Pro označení typů radarů kmitočtového pásma X (8-12 GHz) výrobce radaru firma Raytheon stejně jako Agentura protiraketové obrany (MDA) používají různé zkratky, nikoliv konkrétní vojenské názvy, či typová označení. Ty se vyskytují ve všech (i oficiálních) zdrojích:

a) GBR-P (Ground Based Radar-Prototype) pro prototyp pozemního radaru, který je provozován na ostrově Kwajalein,

b) SBX-1 (Sea-Based X-Band Radar) pro radar instalovaný na námořní plovoucí plošině,

c) THAAD/FBX/TPY-2 pro mobilní předsunutý (Forvard-based) radar kmitočtového pásma X.

Dalším z expertů, který se vyjádřil exkluzivně pro vládu a zpochybnil škodlivost radaru na běžný provoz v tříkilometrové vzdálenosti od kóty 718 a jeho negativní dopad na životní prostředí , byl proděkan elektrotechnické fakulty ČVUT prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc., působící na katedře elektromagnetického pole. Podle jeho stanoviska pro Topolánkovu vládu "Hygiena v okolí amerického radiolokátoru není hlavním problémem". Profesor Škvor nicméně ve svém stanovisku uvádí:

"Za nejfundovanější na této straně sporu považuji rozbor, který nedávno přinesly Britské listy . Jeho autor v něm předpokládá maximální hodnotu vyzařovaného výkonu 4,5 MW a podstatně větší anténu (a tedy podstatně větší výkonovou hustotu v hlavním svazku). Pokud by opravdu byla výkonová hustota tak velká, bylo by pro posouzení vyzařování třeba uvažovat další jevy. S rozborem samotným souhlasím -- pokud by skutečně cestou při stěhování z Marshallových ostrovů několikanásobně narostl výkon a anténa radiolokátoru, byla by situace v jeho okolí podstatně změněna. O tom, že nám vláda takto lže však pochybuji. Pokud uvažujeme oficiálně uvedenou hodnotu maximálního výkonu 170 kW, uvedená rizika nehrozí."

Vzhledem k tomu, že se odkazuje na stanovisko Milana Hlobila z Univerizty obrany, který ovšem došel k opačným závěrům než profesor Škvor, zaslali jsme nyní proto proděkanovi FEL ČVUT několik upřesňujících informací, které nemusel, vzhledem k dezinformacím vlády, ministerstva obrany, ministerstva zahraničí i americké agentury MDA mít k dispozici - nyní má možnost své stanovisko z března 2008 buď přehodnotit, nebo odargumentovat méně laicky, než učinil pro premiéra Topolánka.

Vážený pane inženýre, dovoluji si vám sdělit, že vládou deklarovaný výrok o maximálním výkonu radaru EBR 170 kW je ve skutečnosti střední vyzařovaný výkon (average) zařízení XBR-P na ostrově Kwajalein, osazené 11000 2,1W T/R moduly s technologií, starou cca dvacet let. Maximální impulsní výkon je v materiálech DoD, přístupných na internetu udáván výkon 4,5 MW (peak). Zkuste prosím vzít tyto hodnoty jako počáteční pro další úvahy. Bláboly není třeba šířit dál...

Vedení LFŠ původně oznámilo, že protože je v LFŠ akreditováno příliš mnoho účastníků (4500), ruší prodej dalších akreditací. Ve středu odpoledne však vydalo tuto zprávu:

Pokud si dobře vzpomínám, ministr RNDr. Petr Nečas je absolventem UJEP/MU z roku 1988, obor fyzikální elektronika, resp. fyzika plazmatu. A pokud byl schopen najít ve vládních odborných studiích chyby šéf kontrolního výboru poslanec RNDr. Vladimír Koníček (takto absolvent UJEP/MU z roku 1987, obor fyzika pevných látek), , měl by toho být schopen i pan ministr.

S pozdravem: spolužák obou výše jmenovaných doc. RNDr. Jaromír Marek, Ph.D., Masarykova univerzita

Setkávám se s účastníky letošní LFŠ a sleduju letošní problémy. Chtěl bych připojit několik postřehů ke kapacitám a programu:

1. Program je opravdu zásadně ošizen z hlediska kvality - úplné zbytečně, protože náklady na filmy tvořily v minulosti jednu desetinu nákladů. Převažují dokumenty a nezajímavé a zbytečné filmy.

Když se letos v Karlových Varech promítal časosběrný dokument zemřelého Pavla Kouteckého Občan Havel (dokončený Miroslavem Jankem), vyhnul jsem se tomuto představení s argumentem, že nemám zapotřebí se účastnit propagandistických orgií. Dílo Pavla Kouteckého, nepříliš výrazného dokumentaristy, totiž znám, a dovedl jsem si představit, co asi o Václavu Havlovi natočil.

V Uherském Hradišti byl včera tento film promítán znovu: nechal jsem se přesvědčit, že bych přece jen měl vidět, co to ten Koutecký splichtil. Když jsem po příchodu do sálu kina Hvězda uviděl, že organizátoři LFŠ pozvali k diskusi o filmu pouze dva členy Havlova obdivného doprovodu, totiž Ladislava Špačka a Iva Mathé, zalitoval jsem ztraceného času. Začal jsem totiž tušit čertovinu.

Čulíku, to, že nenávidíš Havla, Klause i Ameriku, už všichni víme. Zkus být trochu originální. Třeba začni ještě víc podporovat nacistický Zvědavec, nebo vydej další konspirační lži o 9/11. Anebo si už odpočiň. Cejch komunistického cenzora svých vlastních stránek a zrádce národa zůstane tobě i tvým rudohnědým soukmenovcům na čele vypálen až do zbytku života, míní čtenář, který se podepsal jako Mikin.

Je zklamáním, že na letošní, poněkud utlumené, Letní filmové škole chybí celá řada nových českých hraných filmů, vzniklých za poslední rok. Určitou kompenzací je, že je tu možno zhlédnout dva tři nové slovenské filmy a nejméně jeden -- pozoruhodný -- snímek, vzniklý ve středoevropsko-slovenské koprodukci. Ty zase nebylo možno vidět letos ve Varech.

Velmi zvláštním, lyrickým, příznakovým snímkem byl celovečerní debut polského režiséra Dariusze Jabłońského Wino truskawkove (Jahodové víno). Film se silně vymykal všemu, co v současnosti vzniká v české kinematografické produkci a zjevně odkazoval na lyrickou tradici experimentální středoevropské a východoevropské kinematografie (vzdáleně možná i na Tarkovského?) z předchozích desetiletí. Už na první pohled se film prostě silně lišil od všeho, co normálně vidíme v českých kinech. Především pozoruhodně vizuálně dynamickou kamerou Tomasze Michałowského, využívající na širokoúhlém plátně syté temné tóny současného, na barvy vysoce citlivého filmového materiálu. Svými vizuálními motivy bylo Jahodové víno především apoteózou venkovské krajiny, do níž je zasazen život člověka, se všemi svými rozpory, trápením a těžkostmi.

Kromě určité ochablosti a zejména znepokojujícího sklonu k propagandistickému, jednostrannému vidění světa, kdy organizátoři často pozvali k diskusím a uváděním filmů představitele pouze jediného, zřejmě jim blízkého politického názoru (proč je v katalogu LFŠ otištěno "zaštítění" od radarového ministra zahraničí Schwarzenberga? Co má ten co dělat s kinematografií? Snad jen to, že má vazby na časopis Respekt, který v Hradišti organizuje své zaujatě propagandistické veřejné "debaty"? Jak je možné, že na nezávislém festivalu organizuje část programu ministerstvo obrany ČR? !!) ochromují letošní Letní filmovou školu v Uherském Hradišti podstatné organizační problémy.

"Akreditace na LFŠ zastavena," hlásal v úterý Slovácký deník jako hlavní zprávu na titulní stránce (asi nemají o prázdninách o čem psát). Vedení LFŠ se ve své moudrosti rozhodlo už nevydávat další akreditace, čímž naštvalo velké množství potenciálních návštěvníků.

Jiným vážným problémem je přeplněnost některých sálů a naprosto šílená organizace vydávání sluchátek pro tlumočení (které se stejně skoro nedá poslouchat, řeč překladatelky je ve sluchátkách slabá a ztrácí se mezi elektronickým hučením, některá sluchátka nefungují - konec konců, stav, kdy téměř dvacet let po pádu komunismu osmnácti až dvacetiletí mladí lidé, což je většina návštěvníků LFŠ, neumějí na rozdíl od svých západoevropských kolegů z menších evropských zemí, plynně anglicky a německy, je šokující). Davy lidí stojí fronty na sluchátka před každým představením a po každém představení je po dlouhém čekání zase vracejí. Pokud mají organizátoři oprávněné obavy, že kdyby pustili lidi do sálu sednout si na schody, bylo by to při případném požáru velmi nebezpečné (souhlasím a opakovaně o tom zde píšu od r. 2002), nahromadění davů před vchodem do sálu při výdeji a odevzdávání sluchátek je z požárních důvodů nebezpečné úplně stejně.

Při promítání Kouteckého filmu o Havlovi se několik návštěvníků zoufale a bezýsledně dožadovalo zapojení anglických podtitulků, které na promítaném DVD byly k dispozici. Promítačům, kteří i na letošní LFŠ často zápolí s četnými technickými problémy, se anglické titulky do provozu uvést nepodařilo. Nechápu, proč je katalog festivalu dvojjazyčný, když jsou filmy lidem, kteří neumějí česky, letos naprosto nepřístupné - neexistuje nyní ani pokus uvádět filmy s anglickými podtitulky či s překladatelem.

Nedovedu si vysvětlit, proč jsou tak obrovské problémy s přeplněnými sály. Přičítám to špatné dramaturgii festivalu.

V souvislosti s nejnovějším tvrzením vlády ČR, že "ČR budou chránit americké rakety z křižníků ve Středomoří" lze aktuálně odkázat na starší článek Stanislava Kauckého "Radar v Brdech prý antirakety nepotřebuje"..

Správně se ptá Petr Žantovský, když kritizuje PR výlet vybraných českých novinářů s ministryní Parkanovou do USA na předváděčku sila Národní raketové obrany a jeden z pečlivě plánovaných testů tohoto systému. V minulých dnech zaplnilo zpravodajské, nikoliv komerční stránky deníků reportáže, které se sobě podobaly jako vejce vejci. Lišili se pouze šířkou úsměvu rusovlasé ministryně, strkající hlavu do raketového sila. Servilitu nejlépe vystihují dva titulky, které jakoby si z oka vypadly: Lidové noviny svou "reportáž" uvedly titulkem "Tři, dva, jedna... Start!" a MfDnes "Tři, dva, jedna... Start! Raketa úspěšně odpálena".

Paní ministryně poslušně valila zraky a novináři reportovali jak o Pulitzerovu cenu. Nic to nemění na faktu, že celý ten výlet působí a má konec konců stejný smysl, jako reklamní akce, během nichž svážejí důchodce do venkovských sokoloven, aby jim předvedli neobyčejné kvality nových pánví a kastrolů, které jim pak za mnohonásobek běžné krámské ceny drzý prodejce vnutí k zakoupení.

23.07.2008 Petr Žantovský: Radarové píárko ZDE

Lépe už to napsat nejde. Ale stále zůstává nezodpovězena otázka, KDO TENTO VÝLET NOVINÁŘŮM PLATIL?

Dlouhodobé rozhovory o liberalizaci globálního obchodu se rozložily, konstatoval Pascal Lamy, šéf Světové organizace pro obchod, Čína, Indie a USA se totiž nedohodly o předpisech o dovozu pro chudé zemědělce. Ty umožňují zemím ochraňovat hcudé farmáře uvalováním tarifů na určité zboží v případě, kdy dojde k poklesu jeho ceny či vzroste poptávka po dovozu. Indie, Čína a USA se nedohodly o tom, jak vysoké mají být v tomto případě příslušné tarify. Podle Washingtonu je hranice, ochraňující rozvojové země před neomezeným dovozem příliš nízko. Není vyloučeno, že to znamená konec pokusů vytvořit mezinárodní dohodu o světovém obchodu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Dne 18.7. 2008 byl uskutečněn další test FTG-3 v režii americké Agentury protiraketové obrany (MDA). Ministerstvo obrany na serveru www.army.cz k tomu uvedlo , že česká ministryně obrany s delegací měla možnost sledovat skutečný test systému protiraketové obrany na vlastní oči a v přímém přenosu. Další zpráva popisuje odpálení a průběh letu rakety, včetně odpálení antirakety. Vlastní sestřelení rakety antiraketou však již bylo simulováno na počítači. Jak jinak, než úspěšně. Formulace "skutečný test systému protiraketové obrany" je tedy přinejmenším zavádějící a může snadno čtenáře zmást, že raketa byla zasažena a úspěšně sestřelena. To se ale nestalo, ta dopadla do vod Tichého oceánu několik stovek kilometrů od mexického pobřeží. Jaký "skutečný test" tedy vlastně ministryně obrany s delegací viděla? Většina z toho včetně kritické části - zásahu rakety antiraketou, byla počítačová simulace, která je v obou zprávách poměrně podrobně popisována, ale bohužel na úkor charakteristiky pravé podstaty a cíle tohoto testu. Je jasné, že z větší části jde o propagandu, než o objektivní informování naší veřejnosti. A pokud jde o smysl této akce, bude určitě lepší jej přejít mlčením.

Ve srovnání s US radarem v Brdech je téma mé stížnosti nicotné -- jen zdánlivě? Svoboda čtenáře detektivek by také neměla být ničím rušena a ohrožena. US přátelé chtějí vojenský radar v Brdech postavit hlavně proto, abychom se tu mohli dobře a spokojeně bavit -- proto protestuji proti místním prodavačům shnilého ovoce.

Mám chuť zostudit překladatele Václava Janouška, redaktorku Ludmilu Jánskou a nakladatelství Metafora. Vyrobili spolu tak hanebnou knihu, že by ani neměla existovat. Je v ní asi čtyři sta padesát chyb tohoto typu:

Česká péče o děti a mládež je kuriózní. Argument, že mnohde jinde to není o moc lepší, je dosti používaný a navíc dosti hloupý. Starejme se napřed o své nešvary, a teprve potom o ty těch druhých, zejména když na nás nepříjemně nedotírají, tak jako třeba my na ně.

Paprsek z plánovaného amerického radaru v Brdech může zabíjet vzácné druhy živočichů. A to včetně chráněného orla mořského, který hnízdí v bezprostřední blízkosti základny na Padrťských rybnících. "V bezprostředním okolí, ale i ve větších vzdálenostech bude hlavní paprsek radaru ve svém sektoru bezprostředně zasahovat do zóny běžně využívané divokými živočichy: ptáky, netopýry i hmyzem," uvedl mezinárodně uznávaný zoolog Lubomír Peške, podle něhož může radar ohrozit také čápa černého, orlovce případně jeřáby.

Aktuálně: Americký radar může zabít vzácné orly i netopýry ZDE

Odborná studie o možných dopadech amerického radaru na lidské zdraví, kterou si nechala vypracovat vláda, dostala další ránu. Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek chce, aby vláda nechala konfrontovat svou analýzu s výsledky, ke kterým dospěla skupina expertů a podle kterých se paprsek radaru může odrazit od letadla nebo od inverzních vrstev a ohrozit lidi. Vládní studie při tom tvrdí, že radar je bezpečný. "Chci, aby došlo ke konfrontaci mezi analýzou z Akademie věd a mezi názorem, který jsme dostali do vlády," řekl Právu Čunek. "Pokud jsem si vědom, tak ve vládě nesedí ani jeden odborník, který by byl fyzikem na té úrovni, že by to mohl zkoumat," dodal. Třicetistránkovou zprávu vypracovali fyzik Petr Pokorný z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, specialista na radiové vlny Milan Hlobil a vojenský analytik Stanislav Kaucký.

Právo: Čunek chce porovnat studie o základně ZDE

V jarních měsících tohoto roku provedla firma BNV Consulting v Galerii hlavního města Prahy personální audit objednaný zřizovatelem galerie, Magistrátem hl.m.Prahy. Dne 15. 7. byly s odvoláním na právě proběhlý personální audit mimo jiné dány částečné nebo úplné výpovědi třem kmenovým kurátorům GHMP, PhDr. Karlu Srpovi PhD., PhDr. Olze Malé a PhDr. Haně Larvové, tedy významným historikům umění, jejichž více než dvacetileté práci vděčí tato galerie za svůj vysoký odborný kredit v rámci české i světové umělecké a uměleckohistorické scény.

ŠOK│Je těžké najít jakékoli relevantní studie o vojenských radarech a ještě těžší je najít zemi, jejíž vláda by umístila vojenský radar do hustě obydlené oblasti. Přece jen byl ale takový případ popsán. V Lotyšsku u města Skrunda byl v sedmdesátých letech spuštěn radar Dněpr s dosahem cca 6000 km s pulsním provozem, určený k včasnému varování před útokem balistickými raketami. Během 20 letech provozu se začaly projevovat negativní vlastnosti zařízení na zdraví obyvatel žijících kolem základny. Situace byla natolik vážná, že byl po rozpadu SSSR lotyšskou vládou nařízen detailní výzkum dopadů uvedeného zdroje na zdraví obyvatel žijících poblíž základny.

Britské listy přinesly 14. 9. 2007 článek Ivana Sommera pod názvem "Memento radaru u města Skrunda v Lotyšsku". Jedná se o stručnou analýzu nejzávažnějších z dostupných podkladů a studií 50 lotyšských vědců v případu, známém jako "The Skrunda Radar Study". Toto je rozšířené připomenutí s podrobnostmi, publikované ve zkrácené písemné podobě iniciativou Neradaru.cz jako podklad pro poslance Parlamentu.

Obvykle se stavím kriticky k současně probíhajícímu procesu takzvaných reforem zdravotnictví.

Ale protože jsem přece jenom vyučen kritickému myšlení, pokusím se problém nastíněný nepojmenovaným kolegou z Motola nahlédnout i z druhé strany.

Ivan Adamovič se zařadil poslušně do fronty "novinářů", kteří jsou schopni konstruovat jakoukoliv fikci, podporující jejich politickou ideu, bez ohledu na realitu. Politickou ideou deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny je, že radar neškodí a bude nás chránit. A kdyby ne radar, i rakety bychom brali... Hlavně mejd in dz jú es ej. Islamofobie jako výraz ostentativního sionismu, xenofobie či jen populismus ve vztahu k názorové odlišnosti. Na pranýři jsou muslimové i feministky, ale zejména levičáci všeho druhu. Kupodivu skoro všichni novináři, toto tvrdící, jsou zaměstnaní ve vydavatelství MAFRA, ať už jde o redakce MfDnes, Lidové noviny, nebo satelitní časopisy. Jen mediální histrió a proradarový hladovkář Jiří X. Doležal je stále v Reflexu, kam ale přišel dělat šéfredaktora Pavel Šafr, bývalý šéfredaktor LN. Není třeba zvláště zdůrazňovat roli tohoto mediálního konglomerátu v nekritické aktivistické medializaci vládních záměrů a vládní politiky současné pravicové vlády. Žurnalistika ale není sci-fi, divadelně mediální provokace, ani slovní ilustrace ideologie . Mezi realitou a fikcí musí být hranice. Novinář nesmí chtít být politikem, chce-li být novinářem. Ve vydavatelství MAFRA tu hranici stírají a vy nikdy nevíte, co je žurnalistika a co je propagace něčích zájmů.

Retrospektiva filmů Pavla Kohouta (těch, jimž pouze napsal scénář, i těch, které i režíroval) přináší na Letní filmové škole v Uherském Hradišti cenný vhled do kulturních poměrů padesátých a šedesátých let v komunistickém Československu a nabourává stereotypní, často šířený názor, že komunistický režim byl po dobu celých čtyřiceti let dobou nestrukturovaného, tvrdého útlaku.

Souhlasím s recenzí filmu Sedm zabitých od Jana Čulíka, snímek mě úplně nadchl, píše Tereza Chrástová. Nečekala jsem něco tak moderního, moderní dialogy, výbornou kameru. Hrdinka je naprosto autentická. Holka, která chce být s tím, který jí uniká, a ona se mezi tím "baví" balením pánů, které si sice nepustí blíž k tělu, ale svých chováním si koleduje o malér. Je poznat, že scénář napsala Mašínová, ve vší úctě ke Kohoutovi, takhle by to muž asi neviděl. Nemyslím si, že by to byl feministický atak na chlapy, spousta se jich tak, bez urážky, shazuje dobrovolně a asi přirozeně.

Jinak se mi Filmovka zdála jakási "přidušená" (možná to bylo i tím včerejším vedrem:)), chyběla jí dřívější atmosféra, o přestávkách mezi filmy bylo v Hradišti nezvykle mrtvo. Možná mi zážitek znepříjemnila zkutečnost, že i přes telefonické ujištění, že je možné si lístky na neděli koupit na místě během celého dne, jsme po příjezdu v 9.40 zjistili, že už si nemáme co koupit, protože příděl jednodenních lístků byl již rozebrán.

V sobotním programu Letní filmové školy se objevil zajímavý výběr časopisu Cinema. Redakce vybrala pro filmovou školu dva filmy z roku 1949 a 1950. Jejich původním záměrem bylo přispět do nabídky nových českých filmů, ale podle slov kritika Jaromíra Sedláčka může každý nové filmy vidět v kině a není třeba s nimi ztrácet čas na festivalu. Podobně nejspíš uvažovalo více distributorů, protože nových českých filmů v nabídce mnoho není. Nicméně uvedení filmů Pytlákova schovanka a Daleká cesta nabízí možnost zajímavého srovnání dvou filmových produktů stejné doby.

Kvůli nově objevené chybě v implementaci systému DNS hrozí na Internetu podvržení webových stránek ve velkém rozsahu. Systém DNS zajišťuje v první řadě překlad jména serveru (např. www.blisty.cz) na jeho číselnou IP adresu (pro www.blisty.cz je to 82.208.32.80). Pokud útočník zmanipuluje nameserver (server, který poskytuje data DNS - zajišťuje ono přejmenování) u poskytovatele připojení (ISP), mohou klientské počítače obdržet nesprávnou IP adresu některého serveru a obsah webu získat z úplně jiného počítače. Útočník by tak mohl například zfalšovat zpravodajství na Internetu nebo ohrozit internetové bankovnictví. Útoky na DNS byly posány již v minulosti , letos však Dan Kaminsky objevil mnohem efektivnější útok a s dodavateli software koordinoval vydání opravných balíčků, které by měly bezpečnostní problém minimalizovat .

V reakci na Váš otevřený dopis ze dne 27. června 2008, v nemž jste apeloval na pozdržení platnosti personálního auditu v rámci sloučení Botanické zahrady hl.m.Prahy a ZOO hl.m.Prahy, se k tomuto návrhu vyjadřuji v těchto směrech. RHMP schválila závěry personálně-organizačního auditu, na základě něhož auditor doporučuje snížit počet zaměstnanců o 12 pracovníků. To znamená, že po odborné stránce příspěvkovou organizaci Botanickou zahradu hl.m.Prahy bude nadále zabezpečovat 46 odborníků na odpovídající úrovni.

Přinášíme vám plné znění dokumentu, který nyní zveřejnili a vládě zaslali jeho autoři. Tato skupina expertů tvrdí, že paprsek amerického radaru plánovaného v Brdech se může odrazit od letadla nebo od inverzních vrstev a ohrozit lidi. "Oficiální bezletová zóna je stanovena chybně a je v podmínkách ČR nebezpečná," uvádějí ve studii experti. "Do vzdálenosti (asi) 50 kilometrů od radaru může docházet k odrazu elektromagnetických vln směrem k zemskému povrchu nebo na druhé letadlo. Každý průlet letounů v okolí radaru do 50 kilometrů je potenciálně vysoce nebezpečný," prohlašují. Při zvýšení výkonu radaru může nebezpečná zóna dosahovat až 80 kilometrů.

27. 7. 2008. Novinky: Paprsek radaru může být po odrazu nebezpečný, tvrdí vědci ZDE

Radar v Brdech: základ rozbití Evropy nebo základ bezpečnosti Evropy - Klíčové argumenty TÉMA BL

V úvahu jsou brány dokumenty „Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu BRDY (ze srpna 2007, od Ministerstva obrany ČR), „Hodnotící zpráva měření radiolokační stanice EBR na atolu Kwajalein dne 3. října 2007“ (od vládní komise MO, ze 13.12.2007), „ Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech“, (RNDr. Petr Pokorný, CSc., fyzik, Fyzikální ústav AV ČR, Ing. Milan Hlobil, specialista v oboru radiolokační techniky a šíření rádiových vln, Ing. Stanislav Kaucký, vojensko-technický analytik, odborný redaktor), ze dne 28.5.2008.

Již první oponenturní posouzení zprávy vládní komise, které provedli vědci Vysokého učení technického, Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií v Brně, Ústavu radioelektrotechniky, dne 1. listopadu 2007, vyznělo velmi nepříznivě pro závěry vládní komise ze srpna 2007.

Vědci z VUT konstatovali, že zpráva vládní komise je naprosto nevěrohodná, vykazuje řadu vážných nedostatků, používá špatně fyzikální jednotky, dedukuje nesmyslné závěry. Vědci vyslovili, že autoři vládní zprávy nechápou fyzikální smysl základních pojmů a fyzikálních veličin radiolokace. Posouzení vládní zprávy vědci z VUT je níže v příloze. Prakticky k podobným či týmž závěrům došla postupně předtím i poté celá řada odborníků, ať již našich či světových, politiků, lidí, kterých si veřejnost pro jejich znalosti a kvality váží.

Na straně druhé, k zastáncům a tvrdošíjným prosazovatelům radaru v Brdech se řadí samozřejmě USA, potažmo zbrojní firmy USA jakožto investor, a pár našich politiků koalice. Je nutno je alespoň zčásti vyjmenovat, aby si občané ujasnili a porovnali odbornost těchto politiků ve vztahu k odborníkům a politikům skutečným a uznávaným: Jsou to především premiér Topolánek, místopředsedové vlády Vondra a Bursík, ministr zahraničí Schwarzenberg, ministryně obrany Parkanová, ministr Cyril Svoboda, pak politici koalice, jejichž přízeň k radaru je definována především stranickou příslušností, velící následovat svého vůdce.

Před třemi roky se 70 neziskových organizací obrátilo na tehdejšího premiéra Paroubka s otevřeným dopisem, ve kterém uvedly nejzávažnější problémy neziskových organizací v sociálních službách . Na dopis nedostaly NNO žádnou odpověď ani od premiéra, ani od Rady vlády pro NNO, ani od ministra práce a sociálních věcí. V posledních letech se situace ještě zhoršila. Na podněty ministerstva nereagují, arogance a šikanování úřady je běžným jevem. Celou situaci ještě zkomplikoval zákon o sociálních službách. Proto se 25 manažerů a manažerek sociálních služeb z celé ČR rozhodlo zformulovat základní požadavky a na Den lidských práv 10. prosince 2008 vyhlásili generální stávku sociálních služeb.

Požadavky jsou zveřejněny ZDE

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 170 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červnu 2008 přispělo celkem 173 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 954.45 Kč, příjem z reklamy byl v červnu 2008 400 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.6. 2008 částku 256 552.30 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,337.78 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.