Polemika s "Dopisem Václavu Moravcovi" od Jana Čulíka.

Milý Jane, věř, že jsem dlouho váhal, zda se mám pouštět do obsáhlejší polemiky. Je totiž velmi komplikované vést polemiku s někým, kdo používá obraty jako "lezete pořád kamsi jen establishmentovým politikům". Přiznávám, že jsem z akademické půdy zvyklý vést věcnou polemiku nad čísly a fakty. Netuším, o jaké obsahové analýzy opíráš své tvrzení o "lezení kamsi".

Pořad, který nese mé jméno, se snaží o co nejširší spektrum názorů, proto v něm byl účasten v uplynulých 12-ti měsících několikrát i Jan Tamáš jako předseda Humanistické strany. Chodí do něj politologové či sociologové (například Václav Bělohradský, Jan Švejnar, Jiří Pehe, Jacques Rupnik atd., to vše v první hodině OVM na ČT1), kteří sedí proti politikům a rozrušují jejich fráze.

Možná je Václav Moravec z akademické půdy zvyklý na "fakta a čísla", na to si na zdejší akademické půdě zvykne kdekdo, ale umět s fakty a čísly pracovat je už často za hranicí schopností některých "akademiků". Za největší ctnost pak nepovažují to, co se nachází v duševním prostoru nad akademickou půdou, ale akademickou půdu samotnou. Jsou to takoví akademičtí zemědělci, na akademické půdě existenciálně závislí, jenom trošku funkčně negramotní. Lecčeho si asi všiml Milan Nápravník, na leccos je potřeba ještě upozornit. Ale aby nedošlo ke křivdě, mnoho zajímavého Václav Moravec o dění v ČT prozrazuje. Ve světle omezených schopností a "těžkých podmínek" je pak nutné uznat, že nedělní seminář na téma "Proč postavit v ČR základnu NMD" je jediné, čeho je současná ČT ve smyslu "objektivního, ověřeného, všestranného a vyváženého informování pro svobodné vytváření názorů" (§ 2 zákona č. 483/1991 Sb.) schopná. Otázka zní, zda vůbec máme jako občané nárok na něco lepšího.

Dnes jsem zaregistroval, že Polákům a Ukrajincům konečně došlo, co tvrdím už od června 2006, že antirakety se budou střílet nad sousední státy a dále. Z Polska nad Ukrajinu, Rusko ..... a ne nad oceán, jako v Americe. A už hrozí odvetou. Nejen ČR, ale ani Evropa není vhodná pro zbraňový systém takovéhoto kalibru, upozorňuje Stanislav Kaucký.

Zdálky to vypadá jako válka. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila Českému rozhlasu pokutu jeden milión za něco, co se posléze u soudu ukázalo jako nezákonné rozhodnutí. A tak si Rada pro rozhlasové a televizní vysílání poslala pro pomoc. Zaslala dopis s žádostí Radě Českého rozhlasu, kde zopakovala tvrzení, na základě kterých neuspěla s žalobou a dokonce si určila lhůtu 30 dnů, do které by měla Rada Českého rozhlasu rozhodnout. Jako kdyby byla jedna Rada druhé Radě podřízena...

Rada Českého rozhlasu (většina pěti členů) poslušně rozhodla. V termínu... Rozhodl jsem se k tomuto rozhodnutí dát jako přílohu zápisu Rady takzavané votum separatum ve kterém objasním okolnosti, za kterých Rada rozhodovala a zveřejním podklady, se kterými byla Rada před rozhodnutím seznámena. Dlužím to těm koncesionářům, kteří Český rozhlas Radio Wave poslouchají. Aby věděli... Protože vědět mají právo. Český rozhlas je i jejich, neboť i oni jsou koncesionáři.

Britské veřejnoprávní BBC bylo v sobotu zakázáno odvysílat informace o nových obviněních při vyšetřování skandálu týkajícího se údajného udělování státních vyznamenání za finanční dary Labouristické straně.

Vyrůstal jsem v sekulární rodině a tak se u nás doma, jak to v Čechách bývá, ze všech křesťanských rituálů zachovávaly pouze některé vánoční zvyky. A mezi nimi samozřejmě zejména štědrodenní půst. Rodiče mi neuměli vysvětlit smysl půstu - neboť ho neznali - a tak se uchylovali k onomu záhadnému „zlatému prasátku“, které se má objevit jako odměna za hladovění.

V pozdějších letech jsem začal přicházet na to, že řada nejen vánočních, ale i velikonočních a jiných zvyků, obyčejů a rituálů má buď stejně záhadný původ, jako ono zlaté prasátko, anebo se jejich původ dá vystopovat již u dávných pohanských předků.

Greenpeace ostře kritizuje Českou televizi za cenzurování názorů veřejnosti na prosazovanou výstavbu americké radarové základny. Na protest proti tomu se zástupci Greenpeace nezúčastní vysílání Otázek Václava Moravce, mezi jehož diváky byli vybráni. ČT opakovaně odmítla přizvat mezi diskutující hosty tohoto pořadu na neděli 4.3. zástupce hnutí Ne základnám ! Pokud vedení z jakýchkoliv důvodů nedovede dosáhnout souladu se zákonem o ČT, mělo by kompletně odstoupit a uvolnit cestu k řešení problému.

Oponentů základny je v ČR podle průzkumu veřejného mínění provedeného v únoru CVVM téměř dvoutřetinová většina. Přesto mezi hosty nedělní debaty výrazně převažují proponenti základny. Z několika málo pozvaných odpůrců se profesor Jan Keller momentálně nachází v zahraničí a redakce za něj odmítla pozvat náhradu stejného názoru. O Kellerovi i nemocném Ivanu O. Štampachovi redaktor Moravec prohlásil, že "se pořadu podle svého rozhodnutí nezúčastní", což je přinejlepším polopravda. Vysílání na téma zamýšlené radarové základny USA se tak stále výrazněji odchyluje od standardů nestrannosti a vyváženosti. Situace vyvolává podezření, že současné vedení ČT není s to obhájit "objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů" proti politické objednávce z vládních kruhů. Právě to však od něj požaduje § 2 zákona č. 483/1991 Sb.

"Aktuální" perlička. Václav Moravec se vrací částečně do rádia, a to ze zrušené české BBC na stanici "Impuls". Nevím, jestli bude moje zkratka úplně přesná či není až příliš příkře odsuzující, ale je to dovolte asi jako přesun z IHT (International Herald Tribune) do Blesku.

Podobné formáty na pomezí politických a "celebrity" talkshow v rádiu samozřejmě ve světě existují, ale není to seriózní žurnalistika, alespoň podle výběru média a dostupných informací o náplni pořadu.

My, níže podepsaní starostové obcí a měst okresu Příbram sousedících s Vojenským výcvikovým prostorem Jince, vyjadřujeme znepokojení z toho, jakým způsobem k nám přistupuje vláda České republiky v souvislosti se žádostí vlády Spojených států amerických o umístění radarové základny na území Vojenského újezdu Brdy.

Inciativa Ne základnám reaguje na prohlášení České televize

Iniciativa Ne základnám dnes obdržela formální odpověď na otevřený dopis generálnímu řediteli ČT Jiřímu Janečkovi. Odpověď zaslala redaktorka ČT Anna Freimanová za nepřítomného tiskového mluvčího pana Krafla.

Je zjevné, že teprve zveřejnění otevřeného dopisu v médiích přivedlo Českou televizi k reakci na naše několikatýdenní urgence a snahy o kontakt. Na náš dopis neodpověděla ani redakce Otázek Václava Moravce, ani generální ředitel, ani ředitel zpravodajství. Česká televize jako celek iniciativu Ne základnám až do dnešního dne zcela ignorovala a ani dnes jsme se nedočkali odpovědi na náš dopis, ale pouze snahy zakrýt vlastní chybu.

Odpověď Václava Moravce jednomu čtenáři, kterou v kopii zaslal též Britským listům

Milý Václave, děkuji ti za vyjádření názoru, že Britské listy jsou propagandistické a nedůvěryhodné, protože do nich píše člen Rady Českého rozhlasu Štěpán Kotrba.

Píšu ti, protože mě požádal pan Uwe Ladwig z Hamburku, abych se tě zeptal, jak víš, že jsou Britské listy propagandistické a nedůvěryhodné, když je nečteš.

Byli bychom ti opravdu vděčni, kdybys poskytl nějaké věcnější argumenty, čím se projevuje propagandističnost Britských listů a jak BL zkreslují západní politický diskurs. Kritika je vždycky plodná a bylo by nám ctí tvůj příspěvek zveřejnit.

Dopis začíná autorovou omluvou: Britské listy nečte.

Otevřený dopis řediteli ČT.

K problematice US základny v ČR mi více než žvanění politiků, komentátorů, politologů a dalších na ČT, ČRo, MfD, Právo a pod., dalo uveřejnění projevu ruského prezidenta Putina a americké nóty k umístění radaru v ČR na stránkách BL, píše čtenář, který se podepsal jako Klégr, a pokračuje: V této souvislosti bych chtěl doporučit Vondrovi, aby nelezl do zadku Američanům, když ještě nemají stažené kalhoty.

Václav Moravec v pátek v Dobrém ránu ČT vysvětlil, proč pozval k diskusi o vojenské základně USA Jiřinu Šiklovou a Michaela Kocába - mají to být zástupci občanské společnosti:)... Údajně byl pozván také Ivan Odilo Štampach, ale bohužel je nemocný. Zřejmě ho má nahradit právě Kocáb, který je pozván proto, že se angažoval v odsunu sovětských vojsk (to je kvalifikace jako řemen). Proč je pozvána Jiřina Šiklová není známo, doposud se k vojencké základně USA na území ČR nevyjadřovala (v posledním roce určitě ne), jediné, co lze pozitivně konstatovat, je účast Šiklové ve Schwarzenbergově senátní kampani v roce 2004... Ale k tomuto tématu se zatím nevyjádřil ani Michael Kocáb, takže jaké vlastně mohou být důvody k tomu, aby zrovna tito dva lidé reprezentovali "občanskou společnost". Jeden velmi pádný důvod tu je - oba dva patří ke skupině přátel a sympatizantů Václava Havla. A shodou okolností poskytne Václav Havel "exkluzivní" rozhovor ČT v rámci Moravcova pořadu. Havlova "humanistická" náklonnost k americké základně, stejně jako k militaristcké zahraniční politice USA, je dostatečně známá. Zdá se tedy, že nejvýznamnější kvalifikací obou zástupců je to, že patří k té "správné" občanské společnosti. A pro nikoho jiného přece ČT ani vysílat nechce. Její vedení je přece z dob minulých dobře poučeno, že dvě nohy špatné, čtyři nohy dobré. Jen je třeba vždycky dobře počítat, kdo má kolik nohou zrovna v tomto historickém období:)

PS: Doplňuje Bob Kartous: Dostal jsem tento mail od Jiřího Maška:

zdravím Vás z Kréty a chci Vám poděkovat za Britské listy (dávám si je každé ráno spolu se snídaní:)! Moje spolužačka a kamarádka měla pravdu, že odvádíte zajímavou práci. Kontakt na redakci jsem nenašel, tak děkuju Vám, píše Jakub Čechvala:

Za dnešní den děkuju (ač mě naštvanost odvedla od práce) především za odkaz na text Jiřiny Šiklové. Zaujal mě především svou až prostou ideologií. Kdo je proti základně, radarové či jakékoli jiné, nádherně se před našimi zraky odhaluje. Socioložka (slyšíme ten "logos"!) Jiřina Šiklová udává pro toto odhalování naprosto přímé a jednoduché vymezení.

V souvislosti s tvrdohlavostí Václava Moravce a České televize, která ze záhadných důvodů nechce poskytnout v připravované televizní debatě prostor zástupci hnutí Ne základnám, ale zve si do studia amerického velvyslance, různé potentáty ODS a ČSSD a Šiklovou a Kocába (a jako "zlého komunistu" Vojtěcha Filipa) je pikantní informace v Lidových novinách, že:

Lidovky ovšem veřejnost chybně informují, když dále píší "Poláci chtějí americkou základnu" - a navozují tak dojem, že jen "nevděční Češi nechtějí základnu, ale rozumní Poláci ano". Ono to tak samozřejmě není: podle informací západních médií se staví i podstatná část polského obyvatelstva proti americké základně; to jen polská "pravicová" vláda leze Spojeným státům kamsi. |JČ

Adresováno: Petru Suchému, vedoucímu katedry Mezinárodních vztahů a Evropských studií, FSS MU Brno

Vážený pane profesore,

zaujal nás váš názor, že, jak jste uvedl, "za nejvíce dezinformující média" [ve věci americké základny v ČR] považuji televizi Nova a Britské listy".

Přinesli jsme v češtině jako první informaci o tom, že Američané chtějí v ČR postavit raketovou základnu, a to v červenci r. 2004 ZDE

Od té doby jsme publikovali nesčetné analýzy k této věci a názory pro a proti, mnohé z nich od renomovaných zbrojních odborníků.

Rád bych vás upozornil zejména na analýzy zbrojního odborníka Karla Dolejšího

např ZDE

a také na analýzy Stanislava Kauckého ZDE

Předem vám děkujeme za názor.

S pozdravem

Jan Čulík

Britské listy

(University of Glasgow)

Možná mi něco uniklo, ale zatím jsem nečetla o tom, že žádost o umístění radaru či podobného nesmyslu v naší pidizemičce se objevila v roce 1999 (či dříve), píše čtenářka Zuzana Dáňová.

Podle dopisu místopředsedy zahraničního výboru Sněmovny a vedoucího stálé delegace PČR do PS NATO Jiřího T. Payna (ODS) prezidentovi Václavu Klausovi se Parlamentní shromáždění NATO americkým projektem National Missile Defense zabývalo od jara 1999. Informace se podle Payna dostala k tehdejšímu předsedovi parlamentního výboru pro obranu Petru Nečasovi (ODS), premiérovi Miloši Zemanovi (ČSSD) a dalším ministrům jeho vlády, včetně tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana (ČSSD). Payne už v roce 2000 žádal prezidenta, aby byla zvážena možnost "nabídnout umístění příslušného radaru na území České republiky. Payne působil ve Sněmovně v letech 1990 - 2002.

Václav Moravec, který se kdysi snažil o skutečně nezávislou televizní práci, nedokáže překročit svůj stín. Chce být "úspěšným establishmentovým komentátorem", a tak se zaprodává mocným. Všimněte si jak trapný je jeho výběr hostů k připravované nedělní debatě o americké základně. První zásadou slušného novináře je, že nepodlézá příslušníkům establishmentu. Je známo, že veřejnost má na problém americké základny v ČR naprosto odlišný názor od politiků. Proč tedy zve Moravec do svého pořadu jen profláknutá jména z politické scény? Co nového asi k problematice přinese takováto diskuse?

Obávám se, že až, Václave, veřejné mínění v této věci vyhraje, budete zcela zdiskreditován. Na to nemyslíte, že byste si měl zachovat důvěryhodnost u veřejnosti?

Co asi rozumného a nového sdělí k základně veřejnosti Jiřina Šiklová! A hlavně je důležité, že tam bude ten hudebník!! Jo a Vojtěch Filip tam bude jako zástupce ďábla! - Domníval jsem se, že Václav Moravec dokáže myslet odvážně a samostatně. Škoda. Další sebediskreditace člověka, který měl potenciál být schopný, nezávislý a odvážný.(JČ)

Otevřený dopis pozvaným hostům do pořadu Otázky Václava Moravce 4.3.2007.

Dopis místopředsedovi Strany zelených

Vážený pane místopředsedo Liško,

jelikož patříte mezi hosty, jenž byli pozváni do diskusního pořadu ČT o chystané základně USA (4.3.2007), chtěl bych se Vás zeptat, jaké bude Vaše stanovisko k důležité otázce opětovného nepozvání zástupců občanských aktivit před televizní kamery. Vzhledem k zásadním bodům programu naší strany, která podporuje aktivní účast občanů na rozhodování, od Vás očekávám, že kladně zareagujete na otevřený dopis iniciativy Ne základnám jejíž názor reprezentuje nemalou (podle průzkumů cca 60%) část veřejnosti. Dosavadní rozložení účastníků podobných mediálních debat vždy nahrávalo příznivcům základny a politikům, píše člen Strany zelených ve Zlíně Miroslav Mach.

Uvedený stav pokládám za ostudu současného režimu, která neblaze doléhá i na Stranu zelených.

Předem Vám děkuji za odpověď a silnou podporu aktivních občanů, vždyť tady už nejde o názor, ale o to, zda jej vůbec někdo může veřejně vyslovit.

Z Václava Moravce se bohužel stal podobný ňouma, jako jsou ostatní novináři z ČT. Místo aby hydře vnutil svoje pojetí, nechal se od ní sežrat. Jestli je v ČR veřejná organizace se silně vyvinutým vlastním zájmem, tak je to ČT. A to je zrovna ta, která by měla na "zájmy veřejných organizací" poukazovat, protože zájem veřejné organizace je něco jako karcinom - zničeho nic vybují a pomalu vstřebává svou původně vymezenou existenci (službu veřejnosti) a reprodukuje ji na službu sobě samému.

Dobrý den pane Moravče, můžete mi sdělit, kdo vybíral účastníky diskuze o základně USA, která se má vysílat 4.3. na ČT1? Nemohu pochopit, jak je možné, že nebyl vybrán nikdo z iniciativy NE ZAKLADNÁM a naopak horliví zastánci základen jako p.Vondra (což by se ještě nechalo pochopit) ale p. Zimmerman - hejtman Plzeňského kraje, který vůbec neví "která bije"? (osobní zkušenost ze setkání v Rokycanech na podobné "propagační akci", kde se ztrapnil svými "naprosto kvalifikovanými" odpověďmi) a byl skoro všem pro smích! píše čtenář Pavel Hlávka.

Tak jsem si přečetl pár článků na téma, proč do Otázek Václava Moravce není přizván žádný relevantní zástupce iniciativ, které odmítají americké základny na našem území. Sám v této věci nemám dosud jasno, ale co v mých očích diskredituje debatu o základně ve Vašem listu, je slabá stylistická úroveň většiny článků, které uveřejňujete. Navíc jsou z nich cítit jen emoce, Vaši autoři zřídkakdy používají v diskusích věcné argumenty. A to Váš list znevěrohodňuje. Alespoň v mých očích, míní David Hrbek z Olomouce.

Telefon.

Ona:Dobrý den, tady je Veronika Sedláčková z Novy, chtěla bych s vámi natočit rozhovor.

Já: O čem, prosím?

Ona: Vy jste před léty vyhrál lustrační spor... My se těmi lidmi teď zabýváme.

Já: Ne, lituju, k tomu už se nevyjadřuju.

Ona: Ne, prosím vás, chceme to mít vyvážené, dáme vám prostor. Opravdu ráda bych vás v tom pořadu měla. A máme v pořadu paní Vaculíkovou...

Já: Dobře, sejdeme se.

Sejdeme se.

V židovské tradici se sobota, která předchází svátku Purim (letos 3. března), nazývá šabat zachor - sobota vzpomínky. V synagogách vyndáváme ze schrány dva svitky Tóry. Z prvního svitku čteme sedmi postupně vyvolaným mužům obvyklý sobotní oddíl a z druhého svitku čteme osmému vyvolanému část z 5. kn. Mojžíšovy 25,17-19: „Vzpomeň, co ti učinil Amálek, když jste táhli z Egypta. Střetl se s tebou na cestě a zničil ti zadní voj, všechny churavé za tebou, když tys byl ochablý a unavený; a nebál se Boha.....vymažeš památku Amálekovu zpod nebes. Nezapomeň!“

psáno pro Britské listy

Purim mezi dobrem a zlem TÉMA BL

z tiskové informace ČT

Česká televize se ve svém pravidelném publicistickém pořadu Fenomén dnes věnuje tématu diskriminace žen v zaměstnání.

Zajišťování rovného zacházení se ženami a muži se týká všech oblastí lidského života. Každý z nás je buď mužem nebo ženou, toto jeho postavení jej provází v zaměstnání, v rodině a při seberealizaci ve volném čase.

Jak se na diskriminaci v práci dívá taxikářka, jak socioložka a jak matka dvou dětí po sedmi letech na mateřské? O čem přemýšlí otec, který by s dětmi zůstal doma a proč mluví úspěšná manažerka o diskriminačním sítu?

O tom všem je půlhodinová reportáž Michala Komárka a Simony Oktábcové - Fenomén dnes ve čtvrtek 8.3.2007 večer ve 21,50 na ČT1.

Pozn. JČ: V Británii byla právě zveřejněna vládní zpráva o diskriminaci žen s malými dětmi v zaměstnání, vznikla o tom podstatná veřejná diskuse. K tématu se vrátíme.

George Orwell pro ně dlouhou dobu hledal jméno a nakonec dal přednost anglickému nationalism před francouzským longueur. Ale nenechme se mýlit! Nemyslel tím národovecké fanatiky, daleko spíše mu šlo o pojmenování dogmatických uctívačů nějaké myšlenky, symbolu, státu, třídy. Lidí, kteří prostě přestávají slyšet a v případě potřeby i myslet, pokud se do nebezpečí dostane předmět jejich uctívání. Lidí, kteří se neštítí používat nečestné argumenty, nadávat i lhát, pokud jste se dotkli jejich "nacionalistické" víry. Lidí, kteří v nějaké oblasti mají dopředu a provždy jasno! Orwell se je ve svém eseji "Poznámky o nacionalismu" snaží roztřídit, pateticky nás vyzývá k boji s nacionalismem v nás samých, ale fakticky si s tímto mentálním postojem neví rady. A proč to nepřiznat, v jistém slova smyslu si s ním rady nevím ani já. Po zveřejnění první části mého eseje Trojí bída komunismu mi takovýchto marxistických (jaký to paradox!) nacionalistů napsalo asi deset a kromě dvou výjimek jsem se nedozvěděl nic jiného, než že jsem duševní trpaslík, blábolista, zaplacený zrádce a svině. Jak marxistické! chtělo by se s notnou dávkou ironie napsat, ale Marxovy myšlenky si takovou reakci nezaslouží.

Jan Čulík se dva příspěvky těchto marxistických dogmatiků rozhodl zveřejnit, a tak bych se s nimi, tam kde to jen trochu jde, pokusil polemizovat.

Milý Bohuslave, nebudu předstírat, že se neznáme, i když jsme spolu již delší dobu nemluvili. Rád čtu Tvoje analýzy projevů našich politiků, které jsou opravdu dobré. Ale s posledním článkem "Trojí bída komunismu" sis moc práce nedal. V textu máš věcné chyby jako např. tu, že dialektiku objevil Hegel. Jako filosof zajisté víš, že dialektika je mnohem starší než tento německý myslitel a její původ sahá až do antického Řecka k Hérakleitovi. Místy si odporuješ, když například píšeš, že ve svých hlavních dílech Marx dialektiku nepoužíval a o něco dále tvrdíš, že právě díky dialektice se z Marxova historického materialismu stává snůška neomylných tvrzení.

Musím napsat, že pan Josef Vít mě ve svém textu "Trojí bída antikomunismu" nepřesvědčil. I když i já svádím boj trpaslíka proti titánovi -- Josef Vít má zaregistrováno 149 článků v Britských listech a já pouhé 2 -- troufám si napsat, že jeho argumenty jsou omezené. Myslil jsem si, že člověk má znát věc, o které píše -- a pan Vít si libuje, že marxismus nezná, zůstala mu v paměti jen teorie o přeměně kvantity v kvalitu. Přesto je přesvědčen o "genialitě Marxe".

Polemiky na téma antikomunismus jsou vždy velmi potřebné. Jen zřídkakdy se však bohužel dostávají nad úroveň nekonzistentních a iracionálních projevů, kdy sice antikomunistům vadí, že po roce 1948 byla potlačena svoboda projevu a demokracie, ale na druhou stranu například přiznávají státu právo vyvlastňovat majetek ve veřejném zájmu. Vedle toho se můžeme setkat s antikomunismem konkurenčních gangů, ať už příznivců neonacismu či jiných forem socialismu. Jen zřídka se objeví rozumně vyjádřené postoje, které neváhají útočit na samotnou podstatu komunismu - filozofii nebo ekonomickou teorii, kterou si vzal na mušku pan Bohuslav Binka ve svém výborném článku Trojí bída komunismu. Jak o tom svědčí rozhořčená až hysterická reakce pana Josefa Víta, trefil se do přesně do černého.

Kopie archivních záběrů televizní stanice BBC World dokládají, že informace o budoucím kolapsu 47 patrového mrakodrapu "Salomon Brothers Building" (WTC 7), nezasaženého letadly či zbytkem trosek ve fatálním měřítku jako se stalo mnohem blíže stojícím menším budovám kolem dvojčat WTC 1 a 2, byla opakovaně předána médiím. V tomto případě přibližně již půl hodiny před samotným pádem, mezi další podobně předem informované organizace patří například CNN.

Spektakulární v případě BBC je až konečná pasáž živého přenosu ve kterém reportérka Jane Standley informuje v minulém čase o proběhlé zkáze této budovy zatímco na také živě snímaném panoramatu Manhattanu za ní tato budova stále stojí a nejeví známky výrazného poškození. Prvotní masivní cenzura videí a následná hbitá reakce vedení BBC o které včera ne zcela korektně informovaly BL, je rovněž pozoruhodná sama o sobě.

Sedím před kavárnou v Hofgastýně. Na pár kroků ode mne silnice. A po ní ujíždí dvojí šňůra automobilů do Badgastýnu a nazpět a skoro se neutrhne. Policista jako u nás někde na Můstku střeží a řídí tohleto příliš rychlé a příliš smradlavé procesí: procesí líného bohatství, žokového, desetipudového bohatství, které přece létá při svém přeplněném panděru, létá rychlostí 100 až 120 kilometrů za hodinu. A jaká jsou to auta! Takových jsem u nás ještě neviděl: ovšem, nestarám se příliš o tyhle věci, ale snad přece bych si byl povšiml. (Snad se k nám neodvažují pro naše mizerné silnice. Zde, třebas v Alpách, jsou lépe udržovány.)

Chtěl bych upozornit na to, že svoboda tisku je jen tehdy vzácná věc, když se využívá.

Svoboda tisku je jedním z nejdůležitějších základů demokratického státu. Bez svobody tisku by se asi každý stát by se stal samoobsluhou pro politiky. Německý Federální ústavní soud nyní posílil v případě časopisu Cicero právo investigativního novináře nevydat jméno zdroje informací. Rozhodl proto, že policejní zásah proti redakci Cicera byl porušením německé ústavy.

Nedávno jsem nabídl čtenářům internetových médií svůj článek, který vyšel vloni v listopadu v časopise Euro (vůbec jsem tenkrát netušil, jak bude toto téma začátkem letošního roku populární.) Šlo o recenzi dokumentárního filmu Nepříjemná pravda (An Inconvenient Truth, USA 2006, režie D. Guggenheim), jehož jediným protagonistou byl bývalý Clintonův viceprezident Al Gore. Tvůrci filmu získali před několika dny od místní filmové akademie hned několik oscarových sošek. Někomu už toto samo o sobě možná postačí k tomu, aby se nahlas smál všem, kteří měli ke způsobu, jakým film oslovoval diváka, své výhrady.

Autor je poradcem Václava Klause.

Jaro roku 1990 bylo omamné, všichni jsme cítili, že právě skončila jedna éra a začíná zcela jiná. Svět tajemství a svět možností byly vůně nového přicházejícího času. Přišla až opojná svoboda cestovat, zmizel ten svírající strach z všemocné tajné policie. Ano, od mnoha trápení jsme si oddechli. Dnes však začíná být čím dál tím více zřejmé, že společnost začíná být nemocná jiným způsobem: povinnost být loajální straně a její vedoucí úloze byla nahrazena povinností rychlosti, povinností výkonu. Člověk klidný ba až pomalý, člověk skromný přestává mít ve společnosti místo. Z mnoha důvodů.

Vnímám jen to, co ke mně pronikne sítem jediné rozhlasové stanice, kterou jsem ještě schopen poslouchat. Není v ní skoro žádná reklama, a když, tak ne ta primitivní. Jiná klasická média nesleduji, nezahlcuji se informacemi a to, co na sebe pouštím, jsem schopen vstřebat ve vzájemných souvislostech, v kulturním rámci české reality, jež je za mými vrátky převážně lživá a křečovitá.

V mediálním labyrintu nesmyslů už není nesmysl vidět, ale na Vltavě jsem nemohl nepřeslechnout výzvu místopředsedy vlády pro zahraniční záležitosti Alexandra Vondry, abychom americkou základnou na našem území vrátili Američanům to, co už jim padesát let dlužíme. Nevěřil jsem vlastním uším, alibistickým a účelovým slovům, jinak zdá se mi kultivovaného člověka.

Portál www.bankovnipoplatky.com vyhlásil 2. ročník ankety "o nejabsurdnější bankovní poplatek". Tato anketa trvala více než dva měsíce a svůj názor v ní vyjádřilo přes 20.000 návštěvníků webu (v prvním kole hlasovalo 13.614, ve finálovém kole pak 6.552). Zvítězil poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Hlasovalo pro něj přes 37,5% návštěvníků, tedy 2.470 hlasů. V prvním kole skončil tento poplatek také na prvním místě se ziskem 3.088 hlasů (22,5%).

Na 2. místě skončil se ziskem více než 37% (2.445 hlasů) poplatek za vedení běžného účtu a na 3. místě pak poplatek za účetní položku, pro který hlasovalo 1.637 návštěvníků (bezmála 25%).

Britská zkušenost Jana Čulíka: Z nedávné kontroverze v Británii, kde si v současnosti statisíce občanů vybírají od svých bank neoprávněně a protizákonně uložené pokuty za neautorizovaný propad jejich bankovních kont do minusu, vyplývá, že bankovní praxi je nutno regulovat zákonem, banky samy se neférových, kartelových zisků nevzdají. Od českého parlamentu se to však očekávat nedá, dokud ho občané k tomu nedonutí.

Jinou možností je zostudit banky, účtující zákazníkům poplatky za to, že jim zákazníci poskytují vlastní peníze!! mediální kampaní ve sdělovacích prostředcích. To však česká média neudělají, neboť by přišla o reklamu z bank.

V Británii se před několika lety rozhodly některé banky z chtivosti po penězích účtovat zákazníkům poplatek 2 libry za výběr peněz z bankomatu jiné banky. Média je do několika dní naprosto zdiskreditovala, ostatní banky začaly palcovými titulky inzerovat, že jejich vlastní služby jsou zcela zdarma a banky chtivé peněz se tlaku veřejnosti podvolily a poplatky za výběr z bankomatů od cizích zákazníků rychle zrušily. U většiny britských bank jsou bankovní služby pro občany zcela zdarma, pokud nepoklesnete na svém kontě do minusu.

Po víceletých utajených "nezávazných" sondážích k zapojení České republiky do svého preventivního raketového deštníku vyjádřily USA zájem o umístění části tohoto deštníku -- radaru -- u nás.

Hledání příčin této stupňované aktivity by patrně mělo být zaostřeno na širší souvislosti. V ekonomickém soutěžení ztrácejí USA svoji celosvětovou převahu. Jednopolární svět, založený na gravitační síle jediné supervelmoci, zaniká. Dozrávají další ekonomické supervelmoci, počínaje Evropskou unií a Čínou. Její ekonomika do tří čtyř let začne být největší ekonomikou světa. Vzniká tedy otázka, zda se Bushova administrativa nepokouší udržet převahu USA přepnutím vývoje k soutěžení vojenskému i za cenu rizika rozpoutání nových závodů ve zbrojení zacílených na hvězdné války.

Je to láska, co stvořilo celý náš přírodní i civilizovaný svět. Na lásce není přece vůbec nic špatného. Naopak, všichni ji doporučují. Na únorové schůzi Přípravného výboru naší Negativní strany v hospodě Na horách, byl projednáván závažný případ Svazu zlodějů. Zlodějové měli letos v zimě špatnou sezónu. Ve městech je v zimním období menší nápor turistů; domácí občané si svůj nahrabaný majetek dobře chrání; nebo vůbec žádný nemají, neboť již byli dostatečně okradeni a tak jim není co vzít. O situaci v národním hospodářství raději ani nemluvme. Kde nic není, ani smrt nebere. Na tom není nic špatného, neboť totální zadluženost všech, zejména na naší světlé budoucnosti, je principem našeho systému.

Vlastně jsem to chtěl navrhnout aktivistům iniciativy Ne základnám, ale článek sociologa Jana Sládka "Diskuse o radaru -- je na co být hrdý?" mne přesvědčil o tom, že by bylo nejméně ze dvou důvodů lepší, kdyby případná politická strana, která by zaštítila snahu o naplnění ústavy, měla i název navozující spíše pozitivní, než negativní konotace.

Když jsem se ráno v sobotu 24. února 2007 probouzel, rozhodně jsem nečekal, že odpoledne a celý večer strávím v cele předběžného zadržení berounské policejní stanice.

Dá se říci že celé to začalo už před více jak měsícem v Otrokovicích. Nikomu se skoro nic nestalo a "antifáci" po sobě uklidili, takže nakonec nejvíce bit byl velitel zásahu, který se nemohl na akci, stojící nás, daňové poplatníky, stovky tisíc korun, prokázat nějakými těmi zatčenými. Musel si to proto vynahradit jiný kolega - z berounské policie...

Občas je dobré vystoupit ze zajetých kolejí a z odstupem dítěte či cizince sledovat ožehavé problémy současnosti. Jelikož právě pobývám mimo naší zemi, sleduji téma výstavby radaru na našem území, vlastně jenom virtuálně. Jeden se opravdu podiví kolik hluku to dětsky magické slovo, zprava-zleva stejné, učiní.

Jak vypadá anděl? Je mladý, bohatý, úspěšný a má kuráž. Kdo by se jinak odvážil veřejně prohlásit, jaké zklamání je nemoci si zaletět svým tryskáčem na večeři. Vezměte si z něj příklad, zkoumejte, jak dosáhl úspěchu, přejte mu to, vždyť je to zázrak! Lidé bděte a slyšte, žijete přece ve světě, kde je možné, aby se někdo mladý stal úspěšným a bohatým. Ať hodí kamenem, kdo neměl příležitost, zázrak je ukryt v té neuvěřitelné možnosti, kterou má přece každý z nás. Radujte se a odhoďte svůj starý kabát ušitý ze závisti, apokalypsa smetla hříšné (léta páně 1989) a tisíc let království božího začalo.

Takhle upřímně, s nefalšovaným kreditem víry, dokáže zástupce šéfredaktora Ivan Hamšík z MF Dnes (28. 2. 2007) oslavovat své náboženství, aniž by si přitom uvědomil, že svým intelektuálním průjmem způsobeným silnou dávkou ideologického hormonu poskytuje přímo laboratorní podmínky pro studium toho, jak se před stovkami let zrodila kapitalistická etika ve franklinovské Americe.

V lednu 2007 přispělo celkem 120 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 29 331 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2007 částku 195 485.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.