5. 6. 2005
Vzkazuje vám Jeremy Paxman |
Vždycky když přijedu do Anglie, konsternuje mě, jak se ta země odlišuje od "rodného Skotska", v němž žiju už přes pětadvacet let. Píšu těchto pár slov ve studentském domě v Oxfordu v noci ze soboty na neděli, ve vedlejších místnostech zuří mejdan. Byl jsem v sobotu v londýnské botanické zahradě v Chelsey na výroční garden party britského dramatika Toma Stopparda. Zajímavá kulturní zkušenost. Přítomni byli především herci. Seděl tam Kevin Spacey (American Beauty) a britský shakespearovský herec Kenneth Branagh, popíjel a argumentoval tam australsko-britský spisovatel, kritik a televizní bavič Clive James, v hovoru se Stephenem Fryem (Wilde) jsem se dověděl, že sám od sebe umí říct "Strč prst skrz krk" a "Dobrý den" a že jeho maminka pochází odkudsi ze Slovenska, kde mu nedávno dávali klíč od města. Byla tam také jakási střapatá mladá herečka prý z nové verze Hvězdných válek, ale tu já neznám. S celebritami je to ovšem těžká věc. Nechce se mi s nimi hovořit, mám vždycky blbý pocit, že bych se jako "obyčejný smrtelník" vnucoval. A o čem si s nimi má sakra člověk povídat? Tak jsem raději spíš seděl, poslouchal muziku a pozoroval, co se děje. Filmový režisér Terry Gilliam, kterého jsem naposledy viděl loni v létě v Uherském Hradišti, mi řekl, že od té doby skončil práci na dvou nových filmech, jeden, podle bratří Grimmů, dokončil teď ve Spojených státech - ten film bude mít premiéru v srpnu - a druhý v Kanadě. Po půstu (Gilliam si vždycky stěžuje, jak obtížné je pracovat s americkými filmovými finančníky) tedy pro něho následují, zjevně, nyní hojná léta. Historiku Timothy Gartonu Ashovi jsem poděkoval, že tak šíří "slávu" střední Evropy v britských médiích, ale namítl jsem, že se mi nelíbí, že jsou ty články tak zjednodušené a šablonovité, že Ash píše, jako by celá středovýchodní Evropa byla jednotná, podle jediného mustru - odpověděl mi, že zjednodušuje ze vzdělávacích důvodů. Řekl jsem mu, že existuje současný český film. Zajímal se - viděl dosud jen Kolju. Více než osmdesátiletý komunistický profesor historie Eric Hobsbawm na můj dotaz, jak může hájit např. východoevropský komunistický režim, přiznal, že to byl režim odporný, avšak dodal, že "Východoevropané nevědí o komunismu a o marxismu vůbec nic". Vyjádřil se, že idea osvobození, kterou prezentuje marxismus, byla ve středovýchodní Evropě, v Rusku a zejména v Číně zcela zpotvořena. Především Číňané podle Hobsbawma o marxismu nevědí zhola nic. Plánování a dirigistický přístup k hospodářství však podle Hobsbawma funguje, důkazem je například bohatství Jižní Koreje, Tchajwanu a Hongkongu, které všechno vzniklo v důsledku přísně státem kontrolovaného a plánovaného hospodářství." Na druhém konci trávníku nás pozoroval pravicový filozof Roger Scruton. Televiznímu moderátoru Jeremy Paxmanovi jsem se stručně zmínil o tom, jak v České televizi o Vánocích roku 2000 udělali "rebelii za svobodu slova" proti novému generálnímu řediteli z BBC Jiřímu Hodačovi a jak večerní televizní zpravodajství BBC si jaksi nevšimlo, že Hodač je z BBC, a odvysílalo reportáž o televizních vzbouřencích jako o "novém boji za svobodu slova v České republice". - "Doufám, že jste si ve zpravodajství BBC stěžoval," reagoval Paxman. "Ano, a omluvili se," odpověděl jsem. Pak jsem mu vykládal, jaké potíže měl v České televizi Václav Moravec s českými politiky: kteří sice mívají ve zvyku přislíbit, že do studia přijdou, ale na poslední chvíli to pak odmítnou, že nemají čas, ale že by přišli, kdyby moderátor splnil ty a ty podmínky. Potíž je, pokračoval jsem, že čeští televizní moderátoři jsou mladí a čeští politici, kteří jsou většinou padesátníci, s nimi dokáží naprosto zamávat. Paxman se zamyslel: "To je pravda. Já jsem vlastně nikdy neinterviewoval Thatcherovou. Bylo to před mou érou. To dělali jiní. Ale teď, když jsem už starej ("old fart"), už si tolik netroufnou." K Moravcovým potížím se Paxman vyjádřil jasně: "Vyřiďte jim, že jediné, co se dá v této situaci dělat, je ve vysílání oznámit: 'Pan ministr se rozhodl, že dnes do našeho vysílání nepřijde, pokud nesplníme tu a tu jeho podmínku.'" Tak to vyřizuju. Počasí bylo dobré, teplo, slunečno. Na anglickém trávníku hrála jazzová kapela. Byl to pozoruhodný mikrosvět. Stoppard je známý dramatik. Na garden party mu zjevně přijde kdekdo. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 6. 2005 | Vzkazuje vám Jeremy Paxman | Jan Čulík | |
3. 6. 2005 | Vždyť přece létat časem je krásné | Tomáš Koloc | |
3. 6. 2005 | Azyl a království | Alex Koenigsmark | |
3. 6. 2005 | O čem právě hlasuji/eme... | Vladimír Rott | |
3. 6. 2005 | Je útlak plodný? Kvete umění při útlaku jinak? | Jan Čulík | |
3. 6. 2005 | Británie: Úřady zasahují proti pirátům s farmaceutiky | ||
3. 6. 2005 | Okupace politické strany a její důsledek | Stanislav A. Hošek | |
3. 6. 2005 | Jak ochočit kamiony | Jiří Kofránek | |
3. 6. 2005 | Poučení z francouzského a nizozemského NE | Michael Kroh | |
2. 6. 2005 | Elita bohužel selhává a kritika Národní galerie má slabiny v argumentaci | Jan Paul | |
2. 6. 2005 | Památník anebo byty? | Přemysl Janýr | |
2. 6. 2005 | Pozor, v Ruzyni se krade | Jan Čulík | |
2. 6. 2005 | Používáte MS Office? Pak jste dinosauři! | Jan Sýkora | |
1. 6. 2005 | Jak se Japonsko brání globalizaci | ||
1. 6. 2005 | Nepořádám hon na Knížáka | Jiří David |