|
1. 5. 2004
První máj a jeho tradiceDen volna. Svátek práce. Den komunistických manifestací a anarchistických demonstrací. V poslední době také občas příležitost k neonacistickým průvodům. Čas techno-parties. Anebo také čas majálesu, studentských oslav či demonstrací za legalizaci marihuany, které se podobají spíše hudebním festivalům. Tím vším je první květen na počátku třetího tisíciletí. Jaké jsou ale historické souvislosti tohoto dne? A kdo a s jakými cíli se během něj vlastně setkává? Více než sto let slavený svátek práce má stále dost těch, kteří jej rádi slaví -- i když z různých pohnutek. Ať už se jedná o sociální demokraty a odboráře, o účastníky komunistických shromáždění, o anarchisty či o jejich úhlavní nepřátele -- neonacisty či nejnověji o stoupence legalizace marihuany či příznivce vstupu České republiky do Evropské unie. Není ani divu. Oslavy prvního májového dne jsou staré tisíce let a přežívají už z pohanských dob. Moderní podobu jim ovšem dalo až dělnické hnutí na přelomu 19. a 20. století. V tomto netradičně pojatém komplexu článků a vysvětlivek se seznámíte s bohatou historií pravomájové tradice. |
|
Přinášíme vám podrobné informace o prvomájové historii - dávné i té nedávné. Množství odkazů a informací naleznete ale jedině, když kliknete na příslušné odkazy v textu. V roce 1886 se 1. květen stal dnem boje za osmihodinový pracovní den v USA. Na to pak bezprostředně navazovaly tragické události v Chicagu, kde došlo ke střetům s policií a následné justiční vraždě pěti předních anarchistů, popravených 11. listopadu 1887. Na jejich památku probíhaly po celých USA 1. května 1888 demonstrace a když přišli francouzští odboráři s návrhem na celosvětový Svátek práce, byl zvolen právě 1. květen 1890. Akce pak pokračovala, šířila se po celém světě a přidávaly se k ní různé politické proudy. S volebními vítězstvími sociální demokracie se stávala na západě Evropy dnem volna, zatímco ve východním bloku si svátek přisvojily tamní režimy pro pořádání oficiálních oslav sebe samých. Zatímco některé pravicové diktatury první máj zakazovaly, nacistické Německo z něj udělalo státní svátek, ač se Hitler ještě v roce 1922 osobně angažoval v kampani za jeho zákaz. K Prvnímu máji se začala hlásit i katolická církev, která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu Dělníkovi. Češi byli mezi zatčenými v Chicagu i účastníky sjezdu, který rozhodl o konání Prvního máje. Zatímco první oslavy Prvního máje proběhly v roce 1890 jednotně, později je ale většinou oslavovali zvlášť sociální demokraté, zvlášť národní sociálové a zvlášť anarchisté. Po svém vzniku v roce 1921 pořádala samostatné prvomájové akce pochopitelně i Komunistická strana Československa. Společné akce byly pořádány jen v extrémních situacích -- především v letech 1918 a 1938. Po roce 1948 se stal První máj (s výjimkou let 1965 či 1968) napůl povinnou oslavou režimu -- i přesto ale jeho tradice po roce 1989 přetrvala a byla v současnosti do jisté míry obnovena ve své původní pestré podobě.
|
| 1. máj | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 1. 5. 2004 | První máj a jeho tradice | ||
| 1. 5. 2004 | Máj 1890 | Jan Neruda | |
| 1. 5. 2004 | Slavný den | Jaroslav Seifert | |
| 1. 5. 2004 | |||
| 30. 4. 2004 | Co je to vlastně marxismus | Stanislav Heczko | |
| 30. 4. 2004 | Nové zdanění důchodů odhlasováno | ||
| 30. 4. 2004 | Stávkokaz | Štěpán Kotrba | |
| 28. 4. 2004 | "Za anarchistický svět, proti kapitalistické Evropě" | ||
| 28. 4. 2004 | Kdo se v Praze serve na Prvního máje? | Ondřej Slačálek | |
| 2. 5. 2003 | Baťovské 1. máje ve Zlíně | Jiří Bakala | |
| 30. 4. 2003 | Památce popravených anarchistů z chicagského procesu | ||
| 29. 4. 2003 | První máj s komunisty, sociálními demokraty a odboráři | ||
| 28. 4. 2003 | Anarchistický 1. máj "Za svobodnou anarchistickou společnost" |
||