igor Daniš | |
7. 4. 2005 | Struktura a funkce | Michal Giboda | |
23. 3. 2005 | Na státní maturity se zbytečně vyplýtvalo přes 100 milionů korun! | Radek Sárközi | |
10. 3. 2005 | Opravdu školská reforma? | Milan Kulhánek | |
1. 3. 2005 | O voze, o koze a o školném | Radim Valenčík | |
1. 3. 2005 | O školství, prosím, bez demagogie | Rudolf Převrátil | |
28. 2. 2005 | Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem | Jan Drahokoupil | |
25. 2. 2005 | Paradoxy diskuse o školném | Radim Valenčík |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 11. 2004 | Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet | Michal Barnovský | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
20. 8. 2004 | Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující | Jan Čulík |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 4. 2005 | Dívky jsou zapomenutými obětmi válek | ||
12. 4. 2005 | Terry Schiavo a potraty | Petr Sláma | |
10. 4. 2005 | Edikty Jana Pavla II. usmrtily miliony lidí | ||
16. 3. 2005 | Britské zdravotnictví bude muset zaměstnankyním vyplatit obrovské odškodné | ||
15. 3. 2005 | Britští konzervativci chtějí zpřísnit zákony o potratech | ||
1. 3. 2005 | O životním partnerství a ženské revoltě | František Hrdlička | |
1. 3. 2005 | Máme krásné dívky, a proto máme soutěže ženské krásy | Petr Jánský | |
1. 3. 2005 | Klaus byl použit i jako propagace soutěže | ||
1. 3. 2005 | Klaus korunuje "královnu"? | ||
1. 3. 2005 | Hleďme, hleďme... | Jan Sláma |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 4. 2005 | Neprožívám žádné velké excesy | Filip Sklenář | |
21. 1. 2005 | K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura | Pavel Janoušek | |
19. 1. 2005 | Jana Černá neboli Honza Krejcarová, dcera Mileny Jesenské, milenka Egona Bondyho, černá lyra nebo bílá labuť s poraněnou perutí Bohumila Hrabala ... | Ludvík Hess | |
14. 12. 2004 | "Kolik budu muset studovat literatury?" | Rajendra A. Chitnis | |
14. 12. 2004 | `How much literature do I have to do?' | Rajendra A. Chitnis | |
6. 12. 2004 | Supermarket sovětských hrdinů v časopise Téma | ||
6. 12. 2004 | Na genologické vycházce | František Hrdlička | |
1. 12. 2004 | Autorské čtení "nezavedených" spisovatelů | ||
19. 11. 2004 | Divoké víno | Ludvík Hess | |
15. 11. 2004 | S Josefem Škvoreckým o pádu komunismu v Československu |
Kuba a Fidel Castro | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
8. 4. 2005 | Fidel Castro a Jan Pavel II. | Zdeněk Jemelík | |
24. 3. 2005 | Hekrdla je (své) pravdě blíž | Milan Černý | |
23. 3. 2005 | Kuba -- Nekuba?! Jen hrob "svobody"? | Miloš Dokulil | |
23. 3. 2005 | OSN: Není předkladatel | ||
22. 3. 2005 | Lidská práva | Petr Wagner | |
22. 3. 2005 | Dopis účastníkům tzv. "kubánsko-brazilské" pře | Tomáš Koloc | |
22. 3. 2005 | Fidel Castro versus Fabiano Golgo | Milan Valach | |
21. 3. 2005 | ... a Golgo věří Forbesu | Štěpán Kotrba | |
21. 3. 2005 | Komu se žije lépe -- obyvatelům favel nebo Kubáncům? | ||
21. 3. 2005 | Přesvědčení Fabiana Golga je tak silné, že jím neotřese ani skutečnost |