Češi a Poláci spojili svůj osud s programem raketové obrany Pentagonu - je to pro ně pojistka proti Rusku.

Do přibližně pěti let doufají Spojené státy, že umístí 10 protiraketových střel do obrovského sila, pravděpodobně v severovýchodním Polsku. Ty budou vypáleny do vzduchu proti "darebáckým" raketám, směřujícím proti Americe, řekněme, z Íránu. Radarové zařízení projektu bude umístěno v sousední České republice. To je alespoň připravovaný plán, i když existují velké pochybnosti o tom, zda "Syn hvězdných válek" bude kdy létat, píše Ian Traynor v deníku Guardian.:

Polákům a Čechům je však jedno, jestli bude raketová obrana fungovat nebo ne.

Pro ně je důležité, že Varšava a Praha dostává americkou základnu pro své území. Mají z toho pocit bezpečí.

Tým čelných světových neurochirurgů a neurovědců vyvinul techniku, která umožňuje nahlédnout hluboko do lidského mozku a přečíst úmysl člověka, než začne jednat.

Výzkum vyvolává vážné etické otázky ohledně toho, jak bude užívána technologie čtení mozku v budoucnosti.

Psychologie nám říká, že každý, kdo má moc, kterou nad námi roztáhne jako plášť, lhostejno zda dobrý či špatný, toho podvědomě začneme považovat za otce. Je-li to navíc otec, který dává spočinout, pomáhá morálně i materiálně, ze kterého si můžeme vzít příklad, zaujme roli našeho otce na celý život. Zvláště když otec skutečný, tak jak tomu v dnešní kulturní etapě je, tuto roli neplní.

Můj bývalý šéf býval za normalizace redaktorem ilegálního disidentského periodika. Dobře si vzpomínám na jeho reakci vždy, když jsem řekl cokoli kritického o Spojených státech amerických. Na úplném začátku debaty, ve chvíli, kdy jsem dokončil úvodní větu, sebou trhl, jako kdybych mu uštědřil políček.

Armáda "vyhověla novinářům" a rozhodla se jim ukázat radar. A ne ledajaký radar. Ten nejnovější, který dostali vojáci zato, že jsme v NATO.

"Ministerstvo obrany vyšlo vstříc velikému zájmu novinářů a ve čtvrtek 8. února 2007 umožnilo zástupcům sdělovacích prostředků návštěvu režimového pracoviště v Nepolisích." Tak pravilo PR oddělení ministerstva obrany v oficiální zprávě o novinářském půldni v Nepolisích. Nejdříve jsme tvrdli tři čtvrtě hodiny venku v autě, neb vojáci se soustřeďovali a tak nás do objektu nemohli pustit. Pak nám řekli, že dál než k drátům se s fotoaparáty a kamerami nedostaneme. Na tiskové konferenci v místní klubovně se sešli ředitel Sekce rozvoje druhů sil - operační sekce MO brigádní generál Ivo Zbořil, starosta obce Nepolisy Jiří Šustr, zástupce velitele brigády velení, řízení a průzkumu pplk. Jaroslav Kalkant a představitelé italské firmy Selex, která radar dodávala.

"Měli jsme od zahájení přípravy projektu na zastupitelstvu k dispozici všechny informace, které nás zajímaly. Byly to odborné posudky renomovaných specialistů a my neměli a nemáme důvod pochybovat o tom, že by měl mít radar nějaké negativní důsledky na život v obci a jejím okolí," řekl starosta.

Já důvodů k pochybám měl více než dost.

Záznam tiskové konference v Nepolisích - Jak to doopravdy probíhalo | WMA 22k 13,5 MB AUDIOZÁZNAM 

"Co to čtete, princi?" ptá se dánský premiér Polonius Hamleta. "Slova, slova, slova...," odpovídá posměšně (vztekle, zasněně, smutně -- dle dramaturgického záměru) dánský kralevic, neboť zřejmě nemluví o knize, kterou čte, ale o řečech premiérových. Vida, jak čtyři sta let od sepsání Hamleta není zas až tak dlouhá doba, aby v ní inspirativní myšlenka zestárla. Ale ani dva tisíce let a více, které nás dělí od sepsání Bible, nedalo zestárnout jejím inspirovaným myšlenkám.

Reakce na článek pana Petra Macha "Sporná teorie oteplování"

Na článku pana Macha "Sporná teorie oteplování" (LN 3.2.2007) bych chtěl ocenit jednu věc: je to jeden z mála pokusů z "klimaskeptického" tábora o argumentaci na základě faktů a naměřených dat. Většina článků, odmítajících teorii globálního oteplování, byla totiž zatím spíše řečnickými cvičeními, bez uvedení konkrétních argumentů. Článek pana Macha je v tomto směru čestnou výjimkou. Přesto se pan Mach mýlí, zejména v tom, že by data nepotvrzovala oteplování.

Autor je klimatolog. Zasláno do Lidových novin, dosud tam nevyšlo.

Představte si, že jste u zubaře. Lékař vám právě odstranil zubní kámen a nyní vysvětluje podstatu věci: Při nedostatečné ústní hygieně zůstává na zubech bakteriální povlak zvaný plak, který vede k poklesu pH a způsobuje kažení zubů. Zubní plak podél dásní, který nebyl odstraňován po dobu několika týdnů, se přeměňuje v zubní kámen, který znemožňuje dokonalé vyčištění zubů, tlačí na dáseň a v posledku vede k parodontóze. To, že vám krvácely dásně a ustoupily o pár desetin milimetru, je následek špatné ústní hygieny.

Pokyvujete hlavou, vysvětlení je srozumitelné. Jste rádi, že dnes se to ještě obešlo bez vrtání a pečlivě nasloucháte lékařovým radám, jak mu předejít: Tento typ a tato tvrdost kartáčku by byla vhodná, tuto zubní pastu mohu doporučit pro remineralizaci zubů, onu zas pro čištění citlivých zubních krčků... Vyzbrojeni znalostmi a zubařovými dobrými radami, opouštíte zubní ordinaci.

Před ordinací potkáváte ekonoma. Jeho reakce na zubařův výklad je striktně odmítavá. Navrhne vám, abyste si nečistili zuby vůbec. Sdělí vám, že data nepotvrzují jednoznačně, že přítomnost bakterií v ústech vede k poklesu pH a především, že teorie neukazuje, že by přítomnost bakterií byla pro zuby a dásně škodlivá.

V souvislosti s přípravou novely exekučního řádu vyvíjí Exekutorská komora opakovaně nátlak na redaktory diskusí nad tímto tématem. Již dvakrát po redakci ultimativně vyžadovala, aby byl původně sjednaný partner do diskuse, nevládní organizace právníků, Iuridicum Remedium (IuRe), odvolán a nahrazen jiným. Stalo se tak v pořadu Radiofórum Českého rozhlasu, kdy původně naplánovanou diskusi(14.11.2006) její redaktor František Lutonský nakonec zrušil právě pro nátlak Exekutorské komory, která vyžadovala výměnu IuRe s hrozbou, že jinak se nebude diskuse účastnit.

Vážený pane senátore, přečetli jsme si Vaše dnešní tiskové prohlášení ke kauze vrchního ředitele ČT Františka Lamberta a rádi bychom Vás i veřejnost seznámil s následujícími podstatnými skutečnostmi :

Vážený pane předsedo, seznámil jsem se s Vaším tiskovým prohlášením a rozhodl jsem se na něj bez zbytečného odkladu otevřeně reagovat. Byl bych rád, aby se všem lidem na veřejné scéně měřilo stejným metrem, tedy aby byli voláni k odstoupení až tehdy, když dostanou příležitost obhájit své jednání. Nezříkám se odpovědnosti, mým partnerem v této otázce je Rada České televize, před kterou samozřejmě, jak již jsem uvedl, předstoupím s vysvětlením a návrhem řešení. Teď k jádru věci.

Dne 7. února 2007 bezprostředně před jednáním Rady ČT doručil osobně vrchní ředitel ČT František Lambert předsedovi Rady ČT dopis, ve kterém popisuje svůj příběh a přiznává svoje členství v Lidových milicích. Rada ČT neměla možnost v průběhu jednání na dopis reagovat a tedy ani přijímat jakékoliv usnesení. Dosud je to jediný dokument, který má Rada ČT k dispozici a který zmiňuje tuto informaci. Tvrzení, že údajně měli někteří členové Rady ČT tuto skutečnost znát již dříve, nevychází ze žádného dokumentu či oficiálního jednání.

Tato otázka mě napadá poslední dobou stále víc a víc. Je to především díky tomu, jakým způsobem informuje společnost o případném umístění radarové základny USA na našem území.

Zatím jsem neviděl žádný pořad ČT, snad kromě Otázek Václava Moravce, kde by vystoupil někdo, kdo je proti této základně a kdo by to dokázal věrohodně zformulovat tak, aby si veřejnost mohla udělat kvalitní obrázek o celé problematice.

V různých pořadech vystupují všemožní generálové, náměstci, teď i ministři a jiní činovníci - "odborníci", kteří pro radar lobbují a hlasitě ho podporují. I v pořadech, kde se očekávávají nějaké třecí plochy, kde může být dán prostor právě opozičním hlasům. I tam, kde to může být fifty-fifty. I tam si dovolí pozvat Česká televize dva zastánce základen. Co ji k tomu vede?

tisková zpráva Iuridicum Remedium

Okresní soud v Karlových Varech ve čtvrtek potrestal majitele domu Mariana Ortha za jeden z jeho skutků, jimiž dlouhodobě šikanuje své jediné zbývající nájemníky, důchodce Kolečkovi a to zbourání koupelny a WC jejich bytu v létě 2005. Přes média jim poté vzkázal, aby si pořídili chemické WC ze supermarketu. Soud jeho počínání potrestal podmíněným trestem v trvání šesti měsíců se zkušební dobou dvacet měsíců. Rozsudek není pravomocný, odsouzený již avizoval, že se odvolá.

"...co lidstvu přinesly války v technice, vědě a zdravotnictví! Nebýt válek, nebyla by ponorka, nebyla by raketa, nebyl by penicilin, nebylo by letadlo, nebyla by konzerva, nebyl by robertek. Takže než zase vyrazíte s třepetalkou na nějakou mírovou demonstraci, zamyslete se nejdříve nad její smysluplností."

Ivan Mládek: Války patří mezi přirozenosti lidské, Deník - 3.2.2007 ZDE

Dalo by se s úlevou vydechnout, že po nepříliš povznášejících tancích okolo sestavování vlády, při nichž Ústava tiše plakala v koutku, se začínáme vracet ke skutečně zásadním věcem pro budoucnost České republiky, Evropy, a bez přehánění můžeme říci i světa. Mám na mysli jednání o Ústavní smlouvě a základně amerického národního systému protiraketové obrany.

Veřejnost na zprávy o jejím možném umístění začala reagovat velmi živě. To je povzbudivé: už se pomalu zdálo, že je jí politika lhostejná. Teď je však klíčově důležité, aby debata o základně byla věcná, přesná a pokud možno zbavená ideologických předpojatostí.

Vysíláno na ČRo 6 ZDE

Tuto otázku Vám položíme v sobotu 10. 2. 2007 v našem pořadu Volejte Šestku ve dvacet hodin a deset minut, píše Radko Kubičko z ČRo 6. Své názory nám můžete posílat už nyní na adresu cro6@rozhlas.cz nebo volejtesestku@rozhlas.cz.

Přímo ve vysílání se na Vás tuto sobotu po dvacáté hodině těší moderátor pořadu Peter Duhan.

Vyjádřit svůj názor můžete také na internetu na naší webové stránce http://www.rozhlas.cz/cro6 v odpovědi na anketní otázku nebo na internetovém diskusním fóru pořadu Názory a argumenty.

Cesta pozvolné kooperace a z ní vyplývající postupné integrace médií veřejné služby je cestou jejich přežití v nastupující digitální multimediální době.

Odpovědi managementů obou médií veřejné služby v LN 2. 2. 2207 ukazují míru neprofesionality v seriózním uvažování o strategickém rozvoji. Obě média mají sice odlišný způsob práce, sídlí v různých budovách a používají odlišnou techniku i metodiku, jak prohlásila bývalá poslankyně, herečka Táňa Fischerová v Literárních novinách 5. 2. 2007. Obě však mají stejné zadání nás, občanů. Jsou to média veřejné služby, nejen prostředkem obživy herců a filmařů. Nastupující konvergence a digitalizace informačních, telekomunikačních a mediálních technologií ukazuje, že metody práce z doby analogové se budou diametrálně měnit. Někde už se tak děje -- dokonce i v samotných médiích veřejné služby. A nikdo neprotestuje.

vyšlo dnes v Lidových novinách

Bývalý ministr a čerstvý předseda tzv. mediální komise parlamentu Vítězslav Jandák prezentoval 28. ledna 2007 v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce letitý návrh na sloučení České televize a rozhlasu. Argumentoval finančními úsporami. O den později, 29. 1. přinesly informaci o Jandákově návrhu Lidové noviny Ty následně požádaly o úvodní stanoviska mimo jiné i dotčené instituce. Následně v pátek 2. 2. 2207 LN k tématu publikovaly následující materiály:

Televize a rozhlas odmítají fúzi ZDE

Televize NOVA TÉMA BL

Podle Spiegelu Online zjistila anketa institutu Forsa uspořádaná jménem organizace 'Mezinárodní lékaři za prevenci jaderné války' (International Physicians for the Prevention of Nuclear War), že tři čtvrtiny Němců jsou proti nasazení německých letadel Tornádo na jihu Afghánistánu.

Od prosince 2006 jsou na cigaretách v Belgii fotografie zdravotních důsledků kouření. Podle zákona musejí být staré balíčky cigaret bez těchto drastických fotek vyprodány do července 2007, kdy budou muset být varovné fotografie chorob, způsobovaných kouřením na všech balíčcích cigaret. Členské státy Evropské unie si mohou samy rozhodnout, zda použít tohoto opatření, anebo důsledky kouření svým občanům nadále utajovat.

Každoročně umírá v Evropské unii na přímé či nepřímé následky kouření půl milionu osob.

Podle odhadů stojí léčba nemocí, způsobených kouřením, v Evropské unii ročně 100 miliard euro; na daních z prodeje cigaret se vybere jen asi 14 miliard euro.

Zdroj> SPIEGEL ONLINE

< plíce zničená rakovinou v důsledku kouření

Co je to veřejný prostor? Na tuto otázku neexistuje zcela jednoznačná odpověď, protože prostor se dá vymezit na základě znaků fyzických nebo abstraktních. Ve veřejném prostoru se ocitáte, když vyjdete ze svého domu na ulici, nebo se jedná o místo, kde se střetávají informace, názory a myšlenky, tudíž za takový prostor lze považovat tisk, televizi nebo internet. V poslední době se k mezi tato pojetí vkrádá i nová definice založená na formálních ustanoveních, a to že veřejný prostor je místo, kde je zakázáno kouřit. Jenže toto vymezení má svou zásadní chybu, že jsou z něj vynechána místa, které bez jakýchkoli pochyb za veřejná považujeme.

Jsme nekuřáci a jsme na to hrdi! Billboard típnuté cigarety ve tvaru Skotska, užívaný po 26.3 06 >

V úterním Právu přišel s podporou plánů USA Václav Havel v textu s názvem "Proč radar přijmout", ve čtvrtečním se nad stavem demokracie v Čechách v opačném duchu zamýšlí filosof Martin Škabraha - "Velký bratr nepláče" s podtitulem "Kritika technokratického rozumu".

V textu "Velký bratr nepláče", citovaném i na BL, se zmiňuji o účasti bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého na semináři Fontes Rerum v Praze na Novotného lávce 5. 10. 2006. Po protestu pana generála jsem zjistil, že si jej pletu s tehdejším ministrem obrany téhož jména, který se semináře skutečně zúčastnil. Oběma se omlouvám.

Původně jsem nepovažoval za nutné se k přetisku Monbiotova výkřiku z Guardianu vůbec vyjadřovat, ale redakce BL zřejmě někdy ráda podlehne kouzlu otestovat pružnost vlastních pravidel o tom jak nepodléhat pokušení primitivního aktivismu a tak žel nelze mlčet.

Dětská hra Polívka se vaří, maso na talíři, přijde na to, sežere to, připomíná zahraniční diplomacii. Jak blízko jsou slasti a strasti? Tuční ničemové povykují, povykovali, a povykovat budou. Neuspokojila mě ani slova nového pana senátora, když pohovořil v televizi a krom jiného pravil, a to vážně: jo, v hospodě se toho namluví, tam se snadno rozhoduje, ale když má pak člověk informace, hned je to všechno těžší.

Pravda, zdá se, že jsme s nepohnuli z místa, dříve také měli informace jen vyvolení a zvolení. Dnes podle pana senátora jsme na tom vlastně stejně. Neměnné je bezpečné. Nebo nebezpečné?

Nikomu nevěř, neboj se a nepros!

Polemika s článkem Zdeňka Musila "Jen jestli to bude stačit"

Vážený pane Musile,

mnohokrát Vám děkuji za to, že jste mě i dalším čtenářům Britských listů tak pěkně a po lopatě zopakoval popis jednoho z hlavních mechanismů vyvolávajících změny klimatu - uvolňování fosilního uhlíku do atmosféry. O této věci vědí odborníci již více než čtyři desetiletí. Informují o ní masmédia již nejméně 10 let, zejména v posledních 2-3 letech velmi intenzivně (i když, pravda, v zahraničí mnohem více než v ČR). Je ale skutečně možné, že někdo o ní dosud nikdy neslyšel.

Byl bych velmi nakloněn Vašim chvályhodným pokusům hájit to, co vydáváte za svobodu vědeckého bádání, kdyby tu ovšem nebyla taková drobnost - léta trvající intenzivní tlak z politických i ekonomických kruhů, který závěry studia klimatických změn od jejich samotných počátků z naprosto nevědeckých důvodů soustavně zpochybňuje. Takové pokusy probíhají i nyní - o jednom z nich se můžete dočíst například v článku Scientists offered cash to dispute climate study (Vědcům nabízeny peníze, aby zpochybňovali studii o klimatických změnách).

Tak předně nastane strašný chaos. Zde se snáší vločky k zemi jen jednou, maximálně dvakrát do roka, a většinou se jedná jen o lehký poprašek, který roztaje během několika hodin. Teplota klesne pod bod mrazu jen zřídka.

Ve čtvrtek ráno pokryla velkou část Anglie sněhová pokrývka, jež u nás v Londýně dosáhla tloušťky larisy, v některých místech Anglie a Walesu dokonce i peřiny (až 10 cm), což je na jih Anglie opravdu terno. Důsledky této přírodní katastrofy jsou nedozírné:

Tisková zpráva

Generální ředitel České televize Jiří Janeček považuje za nezbytné učinit následující prohlášení v reakci na včerejší veřejné prohlášení vrchního a programového ředitele Františka Lamberta pro Radu České televize v souvislosti s jeho formálním členstvím v Lidových milicích:

Operace pro "Zátoku sviní" byla naplánována a z velké části připravena ke spuštění na konec roku 1960, tedy již na konci prezidentského období Dwighta Eisenhowera a plynule tak přešla pod novou administrativu bratrů Kennedyových. Plánování pro invazi osobně spoluřídil za stárnoucího Eisenhowera jeho viceprezident Richard M. Nixon ve spolupráci se šéfem CIA Allanem Dullesem. Nixon se k tomu hrdě přiznává i ve svých pamětech... Mimochodem, Nixon byl instalován do úřadu s pomocí Prescotta Bushe, během druhé světové války americkou vládou zkonfiskovaného nacistického bankéře (děd současného W.). Svět je opravdu malý.

Vlastně to platí pro raketové základny jakéhokoliv státu kdekoliv na světě.

V krátkodobé existenci ČR se již několikrát stalo, že poslanec zvolený za ČSSD se rozhodujícím způsobem postaral o úspěch politického seskupení, s nímž sociální demokraté v tomtéž období soutěžili o politickou moc. Média s připomínkou Wagnera či Teplíka někdy dokonce hovoří až o jakési tradici. Aniž se při tom vzpomíná, že již ti dva měli v polistopadové politice své předchůdce. Pamětníci si určitě vybaví, že ve Federálním shromáždění hlasovali Valtr Komárek a Josef Žanda pro rozdělení státu, ačkoliv klub poslanců ČSSD byl po celou dobu debaty kolem rozpadu Československa zásadně proti. Kdyby "lid obecný", čili voliči, již tehdy vnímavě poslouchal bezprostřední posouzení jejich chování z úst předsedy ČSSD Jiřího Horáka a především si z něho udělal závěry, leccos by chápal. Horák - na něj až neobvykle osobně -- se vyznal, že on sice hlasoval pro zachování státu, ale že je přesto rád, že hlasování celkově dopadlo tak jak dopadlo a tím skončilo politické napětí v zemi.

Testy a zkoušky a další vlivy zvenčí mohou být pro školu nástrojem bádání a vývoje (dobrovolné a nestátní metodologické kursy, testové sady, inovativní příručky). Ale testy mohou taky být jenom nástrojem kontroly (státem vytvářené a distribuované maturitní katalogy, požadavky a testy), který pomůže politikům "vykázat činnost", správcům pomůže odebírat dotace peníze nebo dosazovat kamarády na ředitelská místa.

V únoru 2000 založil korejský novinář jménem Oh (příjmení) Yeon-ho (jméno) internetový deník jménem Ohmynews. Pod heslem "Každý občan je reportér" se Ohmynews snaží vytvořit první noviny na světě jako opravdové internetové noviny", "zrevolucionizovat mediální kulturu dosažením revoluce v procesu výroby, distribuce i přijímání zpráv" a "stát v čele internetové kultury s lidskou tváří" (citovala jsem z úvodu firmy Ohmynews).

Vznik Ohmynews pro světová média je důležitý, protože se snaží v kultuře poptávky a nabídky zpravodajství dosáhnout demokracie. Nepouživají standardy novinářské práce z dvacátého století, kdy zpravodajství dodávají profesionální reportéři a spotřebitelé jsme my všichni ostatní. Oh Yeon-ho právem zdůrazňuje, že tradiční novinářská práva má dvě charakteristická omezení: čas a prostor. Samozřejmě je také nutno si uvědomit, že v Koreji už dlouhou vládne zkorupovaná a zaujatá novinářská kultura.

In February 2000, a Korean journalist called Oh (Surname) Yeon-ho (First name) founded an internet based daily newspaper "Ohmynews". Under its motto "Every citizen is a Reporter" Ohmynews strives "to create the world's first newspaper like a real internet newspaper," "to revolutionise the media culture by achieving the revolution of `production-distribution-consumption of the news'" and "to lead the internet culture with a human face" (from Ohmynews company introduction). The significance of the launching of Ohmynews in the world media is in that they are trying to achieve democracy within the culture of the news supply and demand. They have departed from the 20th century journalism whose supplier is professional reporters and consumer is the rest of us. Oh Yeon-ho rightly points out that the old journalism has two intrinsic limits: time and space. Of course it is also important to realise the corrupt and biased journalism culture which has been dominating Korea for a long time.

Film Loose Change má tempo, má profesionální švih a autoritativně znějící komentář, celá jeho argumentace je však nesmyslná, varuje George Monbiot v deníku Guardian.

Po světě se šíří virus. Napadá odpůrce Bushovy vlády, prostřednictvím očí jim vycůcne mozek a proměňuje je v blekotající idioty. Vznikl v jedné americké laboratoři, nyní dospěl i do Evropy a stal se skutečnou epidemií.

Snad bych mohl vnést poněkud jiný pohled do diskuse pánů Bláhy a Víta. Pohled jistě ne nezaujatý, nicméně možná právě proto doplňující.

Především nemocní stonají. Mají zdravotní problém. Ten limituje jakoukoliv jejich další aktivitu. Například u bezvědomých, ale i jinak těžce nemocných zcela zásadně. Někdy je jejich zdravotní problém tak vážný, že mohou umřít. Nemocní stejně jako myvšichni mohou být sami, mohou mít manžela či manželku, nebo přítele či přítelkyni. Mohou být dětmi či rodiči nebo prarodiči prostě součástí příbuzenských a jiných sociálních svazků. Neuměl bych mamince říct, že její dítě chcíplo. Neuměl bych synovi říct ,že se o jeho tatínka nepostaráme.

Tak pojal svůj životní úkol terorista, kterého tajné služby vlády USA kryjí už desítky let , vláda USA George Bushe ho skrývá před spravedlností osmnáct měsíců. Jiná vláda USA, vláda "demokratického" J. F. Kennedyho, ho kdysi vycvičila během příprav na invazní operaci na Kubu (Bay of Pigs - Zátoka sviní, Operation 40) v roce 1961. Učinila tak CIA v pevnosti Fort Bennings.

11. ledna 2007, po půldruhého roku trvající právní bitvě, kdy po jeho deportaci ze země volal Cech amerických právníků a řada kongresmanů, je nucena americká vláda sdělit teroristovi Luisi Posadovi Carrilesovi (78), dnes naturalizovanému venezuelském občanovi, obvinění z klamání a uvedení lživých informací v žádosti o naturalizaci ve Spojených státech po ilegálním vniknutí na jejich území. A to je důvod k odmítnutí žádosti a eskortování věrného agenta CIA ze země. Jenže on ho nikdo nechce. Ve Venezuele už není pravicová vláda, ale Hugo Chavez. Žádosti Kuby a Venezuely , kde kdysi působil v čele její tajné služby a dnes je tamtéž stíhaný pro atentát, o vydání Posady byly Spojenými státy zamítnuty. USA odmítají teroristu vydat s poukazem na údajné obavy z mučení v případě vydání.

Reakce na články "Nezaviněně se do určitého typu problémů zpravidla nepadá", "Nezaviněně jsem upadl do dluhů -- pomůže někdo?" a "Peníze, nebo život, aneb bezdomovcem snadno a rychle."

V civilizovaných zemích bývá zvykem, že občanské a sociální struktury pomohu lidem, kteří se dostali do nesnází i na základě nevědomosti či nesprávných úsudků či činů. Od toho právě je občanská solidarita. Lidem, kteří si za každých okolností dokáží poradit, samozřejmě není potřeba pomáhat. Ale slušnost společnosti se pozná podle toho, jak zachází se svými nejslabšími jedinci.

V prosinci 2006 přispělo celkem 126 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 492.24 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 12. 2006 částku 176 537.77 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.