Ano referendu; jak prosté. Hned tři parlamentní strany mají slovo demokracie v názvu, v jejím skutečném naplnění cestou přijetí ústavního zákona o referendu jim však vždycky něco překáží. Občanská demokratická strana například ústy místopředsedy vlády Vondry soudí, že referendum v tak "technické" věci, jako je umístění zbraňového systému nejagresivnější světové mocnosti by "nebylo dobré".

ANO REFERENDU by nepochybně mělo na dnešní politické scéně šanci. Její postoj je poznamenaný ze strany ODS otevřenou ignorancí, ze strany masírovaných lidovců a zelených kličkováním a ze strany sociálních demokratů hrůznou předtuchou zániku partaje. Všem jde o to, aby si udrželi pracně získaná korýtka a vytouženou moc. Dokud o ni žadonily, slibovaly kdeco, o uvažované instalaci Pandořiny skříňky do Brd nicméně neutrousily slovo. A teď se zaštiťují parlamentní -- pardon -- demokracií.

Jistěže by ANO REFERENDU mělo problémy už u svého zrodu. Umím si živě představit, že by se levice snažila do programu takové strany protlačit prvky zprava nepřijatelné a naopak. Na jedné straně anarchisté, na druhé Cibulka. Pokud by se však otcové zakladatelé a matky zakladatelky dohodli na tom, že s extrémisty se nedohodnou a že budou usilovat o politickou moc primárně proto, aby ji mohli projevit obyčejní lidé, kteří jsou jinak českou politikou zhnuseni, měla by taková strana šanci. Velmi dobrou šanci; ty "demokratické" by mohla děsit. Takže i kdyby jen vznikla a začala nabírat dech, mělo by to smysl.