Varšava - Polsko-americká jednání o umístění části protiraketového štítu v Polsku se přibrzďují a Washington zjišťuje, zda by Česko kromě radaru nepřijalo také základnu s antiraketami, kterou doposud plánovaly Spojené státy umístit v Polsku. Tvrdí to dnes polský deník Gazeta Wyborcza.

ČTK: USA prý zjišťují, zda by ČR přijala kromě radaru i antirakety ZDE

Gazeta Wyborcza : Niejasny finał tarczy w Polsce ZDE

Čínská novinářská činnost posledních dnů, zaměřená na protesty proti letní olympiádě v ČLR, které provázejí velikášsky pojatou cestu pochodně z Athén do Pekingu, na stránkách agentury Nová Čína (XīnHuá) zdá se právě vrcholí. Jak se dalo očekávat, padají ostrá slova a strhla se bouřlivá kampaň proti západním "předsudkům", "iracionálnímu chování" či "lživým sdělovacím prostředkům" -- přestože čínské noviny důsledně popisovaly výpady protibetských demonstrantů jako akce "krajně malého počtu destruktivních živlů (jí shăoshù pòhuài fēnzi)" a snažily se jinak upozornit na to, že drtivá většina obyvatelstva nadšeně vítá průvod s pochodní. Až poté, co demonstrace přerostly do té míry, že je nebylo možno dále bagatelizovat a přímočaře přibarvovat obraz veřejného mínění na Západě, přihnala se smršť uražené národní hrdosti.

The University of Glasgow is advertising a new permanent position of Lecturer in Czech Studies. The successful candidate will have native or near-native knowledge of Czech, will be fluent in English, will have a postgraduate qualification, will be a charismatic teacher, and as a research scholar, he/she will have proven ability to attract outside research funding.

The salary will be on the Research and Teaching grade, level 7, £30,013 - £33,780 per annum.

Further particulars HERE

odpověď Rady Českého rozhlasu na opakovanou stížnost Štěpána Kotrby proti porušení Kodexu ČRo, zákona 484/1991 Sb., a zákona 231/2001 Sb. pracovníky ČRo 1 -- Radiožurnálu zveřejněním Kubiceho zprávy, vysíláním nepravdivých informací, manipulací s důkazy z vyšetřování závažného trestného činu a zatajováním důkazů a informací před orgány činnými v trestním řízení a Stížnost Parlamentu České republiky na porušení zákona 484/1991 Sb. Radou Českého rozhlasu nereagováním na podstatné aspekty stížnosti, evidované pod č. j. 98/07, nevyrovnáním se s požadavkem na zjištění pravdivých údajů a následnou lživou odpovědí stěžovateli

Rada ČRo konstatuje, že se uvedeným materiálem komplexně zabývala, vyžádala si právní stanovisko AK Hrudka, Řípa a partneři a vyjádření generálního ředitele ČRo ing. Václava Kasíka. Na základě toho konstatuje:

Miliony lidí čelí pravděpodobnosti, že přijdou o přístřeší, protože nejsou schopni splácet hypotéku, banky dělají bankrot, desetitisíce lidí přicházejí o zaměstnání, Amerika je na pokraji recese - a právě skončil další finančně vynikající rok pro manažery hedgových fondů.

Nejvýznamnější z nich nahromadili za minulý rok více osobního bohatství než zřejmě kdokoliv kdykoliv předtím v historii. Nejvíce vydělal John Paulson, který si v roce 2007 "přinesl domů" pouhé 3,7 miliardy dolarů.

Já si nejsem jistý, jestli je opravdu většina voličů Strany zelených tak jednoznačně proti radaru, jak píše Václav Hála. Já jsem třeba Zelené volil v posledních parlamentních volbách a jsem pro radar stejně jako pan Štětina. Martin Bursík pro mne znamená volitelnost Zelených, nikdy bych nedokázal volit stranu, kterou představuje Republiková rada (a tato strana by se asi vrátila k volebním výsledkům z dob Jakuba Patočky).

V médiích se v těchto dnech opět nadšeně referuje o dálkové cyklotrase Praha- Paříž. Různí redaktoři se dávají unášet touto zprávou, která však pro praktikující cyklisty, nikoli sváteční jezdce, následující jeden z módních trendů, neznamená prakticky nic. Nejlépe by o tom mohli vědět Pražáci a bylo by dobré, kdyby se k tomu vyjádřili -- co jim tato slavná evropská cyklotrasa vlastně přinese.

V roce 2003 Parlament na návrh premiéra Vladimíra Špidly odvolal Radu pro rozhlasové a televizní vysílání v čele s předsedou Martinem Muchkou a jmenoval jinou. Údajně kvůli odpovědnosti za "zpackaný" spor s Ronaldem Lauderem - že podle mezinárodních arbitrů neochránili investici tehdejšího vlastníka Novy. Někteří členové odvolané rady se soudili o neplatnost tohoto rozhodnutí. A vyhráli svůj spor se státem. De iure zůstali členy Rady až dodnes. Mělo by to znamenat, že by šestice radních měla dostat zpětně plat za výkon svého členství v radě i po dubnu 2003 od Úřadu RRTV. Místopředseda Petr Štěpánek, jeden ze šestice odvolaných radních, napsal 15. 4. 2008 v deníku Česká média: "já a moji kolegové jsme neodvolaní členové RRTV. Přesně kvůli tomu jsme se pět let soudili. " Pokud platí Štěpánkem takto interpretovaný výrok soudu, je dnes Petr Štěpánek v několikerém konfliktu zájmů, protože jako člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je zároveň členem Rady Českého telekomunikačního úřadu... A navíc, jako "neodvolaný" člen RRTV má poradenskou firmu IČO 866 97 161 na poskytování poradenství a konzultace v oboru médií a public relations... Tak to alespoň dnes inzeruje na svém webu. A to zákon členům Rady RTV zakazuje. Štěpánek navíc nejspíš už není ani člen Rady ČTÚ.

Na enormní snaze bezpečnostních složek vyšetřit únik videozáznamu schůzky lobbisty Miroslava Šloufa a prezidentova kancléře Jiřího Weigla a vysvětlit roli, kterou v úniku videozáznamu údajně sehráli šéf civilní rozvědky Karel Randák a Petr Dimun, se ukazuje, jak by dopadla snaha premiéra Topolánka ovládnout tajné služby - viz předložený legislativní záměr zákona o zpravodajských službách ČR.

Na veřejných diskusích zpravidla nehrozí, že by se nenašla volná židle. Teď ale máte všechny důvody to změnit a zaplnit Krtkovu kolonu tak, jako by přijela dobře potetovaná americká kapela. V pondělí 21. dubna od 19:30 zde bude mluvit rumunská aktivistka, která se podílela na organizaci protestů proti summitu NATO v Bukurešti. Jak víte, vláda pro demonstrace neprojevila pochopení a podrobila je tuhé represi. Diskusi pořádá A-kontra. Infocafé Krtkova Kolona, Sochařská 6, Praha 7 - Bubeneč.

Ruská země je bez konce. A její bezkonečnost je i její odvěkou slabinou, protože Rusko nemá přirozených hranic, v kterých by se mohlo držet. Odvěkou ruskou strategií jak se vypořádat s hrozbami, které vždy ležely za perimetrem jeho aktuální moci, byla opakovaná expanze do nekonečných plání kontinentu. Expanze, která sice hrozby pohltila, ale nikdy nevyřešila. Pouze vždy z vnějšího problému učinila problém vnitřní. Problém možná méně zjevný, o to však více zhoubný. Protože poté, co Rusko každou svou expanzi zkonzumovalo, samo se vnitřně oslabilo, zatímco na jeho posunutých hranicích se objevil nějaký jiný další svět, plný nových hrozeb. A na ně Rusko, věrno své tradici, neumělo odpovědět jinak, než opět expanzí - ruku v ruce s hlubší slabostí. Známé klišé, že Rusko není nikdy tak silné, jak se zdá a slabé jak se jeví, je právě reflexí této skutečnosti.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Švejnar se rozhodl nekandidovat do Senátu. Místo toho se chce věnovat v Česku vybudování think-tanku po západním vzoru... Sdělil to v rozhovoru pro čtvrteční Lidové noviny. "Nakonec jsem se rozhodl, že mohu pomoci zemi víc tím, když bych zkusil něco nového, co by mohlo být velmi úspěšné, čemu se v anglosaském americkém světě říká think-tank, neboli nezisková nadstranická instituce. " "(Think-tank) působí tak, že sbírá a analyzuje nejlepší informace, a představuje je jak politikům, tak veřejnosti a inspiruje debaty," vysvětlil Švejnar. Problémů tyto dvě věty nabízejí hned několik.

Pondělí 14. dubna byl historickým dnem pro francouzský tisk: deník Le Monde se neobjevil na stáncích. Tento list založil r. 1944 Hubert Beuvre-Méry a stal se jedním z nejrespektovanějších deníků na světě. Novináři z Le Monde se rozhodli uspořádat stávku na protest proti plánu propustit 130 zaměstnanců, 90 z nich ze zpravodajství, což prezentovalo vedení firmy jako jediná možnost, jak se vyhnout bankrotu, poté, co list zaznamenal dluh 150 milionů euro.

Vážený pane premiére, vážená vládo Slovenské republiky, Jsme svědky obrovské manipulace a demagogie nejen od našich politiků, ale co je možná ještě horší, téměř unisono také od českých médií (v rukou zahraničních korporací). Mezi všemi možná dokonce vyniká Česká televize, která by měla být ze zákona a ze zásady veřejnoprávnosti nadřazená politickým tlakům. Bohužel, z nepochopitelných důvodů je tomu, zejména v oblasti zpravodajství a publicistiky, přesně naopak.

Vážený pán Jiří Mašek,

Priznám sa , že podrobne a niekoľkokrát som si prečítala Vašu Prosbu Čecha, adresovanú na Slovensko.

Čítala som ju tak podrobne preto, lebo môj zámer bol polemizovať aspoň trošku s Vašimi "výkrikmi" o pomoc vláde susednej zeme v ktorej Vy vidíte "spásu".

Ve včerejší přednášce profesora Michaela Grevena na hamburské univerzitě s názvem "Politika a to politické" (Politik und das Politische) jsem přišel na to, že bych měl ještě něco dodat k své poznámce o pravdě (viz: "Čí pravda vítězí?, neboli Přehnanost jako ukázka hlouposti"). Jde podle mě o nebezpečí, který je spojeno s pokusem, posuzovat věco podle hodnot, které jsou jednajícím osobám neznámé.

Nechce se tomu věřit, ale je to tak. Silvio Berlusconi, kontroverzní politik, který nejde pro výrazy daleko, se stane už potřetí italským premiérem. Oznámil, že do týdne sestaví vládu. K vítězství jeho Lidu svobody (PDL) mu pomohla nepopulární politika premiéra Romana Prodiho, ale celkově antipolitická nálada proti celé politické třídě, kterou v poslední době posiloval například známý komik Beppe Grillo svým konfrontačním V-Day. Podobné nálady vrátily do hry také separatistickou Ligu severu.

Návrat Berlusconiho část I.

V pondělí 14. dubna nová složila španělská vláda slib králi Juan Carlosovi. Vláda premiéra José Luis Rodríguez Zapatera přinášení několik zásadních novinek: poprvé v historii země do vlády zasedne více žen než mužů a poprvé na post ministra obrany byla jmenována žena, Carme Chacón z Katalánska. Španělsko se tak v počtu žen ve vládě zařadilo za Finsko.

Více než 30 organizací v Rusku nyní čelí obvinění z napomáhání terorismu. Do tohoto seznamu se dostal také Institut liberálního judaismu. Zprávu přinesla izraelská agentura Mignews s odvoláním na list Maariv. Stalo se tak po prohlášení šéfa Federální bezpečnostní služby Ruska Nikolaje Patruševa. Ten obvinil zahraniční neziskové organizace z podpory teroru a vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.

Podle prohlášení jednoho z vedoucích činitelů Světové organizace liberálního judaismu, formuje se v Rusku nebezpečná situace. Institut liberálního judaismu je už pět let registrován ruským ministerstvem spravedlnosti jako akademické školské zařízení. A z ničeho nic, jako blesk z čistého nebe, zaznělo obvinění v napomáhání teroru.

Americký parlamentní podvýbor pro bezpečnost státu a zahraniční záležitosti uspořádá ve středu 16. dubna dlouho odkládané slyšení o vyhlídkách na národní raketovou obranu. Nejzákladnější otázkou, jíž je nutno se zabývat, je to, že systém národní protiraketové obrany nedokáže rozeznat rozdíl mezi skutečnou válečnou hlavicí a falešnou hlavicí. Druhou otázkou, která musí být zkoumána, je, zda informace a vědecká zjištění o nefunkčnosti raketové obrany jsou před Kongresem a před veřejností záměrně skrývány, napsal v americkém deníku Boston Globe Theodor A. Postol, profesor vědy, technologie a národní bezpečnostní politiky na MIT.

Senátor Jaromíra Štětina zaslal Straně zelených tento otevřený dopis: Moje odpověď:

K tomu: Považuje-li Štětina americkou základnu v ČR za záruku demokracie, mohl by vysvětlit, proč americká základna v Guantánamo na Kubě nezaručila demokraci v Castrově království? ZDE

Současné debaty okolo letošní olympiády v Číně, jejího možného bojkotu kvůli stavu lidských práv v zemi, situaci v Tibetu atd. ukazují na mnohem obecnější problém dnešního světa, a sice neschopnost dohodnout se na plnění obecně přijatých kritérií pro posuzování demokracie a lidských práv.

Bolševickému způsobu rozhodování současné vládní koalice, která prosazuje vybudování cizí vojenské základny na území ČR proti vůli většiny obyvatel (aniž k tomu dostala ve volbách mandát), dlouhodobě vytváří mediální zázemí Česká televize. Tato normalizační instituce, jež by teoreticky měla pracovat jako médium veřejné služby, systematicky zamlčuje nebo marginalizuje nesouhlas obyvatel České republiky se záměrem potenciálně nebezpečné supervelmoci a ignoruje stále častější a závažnější námitky odborníků nikoliv samozvaných.

A tak se není čemu divit, když v době, kdy se očekává podpis a následná ratifikace smluv omezujících suverenitu ČR -- budou-li američtí vojáci na základně v Brdech vyňati z české jurisdikce, pak o omezení suverenity ČR nepochybně půjde -- Česká televize ruší nepohodlnou debatu a český občan se o dění ve své vlasti doví více např. z polského vysílání nebo ze včerejšího pořadu Čierny Peter slovenské televize TA3 (začátek v čase 09:42).

Česká televize se zjevně dívá na dokumentární film o Kosovu (Uloupené Kosovo, BL 16. dubna 2008) jako na nechtěného parchanta.. Pohled, obsahující zřejmě objektivní filmový materiál, se samozřejmě nehodí do dramaturgie, která se opírá o přitakávající řemeslnou machu produkující nekonečně popisné seriály, pitomé soutěže, tlachání, či o projekce amerických filmů.

Masarykova dělnická akademie Vás zve na diskusi, na které vystoupí Lubomír Zaorálek, místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda Masarykovy dělnické akademie a Jan Májíček, tiskový mluvčí iniciativy Ne základnám. Moderuje Miloš Bárta, předseda Masarykovy dělnické akademie -- odbočky Praha

Diskuse se koná DNES, ve čtvrtek 17. dubna 2008 v 17,00 hodin ve Steinerově sále Lidového domu (vchod ze dvora bezprostředně za průchodem)

Občanské sdružení DIALOG VĚDY S UMĚNÍM Vás zve na Veřejnou debatu do Domu umění -- Galerie současného umění /1. patro/ nám. Přemysla Otakara II, 38, České Budějovice dne 21. dubna 2008 od 18:00 hod. Hostem Michala Gibody je Jan Hřebejk.

Policie je tu od toho, aby zajišťovala vnitřní pořádek a bezpečnost. V rámci toho smí používat i tzv. donucovací prostředky, jimiž mohou policisté chránit bezpečnost své osoby, jiné osoby nebo majetku anebo chránit veřejný pořádek. Je jistě přirozené, že se i v této oblasti projevuje rozvoj poznání, vědy a techniky. Je to snadno prokazatelné na výčtu těch donucovacích prostředků, které podle příslušných zákonů směla, smí a zřejmě bude moci policie v naší zemi používat. Jen posuďte sami, které donucovací prostředky příslušné zákony uvádí:

Nabídka deštníku protiraketové obrany pro Evropu je holá fikce a reklamní trik. Jedná se totiž opravdu o poptávku. Poptávalo se a poptávalo, a jedině čeští politici a jejich poradci se osvědčili jako dostatečně tvární k tomu, aby pochopili svou jedinečnou šanci, zavděčit se Velkému Bratru za oceánem. Zapomnělo se ale na to, že mimo lobbistů, věrných svým provizím, zde žijí také nějací občané. A ti se postavili oproti všem očekáváním a slibům dobře napojených politiků, na zadní. Co teď?

Euroratlantický trend můžeme sledovat na nenápadných pohybech a aktivacích připravených pěšáků jakési imperiální páté kolony : například Jařab se stává členem Rady ČT, Švejnar a Stránský kandidují do senátu, Bursík lobbuje za radar na sjezdu evropských Zelených v Lublani. Leč s pramalým úspěchem. Přes zoufalou zastírací propagaci v českých médiích.

Pokud absolutistický monarcha v sedmnáctém století říká "stát jsem já", je to vcelku běžný a normální odraz politické reality. Pokud se takto vyjadřuje, slovy svého mluvčího, prezident demokratického státu v roce 2008, je to doklad politického pomatení a vlivu spodní dějinné kanalizace v politickém životě současnosti. Právě o tom svědčí rozhovor, v němž mluvčí Hradu zdůvodňuje, proč prezident nemá potřebu něco zdůvodňovat.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V únoru 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 236.86 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 29.2.2008 částku 288 237.81Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.