17. 4. 2008
Cyklisté všech zemí, spojte se!V médiích se v těchto dnech opět nadšeně referuje o dálkové cyklotrase Praha- Paříž. Různí redaktoři se dávají unášet touto zprávou, která však pro praktikující cyklisty, nikoli sváteční jezdce, následující jeden z módních trendů, neznamená prakticky nic. Nejlépe by o tom mohli vědět Pražáci a bylo by dobré, kdyby se k tomu vyjádřili -- co jim tato slavná evropská cyklotrasa vlastně přinese. |
Já mám dlouholeté zkušenosti z ježdění na kole z Plzně a okolí v řádu desítek tisíc naježděných kilometrů. Co se týče úseku trasy číslo 3, která je součástí oné veletrasy z Prahy do Paříže, vím, že je vedena převážně po tzv. méně frekventovaných silnicích, nikoli po cyklostezkách, tak jako v západní Evropě. Cyklostezky, tedy úseky bez aut, mimo silnice, vedou převážně po polních a lesních cestách s prašným povrchem, zpevněným tu a tam štěrkem, pro kola a jejich pláště někdy velmi nevhodným. Takový ostrý odštěpek kamene udělá stejně snadno díru jako hřebík. Takže shrnuto: U nás se mezinárodní trasa více než vhodnými stavebními úpravami buduje pastelkami po mapě. Pro názornost a pravdivost si řekněme, že CYKLOSTEZKA je podle evropského standardu asfaltovaný či jinak vhodně zpevněný pruh, šířkou umožňující míjení cyklistů, skaterů a inlainistů v obou směrech. Po CYKLOSTEZCE by neměly jezdit maminky s kočárky, běhat děti a psi, i na vodítku, což se u nás běžně děje. Konstrukční požadavky na oblouky (zatáčky) uvažují rychlost 40km/h. Zdatní cyklisté dosahují i na rovině více. Tedy se pěší a cykloprovoz navzájem vylučují, což mnohým budovatelům cyklotras ještě nedošlo. Dalším, opět bohužel někdy opomíjeným požadavkem je vedení tras pokud možno rovinatou krajinou. Kopce a prudké sjezdy jsou spíše pro sportovce a ti si vhodná místa najdou sami. Při kreslení v mapě někdy ta stoupání a klesání navrhovatelům uniknou a zpocený cyklista se jen ptá, zdali na onom místě vůbec někdy byli. Na závěr bych chtěl poznamenat, že mi budování, kreslení a značení mezinárodních cyklotras nevadí. Vadí mi ale nepravdivé titulky novin, jako například ve středeční regionální příloze MFDnes Plzeňsko: Z Plzně až do Paříže dojedete po cyklostezce! Sama autorka Radka Žáková tuto hloupost z titulku svým textem popírá. Z Plzně po cyklostezce dojedete na Valchu (asi 5 km). Dále hezky po silnici s autíčky za zadkem a pak podle počasí občas blátem nebo pískem, polem nebo lesem. Ne, že by ty úseky nebyly krásné, třeba právě mezi Stříbrem a Tachovem. Značení tras je jedním z přínosů pro všechny cyklisty, i ty místní anebo turisty, kteří nejedou až do Paříže, ale třeba do Kladrub. Pražáci dojedou na trase Praha -- Paříž po cyklostezce ze Smíchova do Radotína. Jak je to přes Prahu třeba z Proseka, nevím, to ať napíšou Pražáci sami po své cyklojízdě ve čtvrtek 17. dubna. Za Radotínem hezky do kopečka a po silnici s auty až do Karlštejna a dál na Plzeň, většinou po "méně frekventovaných komunikacích" z první republiky. Takže vedle úprav na mezinárodní cyklotrase, prospívajících v regionech místnímu rozvoji cyklistické dopravy, může být dalším přínosem humbuku kolem cyklodálnice právě ten humbuk. Aspoň se zase pár dní bude o cyklistech psát a mluvit pozitivně. A cyklisté, ti si, co se týče tras, poradili a poradí už dlouhá léta nejlépe sami... |