Wave vzniká, aby ukázalo, že jiný svět je možný i v médiích. Aby ukázalo, že muzika není jen to, čím krmí étér Evropa 2 a další komerční "hitová" rádia. Protože i to je jednou z povinností instituce veřejné služby vůči doposud tak trochu zanedbávané cílové skupině.

Potůček o startu nové stanice Českého rozhlasu pro mladé informoval na svém serveru Digizone. Obsáhle. Ani nitka nezůstala suchá - prostě jako Potůček. Neopomněl si kopnout do údajného zmatku s doménou radiowave.cz, kterou si zaplatil nějaký internetový squatter z Ostravy. Přitom Český rozhlas si rezervoval jinou, daleko vhodnější doménu, než se podařilo najít Potůčkovi. WWW.WAVE.CZ. Takže celý odstavec páně Potůčkovy vstupní reportáže k tématu Wave byl o něčem, co nikoho v danou chvíli nezajímá. Potůček si také neopomněl kopnout do znovu zvoleného ředitele Kasíka. Jako obvykle.

Oprávněně ale kritizoval názvy pořadů, z nichž jeden byl shodný s pořadem na Rádiu 1. Termín "stage" je ale obecným pojmem, používaným pro pódium s aparaturou na kdejakém open-airu. To je tak, když chcete být vašim posluchačům blízko až příliš... Druhý název pořadu je ovšem "hláška", která mimo svého masového rozšíření má kořeny ve scénáři jednoho z "kultovních" filmů. Některá úsloví prostě zobecní příliš rychle. Autorská práva k tomuto názvu si stanise bude muset vyjasnit s autory samotnými. 100 dní hájení v podmínkách brutálního konkurenčního boje v pražském étéru nemůže čekat od nikoho. Ani od Potůčka.

V encyklopedickém rozmachu neopomněl mediální mág Reflexu ale sdělit názory na rádio pro mladé od lidí, kteří už s mládím ani s rádiem velmi dlouho nemají co do činění. Vlastimil Ježek šest let není ředitelem rozhlasu, úspěšně dnes čistí mechem porostlou Národní knihovnu, Josef Vlček už také nepracuje na projektu ČRo 4. Nepíše se rok 1999, ale 2006. Mezitím vznikla celá jedna generace mladých. Projekt Alternativa Alexandra Píchy programová rada Českého rozhlasu právem neschválila, neb jej nepovažovala za dostatečně nosný pro širokou skupinu posluchačů této věkové kategorie, Píchu Rada neschválila do ani do křesla generálního ředitele a Pícha sám míří po 12 letech z Radiožurnálu do Washingtonu. Ani "Ranní tsunami" Radia Wave nebudou tupě přebírané zprávy Radiožurnálu, ale vlastní verze, připravená pouze z podkladů zpravodajství ČRo 1. Vkus mladé generace je dnes jiný, než býval. Množství informací a jejich zaměření je specifické oproti cílové skupině Radiožurnálu. Kylar několik let připravoval internetový projekt v ČRo Online, virtuální rádio pro mladé Radium, ze kterého pak vznikl stejnojmenný hudební pořad na Českém rozhlase 6. Rádio pro mladé musí dělat sami mladí. Šéfredaktor Ladilav Linder-Kylar je snad jediný, kterému už bylo třicet...

Na tiskové konferenci ve středu 11. ledna prohlásila dramaturgyně Wave Markéta Pešková, že ČRo 4 "nevykrádá" ani "nekopíruje" soukromé Rádio 1 a že tuto stanici dělá "parta nadšenců, kdežto Rádio Wave bude profesionální veřejnoprávní rádio". Radio Wave musí být profesionální veřejnoprávní rádio. Na rozdíl od Peškové nevidím jediný důvod zmírňovat tento výrok i laťku, kterou si Radio Wave samo dalo. A v mluveném slově je to laťka převysoká. Protože najít kompromis mezi generačním slangem, odbornými termíny současné hudby převážně převzatými z angličtiny a spisovným českým jazykem je téměř nemožné. A nevidím jediný důvod, proč neříci i něco navíc - Wave je vlna, kterou nelze kopírovat. Pokud neplavete, spláchne vás. "Až se startem digitálního vysílání v říjnu 2005, s tímto epochálním krokem, mělo smysl akcelerovat přípravy stanice pro mladé," uvedl ve středu Kasík.

Václavu Kasíkovi Rada nedala nůž na krk, jak se domnívá Potůček z neznámých a neidentifikovatelných zdrojů. Rada věděla, že start rádia pro mladé v dřívějším čase nebyl možný a to také - s lítostí - konstatovala několikrát ve svých výročních zprávách. Rada si byla vědoma, že analogové kmitočty nejsou a věděla, že tou pravou vlnou pro nové rádio je vlnka digitální - start digitálního vysílání v systému DVB-H či DMB. DVB-T je předstupeň tohoto mobilního příjmu. Přidělení 100,7 MHz/50kW z Cukráku a pokrytí miliónové aglomerace novým projektem bylo nyní podpůrným tahem navíc. Bylo to řešení ředitelovo a bylo to řešení opravdu odvážné. Rada ho uvítala jako v tuto chvíli jedině možné pro start rádia. A bylo, jak se ukazuje vzhledem k vyděšení "komerčně - alternativního" Rádia 1 v Praze, rozhodnutí správné. I za cenu nutnosti dokrýt části středočeského regionu malými lokálními vysílači.

Kdyby se netýkalo lokálního vysílání Reginy/Regionu s jejím poněkud nespecifickým posluchačským profilem i výsledky, ale třeba Radiožurnálu, ztěží by mohlo být toto rozhodnutí realizováno. Regina je ale v metropoli doplňkovou stanicí.

Pokud do Prahy vstoupí rádio pro mladé BEZ REKLAMY s mohutným technologickým i marketingovým zázemím a zajímavou a nekomerční hudební dramaturgií, začne "komerčně - alternativním" i "komerčně komerčním" stanicím perný život. Propojení na EBU, agresivní, přesně cílený marketing, oppinion makeři dané cílové skupiny jako moderátoři - to není něco, co by mohlo zůstat bez odezvy. Stejně jako podpora začínajících kapel a freemusic.

To je generační výpověď stejná, jakou znamenalo pirátské Rádio Stalin jako předchůdce Rádia 1 v roce 1990. Toto je ale generační výpověď roku 2006. To nejsou katakomby Stalinova pomníku a jejich graffitti, ani zahulený a uřvaný, pivem politý klub Bunkr. Dnešní -náctiletí jsou doma spíše na skejtu než u metru piv. To je hiphop, r'n'b, ale i punk a chytrý pop, punk-rock, nu-metal či nu-hardcore.

9. února startuje Radio Wave v přechodném digitálním multiplexu A vedle svých starších sestřiček. Dostupné v Praze, v Brně a v Ostravě. Až budou nějaké analogové kmitočty k dispozici, lze Cukrák posílit i jinde. Bude to ale do roka a do dne zapotřebí? Tuto otázku si Potůček odmítá při své péči o publicitu Českého rozhlasu 4 v Reflexu či v Digizone položit. Start broadbandového internetu, mobilní sítě třetí generace obrátí rádiovou, ale i televizní krajinu vzhůru nohama. Dvacet rádií a několik televizí ve vašem mobilu přímo, placeně jako službu za pár korun paušálu dostanete zakrátko od vašeho mobilního operátora. Takový malý mediální paket jako bonus k jiným službám, které si platíte doteď... Třebas za 40 Kč měsíčně. Padesát rádií z interntu přes mobilní telefon též - v rámci možností datového přenosu. Za paušál, se kterým můžete ještě surfovat. Doma internet v hi-fi kvalitě. Stream nebo aplikace Rádio na přání. Na ulici bluetooth sluchátka na uších, mobil v kapse přepnutý na datový přenos, "naladěný" na stream. K čemu potom stařičký tranzistorák? K čemu potom Potůčkovy falešné obavy o ticho v českých a moravských vesničkách? V této republice je více než 9 milionů mobilních telefonů. Do dvou let jsou všechny multimediální. E-mail, SMS, MMS, podcast, ICQ, JABBER - to jsou komunikační kanály dneška. I zítřka. Budoucnost patří digitalizaci a IP médiím.

V Praze je nejvyšší počet mladých lidí na kilometr čtvereční. V Praze je nejvyšší informovanost o hudební scéně. V Praze je nejvyšší koncentrace hudebních kapel i hudebních klubů. V Praze je infrastruktura vydavatelství, postprodukčních studií. V Praze je nejvyšší počet středních i vysokých škol i kolejí. V Praze je nejrychlejší připojení k netu. V Praze je celoplošně dostupný silný analogový vysílač Cukrák. A proto v Praze vzniklo silné, nekomerční rádio. Rádio mladých pro mladé. Wave. Vlna. Ani kýbl špíny s tím nic nezmůže. Natož jenom Potůček.

Radio WAVE.CZ

Autor je členem Rady Českého rozhlasu. Považuje za nutné se vyjádřit k zveřejněným informacím - minimálně o jednáních, kterých na rozdíl od Jana Potůčka byl přítomen z titulu funkce...