Na filmové škole v Uherském Hradišti se promítaly čtyři filmy německého režiséra Veita Helmera. Nechápu, proč tyto filmy většinou neproběhly českými kiny. Jsou zábavné, přístupné a chytré. Že by distributoři nechtěli narušit slabou úroveň amerických trháků něčím chytřejším, protože by jim pak na to ostatní nikdo nechodil? Německé filmy se v našich kinech neobjevují téměř vůbec. Není proto žádné překvapení, že i v případě celosvětově uznávaného režiséra zůstaneme kulturního šoku ušetřeni. Zjistili bychom totiž, že film se dá udělat nejen zábavný, ale zároveň i chytrý a vyžadující divákovu mentální aktivitu. Bylo by zdrcující, že najednou není třeba volit mezi zábavou a intelektuálním snímkem. Veitu Helmerovi se ale obojí vejde do jednoho. Toto zjištění by mohlo vést k odmítnutí jak hloupých komedií, tak pseudointelektuálních, zdánlivě myšlenkově hlubokých, nudných filmů. A to by českoamerickou kinematografií mohlo otřást.

Kdybyste měli možnost vydat v následujících čtyřech letech 10 miliard dolarů, jak by bylo nejefektivnější tyto peníze investovat v zájmu co největšího blaha pro lidstvo, zeptal se v deníku Wall Street Journal Bjorn Lomborg.

Investice jednoho dolaru na snižování emisí CO2 působí prospěch, který nedosahuje hodnoty vydaného dolaru. Naproti tomu každý dolar vydaný na výzkum a rozvoj v oblasti čisté technologie produkuje 11 dolarů hospodářského prospěchu. Kdyby byl ten dolar investován do boje proti srdečním chorobám v třetím světě, prospěch by byl více než dvojnásobný.

Dle sdělení amerického ministerstva obrany z úterý dne 29. 7. 2008 ministr obrany Robert Gates souhlasí s prozkoumáním možností nasazení výkonného pozemního XBR radaru (radaru kmitočtového pásma X, tzn. 8-12 GHz) protiraketové obrany na území Izraele pro účely zjišťování a zaměřování poloh cizích bojových hlavic a balistických raket, současně i pro navádění antiraket.

Neúspěch dalšího pokusu o ukončení sedm let trvajících jednání o liberalizaci světového obchodu není příliš překvapivý, i když byla do právě skončeného červencového setkání ministrů členských států Světové obchodní organizace vkládána jedna z posledních nadějí na sjednání kompromisu. Překvapující by spíše v současné světové ekonomické situaci bylo, kdyby vlády členských států byly schopny a především ochotny "prodat" svým voličům další zostření konkurence na domácích trzích.

Omezení průjezdu kamiónů po přetížených silnicích je nutnost, ne populismus. Nejen o prázdninách, ale po celý rok. Tato vláda není schopna spravovat silnice tak rychle, jak rychle je kamiony ničí. Pokud ovšem hledá ministr (prý) životního prostředí Bursík podporu u ODS, nenajde ji.

ČSSD dnes vydala prohlášení , ve kterém se "důrazně ohrazuje proti způsobu zveřejnění informací týkajících se zařazení jména poslance ČSSD Pavla Ploce do registru komunistické vojenské kontrarozvědky". Na závěr píše: "ČSSD vyzývá Archiv bezpečnostních složek, aby postupoval striktně v souladu se zákonem, kterým byl zřízen a aby okamžitě přijal účinná opatření proti pokračování protiprávního jednání ve věci poslance Pavla Ploce." A není to tristní sobectví? To protiprávní jednání nadšených lustrátorů se přece týká nás všech. Nejen Ploce. Stejně tak ostře měla ČSSD vystoupit na obranu poslanců Hasila či Bartoše z ODS, pokud nechce nechat tisíce osob denunciovat a vydírat jakýmisi spisky, které na ně někdo vedl, velmi často s nepravdivými či pseudopravdivými údaji. A tři poslanci ODS a jeden generál jsou pouze dokladem, toho, že před svévolí novodobých lustrátorů jsme si všichni rovni. Snaha poškodit politické protivníky, zejména na levici, stála za nesmyslnými politickými gesty a lustračními excesy Topolánkovy vlády a budováním zvrhlé "paměti národa" začala požírat své tvůrce. V ODS je mnoho těch, kteří byli nejen v SSM, ale i v KSČ. Potkal jsem mezi pravověrnými hlasateli trhu bez přívlastků i pravověrného učitele marxismu leninismu. Potkal jsem mezi členy ODS i jednoho z okresních ideologických tajemníků. Mnozí z členů i funkcionářů ODS patřili dokonce k okresní nebo krajské nomenklatuře jako perspektivní (většinou ekonomičtí) kádři, o jejichž lásce k socialismu nikdo nepochyboval. Jejich rodiče také byli kádrování a jiné kádrovali. Byli v SČSP, byli v ROH, byli v Lidových milicích. Protože byla taková doba. Byla doba, kdy u pomocné stráže VB byli skoro všichni lesáci na Šumavě. Byla taková doba, kdy onu hranici s demokracií chránili místní i se samopalem v ruce. A syny a vnuky těchto budovatelů světlých zítřků v šumavských hvozdech dnes najdeme v různých registrech... I mezi členy ODS.

Musím nesouhlasit s tvrzením Štěpána Kotrby, že "taková byla doba", a tak není nic morálně špatného na podpoře bývalého totalitního komunistického režimu. Takto unáhlený bych asi nevynesl. Taková doba nebyla a komunistický režim určitě nepodporovali všichni. Šlo o nedemokratický, utlačovatelský režim, který způsobil mnoha lidem mnoho zlého. Ti, kdo tento režim aktivně podporovali, nesou určitou míru viny.

Jiná věc ovšem je, co miá být cílem politických honů na čarodějnice v době téměř dvacet let po pádu tohoto nespravedlivého, totalitního režimu. A Kotrba má pravdu, když poukazuje na to, že v době, kdy v ČR vládne premiér, předseda pravicové strany, který vystudoval na tvrdě doktrinářské komunistické vojenské škole, je tento hon na čarodějnice pustou fraškou.

Když se letos v Karlových Varech promítal časosběrný dokument zemřelého Pavla Kouteckého Občan Havel (dokončený Miroslavem Jankem), vyhnul jsem se tomuto představení s argumentem, že nemám zapotřebí se účastnit propagandistických orgií. Dílo Pavla Kouteckého, nepříliš výrazného dokumentaristy, totiž znám, a dovedl jsem si představit, co asi o Václavu Havlovi natočil.

V Uherském Hradišti byl včera tento film promítán znovu: nechal jsem se přesvědčit, že bych přece jen měl vidět, co to ten Koutecký splichtil. Když jsem po příchodu do sálu kina Hvězda uviděl, že organizátoři LFŠ pozvali k diskusi o filmu pouze dva členy Havlova obdivného doprovodu, totiž Ladislava Špačka a Iva Mathé, zalitoval jsem ztraceného času. Začal jsem totiž tušit čertovinu.

Čulíku, to, že nenávidíš Havla, Klause i Ameriku, už všichni víme. Zkus být trochu originální. Třeba začni ještě víc podporovat nacistický Zvědavec, nebo vydej další konspirační lži o 9/11. Anebo si už odpočiň. Cejch komunistického cenzora svých vlastních stránek a zrádce národa zůstane tobě i tvým rudohnědým soukmenovcům na čele vypálen až do zbytku života, míní čtenář, který se podepsal jako Mikin.

Setkávám se s účastníky letošní LFŠ a sleduju letošní problémy. Chtěl bych připojit několik postřehů ke kapacitám a programu:

1. Program je opravdu zásadně ošizen z hlediska kvality - úplné zbytečně, protože náklady na filmy tvořily v minulosti jednu desetinu nákladů. Převažují dokumenty a nezajímavé a zbytečné filmy.

Kromě určité ochablosti a zejména znepokojujícího sklonu k propagandistickému, jednostrannému vidění světa, kdy organizátoři často pozvali k diskusím a uváděním filmů představitele pouze jediného, zřejmě jim blízkého politického názoru (proč je v katalogu LFŠ otištěno "zaštítění" od radarového ministra zahraničí Schwarzenberga? Co má ten co dělat s kinematografií? Snad jen to, že má vazby na časopis Respekt, který v Hradišti organizuje své zaujatě propagandistické veřejné "debaty"? Jak je možné, že na nezávislém festivalu organizuje část programu ministerstvo obrany ČR? !!) ochromují letošní Letní filmovou školu v Uherském Hradišti podstatné organizační problémy.

"Akreditace na LFŠ zastavena," hlásal v úterý Slovácký deník jako hlavní zprávu na titulní stránce (asi nemají o prázdninách o čem psát). Vedení LFŠ se ve své moudrosti rozhodlo už nevydávat další akreditace, čímž naštvalo velké množství potenciálních návštěvníků.

Jiným vážným problémem je přeplněnost některých sálů a naprosto šílená organizace vydávání sluchátek pro tlumočení (které se stejně skoro nedá poslouchat, řeč překladatelky je ve sluchátkách slabá a ztrácí se mezi elektronickým hučením, některá sluchátka nefungují - konec konců, stav, kdy téměř dvacet let po pádu komunismu osmnácti až dvacetiletí mladí lidé, což je většina návštěvníků LFŠ, neumějí na rozdíl od svých západoevropských kolegů z menších evropských zemí, plynně anglicky a německy, je šokující). Davy lidí stojí fronty na sluchátka před každým představením a po každém představení je po dlouhém čekání zase vracejí. Pokud mají organizátoři oprávněné obavy, že kdyby pustili lidi do sálu sednout si na schody, bylo by to při případném požáru velmi nebezpečné (souhlasím a opakovaně o tom zde píšu od r. 2002), nahromadění davů před vchodem do sálu při výdeji a odevzdávání sluchátek je z požárních důvodů nebezpečné úplně stejně.

Při promítání Kouteckého filmu o Havlovi se několik návštěvníků zoufale a bezýsledně dožadovalo zapojení anglických podtitulků, které na promítaném DVD byly k dispozici. Promítačům, kteří i na letošní LFŠ často zápolí s četnými technickými problémy, se anglické titulky do provozu uvést nepodařilo. Nechápu, proč je katalog festivalu dvojjazyčný, když jsou filmy lidem, kteří neumějí česky, letos naprosto nepřístupné - neexistuje nyní ani pokus uvádět filmy s anglickými podtitulky či s překladatelem.

Nedovedu si vysvětlit, proč jsou tak obrovské problémy s přeplněnými sály. Přičítám to špatné dramaturgii festivalu.

Vedení LFŠ původně oznámilo, že protože je v LFŠ akreditováno příliš mnoho účastníků (4500), ruší prodej dalších akreditací. Ve středu odpoledne však vydalo tuto zprávu:

Před třemi roky se 70 neziskových organizací obrátilo na tehdejšího premiéra Paroubka s otevřeným dopisem, ve kterém uvedly nejzávažnější problémy neziskových organizací v sociálních službách . Na dopis nedostaly NNO žádnou odpověď ani od premiéra, ani od Rady vlády pro NNO, ani od ministra práce a sociálních věcí. V posledních letech se situace ještě zhoršila. Na podněty ministerstva nereagují, arogance a šikanování úřady je běžným jevem. Celou situaci ještě zkomplikoval zákon o sociálních službách. Proto se 25 manažerů a manažerek sociálních služeb z celé ČR rozhodlo zformulovat základní požadavky a na Den lidských práv 10. prosince 2008 vyhlásili generální stávku sociálních služeb.

Požadavky jsou zveřejněny ZDE

Pokud si dobře vzpomínám, ministr RNDr. Petr Nečas je absolventem UJEP/MU z roku 1988, obor fyzikální elektronika, resp. fyzika plazmatu. A pokud byl schopen najít ve vládních odborných studiích chyby šéf kontrolního výboru poslanec RNDr. Vladimír Koníček (takto absolvent UJEP/MU z roku 1987, obor fyzika pevných látek), , měl by toho být schopen i pan ministr.

S pozdravem: spolužák obou výše jmenovaných doc. RNDr. Jaromír Marek, Ph.D., Masarykova univerzita

Dalo se jistě očekávat, že nejvyšší vládní a armádní činitelé se pokusí znevěrohodnit či jiným způsobem eliminovat analýzu tří odborníků, kteří kriticky zhodnotili celou řadu manipulací, nesmyslů a polopravd, pomocí nichž se současná vláda snaží otupit odpor většiny české veřejnosti proti plánovanému americkému radaru v Brdech. Jedním z prvních, kdo se ke kritické analýze vyjádřili odmítavě, byl hlavní hygienik Armády ČR plukovník MUDr. Petr Navrátil. Učinil tak ovšem způsobem, který vede k závažným pochybnostem o jeho soudnosti.

Podle zprávy ČTK "studie, která hovoří o nebezpečí amerického radaru pro lidi, vychází z parametrů jiného zařízení, než které by mělo být v České republice, řekl dnes ČTK armádní hygienik Petr Navrátil. Byl v týmu odborníků, který pro českou vládu hodnotil zdravotní rizika radaru i přímo na ostrově Kwajalein. Z tohoto místa by protiraketový radar měl být podle plánů Američanů přemístěn do vojenského prostoru Brdy." Ve zprávě ČTK se dále uvádí:

Správně se ptá Petr Žantovský, když kritizuje PR výlet vybraných českých novinářů s ministryní Parkanovou do USA na předváděčku sila Národní raketové obrany a jeden z pečlivě plánovaných testů tohoto systému. V minulých dnech zaplnilo zpravodajské, nikoliv komerční stránky deníků reportáže, které se sobě podobaly jako vejce vejci. Lišili se pouze šířkou úsměvu rusovlasé ministryně, strkající hlavu do raketového sila. Servilitu nejlépe vystihují dva titulky, které jakoby si z oka vypadly: Lidové noviny svou "reportáž" uvedly titulkem "Tři, dva, jedna... Start!" a MfDnes "Tři, dva, jedna... Start! Raketa úspěšně odpálena".

Paní ministryně poslušně valila zraky a novináři reportovali jak o Pulitzerovu cenu. Nic to nemění na faktu, že celý ten výlet působí a má konec konců stejný smysl, jako reklamní akce, během nichž svážejí důchodce do venkovských sokoloven, aby jim předvedli neobyčejné kvality nových pánví a kastrolů, které jim pak za mnohonásobek běžné krámské ceny drzý prodejce vnutí k zakoupení.

23.07.2008 Petr Žantovský: Radarové píárko ZDE

Lépe už to napsat nejde. Ale stále zůstává nezodpovězena otázka, KDO TENTO VÝLET NOVINÁŘŮM PLATIL?

Dne 18.7. 2008 byl uskutečněn další test FTG-3 v režii americké Agentury protiraketové obrany (MDA). Ministerstvo obrany na serveru www.army.cz k tomu uvedlo , že česká ministryně obrany s delegací měla možnost sledovat skutečný test systému protiraketové obrany na vlastní oči a v přímém přenosu. Další zpráva popisuje odpálení a průběh letu rakety, včetně odpálení antirakety. Vlastní sestřelení rakety antiraketou však již bylo simulováno na počítači. Jak jinak, než úspěšně. Formulace "skutečný test systému protiraketové obrany" je tedy přinejmenším zavádějící a může snadno čtenáře zmást, že raketa byla zasažena a úspěšně sestřelena. To se ale nestalo, ta dopadla do vod Tichého oceánu několik stovek kilometrů od mexického pobřeží. Jaký "skutečný test" tedy vlastně ministryně obrany s delegací viděla? Většina z toho včetně kritické části - zásahu rakety antiraketou, byla počítačová simulace, která je v obou zprávách poměrně podrobně popisována, ale bohužel na úkor charakteristiky pravé podstaty a cíle tohoto testu. Je jasné, že z větší části jde o propagandu, než o objektivní informování naší veřejnosti. A pokud jde o smysl této akce, bude určitě lepší jej přejít mlčením.

Dalším z expertů, který se vyjádřil exkluzivně pro vládu a zpochybnil škodlivost radaru na běžný provoz v tříkilometrové vzdálenosti od kóty 718 a jeho negativní dopad na životní prostředí , byl proděkan elektrotechnické fakulty ČVUT prof. Ing. Zbyněk Škvor, CSc., působící na katedře elektromagnetického pole. Podle jeho stanoviska pro Topolánkovu vládu "Hygiena v okolí amerického radiolokátoru není hlavním problémem". Profesor Škvor nicméně ve svém stanovisku uvádí:

"Za nejfundovanější na této straně sporu považuji rozbor, který nedávno přinesly Britské listy . Jeho autor v něm předpokládá maximální hodnotu vyzařovaného výkonu 4,5 MW a podstatně větší anténu (a tedy podstatně větší výkonovou hustotu v hlavním svazku). Pokud by opravdu byla výkonová hustota tak velká, bylo by pro posouzení vyzařování třeba uvažovat další jevy. S rozborem samotným souhlasím -- pokud by skutečně cestou při stěhování z Marshallových ostrovů několikanásobně narostl výkon a anténa radiolokátoru, byla by situace v jeho okolí podstatně změněna. O tom, že nám vláda takto lže však pochybuji. Pokud uvažujeme oficiálně uvedenou hodnotu maximálního výkonu 170 kW, uvedená rizika nehrozí."

Vzhledem k tomu, že se odkazuje na stanovisko Milana Hlobila z Univerizty obrany, který ovšem došel k opačným závěrům než profesor Škvor, zaslali jsme nyní proto proděkanovi FEL ČVUT několik upřesňujících informací, které nemusel, vzhledem k dezinformacím vlády, ministerstva obrany, ministerstva zahraničí i americké agentury MDA mít k dispozici - nyní má možnost své stanovisko z března 2008 buď přehodnotit, nebo odargumentovat méně laicky, než učinil pro premiéra Topolánka.

Vážený pane inženýre, dovoluji si vám sdělit, že vládou deklarovaný výrok o maximálním výkonu radaru EBR 170 kW je ve skutečnosti střední vyzařovaný výkon (average) zařízení XBR-P na ostrově Kwajalein, osazené 11000 2,1W T/R moduly s technologií, starou cca dvacet let. Maximální impulsní výkon je v materiálech DoD, přístupných na internetu udáván výkon 4,5 MW (peak). Zkuste prosím vzít tyto hodnoty jako počáteční pro další úvahy. Bláboly není třeba šířit dál...

Po „sametové revoluci“ a jepičím životě OF, jsem dodnes členem jedné tzv. demokratické strany. Důvodů k odchodu z členských řad jsem měl nespočet, a další vývoj nevěští nic pozitivního. Vždy jsem se ospravedlňoval úvahou, že v minulosti jsme do toho nemohli mluvit, a teď bych měl rezignovat na příležitost ovlivnit dění ve své zemi? Přece se nemůže vrátit doba, kdy jsem byl občanem druhé kategorie a denně uvažoval o emigraci.

Prohlížel jsem si právě svět skrze díl rozřezaného ubrousku, když jsem se rozhodl zveřejnit zásady správného věštění. Byl to takový ten nejlevnější papírový ubrousek, který je průhledný, i když je složený, a který vám stále předkládají v některých českých zařízeních bývalého RáJe (Restaurace a Jídelny). Bývá pečlivě rozřezaný na čtyři díly, aby provozovatelé na něm ušetřili a vydělali.

V souvislosti s nejnovějším tvrzením vlády ČR, že "ČR budou chránit americké rakety z křižníků ve Středomoří" lze aktuálně odkázat na starší článek Stanislava Kauckého "Radar v Brdech prý antirakety nepotřebuje"..

Je zklamáním, že na letošní, poněkud utlumené, Letní filmové škole chybí celá řada nových českých hraných filmů, vzniklých za poslední rok. Určitou kompenzací je, že je tu možno zhlédnout dva tři nové slovenské filmy a nejméně jeden -- pozoruhodný -- snímek, vzniklý ve středoevropsko-slovenské koprodukci. Ty zase nebylo možno vidět letos ve Varech.

Velmi zvláštním, lyrickým, příznakovým snímkem byl celovečerní debut polského režiséra Dariusze Jabłońského Wino truskawkove (Jahodové víno). Film se silně vymykal všemu, co v současnosti vzniká v české kinematografické produkci a zjevně odkazoval na lyrickou tradici experimentální středoevropské a východoevropské kinematografie (vzdáleně možná i na Tarkovského?) z předchozích desetiletí. Už na první pohled se film prostě silně lišil od všeho, co normálně vidíme v českých kinech. Především pozoruhodně vizuálně dynamickou kamerou Tomasze Michałowského, využívající na širokoúhlém plátně syté temné tóny současného, na barvy vysoce citlivého filmového materiálu. Svými vizuálními motivy bylo Jahodové víno především apoteózou venkovské krajiny, do níž je zasazen život člověka, se všemi svými rozpory, trápením a těžkostmi.

"Buď máš předpoklady, anebo přátele. Kariérní postup pomocí přátel je daleko jednodušší."

Řadový vojín v Zářijových nocích (1957). (V Čechách je to pořád stejné, že?)

Jedním z hlavních témat letošní Letní filmové školy v Uherském Hradišti je retrospektiva filmů osmdesátníka, dramatika a prozaika Pavla Kohouta (nar. 20. 7. 1928). V nekřesťanskou ranní hodinu v 8.30 ráno se v hradišťském kinu Hvězda v sobotu promítal film Zářijové noci (1957), který podle stejnojmenné Kohoutovy hry režíroval Vojtěch Jasný. Je to pozoruhodně klasické dílo, které by mělo být běžně k dispozici na DVD, aby přispělo k poznání moderní historie české společnosti.

Česká péče o děti a mládež je kuriózní. Argument, že mnohde jinde to není o moc lepší, je dosti používaný a navíc dosti hloupý. Starejme se napřed o své nešvary, a teprve potom o ty těch druhých, zejména když na nás nepříjemně nedotírají, tak jako třeba my na ně.

Ve srovnání s US radarem v Brdech je téma mé stížnosti nicotné -- jen zdánlivě? Svoboda čtenáře detektivek by také neměla být ničím rušena a ohrožena. US přátelé chtějí vojenský radar v Brdech postavit hlavně proto, abychom se tu mohli dobře a spokojeně bavit -- proto protestuji proti místním prodavačům shnilého ovoce.

Mám chuť zostudit překladatele Václava Janouška, redaktorku Ludmilu Jánskou a nakladatelství Metafora. Vyrobili spolu tak hanebnou knihu, že by ani neměla existovat. Je v ní asi čtyři sta padesát chyb tohoto typu:

Pro označení typů radarů kmitočtového pásma X (8-12 GHz) výrobce radaru firma Raytheon stejně jako Agentura protiraketové obrany (MDA) používají různé zkratky, nikoliv konkrétní vojenské názvy, či typová označení. Ty se vyskytují ve všech (i oficiálních) zdrojích:

a) GBR-P (Ground Based Radar-Prototype) pro prototyp pozemního radaru, který je provozován na ostrově Kwajalein,

b) SBX-1 (Sea-Based X-Band Radar) pro radar instalovaný na námořní plovoucí plošině,

c) THAAD/FBX/TPY-2 pro mobilní předsunutý (Forvard-based) radar kmitočtového pásma X.

V jarních měsících tohoto roku provedla firma BNV Consulting v Galerii hlavního města Prahy personální audit objednaný zřizovatelem galerie, Magistrátem hl.m.Prahy. Dne 15. 7. byly s odvoláním na právě proběhlý personální audit mimo jiné dány částečné nebo úplné výpovědi třem kmenovým kurátorům GHMP, PhDr. Karlu Srpovi PhD., PhDr. Olze Malé a PhDr. Haně Larvové, tedy významným historikům umění, jejichž více než dvacetileté práci vděčí tato galerie za svůj vysoký odborný kredit v rámci české i světové umělecké a uměleckohistorické scény.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 170 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červnu 2008 přispělo celkem 173 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 954.45 Kč, příjem z reklamy byl v červnu 2008 400 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.6. 2008 částku 256 552.30 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,337.78 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.