Pořad zahraničního vysílání BBC World Service "Talking Point" se zabýval problematikou otroctví v dnešním světě. Mimo jiné přinesl i svědectví o otrockých podmínkách, jimž byli vystaveni někteří Ukrajinci v České republice:

Michael Alexander, Managing the Cold War (Jak zvládnout studenou válku), Royal United Services Institute, Londýn, 20 liber.

Michael Alexander byl britský diplomat, který v době studené války pracoval na vztazích mezi Východem a Západem. Nejprve působil jako tajemník Margaret Thatcherové a posléze, v letech 1986 - 1992, jako velvyslanec u NATO. Zemřel v roce 2002 ve věku pouhých 65 let.

Kniha Managing the Cold War obsahuje úvahy o mezinárodních vztazích, které si zaslouží rozšíření, protože jsou rozumné a lidské, míní Max Hastings ve své recenzi v deníku Guardian:

Podnebné změny jsou jedním z největších současných problémů lidstva, píše v deníku Guardian šéf britské Konzervativní strany Michael Howard a pokračuje: Za posledních třicet let stoupla teplota na světě o téměř 0.5 C. Nemůžeme předpovědět s jistotou, co se stane teď, ale riziko náhlých změn v každém případě existuje. Lidská činnost zvyšuje koncentraci kysličníku uhličitého a dalších skleníkových plynů na úroveň, bezprecedentní v lidské historii. Pokud neučiníme nic, koncentrace se bude dále zvyšovat a zároveň se bude zvyšovat riziko nezvládnutelného globálního oteplování.

Někteří lidé tvrdí, že toto riziko je přehnané. Takovým lidem říkám toto:

Od počátku biologického života po aktuální stav lidské civilizace byla realita příslušející k člověku vnímána jako skutečnost, s níž je člověk v interakci prostřednictvím svých smyslů. Takto vymezená skutečnost spolu s vnitřním světem jedince tvoří přirozený svět člověka. Z hlediska vývoje planety Země a civilizačního vývoje se však nacházíme v bodě, v němž se vedle přirozeného světa objevuje nový druh reality.

Viděl jsem zcela nedávno na jednom americkém satelitu pana prezidenta G.W.Bushe, kterak se pohoršuje nad výzkumy korejského týmu biologů, kteří "naklonovali" několik lidí, trpících závažnými nemocemi. Ten tým vyprodukoval vitální zárodky s genetickým materiálem, který je identický s konkrétním pacientem. Výzkumníci využili takto získané klony jako zdroj kmenových buněk pro další léčebné využití. Tato metoda není v teorii nic nového, hodně se o ní diskutuje již několik roků. Většina zemí, včetně Spojených států, takové "terapeutické klonování" dosud bez větších námitek tolerovala.

Přečetl jsem si Vaše články "Konfiskace občerstvení na koncertě je zásahem do vlastnického práva návštěvníka" a United Islands of Control & Profit podruhé? , které reagují na mé diskuse z loňského roku.

Chtěl bych reagovat na některá Vaše vyjádření.

Zaměstnancům skladišť po celé Británii dávají zaměstnavatelé na ruce elektronické "náramky", miniaturní počítače. Účelem je snížit náklady na zaměstnance a zvýšit výkonnost dodávek zboží a potravin do supermarketů, konstatovala včera zveřejněná vědecká zpráva.

Nová americká satelitní a bezdrátová počítačová technologie vytváří na pracovištích podmínky podobné vězením, konstatovala zpráva Michaela Blakemora, profesora geografie na Durham University.

Tato technologie byla zavedena před půl rokem a rychle se šíří. Už jí je v Británii vybaveno více než 10 000 zaměstnanců, dodávajících zboží supermarketům, jako je Tesco, Sainsbury's, Asda, Boots a Marks and Spencer.

Miloslav Zima píše:

"Vezměme záležitost, pro Evropana zcela nepochopitelnou, totiž, že dvě vysoce problematické figury rozdělily Československo, nikdo ani necekl, natož aby požadoval referendum."

Je to samozřejmě naprostý nesmysl, v r. 1992 cca 1 milion občanů bývalého Československa (včetně mě) podepsal petici za vyhlášení referenda k rozdělení federace, píše Jindřich Kalous.

"Předvolejte Michela!"

Užovka Koni se opřel o opěradlo a slastně protáhl želatinovou páteř. Celodenní maratón výslechů a rozsudků ho tak zmáhal, že už sotva cítil jazyk. Oba rozeklany mu kmitaly v puse a hledaly kousek čehokoliv, o co by zchladily žár pozdního odpoledne a tenká kůže už jasně naznačovala ochotu k nudistickému číslu matky přírody.

Zříce Vaši výzvu a hlavně reakce na ně mi pomohlo k rozhodnutí zaslat Listům dar 6500 CZK. Tolik platím za předplatné Financial Times a zhruba tolik si cením přínosu, který z možnosti číst BL mám. Skoro se divím, že jste si o peníze neřekl dříve, vždyť musíte znát pravidlo: "Kdo si neřekne, nedostane," píše David Maňák.

Vážený pane doktore,

dvě věci mi včera hnuly žlučí. Když uvážím míru nespravedlnosti na světě, jsou to vlastně jen prkotiny. Ale přesto, píše Michal Spáčil.

Plně rozumím jak je obtížné se vyrovnávat s tím, že něco děláte zadarmo a že vás za to ještě lidé kritizují i když vaším cílem není osobní prospěch, ale snaha o zkvalitňování společnosti. Mám mnoho osobních zkušeností s tím, jak lidé v České republice přistupují například k neziskovým organizacím. Většina nevládních organizací v České republice se dlouhodobě potýká s nedostatkem financí a je nucena stále více času věnovat shánění prostředků pro svoji činnost. Přestože například ekologické neziskové organizace nejsou nikterak pravidelně podporovány ze státního rozpočtu, pravidelně se setkávám s názorem že to tak musí být, "že vás přeci stát platí". Tedy všichni vězte že neplatí! Jediným příjmem jsou členské příspěvky a dary od jednotlivých lidí a získané grantové prostředky v grantových řízeních, kterých je ale mnohonásobně méně, než je počet žádostí a jejich přidělování je leckdy neprůhledné.

Občas nastává situace, kterou tady, a myslím že z části i záměrně, vyprovokoval Jan Čulík svým sloupkem.

Patřím k stále se rozrůstající skupině Čechů a Slováků, pro něž je den bez alespoň letmého pročtení Blistů něčím těžko představitelným. V souvislosti s článkem Jana Čulíka "Proč to nejde", jsem si uvědomil, od kolika velmi různých lidí jsem v posledních letech slyšel spontánní a nadšenou chválu Britských listů, aniž by se však kdokoli z nich pozastavil nad finanční stránkou věci, natožpak nad obětavostí obou redaktorů. Většina čtenářů opravdu netuší, že Blisty vznikají doslova na koleni a že na nich nepracuje tým dobře placených novinářů a programátorů. Co Čulík a Kotrba dokázali, budeme s to plně ocenit asi až s odstupem času.

Pozornost si zaslouží občas se objevující názor, že Britské listy jsou levicové. Britské listy jsou totiž podle mého názoru středové, liberálně-kriticky zaměřené periodikum, politicky možná dokonce trochu napravo od středu. Myslím že by se tak alespoň jevily pozorovateli ze západní Evropy v kontextu tamní žurnalistiky. Jen velmi zřídka se v Blistech objevují články, které je možno zařadit jako "levicové" ve smyslu "marxistické" nebo "socialistické".

Reakce na článek Jana Čulíka "Proč to nejde".

Prostě proto, že není za co platit, vysvětluje Jindřich Semerád. Snad za příšernou úroveň, která je o mnoho horší než zdarma poskytovaný deník Metro? Ten však nepláče, že nemá, kdo by vkládal reklamu. Mám snad platit, abych podporoval s rostoucim počtem čtenářů stále klesající úroveň? Nebo proto, abych podporoval bláboly? Nevím, pane Čulíku, o jakých náročných intelektuálních textech to mluvíte. Žádné takové se u vás nevyskytují.

Jindřich Semerád napsal dnes slova plná zloby, zášti, nenávisti k BL. Co kdyby nám přispěl nějakou svou vlastní úvahou, písemně se vyjádřil k některému společenskému jevu sám, ať dá příklad jak se mají noviny nezávisle dělat, píše Jan Bárta.

Jsem důchodce, tu padesátikorunu bych vám posílal, ale konto v bance nemám, posílat složenkou každý měsíc znamená, vzhledem k částce, vysoké poštovné. Spíš bych si střádal do prasátka a poslal celkem jako dárek k Vánocům. Nermuťte se nad pány Semerády, jistě máte podstatně víc kladných vyjádření k BL. Držím vám palce, čtu vás téměř pravidelně a myslím, že mi velmi pomáháte upřesňovat si názory na řadu společenských jevů.

Reakce na článek Jana Čulíka "Proč to nejde"

Pane Čulík, po dlouhé době jsem se podíval na stránku Britských listů.. Opět jste mne překvapil..., míní Ondřej Kuneta.

Ještě jsem neviděl tak arogantní, drzou a pro mne iritující žádost o finanční příspěvek. Vůbec se nedivím, že na tyto stránky přispívá 6 lidí z tisíců. Možná by stačilo se zamyslet nad tím, jak vedete tyto stránky, nebo jen se podívat, čím zde přispíváte. Pokud tady Vy neustále pomlouváte (jak jste mi už napsal, je toto velmi xenofóbní názor) Čechy, český národ, jak tady každý čech chce vše zadarmo, nikdo nic nechce dělat, nikdo ničemu nerozumí, všichni jsou méně inteligentní než vy, atd., tak se nedivte, že vám na tyto názory nechce nikdo přispívat...

Ježkovy zraky, teď se propracovávám těmi reakcemi na váš sloupek. Lidi jsou fakt natvrdlý. Je mi líto, že máte tolik negativních reakcí. V tomhle se teda od Američanů můžeme trochu poučit, píše Barbara Dillard.

Považuji článek pana Čulíka "Proč to nejde" za naprosto logický a pochopitelný. Britské Listy - jsou opravdu bohužel jediným, na našich politicích a nátlakových skupinách nezávislým médiem, píše Jan Žižka.

Zkusíte-li do jakýchkoli českých novin zaslat článek se zmínkou, že prezident není zrovna génius nebo že útok na Irák je válečný zločin. Pochopíte - na vlastní kůži. Existence Listů je potřebná a prospěšná.

Nesmírně mě potěšila dikuse, kterou rozpoutal pan Čulík, píše Miloslav Junek. A je to přesně to, čeho si na těchto novinách nejvíc cením. Můžete tady najít příspěvky jak od autorů zaměřených pravicově, tak od těch co mají názory levicové. Já osobně přečtu všechny - jak jinak si člověk ověří, že jeho názor na věc je správný než tím, že jej dá k posouzení druhým a pak čeká na reakce.

Pan Čulík na nás spustil zostra a tvrdě. Protože mám čistě svědomí a přispěla jsem, tak si dovoluji lehce jízlivě navrhnout: Neměli by si na činnost periodika přispět ti kteří ho NEJVÍCE využívají? A mám tím na mysli nikoli čtenáře, ale ty desítky autorů, kteří Vašich stránek užívají k uspokojení vlastního exhibicionismu, ptá se Eva Kocandová..

Přeji krásný červnový den.

Se zájmem jsem si přečetl reakce na váš sloupek "Proč to nejde?" Patřím k pravidelným čtenářům BL a jsem rád, že stále fungují, že si mohu přečíst o lecčem, čemu se takzvané nezávislé a seriózní noviny z mnoha různých důvodů vyhýbají. Jsem rád, že je tu periodikum, které tak nečiní a navíc publikuje i polemické rakce. Podařilo se mi pro BL získat čtenáře i z řad mých studentů a diskutovat s nimi o obsahu některých článků je velmi poučné, píše Milan Štěpita.

Na rozdíl od jistého Jindřicha Semeráda jsem (doufám:-) schopen rozeznat úroveň Metra a Blesku na straně jedné a BL na straně druhé a na rozdíl od jistého Ondřeje Kunety si nemyslím, že BL hází špínu na český národ. Proč si toto myslím? Protože se domnívám, že umím číst..:-), píše Vladimír Stibůrek.

A protože BL navštěvuji takřka denně, trochu se po přečtení článku "Proč to nejde" červenám a myslím, že nějaká ta stovka měsíčně mi rozhodně životní úroveň nesníží a obětovat jí proto, abych nezůstal odkázán na nejmenované "objektivní" tištěné i netištěné deníky, za to stojí. Ještě se nabízí otázka, jestli se počet přispívajících v červnu nezvýší za šesti na sedm...

Je mi líto, že až sloupek pana Čulíka musel probudit čtenáře BL. Já vím, při denních starostech, řešení pracovních, rodinných, osobních problémů, si člověk tak nějak ani neuvědomí, že jsou i lidé, kteří tak propadnou svému nadšení z dobře vykonané práce (zejména, když je jejich práce i jejich koníčkem), že spoustu věcí dělají, aniž by za to požadovali nějakou odměnu. Prostě jen tak. Jednak pro radost z dobře vykonané práce, jednak proto, že výsledek jejich práce přinese užitek mnoha jiným lidem. Na to, že jim málokdo poděkuje za to, že zdarma může využívat výsledky jejich činnosti, si poměrně rychle zvyknou. Vím o čem píši.

Reakce na článek Jana Čulíka "Proč to nejde"

Cením si vašeho úsilí a existence BL. Pro mne je to velmi zajímavá diskuzní platforma a zdroj informací. Dovolují si však poznamenat že hodnota BL je v jistě části i v jejich neprofesionální/nekomerční funkčnosti. Obávám se že by BL ztratily část svého image zvýšením vlastní profesionalizace, byť by to bylo "kompenzováno" zvýšenou kvalitou servisu pro čtenáře. BL mi plně vyhovují takové, jaké jsou. To, že jsou BL na amatérské a nízkorozpočtové úrovni, je pro mne jejich důležitým znakem, píše Petr Rudzan.

Na rozdíl od některých čtenářů nepovažuji vaši výzvu k podpoře provozu internetového časopisu za drzou a nemravnou. Okamžitě jsem Vám proto zaslal příspěvek.

Co se týče požadavků na odstranění reklam atd., nesouhlasím s nimi, neboť je to koneckonců jedna z mála možností jak peníze získat. Mně reklamy na Vašich stránkách vůbec nevadí, protože je nesleduji. Nízká úroveň některých příspěvků mne také neirituje, to už k amatérské žurnalistice patří. Přitom její význam stále roste. Se zájmem jsem někdy na podzim poslouchal komentář známého redaktora Jefima Fištejna, který si spokojeně pochvaloval jak k volební porážce senátora Kerryho významně přispěli i pravicoví internetoví publicisté (blogeři).

V této souvislosti je smutné, když mi tiskový mluvčí ČSSD Jiří Hron (kterého mimochodem znám již velmi dlouho) na otázku, zda by ČSSD byla ochotna podpořit Britské listy, rozpačitě odpověděl něco v tom smyslu, že to již probírali a zavrhli pro častou kritiku vedení strany.

Vážený pane Čulíku,

nedivím se Vaší výzvě. Blisty čtu denně a rovněž jsem patřil k těm líným, co si neudělali čas zadat platební příkaz. Již jsem tak učinil, píše Dušan Vymětal. Jsem člověk pravicového smýšlení, ovšem také myslící bytost a proto budu rád podporovat Váš deník, jelikž je to jedno z mála médií snažící se v ČR o kvalitní žurnalistiku.

Reakce na článek Jana Čulíka "Proč to nejde"

Jakožto člověk pravicového smýšlení sice na Vaše Britské listy občas nahlédnu, abych snáze pochopil způsob uvažování a argumentace levičáků (stejně činím i s Haló novinami a několika dalšími stránkami), ale rozhodně Vás ani Vám podobné nehodlám v čemkoliv podporovat, vysvětluje Roman Šindler. Nečiním si nárok na objektivitu, ale v okruhu mých známých (bydlím ve středně velkém průmyslovém městě, pracuji ve zdravotnictví, jsem nestraník) přistupuje k Vašemu webu převážná většina lidí z podobných pozic.

Musím se přiznat, že jako jeden z pravidelných čtenářů jsem vinen prvním pohoršením a to tím, že jsem si neuvědomoval potřebu platit za čtení Britských listu, píše Jakub Vajnar. Omluvou nemůže být fakt, že jsem pravidelným čtenářem jen několik měsíců a doteď na to nebyla má pozornost nijak upozorněna.

Myslím si ale, že i v tom by mohl být problém. Proč například nemáte pod každým článkem odkaz typu "Zaujal Vás tento článek, pak prosím přispějte na rozvoj Britských listů" či jiný. Již to by mohlo čtenáře mého typu vytrhnout z letargie.

Důvod proč já, i přes toto upozornění pravděpodobně nebudu schopen přispívat je čistě technický. Převod na účet je hezká věc, ale pro lidi žijící jinde než v ČR (například já) občas poměrně složitá. Kdybyste na druhou stranu vedle trvalých převodu zavedli dobrovolně příspěvky pomoci systému jako je např. PayPal, pak bych milerád přispíval.

Pravda je, že od té doby co nežijí v ČR, ale v Dánsku se můj přístup k placení za služby v mnohem změnil. Legalizoval jsem svůj software, nakupuju legální hudbu na itnernetu a přispívám programátorům pracujícím na freeware projektech. Ale dělám to i díky jednoduchosti, které systémy jako PayPal nabízejí. Zvažte prosím alternativní možnosti platby, včetně upozornění, které by neagresivní formou zburcovalo čtenáře a snad se Vám bude dařit v budoucnu lépe.

Přeji Vám mnoho úspěchu v pokračování tak zdařilého projektu, jakým BL jsou.

Poznámka redakce: Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Zadal jsem trvalý příkaz k platbě na 100,-Kč měsíčně. Je to opravdu maličkost, skutečně si to zasloužíte, považují BL v ČR za naprosto unikátní periodikum, díky kterému jsem si v dřívějších dobách byl schopen uchovat odstup od zdejšího dění a nenechat se přesvědčit o normálnosti názoru místních mainstreamových sdělovacích prostředků, míní Patrik Janicadis.

Reakce na článek Jana Čulíka "Proč to nejde".

Přestože máte víceméně pravdu, tak mám pocit, že shánět peníze tím, že na čtenáře zaútočím, je poněkud nešťastná a hlavně nevýnosná taktika. Také mi v tom sloupku chybí popis toho, jak sháníte peníze Vy, zda jste se pokusil o získání nějakého grantů, eventuálně sponzora. Na vydávání novin se můžete podívat z nejrůznějších úhlů (např. tady vám předkládám kvalitní médium a vy - holoto - to čtete zadarmo ), ale já předpokládám, že hlavním impulzem k vydávání BL bylo Vaše rozhodnutí je vydávat, takže...

Já vím (dokonce z vlastní zkušenosti), jak je to úmorné a ty prachy nejsou a nejsou, ale zkuste alespoň cvičně změnit úhel pohledu, píše Hana Jirkalová z redakce časopisu Čtenář.

Odpověď JČ: Nemáme naprosto struktury na to, abychom vypracovávali žádosti o granty. Kromě toho si chceme za každou cenu zachovat nezávislost a není dost dobře možné, abychom přijímali větší finanční částky od jakýchkoliv organizací, které mají nakonec nutně politickou agendu. Kdyby nám např. poskytlo grant ministerstvo kultury, těžko bychom si ho mohli dovolit kritizovat, že?

Vážený pane Čulíku,

Britské listy čtu často. Rád je označuji za špatné, ale ihned dodávám, že jsou dosud tím nejlepším, co máme! Jsou důležitou a bohužel jedinou otevřenou názorovou platformou české mediální krajiny. Váš dnešní apel mne přesvědčil, že bych i já měl konečně tuto platformu podpořit. Dnes večer zadám trvalý příkaz, píše Josef Ftorek a dodává:

Přeji Vám vše nejlepší ve Vaší novinářské i pedagogické práci.

Reakce na článek Jana Čulíka "Proč to nejde"

Musím říci, že jsem opravdu vděčným čtenářem Britských listů a nedokáži vůbec slovy vyjádřit, jak velice si této Vaší práce vážím, píše čtenář O.H., který si nepřeje zveřejnit své jméno.

Jsem pravidelnou čtenářkou BL a moc vám ve vaší práci fandím. Z vlastní zkušenosti vím, že prakticky jakákoliv nezisková/mimimalně zisková práce pro veřejnost je v Čechách z velké části jen pro silné nátury. Vděku se prakticky nedočkáte, i když prokazatelně vytváříte hodnoty, které druzí vesele užívají, a akorát se na vás snese sprška zášti když se jen minimálně ozvete nebo něco neklapne. Prý že to přeci děláte z nadšení, tak co byste ještě nechtěli, že jo.

Obdivuji vás, že tuhle káru už táhněte takhle dlouho a těší mě, že alespoň stoupá čtenost. Ono i když třeba lidé nepřispějí, ty 'jiné' názory publikované na BL se čím dál tím víc mezi lidí dostávají a to je jedině dobře. Ono to neškodí čas od času se takhle připomenout, míní Radka Pichlová.

Vilné dvacítky nemá k dispozici ani Filip Rožánek, a v tom vidím skutečné jádro problému. Dívat se na svět očima hormonálně labilního adolescenta, taky bych BL doporučil vyhlásit bankrot. Přesto: nevím, jaké byly původní plány s Britskými listy, ale předpokládám, že jejich vydavatel by nečekal devět let, jestli přece jen náhodou pšenka nepokvete. Ještě že BL nevydává Heffner.

Až se mi podaří zjistit, proč by vlastně měl člověk chodit do šroubárny, pochopím snad, co tím mělo být řečeno. Dřív ne.

Do té doby snad irácký odboj natočí Vilné sestry s vilnými dvacítkami. Celé to bude pochopitelně ultralevé, což jen podtrhne sex -appeal Margaret Thacherové po liposukci a adolescenti začnou houfně navštěvovat Britské listy. Třeba si je začnou i předplácet.

Jan Čulík se durdí, že čtenáři nehnou pro Britské listy prstem, natož pak peněženkou. Chápu ho, taky by mě štvalo, kdybych se léta po nocích s něčím mořil a součet nákladů a příjmů by přesto zůstával v červených číslech. A pak bych se možná jednoho dne naštval, řekl si, že toho mám dost, a zavřel krám. Tak už to na světě chodí, že podniky, které nedokáží pokrýt náklady, vyhlašují bankrot. Anebo začnou vydělávat na předplacené televizi, jako to udělal Hugh Heffner s Playboyem.

Britské listy čtu víceméně pravidelně, píše Jiří Pilný. Tudíž i já jsem jeden z těch tisíců, kteří čtou a neplatí. Přečetl jsem si reakce čtenářů na sloupek Jana Čulíka a překvapilo mne, že většina reakcí byla negativních. Autoři útočili buď na úroveň článků uvedených v Britských listech, včetně obligátního: "tak jsem po dlouhé době zavítal na Britské listy" nebo na tón, jakým Jan Čulík svou výzvu napsal.

Na okraj k článku p. Kartouse "On to řekl", píše Michal Škop. Ať si kdokoliv zkusí najít NGOismus a humanrightismus (či dokonce radikální humanrightismus) např. v Googlu.

Klaus píše:"Ta si vypůjčuji ze standardní společensko-vědní literatury, zejména z anglosaských zemí. Použití těchto slov není ani originalita, ani extremismus a ti, kterým se to takovým zdá, jenom předvádějí své ne-čtení a svou absolutní neznalost této, běžně dostupné literatury."

Mně vyšly na Google velmi malé výsledky:

Na protesty mnoha neziskových organizací odpověděl prezident republiky, že jejich podrážděnost nemá opodstatnění. Prý neřekl nic, co by je mohlo popudit.

To už je takový klausismus -- v televizních debatách se moderátoři i oponenti vždy mýlili, novináři to nebo ono "naprosto, naprosto" nechápali atd. Nezbývá než si pořádně přečíst, co prezident pravil a ponořit se hlouběji přes hysterizující "intelektuální provokativnost" jeho myšlenek.

Přečetl jsem si se zájmem polemický příspěvek pana Tomáše Ulmana a musím říct: nesouhlasím, píše Martin Kyral.

Bohužel, otevřete-li si nějaký web věnovaný IT, velice často v různých fórech najdete tzv. flamewar Windows vs. Linux či Microsoft vs. open-source. Argumenty zde vznesené nemají žádnou váhu, cílem není diskuse, nýbrž napadání a urážky...

Nyní projdu některé teze z příspěvku T. Ulmana a pokusím se reagovat z pozice spokojeného, ale ne fanatického, uživatele Linuxu a studenta informatiky:

Za všechno nemůže jen George Bush; problémy začaly už za Billa Clintona, právě on se rozhodl, že Amerika bude jednat jen sama. A Západ potřebuje vlastní perestrojku, aby vyřešil problémy Třetího světa. To jsou názory Michaila Gorbačova, který před příjezdem do Londýna poskytl rozhovor deníku Times.

V minulých dnech Magistrát hl. m. Prahy rozhodl o výrazném zvýšení jízdného v městské hromadné dopravě v Praze, ke kterému má dojít od 1. července. Cena jednotlivé jízdenky se zvyšuje z 12 na 20 Kč, přibližně o 10 procent podraží také předplatní kupóny. Radnice tento krok zdůvodnila rostoucími náklady na provoz MHD.

S tímto rozhodnutím radnice zásadně nesouhlasíme. Chápeme, že ceny vstupů rostou, zdražení jízdného však nepovažujeme za vhodný způsob jak zvýšit příjmy MHD. Máme za to, že tento krok bude mít za následek úbytek cestujících v MHD a jejich následný přesun do individuální automobilové dopravy, což ještě dále vyhrotí již tak kritickou situaci na pražských silnicích.

Centra britských měst začínají rychle být naprosto totožná a přicházejí o veškeré znaky místní totožnosti. Zcela je totiž začínají ovládat nadnárodní společnosti se svými obchody, varovali v pondělí v Británii ekonomové.

Zpráva organizace New Economics Foundation poukázala na to, že nadnárodní společnosti proměňují britská města v totožně "nakolnovaná" sídliště. Ze 103 měst, které nadace zkoumala, zjistila, že v centrech 42 z nich jsou jen obchody týchž nadnárodních společností. Místní firmy a obchody byly z center měst zcela vytlačeny.

Na Slovensku pôsobí niekoľko televíznych staníc s celoštátnym pokrytím. Sú to STV, Markíza, Joj a TA3. Všetky sú bulvárne a manipulatívne. Všetky sú platené z televíznych reklám s výnimkou STV, ktorá je okrem toho podstatným spôsobom financovaná aj z koncesionárskych poplatkov.

Francouzské a holandské NE Evropské ústavní smlouvě vyvolává četné diskuse. Proti hlasovala nejen konzervativní pravice, ale také mnoho levicově smýšlejících lidí. Argumenty proti se v tomto duchu rozkládaly od zakomplexovaného nacionalismu až po obavy, že Evropa se sjednocuje pod diktátem velkých nadnárodních monopolů a celý projekt Evropské unie má sloužit pouze k vytvoření dostatečně velkého hospodářského prostoru umožňujícího ještě větší maximalizaci jejich zisku, než jakého dosahovaly doposud. Ale v tomto nebylo spatřováno jediné nebezpečí. Zaměstnanci velkých firem v západních zemích se dostávali pod tlak svých zaměstnavatelů, vyhrožujících přesunutím výroby do nových členských zemí či dokonce do Asie, pokud nedojde ke snížení mezd a prodloužení pracovního týdne.

Max Zweig, Vzpomínky. Z německého originálu přeložil Tomáš Fürst, vydala Univerzita Palackého v Olomouci v koedici s Nakladatelstvím Monse o.p.s. v Olomouci v r. 2004. 1. české vydání (1. vydání Gerlingen 1987, 2. vydání Oldenburg 2002). ISBN 80-244-0910-0, 364 stran, cena není uvedena.

Svět včerejška. Pod tímto názvem vydal světoznámý židovský spisovatel Stefan Zweig knihu, která byla testamentem nad zaniklou habsburskou říší, nad mnohonárodnostním státem, který v posledních desetiletích své existence umožnil svým obyvatelům a národům dospět. Dílo Stefana Zweiga bylo povzdechnutím nad světem, který pro autora znamenal tu nejzářivější epochu evropských dějin. Do doby fin d'siecle se narodil v Prostějově i jeho vzdálený příbuzný Max Zweig (1892-1992). Prožil dlouhý a bohatý život, který zůstával až téměř do posledních dní částečně spojen s Prostějovem. Na sklonku svého života, jehož druhou polovinu prožil v Izraeli, se rozhodl napsat své paměti pod lakonickým názvem - Vzpomínky.

S argumentací P. Šebesty nelze zcela souhlasit. Je nutno si uvědomit, že odebírání občerstvení při vstupu do areálu je samo o sobě zásahem do vlastnického práva návštěvníků akce, neboť dochází k omezování vlastnického práva tím, že si spotřebitel občerstvení, které je v jeho vlastnictví, nemůže zkonzumovat na místě, které si k tomu původně zvolil.

V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.