7. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 3. 2007

Lehkovážný článek o bramborové placce a láhvi dobrého vína

Uprostřed žhavých debat, které se v posledních dnech rozpoutaly na Britských listech, si dovoluji nabídnout malou esej na zcela nezávažné téma: bramborová placka. Placka budiž zároveň odrazovým můstkem a konečným cílem tohoto článku.

Bramborová placka (tortilla de patatas) je vedle středomořské paelly emblematickým pokrmem španělské kuchyně. Toto jídlo zhotovené z brambor, vajíček a oleje je důkazem toho, že co je "chudé" a prosté, může být zároveň lahůdkou pro gurmety i pro gurmány. Možná si říkáte, že Britské listy nejsou tzv.ženský časopis (i když pevně doufám, že jsou deníkem pro ženy i muže), a připadá Vám nemístné, že tu mluvím o bramborách. Hovořím-li totiž o bramborách, mluvím o novému španělskému národnímu sportu, který zdatně soupeří s fotbalem - a to je gastronomie. Kuchařské umění je jedním z nejrozšířenějších koníčků v současném Španělsku, čemuž také odpovídá jeho přítomnost ve všech typech sdělovacích prostředků.

Každá televizní stanice má své kuchařské programy, které mají vysokou sledovanou. K nejdynamičtějším patřil např. Všichni proti šéfkuchaři: kdokoli mohl vyzvat mistra kuchaře na souboj a navrhnout jídlo, v němž se bude soutěžit. Laická porota (složená například z členů místního hasičského sboru) snědla, co jí mistr kuchař i soutěžící předložili a následně vyhlásila vítěze. Pokud jste například hrdi na svůj guláš, pořad Vám dával možnost změřit si své síly s odborníkem a slyšet hodnocení nezávislé poroty.

Články o vaření a více či méně sofistikované recepty a trendy se ale objevují v nedělních přílohách El Paísu i El Mundo. Prezentace, nádobí i samotné fotografie, jež doplňují tyto stránky, jsou zároveň přehlídkou nejmodernějších tendencí v designu. Šéfkuchaři patří mezi národní celebrity, každý zná jména jako Ferran Adria, Carme Ruscalleda, Karlos Arguiñano nebo José Mari Arzak. Restaurace vedené šéfkuchařskými hvězdami jsou poutními místy labužníků a mnoho lidí šetří na to, aby si mohli dovolit se v nich naobědvat. Jídlo a vaření patří k oblíbeným konverzačním tématům obou pohlaví napříč společenskými vrstvami, ve městě i na vesnici. Není nic neobvyklého, když se dva muži vyměňují recepty na býčí ocas na víně nebo vařené raky.

Tato kulinářská mánie se neobjevila znenadání. Tradice stolování má hluboké kořeny už z římských a arabských časů. Glorifikace kuchařského umění má však původ v Baskicku, kde -patrně pod francouzským vlivem- vznikla v polovině 19.století první gastronomická společnost (sociedad gastronómica). Setkání těchto měšťanských sdružení, kam byl ženám vstup zakázán a kde se nad pánvemi a hrnci budovalo národní uvědomění, se staly ohniskem baskického národního obrození. Tradice kuchařských klubů a jejich průvodů je v Baskicku stále živá a přenesla se i do jiných autonomních oblastí (v posledních desetiletích si ženy vymohly do těchto klubů přístup). "Dobrovolní kuchaři a kuchařky" se aktivně podílejí na životě komunity pořádáním slavností a průvodů.

Baskická kuchyně je komplikovaná a sofistikovaná, nejen díky francouzskemu vlivu, ale také proto, že zde v již v 19.století zásluhou průmyslového rozvoje existovaly, stejně jako v Katalánsku, silné střední vrstvy, které si mohly dopřát s jídlem experimentovat a užívat luxusní suroviny. Ale i ostatní autonomní oblasti mají co nabídnout, od čerstvých mořských plodů Galicie, přes katalánské omáčky a krémy a valencijské rýže, luštěninové pokrmy a hutné polévky Kastilie, až po zeleninové lahůdky Andalusie, které jako by přemosťovaly Mare Mediterraneum svou podobností s kuchyní východního Středomoří. V souhrnu se španělská kuchyně soustředí na velmi kvalitní suroviny. Nejen šéfkuchaři, ale i obyčejní smrtelníci kupují čerstvé ryby, mořské plody ovoce a zeleninu na trhu, nikoli v hypermarketu. V každé čtvrti je několik takových trhů, kam lidé po práci zajdou nakoupit čerstvé potraviny. Základem španělské gastronomie je kvalitní materia prima - olivový olej, zelenina, ryby, mořské plody, ale i kvalitní vepřové a hovězí ze zvířat, který svůj život tráví na čerstvém vzduchu (jak se může v případě skotu přesvědčit každý milovník procházek v horách nad Madridem).

Stolování je důležitou a hýčkanou součástí místní kultury. Lidé se rádi scházejí s přáteli nad dobrým jídlem. Přítomnost dětí u stolu je vítaná, jak na domácích oslavách, tak i v restauracích, což se pozitivně odráží na schopnosti dětí se v takovém prostředí chovat. Postupně se zpřísňují i předpisy proti kouření tak, aby restaurace byly zdravým prostředím.

Nicméně jsou tu i negativní tendence. Zatímco španělští dospělí zvlášť ve městě mají většinou štíhlou postavu nebo trpí jen mírnou nadváhou, mezi mladými lidmi a dětmi se šíří vedle anorexie a bulimie také obezita. Městské děti trpí nedostatkem pohybu. Už si téměř nehrají bez dozoru venku, sedí doma, sledují televizi a hrají počítačové hry. Sportu se věnují spíše chlapci, u starších dívek je to méně běžné, než v Česku. K nedostatku pohybu se přidává změna stravovacích návyků: děti pod vlivem reklamy odmítají zdravou středomořskou kuchyni a krmí se výrobky rychlého občerstvení a průmyslově vyráběnými sladkostmi.

V poslední době se objevilo několik iniciativ, které propagují zdravé stravovací návyky: módní přehlídka Cibeles odmítla podvyživené modelky, stát povzbuzuje textilní průmysl k standardizaci velikostí oblečení, organizace na ochranu spotřebitelů volají po regulaci reklam na nezdravé, vysokokalorické potraviny v průběhu dětských pořadů, sdělovací prostředky informují o pozitivních a negativních charakteristikách různých potravin (druhy tuků, umělá sladidla, sycené nápoje atd.), sleduje se kvalita stravování ve školních jídelnách, nabídka ekologických potravin se šíří i do běžných samoobsluh.

Hravá, požitkářská stránka stravování však hraje prim: vaření a stolování je klíčovou stránkou setkání s rodinou a přáteli, důležitým aspektem trávení volného času. Vedle nejrůznějších experimentů stále zůstává v oblibě tradiční domácí kuchyně a s ní i bramborová placka. Kus tortilly je nabízen v barech i v hospodách jako pozornost podniku k skleničce alkoholického či nealkoholického nápoje. Chcete-li se přidat ke kuchařskému šílenství, zde je stručný recept:

Nakrájejte brambory na tenoučké plátky, osmažte je ve velmi hojném množství -nejlépe olivového- oleje doměkka (ať plavou, případně i s cibulí), posléze přeceďte přes cedník. Olej můžete znovu použít na přípravu jiných pokrmů. Brambory dobře smíchejte s osolenými rozšlehanými vejci a vlejte do téže pánve, již bez oleje. Rozhrňte po celé pánvi. Po chvíli na placku přilepte talíř, obraťte pánev vzhůru nohama a pak z talíře tortillu shrňte zpátky na pánev, aby se opekla i z druhé strany. Až se zpod torilly kouří, proveďte opět procedúru s čistým talířem. Tortillu můžete servírovat teplou či studenou. K tortille nejlépe chutná dobrá láhev červeného vína. Kvalitní vína z oblasti Ribera del Duero nebo Rioja koupíte již za 4-6 euro. Po dobrém jídle se můžeme s novými silami pustit do filosofických a politických debat... :o)

                 
Obsah vydání       7. 3. 2007
7. 3. 2007 Šanci uvést do praxe komunu vidím jako reálnou za stovky let Tomáš  Koloc
7. 3. 2007 Proč nemají vaše Otázky pořádný rozpočet?
7. 3. 2007 Lehkovážný článek o bramborové placce a láhvi dobrého vína Darina  Martykánová
7. 3. 2007 Pojedu do Příbrami s rodinou na výlet
7. 3. 2007 Miminko není vetřelec Darina  Martykánová
7. 3. 2007 8. března je Mezinárodní den žen (MDŽ) Miloš  Kaláb
7. 3. 2007 Před rekodifikací trestního řádu I. Zdeněk  Jemelík
7. 3. 2007 Dějepis je smrtelně nebezpečná věc Darina  Martykánová
7. 3. 2007 Doktrína etnických čistek -- usilování o národnostně homogenní státy Václav  Chyský
7. 3. 2007 Informace pro psy
7. 3. 2007 Jean Baudrillard: Intelektuální tanečník na troskách vyprázdněné civilizace Josef  Brož
7. 3. 2007 Pokus o jiný rámec diskuse o raketách Jakub  Wolf
6. 3. 2007 Kdo to tu dezinformuje? Karel  Dolejší
7. 3. 2007 Akademické tanečky: preemptivní akce, válka, nebo preemptivní agenda? Michal  Brož
6. 3. 2007 Proč jsou Britské listy ve věci raketové základny rekordně dezinformačním zdrojem Petr  Suchý
7. 3. 2007 "Nemám zlomenou páteř"
7. 3. 2007 Co se o tomto problému říká a ví v Čechách Pavel  Gavlas
7. 3. 2007 Bez názvu Zuzana  Vítková
7. 3. 2007 Kvalita médií stojí a padá zpětnou vazbou: Miloš  Dokulil
7. 3. 2007 Chyba v přepisu Otázek Václava Moravce Radek  Batelka
5. 3. 2007 Přepis Otázek Václava Moravce o radarové základně USA na území ČR
7. 3. 2007 Peňás: dějepis je smrtelně nebezpečná věc Ondřej  Šlechta
6. 3. 2007 BL jako dezinformační zdroj, aneb Proč se někteří vzdělaní lidé rádi sami zostudí a neužívají raději svobody vyjadřování? Uwe  Ladwig
6. 3. 2007 ČR se dostane do izolace
5. 3. 2007 Malá domů Jan  Sýkora
6. 3. 2007 Co všechno může ČR chtít za radar!
6. 3. 2007 Odvaha ke kolaboraci Luděk  Toman
6. 3. 2007 Trojí bída komunismu IV. -- vítězství, prohra a historické ponaučení českých komunistů Bohuslav  Binka
6. 3. 2007 Svoboda slova v ČR neexistuje Tomáš  Stýblo
6. 3. 2007 Tomáš Garrigue Masaryk a hledání smyslu českých dějin Pavel  Kopecký
6. 3. 2007 Odraz TGM v současné politice
6. 3. 2007 .... a karavana jde dál .... Pavel  Čámský
6. 3. 2007 Za "ideální" maturity? A za faktografická testovací síta i na nižších stupních? Miloš  Dokulil
6. 3. 2007 České soudnictví: Marnost nad marnost Milan  Kulhánek
5. 3. 2007 Havlův někdejší mluvčí: Jsem slušně vychovaný, proto jsem pro základnu
7. 3. 2007 Jde o maturity, nebo o CERMAT?
18. 2. 2007 Hospodaření OSBL za leden 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce