Vážený pane Moravče,

rád bych krátce zareagoval na Váš dopis Janu Čulíkovi. Souhlasím s Vámi v několika bodech vaší polemiky (napr. nevhodný, emocionální způsob argumentace Jana Čulíka, etc.), ale hlavním důvodem tohoto dopisu je informace, kterou jste zveřejnil v předposlední větě Vaší polemiky. Pro jistotu ji zopakuji:

"A protože pořad OVM děláme na koleně s malým redakčním zázemím, tak jsem již mírně unaven."

To, že hlavní diskusní pořad ČT je vyráběn na koleně s malým redakčním zázemím, je informace velmi závažná, píše čtenář Pavel Trtík. (Jeho dopis jsme zkrátili a mírně zredigovali, pozn. red.)

Uprostřed žhavých debat, které se v posledních dnech rozpoutaly na Britských listech, si dovoluji nabídnout malou esej na zcela nezávažné téma: bramborová placka. Placka budiž zároveň odrazovým můstkem a konečným cílem tohoto článku.

Bramborová placka (tortilla de patatas) je vedle středomořské paelly emblematickým pokrmem španělské kuchyně. Toto jídlo zhotovené z brambor, vajíček a oleje je důkazem toho, že co je "chudé" a prosté, může být zároveň lahůdkou pro gurmety i pro gurmány. Možná si říkáte, že Britské listy nejsou tzv.ženský časopis (i když pevně doufám, že jsou deníkem pro ženy i muže), a připadá Vám nemístné, že tu mluvím o bramborách. Hovořím-li totiž o bramborách, mluvím o novému španělskému národnímu sportu, který zdatně soupeří s fotbalem - a to je gastronomie. Kuchařské umění je jedním z nejrozšířenějších koníčků v současném Španělsku, čemuž také odpovídá jeho přítomnost ve všech typech sdělovacích prostředků.

Oficiální zpravodaj amerického velvyslanectví v Praze:

Velvyslanec Richard Graber se v únoru sešel v Praze a v Příbrami se starosty obcí z okolí vojenského újezdu Brdy. Otevřel tak dialog o radarovém zařízení protiraketové obrany, o jehož umístění v oblasti se jedná. Velvyslanec uvedl upřesňující informace o typu uvažovaného radaru a o jeho vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel. Během diskuze Graber starostům přislíbil, že jejich obavy se budou řešit. "Jsme teprve na začátku," řekl a dodal, že do regionu přijede na výlet se svou rodinou.

Starostové se také zajímali o to, jaké konkrétní investice výstavba radaru samosprávám přinese. "Požádal jsem pana velvyslance, aby ho příště doprovázeli také experti, kteří by odpovídali na odborné dotazy," řekl starosta Příbrami Josef Řihák novinářům. Velvyslanec Graber nabídl starostům návštěvu americké základny v Německu, aby se přesvědčili, jak fungují obdobná vojenská zařízení a jak jsou začleněna do místního společenství. Představitele samosprávy ujistil, že pokud bude tento projekt realizován, bude spadat pod českou jurisdikci. Konkrétní detaily projektu budou předmětem jednání českých a amerických expertů a budou se týkat omezení vstupu a dopadů vlivu radarového zařízení na životní prostředí, zdraví a bezpečnost obyvatel. Konkrétní bezpečnostní opatření uvnitř vojenského prostoru bude nadále určovat česká armáda. Velvyslanec Graber také zdůraznil, že radar je klíčovým prvkem protiraketové obrany v Evropě a nebude chránit pouze Českou republiku a USA, ale také většinu Evropy. Jestliže se projekt protiraketové obrany uskuteční, radarová stanice by mohla začít fungovat v roce 2011.

Zdroj ZDE

Pozn. red. Bude česká armáda rozhodovat o tom, jak bude radar používán?

Na dveřích některých veřejných zařízení se stále objevuje absurdní nálepka s černým kočárkem přeškrtnutým rudou, zakazující čárou. Kočárkům vstup zakázán, hlásá tato nálepka. Ti, kdo ji na dveře umístili, byli jistě vedeni praktickými důvody, ale dokážete si představit, že by na dveřích téhož zařízení zářila obdobná nálepka s přeškrtnutým invalidním vozíkem: Vozíčkům vstup zakázán? Nechutné, viďte?

Již v únoru nám přezimující hlodavec svišť o svém svátku Groundhog Day předpověděl, zdali přijde jaro brzy nebo si na ně počkáme a počasí na 1. března nám říká, jak bude vypadat na konci měsíce. Přichází-li březen jako beránek, odejde jako lev a naopak. Březen tedy znamená příchod jara, vždycky kolem 21. dne. O několik dní dříve oslavíme sv. Patricka záplavou zelené barvy nejen v restauracích nýbrž i na pracovištích a v časopisech. Ale nesmíme zapomenout na 8. března, protože Mezinárodní den žen (MDŽ) slaví mnohem více lidí než Groundhog Day (2. února) i svátek sv. Patricka (17. března) a to i přes to, že je ještě v plném proudu hokejová sezóna.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil vyhlásil náročný legislativní program. Významný je jeho záměr předložit sněmovně nový trestní řád. Úmysl je to jistě bohulibý, protože v současnosti se naše trestní řízení podřizuje zákonu z r. 1961, novelami různě poflikovanému. Jím bylo kodifikováno přizpůsobení našeho trestního řízení sovětským zvyklostem, zahájené v 50. letech minulého století. Až do té doby se naše trestní právo vyvíjelo v kontextu evropského právního vývoje a zachovávalo si spojení se svými kořeny, které vězely až v minulosti rakousko-uherského právního řádu. Současná zamýšlená rekodifikace je tedy velkou výzvou, abychom se vrátili k principům trestního řízení demokratického právního státu, které ctí "staré země" EU i země anglosaského práva.

Zřejmě každý sebekritický historik a historička, zvláště pak ti, kteří se zabývají dějinami 19. a 20.století, by tento páně Peňásův výrok ochotně podepsali. Soudobé dějiny jsou plné příkladů, kdy výuka dějepisu více či méně vědomě sloužila k modelování poslušných občanů ochotných nadšeně padnout a hlavně zabíjet za vlast (za Boha, za národ, za třídu), když k tomu dají elity povel. Když pracujete v oboru, je dobré si uvědomit, že zacházíte s výbušninou...

V Britských listech se v jednom dni objevily dva podnětné články z oblasti historie, skvělý projev na téma národ a nacionalismus pana Chyského a zajímavá polemika pana Šlechty, která, ač podle mého názoru nešťastným, přesto však podnětným způsobem poukazuje na klíčové problémy "vytváření" a výuky dějin.

Od humanity přes národnost k bestialitě (Franz Grillparzer, 1791 -- 1872 )

8. květen 1945 nesmíme oddělovat od 30. ledna 1933. Kdo však před minulostí zavírá oči, stane se slepým vůči přítomnosti (Richard von Weizsäcker 8. května 1985 při příležitosti 40. výročí konce 2. světové války)

To, co humánní civilizovaný národ odlišuje od barbarského, není jeho nevina, nýbrž zacházení se stinnými stránkami a problematickými aspekty historie (Erazim Kohák, český exilový filozof)

(Předneseno při příležitosti setkání Ackermann--Gemeinde 15. -- 16. listopadu 2003 v Oesede, Georgsmarienhütte u Osnabrücku, pro publikaci rozšířeno).

Vazene dámy a pánové,

děkuji vám za příležitost, že se dnes mohu spolu s vámi zamyslet nad neblahou doktrínou etnických čistek. Výslovně bych rád zdůraznil, že se mezi členy Ackermann-Gemeinde cítím jako mezi krajany. Byli jsme krajany v Čechách a na Moravě, ale tato skutečnost byla vlivem nacionalistické ideologie obou stran za posledních 150 letech stále více a více potlačována. Mnozí z nás odhalují teprve se zpožděním, když již nežijeme ve společné vlasti, jaké společné kulturní kořeny nás staletým soužitím spojují.

(Na internetu nalezl Uwe Ladwig.)

Co zůstane z Jean Baudrillarda po jeho smrti? Epigonové a kritici mohou tuto otázku, která je nešikovnou parafrází jeho vlastního myšlení, už konečně položit. Otázka, kterou se pochopitelně tu a tam někteří snažili položit již dříve - v reakci na provokativní tázání tohoto francouzského sociologa a filozofa -- , ztratila svůj smysl. On sám nepřikládal svému myšlení žádného smyslu, protože smysl se přece ze západního myšlení vytratil už dávno, že? Měli bychom tedy nad jeho včerejším skonem ve věku 77 let projevit, podobně jako někteří nenajatí vrazi, alespoň "účinnou lítost"?

Přečtením článku p. Suchého "Proč jsou Britské listy ve věci raketové základny rekordně dezinformačním zdrojem", uveřejněného ve Vašem periodiku dne 6.3.2007, jsem nabyl dojmu, že by skutečně bylo záhodno také se vyslovit k uvedené problematice.

Sdílím názor p. Suchého, že diskuse k problému umístění americké protiraketové základny na našem území není vedena správně. Podle mého názoru však jejím úskalím není ani tak nepřesnost, či zkreslování informací až po vyložené lhaní, čehož se v různé míře dopouštějí její všemožní exponenti počínaje z mně neznámého důvodu silně angažovaného ministra pro evropské záležitosti.

Na druhou stranu ve mně po přečtení článku neutichá pachuť čehosi známého, zažitého, či dosud pořádně nezažitého (ve smyslu nestráveného). Totiž něčeho, co bych si dovolil nazvat "mimoběžnou demagogií".

Taková mimoběžná demagogie se zakládá, dle mého soudu, na tom, že v určitých domněle klíčových bodech se autor opírá o faktické rozbory a připomínkování svých názorových oponentů, a v nestřežených prostorech prezentuje své postoje na úrovni faktů, čímž systematicky likviduje možnost diskuse.

Petr Suchý míní, že Britské listy jsou rekordně dezinformačním zdrojem ve věci uvažované americké protiraketové základny. Toto jeho hodnocení má hned několik problematických aspektů: Předně autor záměrně přehlíží, že právě Britské listy byly po několik let prakticky jediným informačním zdrojem k základně. Právě zde se měla česká veřejnost poprvé šanci dozvědět, co před ní politici od roku 2002 tajili - že se o protiraketové základně v ČR jedná. Skutečnost, že se do některých textů zde publikovaných vloudily nepřesnosti nebo omyly jsou ve srovnání s generálním selháním všech mainstreamových médií (a odborníků na bezpečnostní studia, kteří v médiích v zásadě mlčeli až do chvíle, kdy jiní zvedli téma doslova z prachu ulice - a nyní přicházejí slavně zvítězit...) by byla sama o sobě snadno omluvitelná záměrem redakce deklarovaným v záhlaví: Deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví. A o základnách se skutečně nemluvilo. (Tedy veřejně se nemluvilo - pouze v zákulisí s Američany.)

Hlavní dojem z argumentace akademika Suchého je přinejmenším lehce rozporuplný, tanečky kolem marginálií a silné mlžení u témat nejpodstatnějších. Následující text je reakcí na některé body z odpovědi pan Suchého, plus další poznámky a náměty.

Reakce na tuto výzvu.

Vážený pane šéfredaktore,

Požádal jste mě o vysvětlení a doložení mých názorů uveřejněných v anketě o debatě týkající se umístění americké radarové základny na území České republiky, kde jsem uvedl, že ze nejvíce dezinformující média v této věci považuji Britské listy a televizi Nova.

Rád Vám i čtenářům Vašeho deníku poskytnu, dle mého názoru, relevantní argumenty. Vzhledem ke skutečnosti, že moje časové možnosti jsou skutečně dosti limitované, omezím svoje doložení výskytu řady dezinformací v Britských listech na omezeném vzorku textů. Zaměřím se především na ty, které jste mi ve své výzvě sám doporučil. Velmi Vám za tuto selekci a vytipování textů, jež zřejmě sám považujete za to nejlepší, co lze na stránkách Britských listů nalézt, děkuji. Zároveň se zaměřím i na několik dalších článků, které rovněž stojí za povšimnutí.

Pane Javorský, četl jsem Váš článek v BL adresovaný panu Tamášovi z Humanistické strany a mohu říci jen jedno. Nejsem členem této strany, ale nesouhlasím s Vaším názorem, že se jedná o stranu hlásající revoluci. Jen proto, že na stránkách té strany není prostor pro zveřejňování názorů jiných, vyvozujete pane Javorský nesprávné závěry a mentorujete, píše Pavel Blaheta.

Spojené státy prezentují tento evropský prvek Americké PRO jako prvek, který před možným raketovým útokem "darebáckých států", (rozuměj Íránu, Sev. Koreje apod.),nebo teroristů z Al-Kajdy, ochrání i Evropu, nikoliv však jako součást protiraketové obrany Evropy.

NATO uvažuje o protiraketové obraně, ale úvahy o ní jsou v počátcích, zatím co americká PRO je do značné míry vybudována.

Rusko zaujímá k možnému vybudování jednoho z prvků Americké PRO v Evropě negativní stanovisko jednak proto, že se tento systém přibližuje k území RF a doplní globální přehled o činnosti na evropské části RF a také v ní vidí možný nový začátek stupňování zbrojení ve světě. (Prezident Putin v Mnichově.)

V té tolik diskutované nedělní "panelové diskusi" ČT1 ( 4. 3.) bylo možné si všimnout hned titulku: "Ano, či ne radaru?" Ta čárka před antagonisticky vnímaným protikladem ("či ne") v titulku ČT opakovaně chyběla. (Zřejmě až po upozornění pozornějšími diváky to bylo později opraveno.) Aniž bych chtěl teď rozvádět, že čím více má taková "diskuse" účastníků, tím míň pak zbývá na opravdovou diskusi, spojenou s výměnou názorů. --- Obdobně třeba Nova ve svém pondělním programu Víkend (5. 3.) sice opakovaně citovala Churchillův proslulý projev ve Fultonu a všichni, kteří ten místní název zmiňovali, shodně (a zcela nenáležitě!) to slovo četli "faltn". (Někdy se v angličtině "u" kupodivu čte taky tak, jak je psáno; což se týká i zmíněného "Fultonu"!) Je to lenost, anebo pocit globální suverenity, že se nikdo nepodívá, jak správně vyslovit neznámý výraz? (Bohužel, člověk který takto vyslovuje výraz, který je naopak všeobecně známý, si tím nutně vyslouží přízvisko idiota, pozn. JČ)

V přepisu nedělních Otázek Václava Moravce, který provedla společnost Newton-IT a zveřejnily Britské listy, chybí jedna poměrně důležitá část pořadu. Jedná se o posledních 12 minut z první části vysílané na ČT1. Tato část je zcela vynechána a přepis pokračuje až druhou polovinou, vysílanou jen na ČT24, ačkoli v těchto 12 minutách rozhodně zazněly argumenty a názory, které by se neměly ztratit na úkor těch zbývajících. Vynechaná pasáž začíná v čase 55:50 po začátku pořadu.

Co tedy v přepisu chybí ?

Přinášíme přepis dvou a půl hodin diskuze v pořadu České televize Otázky Václava Moravce na téma radarová základna USA na území ČR, tak jak ji zanamenala na stanicích ČT 1 a ČT 24 agentura pro monitoring tisku NEWTON IT.

Otázky Václava Moravce - 4. 3. 2007, ČT 1 na internetu VIDEO

přepis pořadu Otázky Václava Moravce - 4. 3. 2007 ZDE

Redaktor Týdne Jiří Peňás tento týden ve svém pravidelném sloupku vychvaloval záměr německé ministryně školství Schavanové zavést společnou učebnici dějepisu pro všechny evropské děti. Peňás se však ani nepokoušel věcně argumentovat a zmíněný návrh podpořil racionálně těžko pochopitelnými útoky, ve kterých dokázal na pár řádcích zpochybnit a označit za špatné prakticky všechno, na čem jsou naše dnešní životy postaveny.

Byly a jsou ještě dnes situace, o kterých se člověku nejen zdá, že je nemůže změnit. Někdy se s tím spojí takový pocit, který se trefně dá popsat tím, že člověk má touhu kousat do nějakého stolu. Ten pocit znám, vlastně se pro mě často spojoval s tvrzením, že v Německu existuje svoboda názoru a tisku. Vím samozřejmě, že vlastně existuje, a to už nějakou dobu, ale opravdu je to svoboda jen pro ty lidi, kteří mají možnost být veřejně slyšeni.

Ti, kteří si jen mumlají v samomluvě něco, co nikdo neslyší, nebo píšou do tajného deníku to, co si nikdo nikdy nepřečte, protože nemají přístup k médiím, mohou jistě mluvit o svobodě vyjadřování, ale vlastně se na ní nepodílejí. Časy se ovšem změnily, alespoň pro lidi, který umějí psát věty a používat počítače. Ano, například díky BL, tomu Vám známému deníku, který Václav Moravec nečte a Petr Suchý považuje za rekordně dezinformační zdroj ve věci raketové základny.

Oba pánové jsou příkladem na to, že existují vzdělaní lidé, který radši nečtou BL nebo na ně nadávají, místo aby napsali text a poslali ho do redakce toho deníku. Vy to možná chápete, já ale ne. Hrozí mi, že umřu smíchem, když potom čtu, že ten ostrý kritik Petr Suchý napíše dlouhý text, ve kterým se vyjádří k otázce základen, přestože to mohl udělat už před mnoha měsíci, ne-li roky.

Možná, že bych měl vážně uvažovat o tom, zda mám dál číst BL. Ne, že bych se chtěl připojit k argumentaci Václava Moravce, ale z jiného důvodu. Chci ještě žít a ne umřít smíchem. Zatím ale doufám, že si to oba rozmyslí a dokonce začnou pravidelně psát také do BL.

Právě když mají jiný názor než ostatní, by to bylo zajímavé, a současně by to bylo znakem toho, co by demokraté měli obhajovat, totiž svobodu názoru a tisku. A kdybyste věděli něco zajímavého a důležitého, o čem se v ČR normálně nemluví, můžete to přece udělat taky!

Autor je Němec, žije v Hamburku a dlouhá léta byl ředitelem jedné velké elektronické nadnárodní společnosti v Evropě.

Česká republika se v důsledku bilaterální spolupráce s USA zřejmě dostane do mezinárodní izolace, což bude mít pro ni vážné zahraničněpolitické důsledky, varuje Milan Nápravník, který pro nás přeložil výroky německých politiků o základně, jak je přinesl tento týden německý týdeník Der Spiegel:

Ve čtvrtek v Bruselu generálporučík Henry Obering, ředitel Missile Defense Agency, prohlásil, že USA zamýšlejí umístit další radar na Kavkazu, někde mezi Ruskou federací a Íránem, kde se geograficky nabízí Gruzie a Ázerbajdžán. Důvodem má být předsunutí linie radarové včasné výstrahy co nejblíže případné hrozbě, za kterou je zcela nepokrytě Spojenými státy prohlašován Írán. Očekává se, že záměr vyvolá ještě bouřlivější reakce ze strany Ruské federace a nic na tom nezmění fakt, že radar má mít charakteristiku úzkého pozorovacího úhlu, který není primárně vhodný pro komplexní sledování vzdušného provozu, a že má jít o mobilnější verzi radaru, schopnou rychlého přesunu.

Vážení, za pozornost stojí neuvěřitelná zpráva, která byla dnes publikována na www.novinky.cz, píše R. Vondřich:

Úplné znění článku je na ZDE

Podívejte se i na diskusi.

Exprezident Havel nedávno ze svých úst vypustil perlu, když ve svatém zanícení pro americkou radarovou základnu na českém území vyzval politiky k jejímu schválení bez referenda, tedy za zády i proti vůli národa a lidu a tento postoj ještě stačil označit jako "odvážný" ( stále ještě okolo 60 % Čechů základnu jasně odmítá, pro je necelých 30%).

Být v dnešních geopolitických podmínkách věrným americkým poskokem si tedy podle českých politiků vyžaduje SKUTEČNOU ODVAHU?

V únoru roku 1948 se naše komunistická strana, oslabená desetiletími dogmatické existence ve stínu imperiálního "komunismu" sovětského i masovou genocidou za nacistické okupace, dostává k moci. Dostává se k moci ve státě, jehož občané se ve své většině s demokraticky prováděnými socialistickými změnami ztotožňují (!), jehož inteligence je převážně levicově orientovaná, a který již mnohé změny směrem k "socialističtějšímu" hospodářskému systému provedl.

Ve čtvrtek zveřejnila Česká televize zprávu o tom, že Policie začala vyšetřovat výroky komunistického vůdce Vojtěcha Filipa kvůli možnému porušení některého ze zákonů omezujících v naší zemi svobodu projevu.

Masarykova dělnická akademie zve u příležitosti 157. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka na veřejnou diskusi ve středu 7. března 2007 od 17,00 hodin v Obecním domě v Praze (Grégrův sál, 1. patro) na téma

"Odraz TGM v současné politice"

Úvodní slovo přednesou Jiří Paroubek, předseda ČSSD a Petr Dolínek, předseda Mladých sociálních demokratů.

Tak za sebou máme další "přelomový" mezník v historii americké radarové stanice na našem území. Napočítal jsem jich už několik. Pokud se mýlím, nechť mne kdokoli opraví:

Stávající produkty a mantinely týkající se reformy studijních požadavků na nižších stupních a pak u maturit jsou nadmíru tristní. Navrhované testy vyhovují snad těm, kdo se slušně přiživí na instruktážích k nim nebo na jejich hodnocení. Určitě nebyly koncipovány k tomu, aby zjišťovaly kvalitu testovaného žáka či studenta. Obligatorní požadavky na maturanty jsou ryze verbální! Pokud přihlédneme k tomu, jak je rozvrstveno těžiště pozornosti ke znalostem žáků na nižších úrovních školní docházky, bude jasný ještě jeden další nepřehlédnutelný defekt: jako jedna ze základních složek předchozího usilování o všeobecné vzdělávání vypadla pro finále školní docházky před vysokou školou matematika jako povinný předmět pro všechny.

V létě tomu bude deset let, co zkrachovala cestovní kancelář Travela. Třetí největší cestovní kancelář v republice. Dnes, po deseti letech, nebylo ještě konkurzní řízení skončeno. Za těch deset let jsem napsal řadu dopisů k soudu, na ministerstvo spravedlnosti, k ombudsmanovi atd. Dočkal jsem se i odpovědí, ale tím vše skončilo. Požádal jsem i televizní stanice a přední české deníky, aby tuto kauzu opět otevřely, není zájem, není to prý aktuální .To ,že bylo okradeno několik tisíc klientů, kteří měli zaplacenou dovolenou, že po majiteli cestovní kanceláře ing.Breznenovi zůstaly dluhy ve výši téměř 150 milionů korun, dnes nikoho nezajímá. Jako obyčejný smrtelník nemáte téměř žádnou šanci dostat zpět své peníze. O ty vlastně dnes již ani nejde. Jde o princip. Jde o to, že zloděj zůstává nepotrestán, že nadále podniká v cestovním ruchu, že soudy nejsou schopny případ dokončit. Pro dokreslení některé citace z korespondence v případu Travely:

Ladislav Špaček, který se léta objevoval vedle prezidenta Václava Havla jako mluvčí, vystoupil ve zcela nové roli. Stal se nejznámější tváří skupiny, která si přeje základnu USA v Česku. "Jako slušně vychovaný člověk si nedovedu představit, že bychom USA odmítli," sdělil Špaček.

Nenechte si ujít!! IDNES

Slušně vychovaný Ladislav Špaček nechce americký radar, chce rakety! ZDE

Reaguji na článek Radka Sárköziho "Jak zabránit nové maturitě? Bojkotem CERMATu...", který vyšel už 23. února t.r. na serveru Česká škola. (To je politováníhodné, autor nás o tom neinformoval; snažíme se pokud možno vydávat v BL exkluzivní texty, pozn.red.) Diskuse pod článkem v podstatě reálně odráží současný stav názorů na potřebu státních maturit, píše Leopold Kyslinger.

Odpůrci (po právu) říkají, že maturity nejsou dostatečně připravené, ač se do Cermatu a Národního ústavu odborného vzdělávání investovaly nadprůměrné prostředky. Zastánci (také po právu) oponují tím, že současný stav je nehorší ze všech možných a tzv. maturity v současném podání představují překonání laťky zakopané v zemi. Chyby, které maturity (zatím nanečisto) obsahují eliminovat "za pochodu."

Musím poznamenat, že články p. Sárköziho (tak, jak jsou řazeny na serveru Česká škola, působí skutečně dojmem, že mu jde v první řadě o rozpuštění VÚP a Cermatu a teprve druhořadě prezentuje odborně fundované námitky. Ještě poznámku k textu v autorech. Pan Sárközi, podle vlastního vyjádření, neučí (rozumí se - děti), ale přednáší v kursech pro dospělé.

V lednu 2007 přispělo celkem 120 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 29 331 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2007 částku 195 485.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.