Polsko totiž upustilo od své podpory znění dohodnutého na předchozím jednání 18. května. Zjistilo totiž, že tehdejší ujednání patentování software umožňuje, zatímco do té doby bylo přesvědčeno, že zakazuje (!). Svoji roli jistě hrál i fakt, že polský delegát tehdy při hlasování nebyl. Text se půl hodiny před tím změnil a delegát si šel na chodbu zatelefonovat, irská předsedkyně však nechala hlasovat a jejich hlas započítala jako ano (!). Také holandský parlament, který se usnesl proti, ale holandský ministr se tím neřídil (!), nové hlasování vítá.

Oproti tomu se současným stavem je spokojen maďarský předseda vlády. Ten byl posledně proti, maďarský delegát ale hlasoval pro a odůvodnil to tím, že mu nefungoval fax (!).

Ve čtvrtek se bude tento vznešený demokratický akt opakovat.

Není pochyb o tom, že patentovatelnost software je zhoubná pro ekonomiku jako celek, pro počítačový a s ním úzce propojený telekomunikační sektor především. Konstatuje to např. studie Price Waterhouse Coopers [anglicky, pdf] nebo Deutsche Bank [anglicky, pdf].

V jiných oborech je situace jiná a patenty tam jistě oprávnění mají. V softwarovém průmyslu je situace specifická - patenty působí proti inovacím, zcela opačně než opravdový patentový systém. Softwarové patenty by byly obzvlášť zhoubné pro Českou republiku a ostatní středoevropské země. Všechny zdejší softwarové firmy jsou totiž v kategorii malé a střední, která by byla postižena nejvíce.

Pro zavedení softwarových patentů v Evropě naopak lobují velké korporace, nejviditelnější z nich společnost Microsoft. Likvidace menších firem, mnohdy obtížných konkurentů, je evidentně netrápí, ba naopak láká. Evropští představitelé jsou tak vystaveni jistým tlakům. Microsoft se například zrovna v této době rozhoduje o přesunu cca 1000 pracovních míst z Irska do Indie ... Tyto tlaky vysvětlují mnohé, třeba i protlačování směrnice ze 18. května, která softwarové patenty povoluje, irskou předsedkyní.

Český zástupce Miroslav Somol, náměstek ministra průmyslu a obchodu , hlasoval 18. května pro, tedy proti českým zájmům. Není známo, jakým tlakům byl vystaven, ani jestli to myslel upřímně.