Nyní jsem rozvedený se svou ženou, která do manželství přivedla tři chlapce (nyní ve věku 7,11 a 12 let) z předešlého vztahu s agresivním alkoholikem. Ten děti odmalinka surově bil a nebyl jim nikdy otcem. Jejich matka byla zoufalá, nicméně sama toho pro zlepšení situace moc nedělala. Získal jsem k dětem i jejich matce citový vztah a nakonec jsme se vzali. Vzal jsem si ji i přes její zjevné zásadní chyby, protože jsem doufal, že se změní, a protože jsem měl velice rád její děti.

Okolnosti nás pak donutily se z města přestěhovat do malé obce Jiříkov. To byl ale začátek životní tragédie. Matka, ač měla děti, které již mohly chodit do školky a do školy, si nehledala zaměstnání (i když se něco našlo, víc jak týden tam nevydržela) a chlapce zanedbávala. Vydělával jsem tedy hned na pět lidí, což by zas tak nevadilo.

Jenže děti nebyly jediným přínosem ženy do domácnosti, dalším byly dluhy, které přede mnou zatajila. Poté, co jsem to zjistil, sám jsem si otevřel úvěry, abych manželčiny dluhy vyrovnal. Dluhy pak rostly díky hospodaření ženy, která si na pohodlí rychle zvykla a neuvažovala příliš do budoucnosti (ačkoliv možná do budoucnosti uvažovala, ale ta její budoucnost nezahrnovala jejího muže ani její tři děti).

Když byly úvěry vyčerpány, žena mě (po zhruba dvou letech) opustila a nechala mi své tři děti na krku. Posléze se ukázalo, že se vrátila k jejich biologickému otci a spolu s ním se (znovu?) začala oddávat pití. Takže došlo k rozvodu. Při rozvodovém řízení se žena výchovy svých tří dětí zřekla (již před 15 lety jí byl odebrán její první syn a svěřen do péče jejímu druhovi, s kterým žila ještě, než si vzala toho tyrana) a ty soud svěřil do mého opatrovnictví , jsem na chlapce zcela sám.

Kromě nich mi po ženě zbyl dluh zhruba 400 000 Kč, který jsem po ztrátě zaměstnání nebyl již schopen splácet (současně s nájmem, jídlem pro něj a děti a dalšími nezbytnými výdaji). Není ani překvapující, že žena nesplácí alimenty, které jí soud uložil (300 Kč na jednoho syna měsíčně).

Před měsícem se mi po dlouhé době jako neslyšícímu podařilo sehnat v regionu práci s minimálním platem, avšak to se povedlo až v době, kdy se již banky ozývají kvůli neplacení, plánují exekuce a byl mi obstaven účet.

Jednou možností, jak se pokusit situaci ustát, bylo dát děti do ústavní péče, to odmítám, protože mám k nim pevné citové pouto a oni ke mě též (jeden ze synů dokonce prohlásil, že v tom případě by se zabil). Děti nechtějí ode mě za žádnou cenu a já je dám jen "přes mou mrtvolu".

Ve snaze získat prostředky na vyrovnání dluhů jsem založil před několika měsíci tzv. "milionový web", kde si mohou lidé "koupit" pixely - pošlou finanční dar a na plochu webové stránky je jim umístěn jejich obrázek v adekvátní velikosti, který může fungovat rovněž jako reklama s prolinkem na jejich webové stránky (celkem lze jeho prostřednictvím vybrat 500 000 Kč). Web byl zprovozněn a ujal se v rámci malé internetové komunity a několik lidí touto formou finančně pomohlo, ale ví o něm jen málo lidí. Jde o www.deafnet.biz

Prošel jsem si tvrdou školou života, díky níž jsem přišel o iluze, ale našel jsem něco, co mě naplňuje - tři malé kluky, kteří mě mají rádi jako otce a kteří mě potřebují. Naše soužití je ale vážně ohroženo bezvýchodnou finanční situací.

Vyčerpal jsem již všechny možnosti řešení situace, které připadaly v úvahu (oslovování nadací, poradců, věřitelských bank, žádosti o překlenovací úvěr), bez úspěchu. V době, kdy již věřitelské banky přijímají konkrétní opatření, aby ze mě jako dlužníka vymohly peníze, které ani náhodou nemůžu splácet v plné výši, jsem se rozhodl poskytnout svůj příběh médiím, což by mi možná pomohlo díky ohlasům veřejnosti najít řešení problému, o němž nevím, popřípadě solidární spoluobčany, kteří by mi byli ochotni pomoci, třeba zrovna prostřednictvím webové stránky, kde každý, kdo pomůže, zanechá své memento.

Snížení výše měsíčních splátek na únosnou úroveň (byť na dlouhé časové období), popřípadě dostatečná finanční pomoc by situaci definitivně vyřešily. Postoupení svého příběhu médiím jsem vnímal jako nejzazší možnost, jak problém řešit, bohužel na ni došlo.

Jedno ale vím jistě: pokud se mi dluhy povede splatit, v životě už do žádných dalších nechci sklouznout (pravděpodobně mi to ani nebude umožněno díky mému záznamu v centrálním registru dlužníků).

Veškeré okolnosti příběhu si můžete ověřit a další podrobnosti zjistit u mě, a to i fyzickou návštěvou (kontakt na mě je na www.deafnet.biz ). Vzhledem k mému tělesnému postižení je pro mě nejlepší způsob komunikace psanou formou, tedy například prostřednictvím mailu.

Děkuji.

Poznámka redakce: Redakce BL neručí za pravdivost tohoto příběhu. Považuje ho ale za modelový pro poměrně značné množství klientů různých společností, nabízejících spotřebitelské úvěry "snadno a rychle".