17. 4. 2008
Finanční spekulanti nezřízeně bohatnou, zatímco se svět octl v hospodářské kriziMiliony lidí čelí pravděpodobnosti, že přijdou o přístřeší, protože nejsou schopni splácet hypotéku, banky dělají bankrot, desetitisíce lidí přicházejí o zaměstnání, Amerika je na pokraji recese - a právě skončil další finančně vynikající rok pro manažery hedgových fondů. Nejvýznamnější z nich nahromadili za minulý rok více osobního bohatství než zřejmě kdokoliv kdykoliv předtím v historii. Nejvíce vydělal John Paulson, který si v roce 2007 "přinesl domů" pouhé 3,7 miliardy dolarů. |
Těsně za ním byli George Soros a James Simons, kteří vydělali 2,9 miliard dolarů a 2,8 miliard dolarů. Nejchudší finančník z nejbohatších padesáti manažerů hedgových fondů vydělal 210 milionů dolarů. Trikem, jehož prostřednictvím tito manažeři nashromáždili tak obrovské bohatství, bylo rozhodnutí investovat proti klíčovým trendům na finančních trzích. Paulson využil chaosu na americkém trhu hypoték a vydělal obrovské bohatství v době, kdy několik bank v americké hypotéční krizi málem udělalo bankrot. Sedmasedmdesátiletý Soros, který, jak známo vydělal za pouhý jeden den 1 miliardu dolarů v roce 1992, kdy donutil Anglickou banku, aby vypadla z evropského směnného mechanismu, se vrátil z důchodu do práce, aby pomohl svému investičnímu fondu Quantum fund, když viděl potenciál v chaosu na finančních trzích. Vydělal zisk více než 30 procent. Skutečnost, že v době, kdy se americkou ekonomikou šíří vážné problémy, mohou jednotlivci vydělávat takto astronomické zisky, povede zřejmě k velmi kritickému zkoumání většinou neregulovaných hedgových fondů. Nejbohatších 50 manažerů hedgových fondů loni celkem vydělalo 29 miliard dolarů - což se rovná hrubému domácímu produktu Srí Lanky. Největší zisky rychle rostou. V roce 2002 vydělal nejvíce Soros - 700 milionů dolarů. Dnes by byl s takovým výdělkem až devátý. Majetková nerovnost je v současnosti v Americe extremnější, než byla po dlouhá desetiletí. Podobně jako naposledy v roce 1928 vydělalo 1 procento Američanů celých 23 procent celostátního příjmu. "Podoba mezi rokem 1928 a dneškem spočívá v tom, že obojí jsou období neregulovaných výstřelků, kde nás ideologická závislost na tržních silách zavádí do nejrůznějších vážných krizí," konstatoval Jared Bernstein z Institutu pro hospodářskou politiku ve Washingtonu. Podrobnosti v angličtině ZDE |