Je načase připravit se na odsun západních vojenských jednotek z Iráku? Násilí v Iráku, zdá se, nekončí, takže bylo by lepší pro Irák i pro zahraniční jednotky, rozmístěné v této zemi, aby z Iráku odešly? Irácký premiér tvrdí, že ne - ale neměli bychom se stejně sami rozhodnout vojáky stáhnout, ptala se ve středu večer televize BBC.

Britské jednotky, rozmístěné v irácké Basře, musely v minulých dnech provést nouzovou akci na záchranu dvou britských vojáků. Stala se totiž docela neuvěřitelná věc, která - zjevně právem - už několik dní zaměstnává veškerá britská média. Oficiální! irácká policie v Basře zatkla dva britské vojáky, příslušníky elitních jednotek SAS, a předala je iráckým povstaleckým vzbouřencům. Irácké ministerstvo vnitra nařídilo policii v Basře, aby oba britské vojáky propustila, ta však příkaz ministerstva ignorovala. Vojáci byli nakonec osvobozeni v důsledku nouzové násilné akce samotných britských vojsk. Britská armáda zasáhla jednak proti policejní stanici, jejíž iráčtí pracovníci - místní policisté - předali Brity povstaleckým jednotkám - a posléze zachránila vojáky z místa, kde byli povstaleckými jednotkami zadržováni. Guvernér města Basry Mohammed al-Waili konstatoval, že byli oba britští vojáci místní policií zatčeni proto, že údajně zastřelili jednoho iráckého policistu a zranili druhého.

V Británii to vyvolalo podstatnou debatu: Dostalo se britské vojenské angažmá v Iráku tímto za hranici, kam nelze jít? Nadešla doba, kdy je záhodno britské vojáky z Iráku stáhnout?

Velmi vážně se touto otázkou zabýval ve středu večer publicistický pořad televize BBC Newsnight. Můžete ho zhlédnout ZDE:

Desetitisícům osob žijích v oblasti u Mexického zálivu bylo nařízeno, aby evakuovaly svá bydliště. Blíží se totiž hurikán Rita, bouře kategorie 5, která hrozí, že se intenzitou vyrovná nedávnému hurikánu Katrina. Tento víkend má zasáhnout města Galveston a Houston v Texasu. Mimo jiné hrozí opět zvýšení cen ropy, nebt mají být zasaženy významné ropné rafinerie.

Povinná evakuace se prování v Galvestonu v Texasu a v New Orleansu. Primátor Houstonu požádal o dobrovolnou evakuaci nízko položených oblastí, které by mohly být postiženy záplavami.

Galveston leží na nízko položeném ostrově nedaleko texaského pobřeží a v roce 1900 tam došlo k tehdy dosud největší přírodní katastrofě, když při záplavách, způsobených hurikánem, zahynulo asi 8000 osob.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Přemýšlel sem dlouho, jak tenhle výběr z pozoruhodné publikace “Knihovny ODS” nazvat, píše Jiří Staněk. Na nic nápaditějšího a údernějšího jsem nepřišel, a tak sem do titulku vrazil suše třetí pád. Stejně jako neznámý autor báječnýho nápadu - oslovit "významné osobnosti" z politiky, kultury, vědy a publicistiky a požádat je o sepsání zdravice V. K. A "osobnosti" se opravdu rozjely. A co že to vlastně V. K. k šedesátinám popřály? Ne, nebylo to jen obligátní zdravíčko. Čtěte a uvidíte:

Ředitel komerční televize BSKyB James Murdoch (syn magnáta Ruperta Murdocha) požaduje zrušení televizní regulace v Evropské unii. Zdůraznil, že evropské vysílací regulační normy, které jsou v současnosti právě aktualizovány, by měly být zrušeny. Brusel totiž protestuje proti exkluzivnímu kontraktu televize BSkyB na vysílání první fotbalové ligy, který má být obnoven v roce 2007.

V Holandsku, v zemi, která dala světu pořad Big Brother, se plánuje další, daleko drsnější "reality TV show": diskusní pořad, vysílaný pozdě večer, kde se budou požívat drogy a provozovat během vysílání sex a pak se bude debatovat o tom, jaký to byl zážitek.

Volby v Německu jako by předznačovaly i české problémy. I když se současnými sociálními demokraty u vesla jsou problémy, po každé minireformě slyšíme množství hlasů potrefených a zdálo by se, že už je na čase změnit vládnoucí garnituru. Preference konzervativních stran stoupají, ale těsně před volbou mnohý protestující zaváhá - co bude s mými požitky v nezaměstnanosti, co přinese rovná daň, není lépe, zůstat u osvědčeného?

Volby byly v Německu v pořadí až druhou nejdůležitější událostí minulého víkendu. Tou první bylo samozřejmě (sobotní) otevření letošní mezinárodní výstavy osobních automobilů ve Frankfurtu nad Mohanem pro širokou veřejnost! V prostorách frankfurtského výstaviště jsem s několika přáteli strávil v neděli přibližně sedm hodin, zde je přehršle ryze subjektivních dojmů.

Tento titulek v novinách způsobil, že jsem se začetl do následujícího článku. I když jsem ani na okamžik nevěřil, že bude benzin zadarmo, přesto jsem doufal v nějaké řešení závažného problému. Bohužel, jako obvykle jsem se zklamal. Jednalo se totiž o propagační akci, kterou se snaží naivní snílkové dostat lidi z jejich aut a nacpat je do tramvají a autobusů MHD.

V reakci na mou kritiku Jiřího Kulhánka publikoval server Neviditelný pes anonymní článek "Syndrom Kulhánek: střez se inteleguáne". Název zavádí. Měl se jmenovat jako tento článek. Po dlouhé úvodní figuře, kterou nazývám bolševickým útokem (tato rétorická technika "fuj ti intoši, co mají co kecat, vy ten ksindl máte rádi? brrr!" byla na BL tolik přetřesena, že nemá cenu se k ní znova vyjadřovat), a která může ohrožovat protihráče rychlým šachmatem leda v laciné hospodě, se autor konečně dostává k výhradě, kterou jsem četl i v nejednom mailu.

Pozn. JČ: Opakovaně jsem v mailové korespondenci vyzýval kritiky Sklenářova rozboru Kulhánkových textů, ať napíší věcný rozbor, v němž faktograficky (tj. s příklady) a analyticky, bez emocionálních urážek, rozdrtí Sklenářovy argumenty. Na takový věcný a přesvědčivý příspěvek Britské listy nadále čekají.

PS. Britské listy nepublikují anonymy.

Reakce na článek Jana Polívky Hrr na ně!

Vzpomínám si na první dny ''osvobození ČSSR'' vojsky Varšavské smlouvy, a hlavně Rudou amádou, v srpnu 1968. Jak jsem stal v před ruským tankem v Brně u Hlavního nádraží, a plival vzteky na tento tank. Vzpomínám si jak ve mě vzrůstal vztek ke všemu sovětskému. Jak jsem začal přát SSSR ty nejhorší katastrofy a jak jsem se z nich radoval. A to jsem moc dobře věděl, že to odnesou pouze ti obyčejní občané SSSR, vedení SSSR se nic nestane. A v tom přáni všeho nejhoršího, a radování se z katastrof jsem nebyl sám.

Ale nestačil jsem se divit, když tito lidé, to je čeští emigranti, kteří tehdy přáli SSSR a komunismu to nejhorši, a bouřlivě jásali nad jeho neúspěchy, nyní sprostě a hulvátsky nadávají muslimům, kteři se radují z neúspěchů USA. A když jsem těmto lidem připoměl to naše jásaní nad úspěchy tehdejšiho SSSR, nazvali mě bolševikem, zbabělým levicovým intelektuálem a islámo-fašistou, píše Zdeněk Wognar:

Každá "správná" česká politická strana má své cenné příznivce ve světě sportu a showbyznysu. Prostřednictvím těchto ikon a miláčků davů získávají domácí partaje kladné body na své cestě, když ne až k vítězství ve volbách, tak alespoň k zisku co největšího počtu hlasů. Není tajemstvím, že třeba pěvecká "diva" Lucie Bílá (a desítky dalších jejích kolegů) vždy podporovala ODS.

Simon Wiesenthal, který se proslavil jako "lovec nacistů", zemřel toto úterý ve Vídni ve věku 96 let. Byl vězněn v několika nacistických lágrech, ztratil v době holocaustu desítky svých příbuzných a po válce se víc než padesát let věnoval hledání nacistických zločinců a jejich předvádění před nezávislé a spravedlivé soudy. Díky jeho úsilí stanulo před soudem více než tisíc zločinců. Často opakoval, že není svobody bez spravedlnosti.

Netroufám si hodnotit, nakolik se dopustili či nedopustili účastníci neonacistické párty porušení platných českých zákonů. Laickým pohledem nazíráno mám pocit, že pokud na sebe za důkladně zavřenými dveřmi vystrkovali holé zadnice, mávali končetinami a prozpěvovali jakékoliv písně, provázejíce je možná i nejapnými výkřiky, nebo dokonce vzývali Jehovu, Krišnu či Alláha, může to nanejvýš svědčit o úrovni jejich vědění a poznání, nikoliv však o nějaké propagaci či dokonce šíření jakéhokoliv -ismu.

Často se hovoří o vstupu Turecka do Evropské unie. Je to taková podivná hra. Turecko by chtělo, EU vstupní jednání stále oddaluje.Jednou vadí Kurdové, podruhé islám. Letos v červenci jsme se rozhodli podívat do Turecka sami na vlastní pěst, trochu zjistit jaké Turecko vlastně je.

Autobus bulharské společnosti Katev nás hodil za 24 hodin na centrální nádraží do bulharské Sofije. Cesta přes Srbsko utekla rychle, horší byl přejezd srbsko-bulharské hranice.

Jeruzalém jako středisko tří monoteistických náboženství je město tří rozdílných kultur a světů. Každý z nich vetkal do atmosféry města nesmazatelné stopy. Pro židy zde postavil král Šalamoun Velký chrám, pro křesťany je město spjato s působením, smrtí a z mrtvých vstání Ježíše Krista, muslimové zde mají Skalní dóm a mešitu Al- Aksa, jenž patří k posvátným místům islámu.

34 procent Britů nedokáže vyjít s platem až do konce měsíce a posledních pět dní před výplatou mají bankovní konto v minusu, mají konto v minusu tedy 23 dní ročně. Vyplývá to z průzkumu internetové banky Egg. Ta zjistila, že nejhůře umějí zacházet s penězi lidé v kategorii od 18 do 29 let, jimž docházejí peníze plný týden před výplatou - celkem mají účet v bance v minusu tedy 74 dní ročně.

16 milionů Britů nevyjde běžně s penězi do výplaty a spoléhají v posledních dnech na často drahé minusové hospodaření na svém bankovním účtu. Zákazníci v průměru platí za minusové hospodaření 12,6 procent (je-li to s bankou předem dohodnuto) a 24,3 procent (pokud je úvěr neautorizovaný).

Nejlépe dokáží hospodařit s penězi lidé nad 65 let.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Zaujalo mne rozhorlení komentátorů nad chováním Palestinců v pásmu Gazy poté, kdy je po osmatřiceti letech opustili okupanti: Rabovali, vypálili synagogy i bývalou náboženskou školu. Samozřejmě, je to hloupé, nesvědčící o vyspělosti národa, který se takto hanebně zachová vůči artefaktům poraženého (nebo třeba jen "minulého") režimu. Ty stavby (sochy, památky) přece za nic nemohou. Jsou nanejvýš jen symboly své doby.

Vědecká studie, která právě vyšla v časopise American Psychologist, vyvolává vážné pochybnosti, kolik vrozených rozdílů mezi pohlavími skutečně existuje. Ze studie vyplývá, že jsou psychologické rozdíly mezi pohlavími malé, anebo vůbec neexistují. Ukazuje se, že kluci a holky jsou stejně dobří v matematice. Je známo, že dívkám během puberty silně stoupne pocit méněcennosti, ukazuje se, že totéž platí i o chlapcích. Ve většině případů komunikují pohlaví stejně - není pravda, že muži přerušují více a říkají o sobě méně.

Je pravda, že ženy nedokáží dohodit tak daleko jako muži, že ženy nemasturbují tak často jako muži, ženy nevyhledávají náhodný sex tak často jako muži a ženy na sebe také méně často fyzicky útočí. Celkově studie dokládá, že více méně obě pohlaví začínají jako tabula rasa. Je velmi silnou argumentací pro to, aby byla obě pohlaví vychovávána stejně.

World Intellectual Property Organization (WIPO), Organizace pro světová autorská práva při OSN, instituce, která vypracovává dohody o autorských právech, chce znovu přidat "webcasting", šíření audiovizuálního materiálu na webu, do připravované smlouvy o vysílání (Broadcast Treaty). Tato smlouva by umožnila, aby každý kdo vám zašle po internetu audiovizuální materiál, měl na tento materiál po dobu padesáti let monopolní autorská práva - i kdyby vám poslal materiál který je výslovně šířen volně a zadarmo.

Loni v této věci organizaci WIPO protestovalo dvacet internetových šiřitelů audiovizuálního materiálu. WIPO tehdy dočasně tento plán zrušila, nyní ho opět obnovila.

Consumer Project on Technology posílá petici, požadující , aby americká Kongresová knihovna a americký patentový úřad přiměla organizaci WIPO, aby zrušila tento bizarní návrh, podle něhož by měl získat autorská práva k šířenému audiovizuálnímu materiálu prostě jen ten, kdo ho rozešle po internetu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V srpnu 2005 přispělo celkem 109 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 578 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 746.73 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.