Vážený pane Rovenský,

Soudě dle vašeho sdělení jste studentem právnické fakulty a to dokonce předposledního ročníku, proto spíše mě děsí:), že takové základní vyjádření si nedokážete jako student již čtvrtého(!) ročníku vyložit ze současné právní legislativy.

Je vidět, že ještě nejste ani na prahu základního právnického poznání, které se nachází ve vyjádření Scio me nihil scire. Plně vás chápu, že po "skoroabsolvování" studia se cítíte, že jste "nasákl" dostatečně látku a hlavně, že to co vás naučili je ta jediná pravda:).

Vězte, že pravda je tam někde venku, a tím nemyslím legendární výrok v seriálu X-Files odkud jsem si jej dovolil vypůjčit, ale to, že teprve další studium a hlavně praxe v drsné právní realitě Vás naučí, že člověk by měl studium brát pouze jako start k celoživotnímu sběru informací a dalších vědomostí.

Když jsme u toho představování, tak jelikož se velmi nerad chlubím dosaženým vzděláním, protože k této výsadě je potřeba mít určitou pokoru a ne se jí hned ohánět. Tedy. Absolvoval jsem dvě studia s právnickým zaměřením. Jedno bylo spíše ve směru obecných právních věd a druhé bylo zaměřeno na bezpečnostně-právní činnost. K mojí současné pozici bych stanovil, že se mj. zabývám i bezpečnostní analytikou a legislativou v oblastech bezpečnostně-právních činností.

Pro větší přehlednost odpovím na jednotlivá diskusní témata.

1) Jestli opravdu myslíte, že výraz kontrolně-propustková činnost je eufemismus (pro čtenáře, kteří nemusejí nutně vědět eufemismus = zjemňující vyjádření představ málo příjemných), tak doporučuji například prostudovat práce JUDr. Františka Brabce z Ústavu státu a práva AV ČR nebo JuDr. Pavla Macka -- vedoucího katedry bezpečnostních služeb PA ČR.

Vaší neznalost bezpečnostních disciplín Vám nemám za zlé, protože metody soukromých bezpečnostních služeb se v ČR vyučují na dvou, třech specializovaných školách, ovšem základní neznalost občanského zákona (dále jen "ObčZ") jako studenta právnické fakulty považuji za velmi kritickou:).

Teď vytvořím trocha osvěty k pojmu a činnosti soukromých bezpečnostních služeb, i když to bude celkem těžké, protože rozsah delegací a odborných termínů je celkem objemný, proto by z mého výkladu mohli být Vámi vyvozovány i nepřesné závěry či otázky vzhledem k vaší neznalosti problematiky.

Soukromá bezpečnostní služba (dále budu užívat jen "SBS") je komplex služeb bezpečnostních činností, tj. ochrany majetku a osob a dalších bezpečnostních zájmů realizovaných na komerční bázi tj. objednaných zákazníkem. Z této definice plyne, že SBS provádí komplex služeb pro zákazníka v oblasti ochrany osob, majetku a dalších služeb, které vyplývají z činnosti SBS (např. ochrana informací, pátrací činnost apod.).

Je samozřejmostí, že činnost soukromé bezpečnostní služby vychází z premisy, že její pracovníci nemají zákonem vymezena žádná zvláštní práva nad rámec zákonných práv každého občana. Jde tedy o výkon činnosti výhradně v mezích ustanovení ObčZ s následným možným jednáním i v souladu s ustanovením §§ 13 a 14 Trestního zákona (dále jen "TrZ") a § 76 odst.2 trestního řádu (dále jen TrŘ). Myslím, že vyjmenovávat čísla zákonů nemá smysl, protože jsou již takto dostatečně určeny.

Bude pro vás možná překvapením, že ochrana proti neoprávněnému zásahu do vlastnictví vychází z ustanovení ObčZ. A nedotknutelnost osobního vlastnictví vychází přímo z listiny základních práv a svobod a projevuje se mj. zejména na úseku občanského práva.

Legálnost SBS se jednak opírá o listinu základních práv a svobod zejm. Čl. 7 odst. 1 a Čl. 26 odst. 1 a dalších, kde mají občané zaručena základní práva a svobody a tudíž i oprávnění tato práva chránit.

I při Vaší údajně chabé znalosti občanského zákona, jak sám uvádíte, si dovoluji tvrdit, že zmocnění o němž diskutujeme a další v něm naleznete.

Obdobnou povahu jako svépomoc mají i §§ 417, 418 a např. i § 151 o zadržovacím právu.

Toto ustanovení má povahu jednoho ze základních principů občanského práva a to principu, který ovládá jednak občanskoprávní prevencí a dále občanskoprávní systém. Jako takový se vztahuje na všechny účastníky občanskoprávních vztahů a ukládá povinnosti dodržovat požadavky stanovené zákonem nebo smluvně a kromě toho si obecně počínat tak aby nedocházelo ke škodám.

U tohoto ustanovení dochází k naplnění jedné z podmínek, kdy jsou např. i pracovníci SBS oprávněni Vám odejmout láhev s pitím vstupu, protože zde je naplněna podmínka ohrožení škodou... a to škodou jakoukoliv, tedy i škodou na přiměřeném zisku. Navíc si povšimněte, že toto ustanovení nehovoří o právu k odvrácení škody, ale přímo o povinnosti k jejímu odvrácení. Nesplnění této (dokonce) povinnosti se může projevit jako zavinění ve smyslu § 441 ObčZ.

Dále se dostáváme k možnostem delegace práva na jiného, tedy např. na pracovníků SBS.

Teď se vrátíme podstatě naší věci. Kontrolně propustkovou službou je zabezpečována ochrana a režim vstupů do objektu či prostoru.

V rámci této činnosti se zabraňuje mimo jiné

A nyní se dostaneme proklamované "osobní prohlídce" a "prohlídce zavazadel". Jedná se o metodu jejímž cílem je zabezpečit stanovený režim vstupu do takového objektu, kde charakter činnosti toto vyžaduje.

Ad 1) Pořádání kulturní a společenské akce je živností ve smyslu živnostenského zákona. Vedle této živnosti se běžně užívá činnosti s názvem hostinská činnost.

Ad 2) Provozování živnosti má ve svém účelu vytvoření zisku, zde se jedná o ochranu ekonomických zájmů provozovatele. Další pokračování vysvětlení je u vaší diskusní otázky č. 4.

2) Ani mě se rovněž po delším přemýšlení nepodařilo pochopit větnou vazbu "fakultativně vyplývá", protože já jsem ve své poznámce použil vazbu " ...vychází fakultativně...". Myslím, že tyto dvě slovní vazby si nejsou synonymem :) protože z Vaší vazby vyplývá následek určitého jevu za daných podmínek, kdežto já jsem hovořil o počátku podmínky daného jev. A jinak by stačilo, kdyby jste namísto naučené slovní eskapády raději věc vyložil např. takto: "... dovoluji se proto dotázat, zda ji vnímáte jako synonymum..." - všichni nejsou tak omezeni, aby vaší rádoby právní konstrukci nepochopili:).

Předně jste zapomněl, že v našem právním systému existují i definice veřejně přístupných objektů, která patří do skupiny míst veřejně přístupných spolu s např. veřejným prostranstvím. Vymezení takového termínu je v právní praxi zcela jasná. Pro případ, že by jste se tímto termínem dosud hlouběji nesetkal, tak veřejně přístupným objektem se rozumí obecně prospěšná zařízení a stavby. Že je nádraží obecně prospěšnou stavbou, tak o tom není pochybnost. Alespoň v právní praxi tomu tak je. Veřejným prostranstvím se rozumí prostory pod širým nebem včetně pozemních komunikací přístupné každému bez omezení.

K Vašemu příkladu. Do haly hl.n. v Praze (a samozřejmě jakéhokoliv nádraží) vstupujete jako do veřejně přístupného zařízení a stavby, která je sice v majetku nějaké osoby (fyzické nebo právnické), ale je zde zcela zřejmá povinnost věcného břemena v tom, že

do prostoru může v době jejího otevření vstoupit kdokoliv bez zjevného účelu zde něco konat nebo nějak jednat

K zdůvodnění veřejně přístupného objektu mám dostatečně známý důkaz -- problematiku bezdomovců. Tito v hale přebývají a na jejichž pobyt v hale je i policie "krátká" a to i po provedených ztěžujících resp. omezujících opatření (tedy např. mj. uzavírání v noční době), protože právě jako veřejně přístupný objekt zde osoba nemusí prokazovat svůj účel na rozdíl od např. od restaurace či obchodu, kde má přístup jen zákazník, byť potencionální, ale v těchto souvislostech hovoříme o zákazníkovi, který spadá

do skupiny užší od skupiny kdokoliv

A jen tak mimochodem, dalším příkladem zcela běžného veřejně přístupného objektu jsou pasáže některých domů ve kterých jsou umístěny obchody a i restaurace apod.

Co se týká Vámi proklamovaného nástupiště, kam můžete pouze s platnou jízdenkou nebo vstupenkou na nástupiště (ano i taková existuje), tak pokud by provozovatel na tomto trval, tak samozřejmě by mohlo dojít i k situaci kterou popisujete (i když nikoliv úplně, protože zde existuje zásadní věc ke které se dostanu v odpovědi na bod 4).

A nyní odbočím, nevím jak často létáte letadly, ale některé letecké společnosti zakazují vnášení vlastního jídla a jejich konzumaci v letadle a věřte, že z bezpečnostních důvodů to není -- opět vysvětlení pod bodem 4.

Konečně se dostáváme k Vaší nejdůležitější otázce, tedy spíše okruhu otázek a Vašich (bohužel ne právníka hodných) názorů. Tento okruh 4 rozdělím do několika oddílů:

a) nedostatečná koncepce soukromé bezpečnostní problematiky opravdu nevychází z mojí osobní domněnky, ale vychází za ad 1 z potřeb obecné praxe se kterou se SBS v roli pořadatele setkávají dnes a denně, ad 2 z rozboru stávající legislativy, kdy k otevření (kolaudaci) provozovny potřebujete např. projekt hygienických opatření, projekt větrání objektu, projekt protipožárních opatření, které se vyžadují na základě zcela jasně stanovených předpisů a oborových norem. Na bezpečnost osob a majetku těchto osob se nedotazuje vůbec nikdo!!! Nutnost ochrany hostů vychází pouze z jakéhosi "pudu sebezáchovy" z logické úvahy některých provozovatelů (dnes už doufám, že většiny) a některých ustanovení ObčZ, že do podniku, kde jsou hosti napadáni a okrádáni a nikdo tomu nezabrání, tak přestanou lidi chodit a tím dojde ke krachu podnikatele. Jak jsem uvedl v "osvětě" činnosti SBS, tak činnosti jakéhokoliv občana, tedy i Vámi uvedeného provozovatele občerstvení je dána zejména občanským právem jako jedním ze základních stavebních pilířů jakýchkoliv vztahů mezi osobami.

Laik se diví a odborník žasne (opět) nad Vaší neznalostí občanského práva, protože se s Vámi uvedenou "quasi-právotvornou" činností (nejenom stánkařů) setkáváte dnes a denně: při každém nákupu v obchodě, při jídle v restauraci, návštěvě kina, divadla, hradu nebo třeba cestě jakýmkoliv hromadným prostředkem anebo používáním jakéhokoliv typu telefonního spojení telefonní sítí uzavíráte smlouvy, které vycházejí právě z občanského zákona. Všichni tito Vám předkládají své návrhy smluv a vy máte svobodné právo smlouvu přijmout či nepřijmout...

... a samozřejmou podmínkou je povinnost dodržení přijatých podmínek.

A nyní se dostáváme k odpovědi na vaší situaci. Pokud jste zakoupil vstupenku nebo jste se chystal vstoupit do areálu, tak jste s provozovatelem uzavřel (§ 44 občZ) klasický smluvní vztah, protože projev Vaší vůle se souhlasem s danými podmínkami navrhovatele smlouvy je více než patrný. Nevím jaké z jakého důvodu se odvoláváte na Čl. 2 odst. 3 listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), když Vaše rozhodnutí bylo aktem svobodného přijetí VŠECH podmínek pořadatele stanovené smlouvou. Můžete se Vám to nelíbit jak chce, ale de jure jste ze smlouvou souhlasil (viz. § 43a ObčZ):). Pokud by jste s těmito podmínkami nesouhlasil, tak by jste svojí vůli s neuzavřením smlouvy vyjádřil tak, že by jste tam nešel -- jednoduché, že:). Pokud by jste se chtěl přít o předchozím vyjádření, tak vás odporučuji ke studiu

Nyní trochu odbočím ke každodenním příkladům:

V restauraci je vám nabídnut jídelní lístek s názvy jídel gramáží a cenami. Tyto ceny jsou cenami smluvními. Význam slov "smluvní ceny" nemá význam "smlouva jako na arabském tržišti", ale vychází z přesné intence výše citovaných ustanovení ObčZ -- nabídka návrhu smlouvy (jídlo nebo pití v dané úpravě a váze za nabízenou cenu -- v případě přijetí smlouvy její plnění a toho vyplývající práva povinnosti obou stran; a to případě strany zákazníka povinnosti zaplatit uvedenou (ujednanou) cenu. Pokud nebudu např. s cenou souhlasit, tak pokud pominu možné vyjednávání, které nemusí být druhou stranou vůbec akceptováno, tak zbývá jedině smlouvu neuzavřít, tedy restauraci opustit, protože jak vyplývá např. z výše uvedeného příkladu hl.n. v Praze, tak restaurace NENÍ veřejně přístupným objektem a proto pokud nejste zákazník, tak Vás může navrhovatel smlouvy (majitel či jím pověřená osoba -- tedy např. číšník) z restaurace vykázat. V případě vašeho neuposlechnutí se tímto opět dostáváme k § 6 ObčZ:). Můžeme se bavit o způsobech a např. využití síly apod., ale opět bych Vám doporučil studium prací např. JUDr. Zdeňka Náchodského -- býv. instruktora spec. jednotek, osobní gardy krále Saudi (SA) a dnes soudního znalce v oboru kriminalistika -- boj z blízka. A samozřejmě též mnohá soudní rozhodnutí ve věcech přiměřenosti a nepřiměřenosti nutné obrany.

Pokud jezdíte MHD či jinými tzv. hromadnými dopravními prostředky tak je vám nabídnuta smlouva o přepravě za daných podmínek v daném směru a dané době. Jsou vám nabídnuty smluvní přepravní podmínky a tuto smlouvu dle podmínek přepravce jste povinen stvrdit tak, že si zakoupíte jízdenku (pokud není přeprava zdarma). Pokud si jízdenku zakoupíte a do vozidla hromadné dopravy nastoupíte, tak se zavazujete plnit všechna(!) ustanovení přepravního řádu. Mj. je zde zákaz kouření, zákaz požívání jídla, pití, provozovat hlučnou hudbu, houpat se na tyčích apod. Opětovně se nemůžete odvolávat na Vámi citovaný Čl. 2 odst. 3 Listiny, protože opět jste všechny(!) podmínky přijal na základě svobodné vůle, tedy zcela dobrovolně. Pokud nesouhlasíte s podmínkami, tak máte možnost si najít jiný způsob dopravy.

Jestliže chodíte na fotbalové zápasy, tak vidíte u některých utkáních "manévry" policie i pořadatele. V případě, že se díváte pořádně i na věci mimo hrací plochu, tak vidíte, že policisté zasáhnou až v okamžiku, kdy je porušen jiný zákon než občanský zákon (např. zákon o přestupcích či trestní zákon). Do té doby to mají vše "v rukou" pořadatelé, protože jednají právě v mezích zmocnění smlouvy mezi divákem a majitelem (uživatelem) objektu.

V případě, že Vám tyto příklady každodenního života nestačí, tak si přečtěte např. návštěvní řád hradu, muzea či všeobecné obchodní podmínky telekomunikačních společností -- tyto všechny vycházejí z dobrovolnosti přijetí, ale povinnost plnění těchto dobrovolně přijatých závazků.

K § 47 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích (dále jen "PřZ"). Mimochodem omlouvám se, že jsem neuvedl název předpisu, stane se:). Tento odstavec hovoří opět cituji poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v místech určených k rekreaci nebo turistice.

Podmínky lze uložit těmito způsoby

Tedy výše uvedený paragraf lze za takové zmocnění vydat i bez fantasie, pouze s trochou právní logiky a hlavně znalosti základných právních předpisů:).

A nyní se dostáváme k mému "povzdychnutí" nad nedostatečnou koncepcí dané problematiky. Vaše ohánění základními právy a vůbec odpověď vedená stylem "ředitele zeměkoule" Vám bohužel zakryla základní otázku, a to § 46 ObčZ Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. Nikde v právním systému není zmínka, že "smluvní návštěvní podmínky (kulturní akce)" musí mít nutně písemnou formu, nebo že alespoň musí být písemné znění zveřejněno (u vchodu apod.) aby si tyto podmínky mohl každý prostudovat. Tedy vy přijímáte něco co je špatně dokazatelné a hlavně nemáte možnost kontroly. V případě dalšího možného sporu je to "slovo proti slovu". Chybu v systému tedy vidím nikoliv ve Vámi proklamované nemožnosti tak činit, protože možnost jsme již prokázal výše, ale v nedostatečné obeznámenosti návštěvníka takové akce s pravidly a možnosti svobodného rozhodnutí. Vaše pozdější argumentace již není ochranou a hlavně je ad 1) špatně prokazatelná a ad 2) přichází POZDĚ. V současnosti po zakoupení vstupenky jste odkázáni pouze na ústní informace druhé strany. Sice je tímto smlouva porušována, ale opět je to špatně prokazováno -- slovo proti slovu. A sám jste viděl, resp. slyšel, že právní vzdělání členů mnohých SBS je na velmi nízké úrovni.

Z výše uvedeného rozboru vyplývá, že co vy nepřímo pojmenováváte šikanou vyjádřenou slovy "zneužití boje proti terorismu" vychází s práva a povinností daného všem osobám nacházejícím se na území ČR a je hlavně výsledkem SVOBODNÉ VŮLE S UZAVŘENÍM SMLOUVY A NÁSLEDNOU POVINNOSTÍ PLNĚNÍ TÉTO SMLOUVY, která platnou smlouvou je i s mým povzdychnutím nad nedostatečnou koncepcí dané problematiky. A mimochodem praxe metody kontrolně propustkové (nebo jak Vy to nazýváte "šacováním") je metoda používaná SBS v roli pořadatele běžně od roku 1990, tedy v době, kdy byli ještě USA s bin Ladinem spojenci v boji proti SSSR ve válce v Afghánistánu.

Vás budou ve vaší praxi děsit horší než zrovna právníci či dokonce policisté:).

btw. Omlouvám se za určité výpady proti Vašim znalostem, zejména v první části příspěvku, ale v podobném duchu byl napsán i Váš diskusní příspěvek, proto bychom se mohli napříště dohodnout na akademické zdvořilosti.

S pozdravem

Patrik Šebesta, již v praxi:)