- Na rozdíl od Slovenska, Maďarska, Rakouska, ale i Německa jsme se ocitli v podivné společnosti xenofobů, pseudonacionalistů, případně historicky odepsané šlechty a kléru, a někdy až archaické pravice, parazitující na spekulativním kapitálu a, promiňte mi, intelektuálů autoritativního vládnutí a politické revanše. Současnou vládu provází myšlenková bezmoc a mravní bída, která sestává z toho, že místo řešení společenských problémů neustále upadáme jako česká společnost do řešení minulosti, nálepkování a zásadního překrývání hlavních problémů společnosti.
-
Co vlastně znamená tato jiná Evropa, sestavená z ČR, Polska, Litvy, Estonska, Rumunska a možná jiných států? Jejich společným jmenovatelem pro jinak rozdílné země jak ekonomicky, tak i politickým vedením, je proamerická, protievropská politika trojských koní. Je to politika antinárodní, antisociální a vnitřní politika je většinou vedena pod záminkou zabezpečení zájmů podnikatelů, ochrany suverenity před diktátem Bruselu. Ale přitom pod jasným podřízením se silnému kapitálu ve Spojených státech.
-
Působení strachu, který spustila tato vláda, je samozřejmě ve společnosti velké. A proč strach? Protože kdyby se mluvilo o základních problémech společnosti, muselo by se mluvit o tom, co máme dělat. Ale to si vláda nepřeje. Klidně obviní toho umělce, tamtoho politika, onoho bývalého předsedu vlády z čehokoli, jenom aby nemusela odpovídat na otázky, které trápí českou společnost: na to, jestli bude nebo nebude privatizován zdravotní sektor, sociální služby a zbylé výrobní podniky.
-
Komunistická strana Čech a Moravy by měla být v tomto procesu v popředí, a to prostřednictvím prosazování zásady přímé demokracie, silné parlamentní politiky a aktivizace společenských sil včetně politiky v ulicích.
-
A nezapomeňme, že v příštím roce se bude připomínat nejen 60. výročí Února, ale i 40. výročí Pražského jara a KSČM musí bez ostychu o těchto věcech mluvit jako pevná součást české politické scény.
-
Československo těsně před 2. světovou válkou nebylo ostrůvkem svobody, demokracie a ideálů humanitních. Sousedy Československa bylo beckovské Polsko, horthyovské Maďarsko, hlinkovské Slovensko, hitlerovské Německo, Rumunsko železných gard a mohl bych jmenovat dál. Ve skutečnosti je to otázka pouhého faktu, že jedině Češi byli v té době tak rozhádáni se všemi svými sousedy, což povzbudilo Německo a hitlerovské vedení k obsazení ČSR a útoku na Sovětský svaz.
-
Když Martin Bursík říkal, že je Amerika technologicky vyspělejší a že to může být součástí strategické obrany NATO, tak zapomněl na jednu věc. Pokud na to přistoupíme a Amerika své základny Evropě vnutí, tak na našem území budou pouze základny chránící Ameriku a když nám nebudou stačit peníze, tak vlastní protiraketovou obranu umístěnou na území cizích států cca nejméně 4000 km od území České republiky budeme někde najímat. Nikdo není ochoten, ani Martin Bursík, ani Vlasta Parkanová, ani Mirek Topolánek nebo Jiří Čunek odpovědět na otázku, kde na to český daňový poplatník vezme při totálně hloupé tendenci snižování daní a vyrovnávání ekonomické stability.
-
Často se tážeme sami sebe, jestli byl reálný socialismus, který byl v Evropě poražen, špatný. A odpověď, která zaznívá z většiny společnosti, nikoliv od členů KSČM, říká, že špatný nebyl, ale byl slabý a v tom souboji na sklonku 20. století prohrál pro svou slabost, nikoliv protože byl špatný.
-
Musíme být ale také přitažliví pro další, pro silné, ale nevyslyšené. KSČM musí být hegemonem nejen pro nespokojence, ale pro celé sociální spektrum. Jde o lidi s alternativou. Naši voliči příště se budou lišit právě tím, že chtějí dosáhnout změny společenských poměrů, a to takovým způsobem, aby nereprodukovali onu bídu společnosti, chudnutí chudých. Je zapotřebí mít své sympatizanty napříč politickým spektrem. Poučme se u takových politických stran, jako je KS Číny a pokusme se najít vztah k různým sociálním skupinám.
-
Ptám se -- jsou to hodnoty války, silového řešení problémů světa, přepadávání slabých států apod.?
-
Že ve skutečnosti silné kapitálové skupiny usilují odvrátit pozornost od nových nezákonností -- to je základním programem této politiky. Copak je něco zákonného na tom, že ÚS odmítne odškodnit 150 tisíc klientů zkrachovalých bank? Vždyť tito klienti nic nezpůsobili. Vždyť tyto krachy bank způsobila ekonomická politika českých vlád v letech devadesátých. Ale přesto bankovní asociace u ÚS vyhrála a 150 tisíc klientů prohrálo. Copak to není vyvlastnění?
-
A tak čelní pravicoví politici pracují ve prospěch cizí moci a ani se tím příliš netají. Příkladem je bývalý prezident Václav Havel nebo i současný místopředseda vlády či ministr zahraničí. Stačí si porovnat jejich rozhovory pro české sdělovací prostředky a třeba pro německé.
-
Pojďme si jako komunisté zopakovat to, co udělali obrozenci v 18. století. Ovšem jinak a za jiných podmínek. Oni vytvářeli jazykový a kulturní národ a my se pokusme vytvořit národ občanský a politický. Politický proto, že budeme hledat lidi, kteří neztratili zájem na řešení společenských problémů.
|
