… jsem znalcem české povahy … Václav Klaus se v této společnosti dožívá šedesáti let, je reprezentantem pravice, rozumí naší ekonomické situaci, hovoří několika světovými jazyky a umí se chovat.
Adolf Born

“Vaše tvůrčí činnost v oblasti teoretického zobecnění a praktické aplikace v procesu transformace našla široký odraz i ve vašem mezinárodním uznání. Stal jste se odborníkem světové úrovně a jste respektován jako osobnost, která teoretický přistup ke složitým otázkám transformace obohatila o mimořádnou a jedinečnou zkušenost její skutečné realizace.”
Jaroslava Durčáková - rektorka VŠE

V devadesátých letech se Klausovy semináře změnily nejdříve na Klausovu reformu a pak na Klausovu vládu, ve které jsem měl tu čest ministrovat. A taky jsem Tě často viděl v akci na stranických konferencích, při mezinárodních oficiálních jednáních, odborných přednáškách, na různých Davosech a - nesmím zapomenout - na mítincích s občany. (Ty bys je měl jako první v řadě, protože dobře víš, že jen od volby občanů se odvozuje politická legitimita.)
Karel Dyba

Obdivuji velkorysost, s jakou dokáže Václav Klaus “ustát” potměšilosti oponentů, kteří umí jeho činy a výroky obrátit v jejich pravý opak.
Vím - snaha znevážit silného jedince - je už zvykové právo těch slabších.
Jiřina Jirásková

Žádný z politických novinářů, od dnešních elévů až po slovutné šéfredaktory, nezapomíná na významný mezník své profesionální kariéry - první setkání s Václavem Klausem tváří v tvář. Scénáře těchto příběhů se v mnohém podobají: pečlivě připravená otázka, snad i nanečisto přeříkaná, přeskakující hlas, údiv dotázaného, první reakce “A vy jste kdo?”, rozbor nedostatků v položené otázce, obecné poučení o nevhodnosti hloupých otázek (případně doplněné výzvou “Styďte se!”) a studený pot po těle novinářově. Kdo ale tento rituál přežije a nezahořkne po něm, může směle začít brát politiky - včetně Klause samého - za své partnery.
“Vím, že s ním občas zažíváte peklo. Ale stále je to jen zlomek toho, co s ním zažíváme my,” řekl mi nedávno jeden vysoký funkcionář ODS. Shodli jsme se na tom, že Václav Klaus je prostě originál a chodící mýtus. Vzhledem k vitalitě nastávajícího šedesátníka je ale téměř jisté, že se máme - novináři i politici - ještě dlouho nač těšit.
Miroslav Korecký

Milý pane předsedo,
neměl jste a nemáte snadný úkol. Perete se 11 let s lidskou nevědomostí, tupostí, závistí a záští. Ten boj je nekonečný a velice, velice nevděčný. Ale nikdy jste na něj nebyl a nebudete sám. Jsem hrdý na to, že mohu být jednou malinkou částečkou velké a pevné hradby, která Vás po celá léta obklopuje jako lidský štít, pod jehož ochranou musíte dokončit to, co jste začal! Navzdory únavě, navzdory nepochopení, navzdory nejrůznějším faulům a unfair zákrokům Vašich “přátel” musíte ten všemi očekávaný “vítězný koš” zavěsit! Bylo mi ctí a je mi ctí hrát za Váš tým.
Mám totiž velice intenzivní pocit, že poslední překážkou, kterou je nutno u mnohých lidí překonat, je jejich vlastní IQ!
A to je boj z nejtěžších.
Váš
Petr Kratochvíl (nevim jak Klaus, ale lidský štít Kratochvíl určitě zavěsil, proto sem ho sem vrazil celýho, pozn. Jiří Staněk)

Co by asi měla dneska
na svědomí odéeska,
do čela kdyby byl zvolený námi
ten malý obchodník s lucernami.

Kulturní fronta,
televizní kluci,
co jsou pro permanentní
něžnou revoluci,

seli by bouři od města k městu,
hledali novou pro národ cestu,
všichni by kytičku v zubech měli,
Voskovce, Wericha, Kryla pěli,
všichni by jásali, jak se to obrací, pravda a láska že zvítězí nad prací.

Kormidlo ODS naštěstí svírá
ten, co má ježečka, brejle a kníra,
stále je Jura, ač vlasy šedé,
kdo by to řekl, že je mu šede.
Ivan Mládek

Měli bychom se inspirovat úsilím G. Sartoriho o ujasňování pojmů. Užívání termínů, které mají různé významy, může vést ke konfúzím (u nás se začátkem devadesátých let dělaly skutečné zázraky s termínem “liberální”). Pokud jde o termín účinnost, navrhl jsem rozlišovat mezi dvěma hlavními významy: 1) politickou akceschopností (efficiency) a 2) socioekonomickými výkony (effectiveness)….
….Je zvlášť nevhodné doporučovat tzv. konsensuální neboli konkordantní model (a z jeho prvků zejména striktně proporční volební systém) těm demokratizujícím se zemím, které jsou poměrně homogenní a nejsou vysoce ideologicky polarizované. Striktní proporcionální reprezentace usnadňuje silnou fragmentaci a polarizaci, pomáhá antisystémovým stranám, zdržuje utváření životaschopného stranického systému, ztěžuje dosažení vládní stability a může vést k paralýze a impotenci politických institucí.
Miroslav Novák - politolog, sociolog

Dovoluji si Vám, vážený pane profesore Klausi, popřát, abyste byl dál důsledný, tvrdohlavý, cílevědomý, a - dle mínění méně schopných - i arogantní. Tento přívlastek Vám ostatně dávají lidé, kteří nestačí Vašemu tempu. Je-li jednotkou intenzity 1 AMPÉR, jednotkou výkonu 1 WATT, pak jednotka první jakosti - 1 KLAUS, má v sobě obě předešlé hodnoty obsaženy a ještě něco navíc. Přeji Vám k Vašemu jubileu vše nejlepší, hodně zdraví, síly a pevné nervy.
Michal Pavlata

Patřím k těm vyvoleným, kteří měli to štěstí Tě poznat nejen z televize, novin, z veřejných vystoupení v roli čelného státníka a politika, tedy v době, kdy si neváhal vzít na sebe to těžké přetěžké břímě, zříci se mnoha všedních radostí a položit svou obrovskou energii, organizační schopnosti, srdce a um (bez jakékoli nadsázky, i když to zní v našem prakticistním brave new world snad poněkud archaicky) na oltář vlasti. Velmi mnoho mi dala naše odborná spolupráce, jsem Tvým velkým dlužníkem. Nicméně, zůstáváš pro mne především poctivým, nesmírně pracovitým, moudrým a velmi hodným člověkem, dobrým a spolehlivým přítelem.
Vlado Rudlovčák

Nepřestává mě udivovat, s jakou důsledností kolem sebe Václav Klaus trousí jízlivé poznámky a invektivy. I když odstrašovací efekt už nefunguje tak jako počátkem devadesátých let. Svědčí to o tom, že u Klause nejde o image, on má tu nesnadnost vrozenou.
A tady jsem u toho, proč musí být podle mě tak nesnadné být Klausem. V.K. nevede ty nejrozhořčenější polemiky s lidmi zcela protichůdných názorů, ani s těmi, jejichž obzor je, slušně řečeno, omezen. Naopak. Dlouhá řádka bývalých spolupracovníků svědčí o tom, že mít podobné uvažování a navíc být osobnost je tím nejlepším předpokladem k tomu se s Klausem rozhádat.
Martin Schmarz

Václav Bělohradský pro LN třeba domluvil s prezidentem Havlem pravidelnou diskusní stránku. Vyšla jenom jedna a potom už neměl prezident čas. Přítele a dnes už nebožtíka Luxe jsem několikrát vyzýval, když se mu nezdála četnost příspěvků V.K., aby taky něco napsal. Pokusil se jednou, dvakrát a nějak mu to nešlo. Stejně tak ostatní. O to víc v kuloárech kritizovali. Neznám jiného, tak kvalitního externistu, který navzdory svému pracovnímu vytížení, dokáže za všech okolností dodržet dohodnutý termín i rozsah. O kvalitě nemluvě. Což neznamená, že bez výhrad souhlasím a podporuji vše, co dá na papír. Rád jsem dráždil své podřízené, kteří měli s podobnou přesností a porodem nějaké myšlenky potíže, když jsem jim Klause dával za příklad pracovitosti a spolehlivosti.
Libor Ševčík

Církev československá husitská vnímá potřeby naší společnosti a obecně křesťanskému úkolu - být solí země - chce dostát naplňováním veškerého dění ve společnosti Duchem Kristovým. Záleží jí na obecném blahu i blahu jednotlivců, a proto se raduje z každého kroku učiněného směrem k Lásce, Pravdě, Spravedlnosti a Pokoji a lituje každého odchýlení z této cesty. V duchu reformačních snah chceme být církví pro současného člověka, ne nečinně přihlížející, ale jednající. O to více nám proto leží na srdci Vaše působení ve společnosti a modlíme se za moudrost Vašich rozhodnutí a za dar rozlišování dobrého a zlého.
Josef Špak - Patriarcha Církve československé husitské

Teprve když Odysseus a Henry Kissinger rozvážně konferovali
a Monika se už působivě věnovala Borisovi,
Dído se počala na pohřební hranici opatrně usmívat.
Někdy se též těšíme tichým, nenápadným pomíjením. Nic
však dosud není ztraceno. Elpiníké. Nicota,
obávám se,
není ani pořádně zapomenuta.
Pavel Švanda - politolog

Neméně nespokojen jsem se svým dalším počínáním, které vedlo k tomu, že jsem se ocitl mezi těmi, kdo byli veřejně vyzváni k tomu, aby ODS opustili. Intence bezohledné kritiky se dnes v mé mysli dobře snáší s intencí nedat se jako kritik vystrčit vně plotu, zejména když znovu vím, že myšlenkám, které jsem chtěl pěstovat a prosazovat, se ze všech možných prostředí přece jen nejlíp daří uvnitř.
A co Vám srdečně přeji? Jiné spolupracovníky, než jsem byl já, totiž takové, kteří budou zítra nebo raději už dnes jednat tak, jak mi to v nenávratně minulém čase připadá správné: budou se s Vámi otevřeně přít.
S mnoha pozdravy
Milan Uhde

Příčiny složitého přijímání fenoménu Klaus osvětlil snad nejlépe jeho někdejší spolupracovník Milan Uhde. Na otázku, proč on a další, kteří právě odešli z ODS, více s V.K. nesoupeřili, odpověděl v časopise Reflex: “Byla to bázeň, ale já dost dobře nevím před čím. Jsem přesvědčen, že Klaus není mstivý. Spíše se lidé báli, že je v diskusi usvědčí z nekvalifikovanosti. Jako bych to slyšel. On je tak silný diskutér, že jenom při představě, že se s ním zítra střetnete, vás začne bolet žaludek. Když jsem psal svůj projev na brněnský kongres ODS na podzim 1996, tak jsem nevečeřel. Mnozí mí přátelé nesli Klausovu suverenitu ještě hůře. Je to strašný člověk (smích), je to strašný člověk - a všichni v české politice jsme jím fascinováni od posledního poslance až po špičky státu.”
Bohumil Pečinka cituje Uhdeho

Jeho politický styl - to je jasné ideové zakotvení, trvání na diskusi podstaty věci, tvrdé argumenty a oponentura, respekt k silným a připraveným soupeřům. A především náročnost k sobě i druhým, nesmírné osobní nasazení, nevídaná pracovitost, skvělá analýza i intuice a snaha o maximální připravenost. V politice a nejen české, není takový přístup obvyklý, a není divu, že kromě obdivovatelů přinesl Václavu Klausovi i mnoho otevřených či skrytých nepřátel. Jeho soupeři většinou nechápou, že Václavu Klausovi jde o věc, že nejde o osobní střet. V tradiční politice nebývá běžné ostře argumentovat, trvat na jasných stanoviscích, problémy obnažovat a nikoliv zamlžovat či zamlčovat a těm, kteří tak činí, dávat svůj nesouhlas jasně a pádně najevo. Přitom uspět ve sporu s ním není zase tak složité. Vyžaduje to pouze silné argumenty, připravenost na ostrou diskusi a přesvědčení o správnosti své věci. To Klaus od svých partnerů očekává a obvykle je tím zaskočí. Přitom, i když nerad, umí prohrávat, dovede ustoupit, dovede se dohodnout, a na rozdíl od mnoha jiných dohody dodržuje.
Jiří Weigl

Má ještě jednu pozoruhodnou vlastnost. Bere politické rozhodování smrtelně vážně. Bez sebeironie. Což dodává jeho názorům a rozhodnutím obecný respekt. Politik, který vytrvale zesměšňuje vlastní postoje, podemílá základy své důvěryhodnosti.
Vladímír Železný