1) Vedle přehlídky světového automobilového průmyslu je frankfurtská výstava (známá pod zkratkou IAA) také jakousi neoficiální přehlídkou krásy německých dívek, jež zde kmitají v rolích hostesek. Vesměs lahodí oku (dejte mi pokoj s Angie!), pracují úslužně a efektivně. Snad nejčastější vtip, který je možno v různých obměnách mezi návštěvníky stále dokola slyšet, zní: "A s autem obdržíte také tuto dívku!" (Nic nepropagujeme ani neschvalujeme, pouze věrně referujeme. Víc již o tom ani slovo!)

2) Nelze si nepovšimnout, že japonské automobilky mají před evropskými a severoamerickými firmami z branže -- viděno laicky - ve vývoji i v marketingu náskok zhruba dvou let. Hitem doby je "hybridní pohon", kdy se vedle paliva využívá i průběžně dobíjených elektrických baterií. Japonské společnosti Toyota a Honda i německé společnosti BMW, Mercedes a Audi předvádějí dosažený pokrok v tomto bodě, a rozdíl je velice markantní: Japonci už prodávají (dokonce severoamerické administrativě!), Němci doposud pouze vyvíjejí. Japonci už z vývoje ukazují veřejnosti kdeco, Němci poodhalují několik jednotlivostí.

3) Významný podíl v prezentaci dosažených výsledků zaujímá historická část. (Zde je vystavována mimo jiné škodovka z roku 1937.) Hlavní pozornost je věnována historii aerodynamických, úsporných vozů, vyrobených nezřídka pouze v jediném zkušebním exempláři. Kamsi na příslovečné smetiště dějin se, jak je zcela zjevné, propadla ekologicky neúnosná kuriozita z bývalé Německé demokratické republiky -- tzv. "trabant". Plným právem! (Kdo by jej zde také koneckonců vystavoval?) Obdiv a pozornost veřejnosti patří (a má patřit) naopak různým historickým elektromobilům či vozidlům se spotřebou jednoho litru benzínu na sto kilometrů, nikoli smradlavým "čoudítkům".

4) Také vystavovaná vozidla lahodí oku návštěvníka. Vyzkoušet na místě lze modely pro špičkové manažery, ale především vozidla pro obyčejný "people". Tu i onde lze spatřit japonské turisty s neustále cvakajícími fotoaparáty a vrčícími kamerami, ale i české turisty s odrůstajícími potomky. Vždyť z Prahy je to sem autem jenom pár hodin jízdy. Můžete si být jisti, že všude tam, kde se v rámci frankfurtské výstavy koná "světová premiéra" nebo alespoň "německá premiéra" nového vozu, narazíte na zvídavého českého turistu s neméně zvídavým potomkem! (Těžce boduje zejména francouzský peugeot.)

5) Jednodenní vstupenka pro dospělého návštěvníka stojí 15,- eur. Vloženou částku lze během dne "získat zpět" v hodnotě smysluplnějších pozorností, které distribuují někteří vystavovatelé. U stánku jakéhosi počítačového časopisu (údajně nejstaršího v Německu) hází například v rámci firemní propagace do davu bavič desítky a desítky CD ROMů s počítačovými hrami (každý v hodnotě 10 až 20 eur). Odnesl jsem si CD ROM s názvem "Plážový volejbal", kamarád objemnější krabici se slibným heslem "Jazyková laboratoř" a kamarádka hru "Na motorce po Německu" (údajně s věrnou simulací německých zeměpisných reálií).

6) Během jednoho dne není ani zdaleka možno obejít a zhlédnout všechno, co areál frankfurtského výstaviště v těchto dnech veřejnosti skýtá. V této souvislosti se člověku maně vybaví půvabný název jakési plánované konference z loňského podzimu: "Co jsme nestihli." (Organizátoři nakonec, pokud se nemýlím, nestihli ani uskutečnit dotyčnou konferenci.) Ve Frankfurtu jsem v neděli přes skvělé podmínky, jež organizátoři pro veřejnost zajistili (plné absolutorium zaslouží i jedna každá z výše zmíněných kmitajících hostesek), nestihl Nissan, Citroen ani švédské Volvo. Zcela mi také unikla anoncovaná "čínská lavina", jež má v dohledné době údajně smést evropské výrobce levnějších vozů.

A celkový výsledný dojem, který jsem si z letošní frankfurtské IAA odnesl? V tom, jak se špičkové automobilové firmy ve světě -- jistě pod tlakem legislativy ve vyspělých zemích, jež zůstávají hlavním odbytištěm této průmyslové branže - navzájem usilovně a za vynaložení nemalých finančních prostředků předhánějí ve vývoji úsporných, ekologicky šetrných pohonů, spatřuji v období globalizace potvrzení českého pořekadla: "Laciný -- dvakrát placený!" (Nekonečné přívaly dalších a dalších levných pohyblivých "čoudítek" po vzoru dederonského trabanta by bez ohledu na jejich provenienci mohly být vposledu draze zaplaceny globálními ekologickými škodami.)