Naproti tomu patentová ochrana by znamenala, že by byla chráněna technická řešení, která program obsahuje, a která jsou předmětem patentové přihlášky, přičemž příslušné úřady by patentovou ochranu přiznaly na základě řádně podané přihlášky při splnění základních předpokladů, kterými jsou novost, výsledek vynálezecké činnosti a průmyslová využitelnost.

Novostí se rozumí, že jde o takové řešení, které dosud není mezi odborníky běžně známé a které dosud nebylo k patentové ochraně přihlášeno ani nebylo oprávněně zveřejněno někým jiným než přihlašovatelem. Za výsledek vynálezecké činnosti se rozumí takové řešení, které nevyplývá zřejmým způsobem z odborníkům známého stavu techniky.

* Průmyslovou využitelností se rozumí, že jde o řešení využitelné ve výrobě průmyslové či zemědělské (nejde-li o odrůdu rostlin nebo plemeno zvířat, která jsou chráněna jinými předpisy), přičemž může jít jak o řešení, které má být přímo obsaženo v novém výrobku, tak o řešení, které zefektivňuje výrobu výrobků již vyráběných.

Z toho vyplývají podstatné rozdíly v ochraně, např.:

• kompilace může být předmětem ochrany autorské (jde-li o kompilaci vytvořenou tvůrčím způsobem), nemůže však být předmětem ochrany patentové.
• citace významné části jednoho autorského díla v jiném autorském díle je povolena při splnění určitých podmínek (zejména musí být jako citace řádně označena s uvedením původního autora) i bez souhlasu autora, využití patentově chráněných řešení, byť i jen částečné, jde-li o část podstatnou, je bez licence od vlastníka patentu striktně zakázáno.
• vydání díla tzv. inspirovaného jiným dílem, tedy takové v němž jsou záměrně použity "nosné" prvky díla jiného, přičemž však na první pohled je zjevné, že jde o jiné dílo jiného autora, je dovolené i bez souhlasu autora díla původního, avšak použití patentově chráněného řešení nebo jeho podstatné části je bez licence zakázáno i v případě, že výsledný výrobek je na první pohled odlišný.

Z toho vyplývá, že patentová ochrana by byla důslednější než ochrana autorská, proti však hovoří dále uvedený argument.

Patentová ochrana je podstatně složitější a nákladnější než ochrana autorská, a to už jen proto, že autorská ochrana je založena samotným neanonymním zveřejněním díla **, kdežto k založení ochrany patentové je nutné podání kvalifikované přihlášky (která navíc, jde-li o vynález světově významný, se podává zpravidla současně u všech významných patentových úřadů po celém světě). Vzhledem ke složitosti počítačových programů by bylo také velmi obtížné a nákladné dokazování v patentových sporech. Z toho je zřejmé, že patentovou ochranu by si v praxi mohly dovolit účinně uplatňovat pouze finančně silné společnosti, které by si mohly dovolit živit týmy špičkových patentových zástupců, nikoli obyčejní programátoři. Lze pak také důvodně předpokládat, že tyto náklady by se nikoli nevýznamně projevily v cenách komerčních programů pro koncové zákazníky, jakož i to, že velké společnosti by se snažily vedením patentových sporů vylučovat z trhu nezávislou konkurenci.

Poznámky:

* technická řešení, která mají charakter podstatné technické inovace v průmyslové výrobě, avšak vyplývají z odbornou veřejností známého stavu techniky, mohou být chráněna jako tzv. užitný vzor, možnost využít takovou ochranu u počítačových programů je však mezinárodním i vnitrostátním právem ČR explicitně vyloučena.

** U počítačových programů, resp. jejich částí je také hojně využívána (zejm. Linux) tzv. GPL (General Public Licence), která znamená, že autor dává výslovný souhlas k tomu, aby ostatní programátoři a uživatelé jeho dílo využívali bezplatně.

Autor je advokát