Konec konců se prokáže opět klasické dělení společnosti, jedna část vydělává, platí daně a financuje tak zvanou sociální politiku. Ta druhá část spotřebovává to, co ta první vytvořila.

Ve společnosti, jako ta německá, jde o přibližně stejné počty obyvatel, z toho vyplývají nesmiřitelné rozpory.

Spotřebitelé sociálního produktu jsou zase dvojího druhu, jedna část celý život přispívala do různých fondů jako důchodové pojištění, nemocenské a považuje své důchody za svůj vlastní majetek. Během let se však objevila celá řada nových důchodců, kteří do pokladny, z které dnes ten důchod dostávají, nic nebo téměř nic nepřispěli, jsou to například v Německu východoněmečtí důchodci, kteří se po r. 1991 stali západními Němci, dále přistěhovalci z Polska a Ruska, kteří jsou jako národnostní Němci adoptováni sociálním systémem.

Podobně je tomu i u turecké menšiny, která v Německu tvoří ve městech zhruba 10% obyvatelstva, dědeček i babička z Anatolie dostanou díky svým v Německu trvale bydlícím dětem také příspěvek.

Výsledkem je neúměrné zatížení sociálního systému, což se projevuje i na ceně pracovní síly, vedlejší mzdové náklady jsou velmi vysoké a nedaří se je snížit na úroveň, schopnou konkurence se sousedními evropskými státy. V globální konkurenci třeba s Čínou nemá ani takové vyrovnání šanci, lze jenom doufat, že vzdálenost a logistické náklady takové konkurenční útoky oslabí.

Německo potřebuje radikální obnovení, toto je s dnešní kombinací Schroeder- Fischer nemožné. Němečtí voliči však mají strach z nejisté budoucnosti, nechtějí ztratit, co si vydobyli.

Jediná reálná možnost je, že psychicky poněkud vyšinutý Schroeder bude nahrazen Clemensem, který je jako hospodářský expert uznáván i mimo SPD, že se CDU a SPD dohodnou na reformách i lidech, kteří je mohou prosadit. Spolu s FDP by byla realizována stabilní většina, která by mohla v jednom legislaturním období provést potřebné změny, CDU je předpokladem průchodnosti ve spolkové radě.

Naděje, které v současné chvíli vznikají při rozmluvách se Zelenými jsou určeny k zániku, indoktrinace spíše náboženského druhu znemožňuje jakoukoliv reálnou koalici se stranou Zelených.

Nedokáže-li se SPD zbavit svého již téměř obtížného kancléře, jsou výhybky už nastavené na počátek ledna, kdy by mohly být nové, možná znovu bezvýsledné volby.

Pro nás důvod k zamyšlení, Paroubek, vrabec v hrsti, obhroublý Topolánek, holub na střeše?

Proč jsou v české politice stále jenom druholigoví hráči?

Psychopat typu Schroeder u moci není ani v ČR nijak nepravděpodobný, proto předcházejme následkům!