25. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Oskar Lafontaine
25. 5. 2005

Náhoda, nutnost nebo prostě jen historická šance pro levici?

Lafontaine na protest vystoupil z SPD

Jedním z důvodů, proč se vedení německé sociální demokracie SPD rozhodlo pro cestu k vypsání předčasných parlamentních voleb, bylo umlčet volebním bojem vnitrostranickou levou opozici. Její nekorunovaný král, Oskar Lafontaine, však způsobil něco, co může naděje pravicového křídla totálně zhatit. Splnil totiž nečekaně přání tohoto křídla, aby stranu opustil.

Symbolická figura levice sociální demokracie tímto krokem nepochybně posílí levicový tlak na vedení SPD a může způsobit i hromadný odchod členů SPD do nově vzniklé strany WASG. Navíc tím stoupne společenský potenciál možného svazku Volební alternativy (WASG) a Strany demokratického socialismu (PDS). Takové uskupení by totiž volilo velké množství lidí a propad SPD by byl jistý. Nový levicový svazek by byl pro německé občany reálnou alternativou.

Proč může mít rozhodnutí Oskara Lafontaina takovou sílu? Ta vyplývá z jeho dosavadního příběhu.

Fenomén Lafontaine

Oskar Lafontaine, narozený v roce 1943, je nazýván enfant terrible německé politiky. Byl od roku 1979 členem spolkového předsednictva SPD jako primátor Saarbrückenu. V březnu 1985 se zasloužil o volební vítězství v Sársku.

Postavil se proti spolkovému kancléři Helmutu Schmidtovi ve věci jaderné energie, k aktivitám v NATO a k dozbrojování. Překvapil útokem na flexibilní pracovní dobu či na její zkrácení bez mzdového vyrovnání.

Ve volbách do Spolkového sněmu nastoupil Oskar Lafontaine proti Helmutu Kohlovi. Při vystoupení v Mühlheimu ho po jeho projevu jedna psychicky nemocná žena probodla nožem.

Lafontaine byl při atentátu těžce zraněn. Uzdravil se však rychleji, než se čekalo, a znovu se pustil do volebního boje. Proti "kancléři sjednotiteli" Kohlovi však neměl šanci. SPD dostala jen 33,5% hlasů.

Oskar Lafontaine pak pracuje na myšlence ekologické transformace průmyslové společnosti v rámci přípravy hospodářského programu SPD.

Po pádu berlínské zdi kritizuje Lafontaine rychlé zavedení německé marky na východě. Tehdejšímu předsedovi SPD Scharpingovi se nedaří zvednout prestiž SPD a Lafontaine se od něj zejména v oblasti zahraniční politiky velmi vzdaluje. Zejména odmítá účast Německa v Bosně a prosazuje mírovou koncepci.

Po prohraných volbách sesadil Lafontaine z předsednického křesla Rudolfa Scharpinga svým strhujícím projevem na sjezdu v Mannheimu v listopadu 1995. Okamžitě se přiklání k evropské měnové unii a požaduje společnou evropskou politiku zaměstnanosti.

V roce 1998 skončily volby vítězstvím SPD a kancléřem se stal Gerhard Schröder. Oskar Lafontaine se stává ve vládě ministrem financí a hospodářství; současně si ponechává předsednickou funkci ve straně.

V březnu 1999 se však stranický levičák Lafontaine vzdává překvapivě a bez udání důvodů ministerské funkce i předsednictví ve straně. Jeho projev tři dny poté je nadlouho jeho spolkovou politickou závětí: "Se srdcem se na burze ještě obchodovat nebude. Má totiž své místo - bije vlevo!" Dalších pět let se jeho aktivity omezují na Sársko a do spolkového povědomí se dostává jen občas. Např. při uvedení své knihy "Hněv roste" (Die Wut wächst) s podtitulem "Politika potřebuje principy".

Z politického ústraní se vrací na spolkovou scénu až po pěti letech. Otevřenou kritiku totiž zaujal Lafontaine vůči politice reforem rudo-zelené vlády. Na podzim roku 2004 se už účastnil pondělních demonstrací proti Hartz IV v Lipsku.

Podporuje vznikající "buňky odporu" proti vedení SPD, které krystalizují na severu a jihu Německa a slévají se posléze do nově vznikající formace WASG. Jejím základem jsou jsou nespokojení odboráři a členové hnutí Attac.

Když dne Lafontaine 24. května opustil po 39 letech řady SPD, lze jeho krok rozhodně hodnotil jako konzistentní a konsekventní. Včetně toho, že při něm prohlásil: "Já se i nadále cítím být sociálním demokratem".

Takové stanovisko bude nepochybně rezonovat s velkou částí sociálně orientovaných Němců. Budou ho chápat jako přirozené a jako přirozené mohou vnímat i své rozhodnutí přiklonit se k němu.

A co dál?

Myslím, že málokomu v Německu zatím plně dochází, jak velké pohyby byly v politickém klimatu rodiště sociální demokracie nastartovány. I kdyby byly hnacím motorem Oskara Lafontaina nějaké negativní vlastnosti, které mu nyní německá média místy přisuzují, mohl by se stát jiskrou, která v Německu zažehná rozštěpení levice před sto lety na sociálně demokratickou a komunistickou část. Několik dalších dní podle mne rozhodne o tom, zda se tento scénář naplní nebo zda tato jiskra vyhasne. Podmínky pro politickou smršť však v Německu podle mého názoru objektivně existují.

                 
Obsah vydání       25. 5. 2005
25. 5. 2005 V současné společnosti nejsou nové myšlenky
25. 5. 2005 Nechceme u Slavkova radar NATO!
25. 5. 2005 Slavkov: Pro pana náčelníka generálního štábu
25. 5. 2005 Můj otec je tedy prase Luděk  Staněk
25. 5. 2005 Naděje umřela později Bohumil  Kartous
25. 5. 2005 Útěk dopředu Tomáš  Krček
25. 5. 2005 Hráč Schröder Josef  Provazník
25. 5. 2005 Lafontaine na protest vystoupil z SPD Milan  Neubert
25. 5. 2005 Památníky Alex  Koenigsmark
25. 5. 2005 Obyčejní lidé nevědí, že někdo odsoudil urážku od Kočičkové
25. 5. 2005 Není omluva jako omluva Boris  Cvek
25. 5. 2005 1989: Omluva KSČ občanům
25. 5. 2005 Petici proti slučování škol podepsaly stovky rodičů
25. 5. 2005 Promění žena mužský svět agresivní tržní společnosti, anebo tomu bude naopak? Petr  Sak
25. 5. 2005 Proč jsem liberál? Boris  Cvek
25. 5. 2005 Inspirativní liberál Karel Marx Michael  Kroh
25. 5. 2005 Naděje, jistoty, antiliberálové Pavel  Urban
25. 5. 2005 Oslavujte kapitalismus!
25. 5. 2005 Cílem socialismu je posílení moci společnosti nad ekonomikou Erik Olin Wright
25. 5. 2005 Wright v Praze: Moc, nerovnost, vykořisťování a sociální třídy Martin  Brabec
25. 5. 2005 Výzva "sociálního" v sociální demokracii Erik Olin Wright
24. 5. 2005 Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu Jiří  Jírovec
24. 5. 2005 O patlamentě Alex  Koenigsmark
24. 5. 2005 Tichý převrat Miloš  Kužvart st.
23. 5. 2005 Humor, inteligence a svoboda Ondřej  Hausenblas
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005

Die Linke - levicová volba německé politiky RSS 2.0      Historie >
25. 5. 2005 Útěk dopředu Tomáš  Krček
25. 5. 2005 Lafontaine na protest vystoupil z SPD Milan  Neubert
25. 11. 2004 Odpadlíci od SPD a PDS se rozhodli založit stranu   
30. 9. 2004 Co přinesly volby v Německu? Tomáš  Krček