21. 3. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 3. 2005

Castro řídí všechno....

... a Golgo věří Forbesu

informace ČTK k článku Fabiana Golga "Favely kontra Castrova Kuba" - s komentářem, který vznikl až později

"Tyto firmy v socialistickém systému řídí Castro, proto jsme je brali jako jeho majetek," napsal Forbes.

ČTK - Kubánský prezident Fidel Castro se ostře ohradil proti tvrzení amerického magazínu Forbes, který ho letos opět zařadil mezi nejbohatší státníky světa. Komunistická vláda proti tomu protestovala již loni. Letos Castro prohlásil, že zvažuje podání žaloby na americký magazín.

To napsala ve stejnou dobu, kdy se v Britských listech rozhořela debata o "utrpení kubánského lidu" a "utrpení brazilského lidu" Česká tisková kancelář. Považoval jsem za přínosné poukázat na zdroj Golgova přesvědčení o tom, že "Fidel vlastní Kubu". Někteří čtenáři považovali jízlivý titulek nad věcnou zprávou ČTK za neseriózní manipulaci, a tak jej doplňuji vysvětlujícím komentářem, který jsem původně napsat ani nechtěl. Protože Fidelovi je fuk, co si o něm myslí Golgo a mně také.

"Nejsem žádný milionář. To tvrzení je obyčejná lež. Zvažuji, že na ně podám žalobu," nechal se slyšet komunistický vůdce. Forbes ve svém nejnovějším vydání v seznamu nejbohatších státníků světa uvedl, že hodnota majetku Fidela Castra činila koncem loňského roku 550 milionů dolarů. Za rok se prý Castrův majetek zvýšil o 150 milionů dolarů. Redakce amerického magazínu v komentáři k seznamu přiznává, že údaje o Castrově majetku jsou "spíše imaginární než vědecké". Zatímco v předchozím roce byl odhad Castrova majetku učiněn na základě určitého procenta hrubého domácího produktu Kuby, letos se časopis k číslu dopracoval na základě odhadu hodnoty kubánských firem na burze. "Tyto firmy v socialistickém systému řídí Castro, proto jsme je brali jako jeho majetek," napsal Forbes. Kubánská vláda prostřednictvím velvyslanectví v Mexiku vydala ve čtvrtek oficiální protest proti zařazení Castra do seznamu nejbohatších prezidentů. "Ze strany amerického magazínu, jehož renomé neustále klesá, je to hloupá lež a odporný příklad další protikubánské propagandy," konstatuje se ve vládním prohlášení.

Zdroj ČTK

Fabiano Golgo se dopouští zjednodušení, které by byly pochopitelné u pracovníka americké reklamní agentury, jsou ale neomluvitelné u brazilského antropologa, který by měl vědět, jaké nebezpečí číhá při importu cizí kultury do míst, kde je jiné společenské zřízení a jiné společností sdílené hodnoty. Stalo se to už v historii nesčíslněkrát a vždy to vedlo k vykořenění původní kultury a k jejímu zániku. Nejinak tomu bylo v samotné Brazílii, kde katoličtí misionáři vštěpovali tak dlouho indiánům víru v Ježíše, až vytvořili masu zbídačelého lumpenproletariátu na předměstí velkoměst.

V době, kdy na Baptistovu Havanu táhla tlupa revolucionářů v otřískaném náklaďáku, byly Spojené státy americké rasově segregovanou zemí. Castrova Kuba se více než půl století rozvíjela v sousedství této "kolébky demokracie" samostatně a ne svou vlastní vinou izolovaně. Byly to USA, které jednostranně zavedly blokádu ostrova, jež si dovolil mít jiné společenské zřízení a vyznávat jiné hodnoty, nežli dolar. Za svou exitenci Kuba vyprodukovala stovky tisíc odborníků, kteří vycestovali z ostrova za prací do Kanady, Evropy či do třetího světa a vždy se vrátili. Neemigrovali. Stejě jako desítky tisíc Čechů, kteří stavěly po celém světě továrny, přehrady či elektrárny.

Není to Castro, který potápí kocábky s "uprchlíky" před dosažením miamských pláží. Je to pobřežní stráž USA, oné kolébky. Padesát let izolace, propagandy, ekonomické blokády a podvratné činnosti tajných služeb, a Castrův režim ne a ne zničit? Jaká je efektivita americké politiky vůči Kubě? Jaké jsou její cíle? Nejsou náhodou stejné jako v Iráku?

Kanada udržuje s Kubou standardní vztahy. Francie také. Státy jižní Ameriky jakbysmet. Profitují obě strany. Nedávno se normalizovaly vztahy Kuby s celou Evropskou unií. Kubánští odborníci působí v řadě zemí. Existuje obchod, existuje výměna vědců, učitelů, lékařů a technologií. Na Kubě není negramotnost. Není to tak dlouho, kdy se pokládaly optické telekomunikační linky z Havany do dalších měst Kuby. Technologii nakoupila Kuba - pokud vím - z Belgie. Jen pár Čechů se nechává rok co rok zavírat do klece na Václaváku a je na to patřičně hrdá.

Britské listy před časem publikovaly seznam národohospodářských škod, které Amerikou organizovaná blokáda Kubě způsobila. Dosáhli Američané něčeho - mimo pochopitelné a masové nenávisti ke Gringům a frustrace z kubánské chudoby?

Fabiano Golgo přišel kdysi do Prahy a naučil se česky proto, aby českou kulturu pochopil a poznal. Během té doby na ni neplival. Žil zde dost dlouho, mluvil s tisíci lidmi, ale přesto nepochopil. Nepochopil, že ona lidská práva po americkém způsobu, importovaná do české společnosti převratem roku 1989 sice přinesla sebeuspokojení několika desítkám Masarykem zrušeným šlechticům, třem tisícovkám disidentů, desítkám tisíc restituentů, několika stovkám tisíc politických či ekonomických emigrantů, nepřinesla ale nic dobrého pro několik milionů lidí, kterým je fuk, že mohou volit jednou za čtyři roky, když na výběr mají Kalouska, Grosse nebo Topolánka.

Práci jim nedá ani jeden a slušný důchod také ne. Kdyby tomu tak bylo, neměly by "demokratičtí" politici strach z komunistů a jejich vzrůstajícího vlivu. K čemu pak ona intelektuály vychvalovaná svoboda slova, když sovbodně vytištěné knihy se svobodně vyřčenými myšlenkami v nákadu slabých tisíce kusů se válejí po paletách v "slevových" obchodech a nikdo je nechce?

Marquezovu knihu Sto roků samoty přitom Československý spisovatel před rokem 1989 vydal v padesáti tisícovém nákladu a byla vyprodaná během několika dnů...

K čemu svobodně a beztrestně po hospodách nadávat na režim, když možnosti jeho změny k lepšímu jsou menší dnes, než "tehdy"? K čemu svobodné volby, když politika je ještě větší svinstvo dnes, než "tehdy"? K čemu nezávislé soudnictví, když zločinnost rozhodování některých soudců či jejich spolčení s organizovaným zločinem vytváří dnes a denně karikaturu spravedlnosti? Když samolibá tupost úředníků státu vytváří dnes jako "tehdy" bariéry právu a řádu věcí veřejných? Když zkorumpovanost a agresivita policie nedává záruku bezpečnosti pro nikoho, kdo nemá vlastní ozbrojenou ochranku? Když premiér se stýká s lidmi, kořistícími z prostituce a jeho vláda předkládá do sněmovny vypovězení mezistátní dohody o obchodu s lidmi?

Položil si tyto otázky o české realitě Fabiano Golgo - brazilský antropolog s čerstvým diplomem dříve, než začne psát o Fidelu Castrovi a lidských právech ? V Brazílii, stejně jako v dalších státech jižní Ameriky našli po 2. světové válce svá lidská práva a druhé domovy i nacisté. I dozorci z koncentráků. Stali se z nich "spořádaní občané" "spořádané společnosti". Opravdu to je ta demokracie, kterou Golgo hájí? Asi ano.

                 
Obsah vydání       21. 3. 2005
21. 3. 2005 I v USA ročně shoří statisíce hektarů lesa a nikdo nepřijde s obviněním, že "Fire Jumpers" jsou neschopní Štěpán  Unčovský
21. 3. 2005 Požár v Chile - mediální manipulace Bushka  Bryndová
21. 3. 2005 Hodnotový úsudek Ústavního soudu: nerovnost občanů před zákonem Štěpán  Kotrba
21. 3. 2005 Free speech is ours, but don't dare use it Jan  Čulík
21. 3. 2005 Michael  Marčák
21. 3. 2005 Polemický deník angažovaného emigranta o utopické demokracii Dominik  Lukeš
21. 3. 2005 O Fidelově bohatství a o sociálních zázracích Fabiano  Golgo
21. 3. 2005 Komu se žije lépe -- obyvatelům favel nebo Kubáncům?
21. 3. 2005 Přesvědčení Fabiana Golga je tak silné, že jím neotřese ani skutečnost
18. 3. 2005 Globální Golgo o Golgotě Martin  Hekrdla
21. 3. 2005 ... a Golgo věří Forbesu Štěpán  Kotrba
21. 3. 2005 Kuba 20. května 2005 Zdeněk  Jemelík
21. 3. 2005 Jedno oko nevidí, jedna ruka netleská Milan  Daniel
21. 3. 2005 Stalingrad během blokády IV.
21. 3. 2005 Se slávou to horké nebylo Filip  Sklenář
21. 3. 2005 Řekne Francie evropské ústavě "oui"? Simone  Radačičová
21. 3. 2005 Michael  Marčák
21. 3. 2005 Květná neděle a církve Boris  Cvek
21. 3. 2005 Květnou nedělí začíná velikonoční týden Irena  Ryšánková
18. 4. 2003 Velikonoce - po stopách Ježíšových Štěpán  Kotrba
21. 3. 2005 Vjezd do Jeruzaléma Nikola  Čulík
21. 3. 2005 Divoké víno na jaře roku 1968 Ludvík  Hess
21. 3. 2005 Michael  Marčák
18. 3. 2005 Stačí jedno slovo
18. 3. 2005 Proč všichni ignorují obrovské znečištění ovzduší automobily v ČR? Michal  Brož
18. 3. 2005 O tajných amerických plánech na iráckou ropu
22. 11. 2003 Adresy redakce
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005

Kuba a Fidel Castro RSS 2.0      Historie >
21. 3. 2005 ... a Golgo věří Forbesu Štěpán  Kotrba
21. 3. 2005 Komu se žije lépe -- obyvatelům favel nebo Kubáncům?   
21. 3. 2005 Přesvědčení Fabiana Golga je tak silné, že jím neotřese ani skutečnost   
21. 3. 2005 O Fidelově bohatství a o sociálních zázracích Fabiano  Golgo
21. 3. 2005 Kuba 20. května 2005 Zdeněk  Jemelík
18. 3. 2005 Člověk v tísni organizuje v Praze kampaň na podporu kubánských vězňů   
18. 3. 2005 Globální Golgo o Golgotě Martin  Hekrdla
17. 3. 2005 Favely kontra Castrova Kuba Fabiano  Golgo
17. 3. 2005 Výzva intelektuálů na podporu Kuby   
16. 3. 2005 Ipse dixit: Prokubánský omyl Fabiano  Golgo
15. 3. 2005 Kuba v předvečer změn Pavel  Barák
1. 2. 2005 Chavez... Fabiano  Golgo
31. 1. 2005 Podpora plošným sankcím a izolace Kuby nevede k respektování lidských práv Jan  Kavan
20. 1. 2005 Kuba plánuje zakázat kouření ve veřejných prostorách   
17. 1. 2005 Problémy so štandardizovaním Kuby Adrian Peter Pressburg