Mimořádný sjezd svolalo předsednictvo PDS, aby se v situaci předčasných parlamentních voleb, vyvolaných vládní Sociálně demokratickou stranou Německa (SPD), vytvořil předpoklad pro vytvoření silné levicové frakce v dolní komoře německého parlamentu (Bundestag). Podle platných stanov mohl sjezd rokovat pouze o bodech, které byly bezprostředním důvodem svolání - předčasné parlamentní volby a změna stanov strany, v nichž se nový název promítne.

Sjezdového jednání se v neděli zúčastnilo 332 delegátů z celkem 417 zvolených, kteří zahájili 9. sjezd PDS jeho prvním zasedáním v Postupimi 30. října 2004. Pro přejmenování strany hlasovalo 311 delegátů, 20 bylo proti a jeden se zdržel. Celkový výsledek 74,58% pro přejmenování tedy výrazně překročil dvoutřetinovou požadovanou většinu. Dosavadní zkratka strany "PDS" zůstane součástí názvu těch zemských organizací (svazů), které si to budou přát.

Vedoucí představitelé PDS na sjezdu naléhavě vystupovali na podporu přejmenování strany. Předseda Lothar Bisky dokonce hovořil o "druhém průlomu" strany a o tom, že kooperace s WASG má zabránit dalšímu štěpení levice v Německu. Značka PDS podle něj z veřejnosti nezmizí. "Neprovádíme žádný švindl s nálepkami, ale chceme dát znamení obnovy a změny".

Volební lídr PDS Gregor Gysi označil ve strhujícím projevu změnu názvu za "férový kompromis". Mnozí si mysleli, že je PDS 15 let po změnách mrtvá. "Ale my jsme tady. A zesílili jsme." Gysi označil vzniklou situaci za historickou šanci a označil PDS za "jaderné palivo nové levice". Poukázal na skutečnost, že i WASG udělala kompromisy. Okolnost, že s PDS vystoupí i bývalý šéf SPD Lafontaine, označil Gysi za příklad "obrovské přijatelnosti", kterou si PDS vypracovala. Rovněž vyzval stranu, aby do volebního boje vytáhla s "jasnými a proveditelnými alternativami". Zvláštní prostor dostal na sjezdu i člen předsednictva WASG Klaus Ernst, který vidí "šanci na silnou levicovou sílu".

Většinové souhlasné stanovisko s návrhem předsednictva strany bylo bezesporu ovlivněno příznivým ohlasem avízovaného svazku PDS a WASG celoněmeckou veřejností. Podle posledních průzkumů veřejného mínění totiž získal levicový blok 12% a udržel si postavení třetího nejsilnějšího uskupení v Německu za CDU/CSU (43%) a SPD (27%). (Na obrázku vlevo je stav před tímto průzkumem.) Ve východoněmeckých zemích se dostal tento blok s 30% dokonce na první místo, zatímco v západních je se svými 7% zhruba na stejné úrovni jako FDP a Zelení.

Společný politický postup PDS a WASG má samozřejmě v obou stranách i menšiny, které jsou proti němu. Ukázalo-li se dnes, že v PDS je to zhruba každý čtvrtý člen, vnitrostranické referendum v WASG v posledních 14 dnech naznačilo, že tam je to každý pátý: pro spolupráci s PDS v předčasných volbách se vyslovilo 81,78% členů.

Dobrou zprávou je i okolnost, že členské základny obou stran PDS a WASG podpořily svá vedení, která dospěla k dohodě o vytvoření volebního levého bloku a o budoucí užší spolupráci. Rozhodnutí o fúzi obou stran by mělo padnout do konce roku 2007. Proces hledání shody mezi PDS a WASG nebyl s ohledem na politické a kulturní rozdíly mezi západními a východními německými zeměmi příliš snadný, ale nepříznivý hospodářský a sociální vývoj sblížení radikální levice napomohl. Konkrétním výsledkem politických jednání a získaného souhlasu členských základen je vytvoření situace, že na otevřených kandidátkách Levicové strany pro volby do Bundestagu budou hojně zastoupeni zástupci WASG.

Sjezd následně schválil volební program "Za novou společenskou ideu", orientovaný "na minimální mzdu a proti Hartz IV". Levicová strana se bude v předvolebním boji zasazovat za minimální mzdu 1.400 Euro a za "spravedlivou daňovou reformu". Ta se má orientovat především na potřeby lidí a má zamezit rostoucí chudobě. Má být zvýšeno sociální zabezpečení ve výši 740 Euro pro jednotlivce a 1.900 Euro pro rodinu se dvěma dětmi, starobní důchod má mít dolní hranici 800 Euro. Zdravotnictví se má financovat z občanského pojištění, které zahrne všechny typy příjmů. "Solidární daňový systém" má zavést "přerozdělování shora dolů". Zdanění příjmů má začínat u 15% a skončit u 50% pro roční příjmy nad 60.000 Euro. Danit se má i majetek nad 300.000 Euro. Program označil SPD, CDU/CSU, Zelené a FDP za "velký kartel společenského chladu".

Levicová strana bude dále prosazovat zahraniční politiku, která dosáhne "větší bezpečnosti pouze globální spravedlností". Má být zrušena branná povinnost a Bundeswehr má zeštíhlit na 100.000 osob. Strana říká "ANO Evropě", ale odmítá evropskou ústavu v její dnešní podobě.

SPD a Zelení dnes zesílili svou kritiku levicového bloku. "To, co Lafontaine a Gysi dělají, to je iluze, to je demagogie", řekl šéf SPD Franz Müntefering v interview pro "Welt am Sonntag". Lafontainovi se jeho snaha o "ukování národní levice" nepodaří. "V jeho rukou leží samolibost a vychloubavost. Nevidím za tím žádný rozhodný politický koncept". Předsedkyně zelených Claudia Roth řekla, že levicový blok dělá politiku ze "vzdušného zámku". Chtít zavést finanční základní pojištění pro všechno obyvatelstvo, to je "nejdražší volební slib v dějinách", řekla v Mainzu.

Reakce SPD a Zelených je přirozená, protože jim jde o společné potenciální voliče. Zajímavé bylo ovšem v tomto kontextu i vystoupení bavorského předsedy vlády Edmunda Stoibera, který vyzval SPD k rozhodnějšímu boji proti nové Levicové straně. "Očekávám od SPD, že se s tzv. Levicovou stranou ostřeji střetne", řekl Stoiber novinám "Bild am Sonntag". "To, že lidé jako Gysi a Lafontaine získávají svými populistickými hesly, to je dáno zcela rozhodně slabostí SPD".

Vznik Levicové strany a její společenská podpora v Německu je významným průlomem v politice poválečného Německa. Poprvé se konstituuje silná politická formace nalevo od SPD. Není snadné odhadnout, jakými cestami se bude vývoj ubírat dále a jaký bude nakonec výsledek předčasných parlamentních voleb, jejichž vyhlášení je již podle médií jen otázkou času. Prezident Horst Köhler signalizoval, že cestu k novým volbám uvolní, a očekává se jeho projev v televizi.

V každém případě se zdá, že levice obecně není nevyhnutelně odsouzena k neustálému hašteření, jak je tomu na mnoha místech světa (včetně ČR), ale že je schopna se i začít sjednocovat a využívat historických šancí, které se tu a tam objevují. Nutným předpokladem je ovšem otevřenost jednotlivých subjektů vůči názorové pluralitě a vzdání se dogmatického trvání na jediných pravdách, které mají spasit svět. Opuštění iluzí však může někdy pěkně bolet.

Použité zdroje:

ZDE PDS und WASG treten gemeinsam als Linkspartei an Fünfte, AP, 17. 7. 2005, 17:09