Otázka vybudování americké radarové základny v Brdech zaměstnává společnost a hýbe veřejným míněním. Padají mnohdy velmi vyhraněná stanoviska, příkrá odsouzení, stupňují se emoce, znesnadňuje se v mnoha směrech komunikace mezi lidmi.

Tohle všechno dokazuje přinejmenším, že se jedná o skutečně velmi zásadní otázku a také to, jak je stále ještě naše společnost nevyzrálá, když se nedokáže s takovou záležitostí vyrovnat věcně a bez emocí.

Toho samozřejmě využívají všichni, kteří sledují nejrůznější zájmy, většinou však takové, které ve skutečnosti nejsou žádným přínosem pro tuto zemi, právě naopak.

Společnost je polarizována -- a rozděluje se stále víc. Obhájci základny a ti, jimž by nevadila, jsou označováni vládními politiky i některými spřátelenými "nezávislými" médii za skutečné demokraty a stoupence pravice a liberalismu, ti, kterým by základna vadila a protestují proti její stavbě, jsou okamžitě nálepkováni za levičáky, zpátečníky, závistivce, nevděčníky a vůbec všeobecně opovrženíhodná individua.

Autor je předseda představenstva občanského sdružení Brdy-Res publica

Odpůrci americké raketové nebo radarové základny v Česku jsou vykreslováni jako protiameričtí nebo dokonce jako přátelé minulého režimu. Je možné, že mezi příznivci prohlášení "Ne základnám!" jsou i takoví. Motivy českých, polských, jiných evropských a také amerických odpůrců mohou být různé.

Sotva lze vážně zpochybnit, že USA jsou spojencem. Kdo může popřít, že na konci II. světové války osvobodily část našeho území? Tradiční hodnoty, o něž se Američané opírají sdílíme. MNozí z nás k Americe po čtyři desetiletí vzhlíželi jako k opoře. Tradici Spojených států přece netvoří jen dnešní vládnoucí (pseudo)náboženští fundamentalisté a machiavelističtí stratégové americké univerzální moci. Existuje i "jiná Amerika", Amerika Williama Penna, Ralpha W. Emersona a Davida Thoreuaua, Amerika Jacka Kerouacka, Alana Ginsberga, Garyho Snydera, Timothy Learyho, Aldouse Huxleye (původně Brita), ...

V díle Miloše Formana se Království boží v takto nahé podobě objevilo poprvé. S rozvířenou sedlinou názorů a hodnot svého vlastního dvojníka odcházím z kina. Vzdávám dík...

"A s jazykama končím! V životě to potřebovat nebudu, nesnaž se to po mně, Bože, chtít!" vykřikovala jsem poté, co jsem na angličtinářce vyžumrala šťouru pod slibem, že se nebudu snažit z angličtiny maturovat a poté, co jsem překvapivě zdárně odmaturovala z němčiny.

Hle však, překročen je Rubicon a já se na svá mladá kolena vrhla na dráhu učitelky prvního stupně v samotném srdci angličtinářské velmoci. Pak že Bůh nemá smysl pro humor.

Na VŠUP skončily klauzury, jaké byly? Pytel ztvrdlého cementu opřený o zeď se výstižně jmenoval Promarněná příležitost.

Byl jednou z mnoha promarněných klauzurních prací v atelieru sochařství I. Kurta Gebauera a výstižnou pointou téměř celé katedry Volného umění. Našel jsem jen tři práce, které nesly nějaké sdělení. Klauzura Jany Vojnárové z atelieru malby Stanislava Diviše, dřevěná socha Jiřího Němce z atelieru sochařství Jiřího Beránka a klauzura Lady Gadziové, studentky z atelieru konceptuální a intermediální tvorby Jiřího Davida.

Jsme připraveni přijmout fakt, že cokoliv uděláme, řekneme či napíšeme, může být použito proti nám? Kdykoliv a kýmkoliv?

Bouřlivý rozvoj informačních a telekomunikačních technologií, spolu s jejich miniaturizací a levnou masovou výrobou přinesl do světa lidí netušené změny. Ztrátu soukromí. Digitální nahrávací zařízení velikosti krabičky od sirek existují za cenu menší než měsíční plat. I každý moderní mobilní telefon je jím vybaven. A ty lepší už jsou vybaveny kvalitními fotoaparáty a filmovými kamerami, mnohdy už s profesionálním rozlišením. To jsou vaše možnosti špehování. Stát ale monitoruje veškerou naši elektronickou komunikaci, a to tak diletantským způsobem, že nikdo vlastně neví, kdo všechno se ní může seznamovat. Některá data jsou poskytována cizím zpravodajským službám, jiná cizím policejním službám. Řada špehovacích nahrávek uniká bulvárním médiím.

Vyšlo ve zkráceném znění v únorovém čísle čtrnáctideníku Nový prostor, které je právě v prodeji

K tomu poznamenává čtenář Tomáš Poláček: Myslím, že Bendl reagoval na kroky bývalého ministra obrany pana Tvrdíka. Který, jako ministr obrany a člen vlády, místo pro základnu na půdě ČR sám nabídl a podle IHNED dokonce slíbil, že "že konečné rozhodnutí učiní vláda a parlament. " což je v přímém rozporu s tím co nyní ČSSD hlásá.

Reakce Jana Čulíka: Pane Poláčku, jestliže předchozí sociálnědemokratická vláda nehorázně slíbila něco cizí mocnosti, aniž by se předtím zeptala občanů - například ve volbách - jak víte, tak o základně tajně všechny vlády vyjednávaly s Američany už od roku 2002 a občanům drze lhaly, že tak nečiní, nová vláda má vynikající příležitost se od této nehoráznosti s příchodem do funkce distancovat. Argument, že "musíme dělat to, co dělala předchozí vláda", je poněkud nezvyklý.

Radko Kubičko z ČRo 6 mě v pátek požádal, abych se pro jeho pořad Média v postmoderním světě vyjádřil k dvěma vystoupením z konference o novinářské práci, kterou loni na podzim uspořádal Syndikát novinářů - jde o vystoupení Alexandra Mitrofanova z deníku Právo a Martina Komárka z Mladé fronty Dnes, v transkriptu jsou ZDE a ZDE. Byl jsem šokován nízkou úrovní obou příspěvků.

Příspěvek Alexandra Mitrofanova je mnohomluvný a prázdný. Uplyne celá řada minut, autor mluví, aniž by se jeho šedá hmota mozková jakkoliv pohnula, a k první myšlence se dostane až tak v třetím, čtvrtém odstavci textu. Hlavní myšlenkou Mitrofanova příspěvku je pochybnost nad tím, co má člověk dělat, když se v redakci novin dostane pod tlak politické strany. Odpověď je ovšem jasná - tomu tlaku se slušný novinář nikdy nemůže podrobit a musí ho zveřejnit. Pokud tlak pokračuje, musí z novin odejít.

U Martina Komárka mě zaujala tato formulace:

Aha, tak když napíšu, třeba že Paroubek je pedofil, tak ho to nepoškodí, protože je to "názor"? Zajímavý postoj u "čelného komentátora".

V ČRo 6 jsem k tomu v pátek řekl v rozhovoru s Radkem Kubičkem toto:

Britská vláda oznámila v pátek dopoledne, že rozšíří kopie Gorova filmu "Nepohodlná pravda" do všech anglických škol. Globální oteplování bude od nynějška součástí výuky v předmětu zeměpis.

Západní sdělovací prostředky informovaly o zprávě IPCC o globálním oteplování poněkud jinak než česká média, v nichž například uvedl dr. Pretel z klimatického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu, že prý zpráva tvrdí, že je z devadesáti procent "velmi pravděpodobné" že lidská činnost "přispívá" ke globálnímu oteplování, nikoliv jak uvádějí všechny ostatní informační zdroje, že je "z devadesáti procent velmi pravděpodobné, že lidská činnost globální oteplování způsobuje".

Pro srovnání, jak se o této zprávě informuje v zahraničí, uvádíme překlad prvního z četných bloků britských médií k této problematice, jíž hned po zveřejnění zprávy, v pátek v poledne, věnoval 20 ze svých 30 minut známý a silně sledovaný pořad rozhlasu BBC "World at One". Prosím, posuďte rozdíly mezi českými médii a západním způsobem informování o tomto tématu, sami. |JČ

Podle páteční analýzy OSN bude do roku 2100 na světě daleko tepleji. Co to bude znamenat? zeptal se v sobotu deník Independent:

+2.4 C: Korálové útesy téměř úplně zahynou

V severní Americe vzniknou prachové pouště ve státech na vysokých planinách, kolem Nebrasky. Zlikviduje to také chovatelství dobytka na rančích. V pěti státech USA, od Texasu na jihu až po Montanu na severu, vzniknou písečné duny.

Zrychlí se stoupání hladin moří, vzhledem k tomu, že ledová vrstva v Grónsku začne nezadržitelně tát. Bude to znamenat, že národy, žijící na atolech zmizí pod hladinou, stejně jako oblasti v deltě velkých toků. V Peru roztají v Andách ledovce a 10 milionů lidí bude trpět nedostatkem vody. Oteplující se moře zlikviduje Velkou korálovou bariéru. Korálové útesy budou v tropických mořích téměř všude zlikvidovány. Po celém světě bude čelit zkáze třetina všech přírodních a rostlinných druhů.

Ruské úřady zachránily stovky rybářů, kteří lovili ryby v otvorech, vysekaných v ledu, na krách v moři u ostrova Sachalin. Kry se oddělily od pevniny a silný vítr je začal hnát na moře. Letošní zima v Rusku je velmi mírná a v oblasti Sachalinu se nevytvořil dostatečně silný led. Místní lidé, navzdory varování úřadům, však dále jezdí na zamrzlé moře rybařit s automobily a nákladními vozy, přesto, že je led často méně než 15 cm silný. V minulých dnech se do vody probořila celá řada nákladních vozů a ruské úřady z vody vytáhly více než 30 vozidel. Dva lidé v minulých dnech zahynuli.

"Všichni sem jezdí, tak my to děláme taky," řekl rybář Vladimír, který na krách rybaří už od dětství. "Samozřejmě, že je to riziko, ale jedeme v kolejích od předchozích vozidel a zdá se to bezpečné."

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Dobrý den, tady je jeden věcný a konkrétními informacemi vyfutrovaný článek, reagující na "klimatickou hysterii" poslední dnů, napsal nám Ivan Brezina a poslal své shrnutí článku S. Freda Singera z amerického deníku New York Sun. S. Freda Singera označuje deník New York Sun "předního amerického klimatologa". Naproti tomu ve Wikipedii se o něm píše toto:

Na Googlu najdete množství odkazů na Freda Singera, které ho definují jako velmi spornou osobnost. Některé obviňují jeho společníky z toho, že přijali velké finanční částky od tabákového průmyslu.

List New York Sun je podle Wikipedie neokonzervativní deník, který založili pravicoví investoři včetně kanadského mangáta Conrada Blacka (odsouzeného za finanční podvody), aby čelil údajné "levicové" zaujatosti deníku New York Times. Za prvního půl roku své existence, v roce 2002, měl New York Sun průměrný náklad podle nezávislého auditu 18 000. List sám uváděl daleko větší náklad. V prosinci 2005 vystoupil New York Sun z auditorské společnosti Audit Bureau of Circulations a začal agresivně v některých městských čtvrtích rozdávat své výtisky zadarmo. New York Sun zejména bojovně podporuje právo Izraele na vlastní vojenskou obranu. |red

Článek Freda Singera, jak jeho shrnutí připravil Ivan Brezina : Nakonec to nebude tak strašné ZDE

Petře,

omlouvám se, že na Tvůj dopis reaguji s tak velkým zpožděním, ale právě se nacházím v Indii a nemám pravidelný přístup k mailům.

Především Ti chci říci, že mne Tvoje rozhodnutí velmi mrzí a myslím, že je chybné. Kdyby takto postupovali všichni členové ve všech politických stranách, pak by nebyla v politice naděje na jakýkoliv posun.

(Dušan Lužný vyučuje religionistice na Masarykově univerzitě v Brně.)

Tento týden mi jako zaměstnanci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přišel z podatelny hromadný e-mail, ve kterém se píše, že Česká pošta Praha 2 nebude z důvodu onemocnění řidičů doručovat balíky na celou fakultu a že balíky budou okamžitě vraceny odesílatelům, píše Pavel Matějíček.

Dále jsme byli laskavě požádáni, abychom naše případné odesílatele upozornili, aby na balíky psali svoje jména, aby jim je pošta zase mohla snadno vrátit!

Německý spolkový sněm souhlasil se reformou zdravotnictví připravenou velkou koalicí CDU/CSU a SPD přes četné negativní hlasy i z vlastních řad. Jmenovité hlasování proběhlo po měsících trvajících vzájemných sporů mezi velkou koalicí a proti radám většiny odborníků a zájmových organizací.

V sobotní MfDnes jsem si přečetl článek pana Josefa Pazderky, který se nás ptal, zda se máme "Třást se před Putinem". A hned si odpověděl. Moskva je o protiraketové základně dávno informována a nechce riskovat mezinárodní roztržku. Putinova tisková konference byla jen velká "mutimediální" (to byl asi šotek a myslel tím multimediální) show určená domácímu publiku. Takže slova prezidenta Putina, že základna se dotýká národní bezpečnosti Ruska a Rusko na ní bude adekvátně reagovat, jsou jen show pro hloupé Rusy. V poslední větě ruského prezidenta přímo urazil slovy, že jeho "rétorická cvičení za to nestojí", abychom na ně reagovali.

Článek pana Pazderky je jen článek pro hloupé Čechy. Nevím, kolik lidí bude s ním souhlasit, ale rozhodně to nebude ta chytřejší část našeho národa.

Milý pane Víte - pokud byste měl alespoň zbytky sebeúcty v těle, jistě byste si vzpomněl, že tato vámi s oblibou citovaná věta nebyla cílena na likvidaci chudých. Byla druhou větou za mou kritikou relativně bohatých podnikatelů, kteří se nechtějí podílet na veřejném zdravotním pojištění. Vám to vadí, já bych jim to umožnil. Moje rada tedy byla a je - OK, kdo se nechce podílet na veřejném zdravotním pojištění, nechť NEMUSÍ, a nechť se pojistí jak chce a umí, ale pak za to taky nese důsledky. Včetně chípnutí na zápraží nemocnice, jestliže bude krkounit na mercedesa a na veřejné zdravotní pojištění nic nedá.

Věřím, že jako zavilý komunista byste z tohoto obrazu měl mít spíš radost.

Když se mluví o politickému směru média, často jde o svobodu tisku, o svobodu projevení názoru, o možnost publicistů, psát, co chtějí, a už míň o etosu publicistů a o rozdíl mezi zprávou a komentářem. To všechno ale nějak patří dohromady, také v době, kdy jako doplněk k tradičním novinám existují onlinové platformy, který nejsou produkty známých firem, ale jsou to vlastně fóra, na kterých mohou publikovat lidé různých názorů.

Dostal jsem nápad na tuhle poznámku, když jsem četl, že BL jsou perfektní služba pro všechny levicové aktivisty, Britské listy nejsou ani proti americké základně v ČR, ani pro ni, a že na Západě přestaly existovat noviny, které nepokrytě podporují ideologii nebo nějakou politickou stranu.

S využitím článku pana Hoška jsem vytvořil tuto pomůcku, píše Ladislav Silný:

Pokud ve vašich odpovědích převažuje ANO, je americká vojenská základna v ČR to pravé pro Vás a pro Vaši rodinu.

Nová diskuse nad odmítnutým návrhem ústavy EU opět připomenula problémy, které se objevují v diskusích o evropském právu. Nepochopení některých věcí pak bohužel vede v lepším případě k četným nedorozuměním, v tom horším k dezinterpretacím, či přímo záměrným manipulacím. Odmítnutá ústavní smlouva chtěla transformovat dnešní Evropskou unii na superstát založený na principu federace. Jedním z prostředků, jakým toho mělo být dosaženo, bylo explicitní ústavní nadřazení právního řádu EU právním řádům členských států.

(Autor je poradcem Václava Klause.)

Organismy, které se vyvíjejí v divoké přírodě, jsou vystaveny tvrdému boji o život, ve kterém nemusí nutně platit, že "silnější přežije", pokud ovšem nedefinujeme "silnějšího" jako toho, kdo přežil a kdo přenáší svou genetickou informaci na selekčním hřišti dále. Součástí života je však i přesto vždy a nutně rozmanitost jedinců, z nichž každý je jakýmsi testem nové, de facto náhodné varianty vývoje. Netvrdím, že je to spravedlivé a správné, naopak -- je to čirý, surový boj o přežití, jsou to obrovské orgie vzájemného pojídání se, množení, podivných rituálů atd. Křesťanství také mluví o vážné, hluboké porušenosti světa. A svět takový je.

I v roce 2006 byl tzv. účet sociálního pojištění spravovaný Českou správou sociálního zabezpečení, který zahrnuje systémy důchodového a nemocenského pojištění, v přebytku. Tentokrát se podle účetní evidence ČSSZ jednalo o 10 miliard korun. Opakuje se tak situace z let 2005 a 2004. Tehdy byl rovněž rozdíl mezi příjmy a výdaji na sociální pojištění v kladných hodnotách. V roce 2005 se jednalo o přebytek 15 miliard korun, v roce 2004 o 16,8 miliard Kč.

Je 29. listopadu 2006 a já sděluji z řečniště Poslanecé sněmovny: "Garantuji vám, že až se spočítá rok 2006, bude znovu větší příjem než výdaje na důchody a že vznikne nový přebytek. Problém je ale v tom, že ztratíme úsporu, která se za minulé dva roky nashromáždila." Pravdivost těchto nevyslyšených slov dokumentuje tisková zpráva ČSSZ z 2. února 2007. Sociální pojištění je v přebytku o 14,8 miliard Kč, což je o 2,3 miliard více než v roce 2005. Na příjmech důchodového pojištění činí navýšení cca 7,3 %.

Vážení spoluobčané, možná že to, co se dnes odehrává 1200 km od naší republiky, se vám může zdát za událost málo významnou. Zvláštní pověřenec generálního tajemníka OSN Martti Ahtisaari dorazil na Balkán, aby představil plán na "nezávislost" Kosova. Ačkoliv zmocněnec OSN nepoužívá v textu přímo výraz nezávislost, jeho plán počítá s tím, že multietnické Kosovo by si samo demokraticky vládlo, a to s plným respektováním právního státu.

Jsme přesvědčen, že nikdo nemá právo měnit hranice suverénního státu. V historii našeho národa jsem se o tom přesvědčili. Mnichovská dohoda fašistického Německa a servilní západní Evropy uloupila v roce 1938 československé území. Statisíce našich spoluobčanů bylo oloupeno, vyhnáno a mnohdy také zavražděno.

Západoevropští demokratičtí politici otevřeli cestu zlu.

Děkuji, že existuje to globální oteplování. Jinak bych se už z té raketové základny úplně zbláznil. :o) píše Karel Stehlík

Pobavila mě reakce Jana Čulíka, který tvrdil, že BL nejsou pro radarovou základnu ani proti ní. Promiňte, ale BL jsou militantně proti základně. Jen si projděte všechny tyto články (minimálně polovina z nich je demagogických) - ZDE

BL jsou perfektní službou pro všechny levicové aktivisty. To je dlouhodobě známé. A pak chcete nějaké pravicové názory pro základnu? Proč by pravičák chodil na levicový deník? Boris Cvek se odvážil a napsal velice kvalitní článek, na který se vzápětí nahrnula "skupina levicově zaměřených autorů" s rozhořčením, že jim někdo kazí "nastavený protiradarový kurs", který v BL jednoznačně a absolutně převládá. Prostě, u Vás to nemají pravičáci vůbec lehké. A není to zásluhou Jana Čulíka.

Reakce Jana Čulíka: Myslím si, že to není pravda. Nezapomínejte, že já nejsem vystavován českým sdělovacím prostředkům, a tak mě neovlivňují bláboly v MFD - nejsem vystavován propagandě českých médií a posuzuji, co se děje, v širším kontextu.

Kromě toho nevím, proč by to v BL měli mít lehké pravičáci či levičáci - veškeré publikované názory jsou vystaveny otevřené konfrontaci. Každý autor musí počítat s tím, že jeho názor bude zpochybňován v diskusi. Pokud se někdo takové konfrontace bojí, vypovídá to jasně, jak asi nosný je jeho názor.

Jak víte, mně osobně je nějaká základna zcela jedno, zdá se mi zvláštní, jak obě strany v podstatě technickému či mezinárodnímu politickému problému přisuzují různé nesmyslné místní české konotace, případně historizující konotace komunista-antikomunista.

Nejde o to, že by se k problému základny měli vyjadřovat "pravičáci", proboha, nejde o ideologický boj, ale jde o to, aby někdo předložil nestranné, objektivní technické informace pro základnu. Bohužel, nikdo to dosud neudělal, a za takové situace by v normálním prostředí - v normální západní zemi - média reagovala přesně tak jako Britské listy.

Mně na "problému základny" připadá velmi sporné jen to, že vláda jedná bez mandátu a aniž by bývala měla základnu v předvolebním politickém programu - je absolutně nepřijatelné, že čeští politikové o základně jednali už od roku 2002 a přitom veřejnosti lhali, že žádná taková jednání neprobíhají. V normální zemi by takoví politikové museli pro ztrátu důvěry odstoupit. Politik ve funkci totiž nemůže lhát, to je základní zásada demokratického provozu. Může jistě mlžit, a mnozí to dělají, nemůže ale tvrdit něco, co je prokazatelně opak skutečnosti.

Spíš než základnu bych poukazoval na demokratický deficit v České společnosti. S tím se ale nic nevyřeší, protože občanstvo je pasivní a zdemoralizované, jak dokazuje minimální počet účastníků demonstrací proti základně - zjevně nemá pocit, že by mohlo cokoliv ovlivnit. Anebo se hlavně zabývá nákupy v Lidlu...

Karel Stehlík dodává: Deficit demokracie není moc dobrý. Ale já považuji tuto vládu za dobrou a líbí se mi její program. Stejně tak jsem pro radarovou základnu na našem území, tak mi to až tak nevadí.

Poznámka JČ: Myslím si, že souhlasit s vládou, která dělá - nedemokraticky - věci, které se mi líbí, je cesta do pekla. Nejzávažnější je přece forma, nikoliv obsah. Když budete tolerovat nedemokratické metody u něčeho, co se vám líbí, spláčete nad výdělkem až na základě tohoto precedentu začne vláda - nebo jiná vláda - dělat něco, co se vám nelíbí.

Chtěl bych reagovat na poznámku pana Stehlíka, že "BL jsou perfektní službou pro všechny levicové aktivisty. To je dlouhodobě známé." Myslím, že takový náhled na BL může mít asi jen ten, komu vadí vaše liberalita a demokratičnost. Osobně považuji váš web za současně nejnezávislejší v České republice. Pro úplnost dodávám, že jsem příznivcem pravice, píše Ondřej Langr.

Některé články přesně vyjadřují mé postoje, s jinými zásadně nesouhlasím a to je dobře - uvažující člověk by si měl sám umět vybrat, co je pro něho dobré, který argument je podložený a čemu bude věřit.

Chtěl bych jen podpořit vaši redakci, aby se dále snažila být naprosto nestranná a zveřejňovala tak články všech názorových skupin, které jsou alespoň trochu kvalitní; dělá tak velkou službu naší společnosti, respektive všem, kteří se nenechávají rádi krmit strannými masmédii, kteří se necítí v bezejmenném davu dobře.

NATO je prezentováno státníky, médii, ale i odbornou akademickou veřejností jako vojenský bezpečnostní pakt, který dle své zakládající listiny (Washingtonská smlouva) zajišťuje společnými silami bezpečnost svých členů a to dokonce v případě vojenského napadení. V těchto deklarativních a jako by nezpochybnitelných tvrzeních je spatřována podstata tohoto vojenského seskupení. Bohužel není tomu tak. NATO je organizací bez jakýchkoliv závazků a to zvláště a právě s ohledem na textaci článku 5 Washingtonské smlouvy. Má to svoji logiku. Ta vychází z americké bezpečnostní a politické strategie.

Členové NATO přijali však jen jediný závazek, a ten je vyjádřen v článku 1. Washingtonské smlouvy. Cituji: "Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě Spojených národů , urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být zapleteny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli Spojených národů". Žádný jiný závazek smluvní strany z této smlouvy na sebe nepřevzaly a nejsou ničím jiným také vázány.

"Hele, vy tady dneska hlídáte, anebo jdete někoho zavřít?" ptá se poradce policisty před sídlem Tonyho Blaira v Downing Street č. 10 v tomto kresleném komentáři karikaturisty Matta, který vyšel v neděli v týdeníku Sunday Telegraph ZDE

"Je ČR připravena, když nás požádá například Čínská lidová republika o umístění části svého systému, také v rámci světové bezpečnosti vyhovět?" zeptal se poslanec KSČM Exner ministra zahraničí Schwarzenberga, generála Štefky a ministryně obrany Parkanové. "Až budeme za naši svobodu třikrát vděčit Číně nebo Brazílii a budeme s nimi mít tak pevný spojenecký svazek jako s USA, tak to milerád podpořím," zareagoval Schwarzenberg.

Takovou podobu měla diskuze členů vlády, která nedoporučuje referendum o umístění americké vojenské základny na českém území, s poslanci Parlamentu, kteří by měli rozhodnout. 31. 1. 2007 pro poslance ze čtyř gesčních výborů připravili o radaru hodinovou prezentaci s diskuzí. Legitimním otázkám se ale odpovědí nedostalo. Takže nevíme, jakým právem se budou řídit vojáci na této základně či při pohybu po českém území. Nevíme, jaká bude odpovědnost USA při rušení radiového spektra či odpovědnost za incidenty. Kdo bude chránit radar? Snad ne česká armáda ve vlastní režii? Nevíme, jaký typ energetického zdroje bude napájet nepřerušitelné zdroje radaru i systémů obsluhy a zda to bude kompaktní jaderný reaktor či ne. To, co víme, vypovídá o této vládě. Náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar ujistil, že Česko nebude - na rozdíl od Polska - žádat ochranu raketami Patriot PAC-3.

Žádost Polska o zesíelnou ochranu vlastního území v sobě obsahovala jedno skryté poselství - nebezpeční, které v sobě základna nese, je větší, než přiznávají čeští naivní optimisté. Čeští politici a generálové tedy lidem lžou, tvrdí-li jim, že základna bude chránit Evropu a Česko samotné. Nebude. Protože to by Polsko nežádalo o instalaci několika baterií protiraketového systému PAC-3 na ochranu vlastního území, jestliže základnu povolí . Rusko navíc považuje chystané základny americké protiraketové obrany v Česku a v Polsku za ohrožení své národní bezpečnosti a přijme proti nim protiopatření. "Naše odpovědi budou asymetrické, ale vysoce účinné", řekl už i prezident Putin. Varování před druhou sudenou válkou nelze přehlédnout ani ignorovat. Otázka energetické bezpečnosti Česka, do této chvíle nezávislého na amerických válečných úspěších v kolonizaci ropných zdrojů v Iráku i jinde tak dostává poněkud jinou, méně příjemnou dimenzi.

V prosinci 2006 přispělo celkem 126 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 59 492.24 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 12. 2006 částku 176 537.77 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.