referát přednesený na semináři sekce sociální patologie Masarykovy České společnosti sociologické Šlovice

Ve vývoji vesmíru dochází k permanentnímu vývoji hmoty a energie. Podle Teilharda de Chardin se energie ve vesmíru dělí na dvě odlišné složky: "energii tangenciální, která spřahuje daný prvek se všemi ostatními prvky téhož řádu (tj. stejné komplexnosti i "středovosti") ve vesmíru a energii radiální, která ho přitahuje směrem ke stále komplexnějším a centrovanějším stavům směrem vpřed." (Chardin,T. Vesmír a lidstvo.Praha:Vyšehrad 1990)

Hmota a vesmír se vyvíjel v řádu makrokosmu (galaxie, hvězdy, planety) a mikrokosmu (mikročástice), a tlakem radiální energie dále k biologickému životu a v dalších fázích následuje vznik člověka, sociální entita a vědomí. Člověk a sociální entita jsou vzájemně prolnuté. K manifestaci dosažené úrovně sociálního dochází v činnosti a vědomí člověka - jedince, a vývoj jedince je určen a limitován k němu příslušející sociální skutečností. Vývoj člověka koresponduje s tím, čemu Teilhard de Chardin říká velký biologický zákon, "od samého počátku se hmota svým způsobem řídí velkým biologickým zákonem "zkomplexňování" (Chardin,T. Vesmír a lidstvo.Praha:Vyšehrad 1990) ... "Nárůst komplexity vede k novým entitám, ke skutečnosti dalšího druhu".

Od vynálezu knihtisku a plošného rozšíření gramotnosti akceleruje produkování, šíření, ukládání a zpracovávání informací. Tato akcelerace se urychluje v návaznosti na nové generace informačních a komunikačních technologií. V souladu s vývojem a transformací hmoty permanentně probíhající v kosmu se v  lidské civilizaci mění význam hmotné, energetické a informační interakce ve prospěch informační interakce.

Tato změna je konzistentní s s evolucí, v níž na sebe navazují nové a nové formy bytí, které se vzájemně produkují. Jako příklad uveďme anaerobní organismy, které v minulosti vyprodukovaly kyslík a následně celou novou vývojovou linii života, postavenou na kyslíku (aerobní).

Tato zákonitost vývoje života platí stále a v jejím smyslu se chová i člověk. Pravděpodobně nejzásadnější aktivitou člověka v tomto smyslu je probíhající nástup informačních a komunikačních technologií. Komputerizace navazuje na předchozí vývoj, v němž člověk pomocí technologií zmnožoval schopnosti svých smyslů (zrak, sluch) a dovedností (pohyb) a vytvářel pro svůj život umělé prostředí. Komputerizací vstoupil člověk ve své činnosti na hlavní linii planetární evoluce, kterou je rozvoj aktivit, které jsou u člověka zabezpečovány mozkem. Není vyloučeno, že se tím lidstvo ocitlo v kritickém-mezním bodě, v němž se bude jeho vývojová trajektorie lomit.

Planeta ve svém vývoji proměňuje svůj povrch, jehož kvalita koresponduje s obsahem probíhajícího vývoje. Produkce kyslíku a biologický vývoj postavený na kyslíku je spojen s atmosférou, bouřlivý rozvoj biologického života vedl ke vzniku biosféry. V posledním období akceleruje vývoj spojený s fenoménem tvorby, šíření, zpracování a užívání informací. Vzniká prostředí tvořené souborem nosičů-médií, jejich informačním obsahem a příslušnými technologiemi. Produkce informací se neustále urychluje s měnícími se nosiči-médii informací a proměňuje lidskou civilizaci, a protože ta je vrcholem planetární evoluce, jedná se i o proměnu planety. V souhrnu lze proto, podobně jako o biosféře, a atmosféře, hovořit také o infosféře.

Civilizační schopnost tvořit informace se natolik zmnožila, že jejich prostřednictvím člověk vytváří umělou (virtuální) realitu. Vedle přirozeného časoprostoru vzniká jako produkt lidské civilizace kyberprostor. Člověk, svou tělesnou schránkou existuje v přirozeném světě a svým vědomím vstupuje do kyberprostoru.

Existence člověka se realizuje:

• v přirozeném světě
• na hranici virtuální reality a přirozeného světa
• v kyberprostoru

Vývoj a formování člověka probíhá v dynamické rovnováze jednání, myšlení a cítění a osobnostní struktury. Vnitřní svět člověka a jeho jednání reprofilují jeho osobnostní strukturu. Lze proto očekávat, že tak zásadní inovace v lidské společnosti, životním stylu a vnitřním světě člověka, jako je zrod kyberprostoru, postupně promění člověka, jeho životní pole, společnost a lidskou civilizaci. Lze předpokládat vliv infosféry a navazujících jevů na všechny stránky člověka a společnosti.

Virtuální realita má řadu podob. Do jedné z této podoby umělé naprogramované reality člověk vstupuje jako subjekt promítající se do virtuálních dějů. V naprogramovaných možnostech volby se však indikuje reálný stav vědomí jedince. Jedná se o pohyb z přirozeného vnitřního světa jedince do virtuálního světa. Jde však pouze o pohyb tímto jedním směrem z  přirozeného do virtuálního světa? Nelze hovořit také o opačném směru z virtuálního do přirozeného světa?

Prozatím se předpokládá, že pokud jedinec, včetně dítěte, dokáže vnímat nereálnost kyberprostoru, tak jeho virtuální aktivity nemají na jeho osobnost žádný negativní vliv. Připomeňme však podobnou situaci na trenažéru či simulátoru. Simulované situace mají u probanda vyvolat zcela reálné psychické stavy a formovat jeho psychiku a to i u dospělých jedinců. U dětí se však předpokládá, že ve virtuálním světě počítačových her jejich aktivity a prožitky zůstanou bez důsledků pro jejich vnitřní svět a psychiku. Podobně se desetiletí tvrdilo, že televizní násilí s tisíci vražd, perverzního sexu a s agresivitou, prolínající celým vysíláním, nemá na děti žádný vliv.

Vznik kyberprostoru a emise člověka do nové dimenze vyvolává nové jevy, spojené se současným člověkem.

Povšimněme si alespoň některých:

• virtuální identita a způsob jejího formování;
• nový charakter časoprostoru virtuální reality a vztah k přirozenému časoprostoru, homogenizace planetárního kyberčasu. Zatímco  čas přirozeného světa je segmentován časovými pásmy, v kyberprostoru platí planetárně jeden on line čas;
• vytváření planetární kyberkultury s multikulturními vstupy, plošné planetární šíření angličtiny jako jazyka komputerizace;
• virtuální planetární vědomí;
• planetizace člověka ( komunikace v kyberprostoru v planetárním rozměru a využívání infosféry-vazba na virtuální planetární vědomí, působí na formování planetárního člověka);
• osobní počítač a síť fungují jako nástavec (protéza) komunikace (řeči), paměti, mozku a vzájemně propojuje jedince do planetárního systému;
• podle T.de Chardin nárůstem komplexity vzrůstá vědomí. Současná planetarizace je důsledkem nárůstu komplexity lidské civilizace a současně jí dále rozvíjí. Také procesy komputerizace a vytváření inforsféry povedou k nárůstu komplexity. Lze proto očekávat změny v lidském vědomí;
• virtuální socializace, sociální zrání (v kyberprostoru),
  Sociální zrání:
• prostřednictvím virtuální reality
• pro virtuální realitu.

Součástí virtuální sociální zralosti jsou znalosti, dovednosti (počítačová gramotnost), normy a kompetence virtuální komunikace a jednání, emoce, hodnoty, sociální normy, postoje.

V kyberprostoru se utváří jiná, virtuální normalita. V počítačových hrách, na chatech, v sexuálních aktivitách a v dalších formách virtuální existence jsou normy sociálního chování posunuty. Virtuální normalita je posunuta od sociální normality přirozeného sociálního světa.

Doposud se převážně předpokládalo, že lze tyto dva světy oddělit, že se lidé mohou chovat v obou světech nezávisle. Tak jako si však lidé přinášejí do virtuálního světa přirozenou sociální výbavu, tak také lze očekávat, a existují o tom již i stopy, že dochází k difúzi virtuální sociability, včetně virtuální normality do přirozeného světa. A právě koexistence a vzájemný vliv přirozené a virtuální sociability, včetně normality se stává závažným tématem společenských věd nadcházejícího desetiletí. V praxi se již tyto jevy reálně objevují.

Uveďme několik příkladů.

• 30. března 2005 v Číně ubodal (ne ve hře, ale opravdu) jeden hráč Legend of Mir 3 druhého, protože prodal dračí šavli (existující pouze virtuálně), kterou spolu vyhráli.
• V Austrálii koncem loňského roku 22letý univerzitní student koupil za 35 000 US$ virtuální ostrov, který se nachází opět ve virtuální hře Project Entropia. Každý, kdo ve hře ostrov navštíví, mu bude muset dát % z toho, co uloví nebo vydoluje. On sám ho pak může rozprodat na parcely, což mu může vynést až 40 000 US$." (www.cdr.cz)
• Chování amerických vojáků vůči věznům v irácké věznici je těžko pochopitelné bez předchozího formování vojáků ve virtuální realitě. Celá kauza je již produktem virtuálního věku. Američtí vojáci se chovali jako postavy v  počítačových hrách a své chování digitálním fotografováním a filmováním převáděli z přirozeného do virtuálního světa. Digitální stopa začala posíláním e mailů, následně se však šířila v planetární infosféře podle zákonitostí kyberprostoru. Nejvyšší představitelé americké armády v první reakci kritizovali ne to, že k daným jevům došlo, ale že informace o jejich existenci pronikly na veřejnost a posteskly si, že v době internetu a moderních komunikačních technologií se nedají věci utajit.

Na této kauze je možné pozorovat virtuální a přirozenou normalitu a vztah mezi nimi. To, že američtí vojáci posílali domu fotografie, na nichž mučí vězně, svědčí o tom, že se za své chování nestyděli a nepovažovali ho tedy za deviantní, ale za normální. To lze vysvětlit několika příčinami:

• jedná se o výpověď o sociálních normách v americké armádě;
• jedná se o výpověď o deviantních osobnostech v americké armádě;
• jedná se o výpověď o difúzi virtuální normality do přirozeného světa;

V realitě současného světa či v nedávné historii můžeme vnímat jevy, kterou jsou již ovlivněné virtuální realitou. Nejsou např. takové pojmy jako je "humanitární bombardování" výsledkem myšlení, které se formovalo ve virtuální realitě počítačových her.

Virtuální normalita a její průnik do přirozeného světa bude redefinovat i deviaci a kriminalitu a zadá nové úkoly pro právní vědu. Např. šíření dětské pornografie i internetem je trestným činem. Poněkud jiná situace je, když počáteční fáze fotografování dětí je nahrazena umělou animací, přičemž výsledek může být nerozeznatelný od skutečných dětí. Má být pouhé dívání se na tuto animaci trestné, když v animaci počítačových her není trestné vraždění a mučení.

Není problémem, když víme kolik hodin děti a mládež tráví denně u počítače a jaký podíl z tohoto objemu věnují počítačovým hrám, spočítat kolik miliónů dětí v tomto okamžiku na této planetě virtuálně vraždí a mučí, podobně jako desetimilióny lidí v tomto okamžiku se virtuálně věnuje pedofilii, sadistickému sexu, sexu se zvířaty apod.

Člověk tím co dělá, jak cítí a jak myslí se profiluje. Virtuálně se také profilují jedinci, ale vzhledem k planetárnímu rozměru, k infosféře, obsahující i další média jako je televize, jejímž hlavním produktem je sex a násilí, se také v daném směru profiluje planeta.

Dvě větve vědy

Vznik nových fenomémů, nových oblastí života společnosti a nyní nové dimenze jsoucna vyvolává také nové adekvátní metody poznávání, umožňující reflexi a poznání nové skutečnosti. V nejbližším období lze očekávat po e work, e mail, e learning, e banking, atd. také e právo a e science. Lze očekávat, že tento pojem bude mít dvě větve. Jednak může jít o vědu využívající možnosti nových technologií, v druhém významu o vědu zabývající se fenoménem spojení vědy s novými technologiemi.

V oblasti bezpečnosti lze očekávat také dva směry působení. V prvním směru jde o využívání nových technologií, virtuální reality a kyberprostoru ve prospěch bezpečnosti. V druhém směru se jedná o bezpečnost v rámci virtuální reality a kyberprostoru. Nepochybně postupně vznikne řada nových metod a metodik a lze očekávat i konstituování nových disciplín, oborů, předmětů. Z povahy věcí lze teoretický a empirický výzkum a odvozeně vybudování předmětu a jeho zařazení do výuky očekávat od Policejní akademie ČR.

Spontánně a z tlaku praxe již existují určité aktivity, které se i petrifikují v rámci stávající struktury. V rámci policejního prezidia bylo ustaveno "oddělení informační kriminality". Také v metodické oblasti se objevují první forenzní pokusy.

Tak jako výpovědí o existenci mikročástice v mikrosvětě je stopa, vyvolaná na nepatrný časový zlomek srážky mikročástic, tak výpovědí o existenci virtuální entity je pro přirozený svět digitální stopa (digitální stopou se zabývá ve své doktorandské práci na Policejní akademii ČR RNDr. E. Racková), která tvoří průnik mezi přirozeným časoprostorem a kyberprostorem (virtuální realitou).

Kategorie digitální stopy se do budoucna stane významným nástrojem kriminalistiky a kriminologie. Již dnes je ve velkých kauzách primárním krokem zabavení počítače (Olovo a další kauzy atd.).

Dynamika v oblasti nových informačních a komunikačních technologií a vytváření virtuální reality je obrovská. Také v oblasti kriminality a bezpečnosti jsou stále více využívány nové technologie. Zvláště globalizující se organizovaný zločin velmi flexibilně využívá nových možností informační společnosti. Pokud bude společnost za těmito trendy příliš zaostávat, bude mít kriminalita a organizovaný zločin ve společnosti stále významnější místo.

Autor, PhDr. Petr Sak, CSc, je sociolog