Potom pro ty na severní polokouli se dny začnou zkracovat jak bude Slunce dále klesat níž na obloze a přiblíží se zima. Rovnodennost je okamžik, kdy Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu je na světovém rovníku. Při přechodu Slunce z jižní polokoule na severní nastává jarní rovnodennost; při přechodu ze severní na jižní polokouli nastává podzimní rovnodennost.

Severní i jižní polokoule při rovnodennosti jsou stejně přivráceny ke Slunci a jsou také stejně Sluncem ozařovány. S dalšími dny se délka bílého dne - kdy je Slunce nad obzorem - postupně zkracuje a noc prodlužuje (až do zimního slunovratu). Severní polokoule dostává stále méně tepla zeSlunce, teploty proto pomalu klesají.

Za velké francouzské revoluce chtěli reformátoři novou revoluční éru Francie rozšířit i na kalendář, který měl být "vědecký, praktický, racionální a vhodný". Proto z něho odstranili všechny staré názvy, týdny, církevní svátky a jména svatých. S úmyslem radikálně se rozejít s dosavadní tradicí, navrhl matematik Romme kalendář, který rozděloval rok do čtyř stejných čtvrtletí (kvartálů) po třech měsících o třiceti dnech, celkem tedy 360 dní. Zbylých pět dnů běžného roku bylo doplňkovými dny ("jours complémentaires"), a přestupný den přestupného roku se nazýval dnem revoluce ("jour de la révolution").

Členové zvláštní kalendářní komise se po zdlouhavém jednání dohodli, že nejvodnějším počátkem roku by byl buď slunovrat, nebo některá rovnodennost. Protože Francouzská republika byla vyhlášena právě o podzimní rovnodennosti - na zasedání konventu z 21. září 1792 - byla za počátek nové éry stanovena půlnoc z 21. na 22. září 1792. Od této chvíle se měly roky číslovat římskými číslicemi jako rok I., rok II. atd. Každé čtyřleté období se nazývalo franciáda. Jak bylo již zmíněno, obyčejný rok měl 12 měsíců po 30-ti dnech a navíc pět dodatečných dnů, které se slavily jako svátky Ctnosti, Génia, Práce, Myšlení a Odměn; přestupný rok měl ještě Den revoluce. Každý rok začínal podle přesných astronomických výpočtů o půlnoci toho dne, na který připadala podle pařížského času podzimní rovnodennost, takže přestupné roky se vřazovaly někdy po čtyřech, jindy po pěti letech.

Daší podrobnosti : ZDE

podzimní rovnodennost
Herbstpunkt
autumnal point
point automnal
נקודת הסתיו nekudat ha-stav
punto di autumno
しゅうぶんてん 秋分点 ŝuubunten
추분점
rudens punkts
ponto outonal
sonbahar düğümü

Svátky přírodního roku

Ve střední a severní Evropě je přírodní rok rozvržen mezi osm velkých svátků. Těmito dny jsou rovnodennosti a slunovraty slunečního roku a čtyři dny uprostřed každé čtvrti. Ty jsou respektovány všemi stoupenci přírodních náboženství. Z těchto osmi svátků jsou čtyři - rovnodennosti a slunovraty - pohyblivé: určují se podle relativního pohybu Slunce. Středem tohoto pohybu jsou rovnodennosti, zatímco slunovraty jsou konečnými body pohybu Slunce Tyto čtyři sluneční body vyjadřují vztahy, obsažené ve vzájemném působení světla a tmy. Jsou to pravé kosmické slavnosti, jejichž termíny závisejí na pohybu Země a Slunce. Jejich vlastnosti bývaly tradičně spojovány s mužskými stránkami existence, zosobněnými bohy.Čtyři zbývající svátky přirozeného roku jsou charakterizovány spíše ženskými vlastnostmi.

Jsou to svátky Země, vztahující se k cyklu růstu plodin a k ročním dobám. Tyto čtyři dny mezi jednotlivými čtvrtěmi jsou známy jako slavnosti ohně. Každý z nich má obřad ohně, pocházející ze starověku. Byly to nejdůležitější slavnosti keltských kněží druidů, které se slavily v pevných dnech v únoru, květnu, srpnu a listopadu.

6. svátkem tohoto cyklu je podzimní rovnodennost - Mabon (MAY-bun, MAY-bone, MAH-boon, or MAH-bawn - Velký Syn Velké Matky), Alban elfed ( - Caledonii), Alban Elved ( - Druid), Festival Dionýsa. Je přechodným bodem mezi světlou a temnou polovinou roku a počátek ubývání slunce. Slunce opět vychází na skutečném východě a zapadá na skutečném západě. Je to čas sklizně ovoce. Magickým znakem pro tuto rovnodennost je stylizovaná uvadající rostlina.

Měsíčním kamenem září je safír.