Jde o prezidentův úspěch, který od počátku prosazoval nejen utvoření velké koalice sociálních demokratů a lidovců, ale nakonec dokázal donutit obě největší strany, aby jednání byla ukončena do tohoto pondělí tak, aby 11. ledna mohl uskutečnit jmenování. Navíc se jasně vyslovil, co očekává od jejího programu, především pak boj proti chudobě a nezaměstnanosti a rozvoj vzdělání.

Jinak zřejmě hrozilo, že by se jednání o ustavení vlády nekontrovatelně prodlužovalo a tím vzrostlo nebezpečí, že by nakonec mohla vzniknout nestabilní vláda buď ve formě menšinové sociálně demokratické nebo trojkoalice dvou menších parlamentních stran s lidovci. Tato možnost se totiž nevylučovala do poslední chvíle dramatického průběhu jednání mezi sociálními demokraty a lidovci, především pak šéfy obou stran, prezidentem pověřeného sestavením vlády Gusenbauera a spolkového kancléře v demisi Wolfganga Schüssela.

Jak dramatická situace byla, ukazuje především vývoj jednání, kdy ještě čtyřicet osm hodin před jeho skončením nebylo vůbec jisté, zdali dojde k dohodě nad připravovaným vládním programem a tudíž k vytvoření velké koalice. Bylo to proto, že prakticky až do posledních minut jednání se rozhodovalo o nejvíce kontroverzních bodech, kterými bylo zrušení plateb na vysokých školách a zrušení smlouvy o nákupu stíhaček Eurofighter.

Nemálo důležité pak bylo rozdělení jednotlivých ministerstev mezi strany velké koalice. To vše se definitivně řešilo poslední den jednání, které připadalo na pondělí. S nemalým napětím se pak očekávaly následující dva dny, které byly rozhodující pro to, zdali grémia obou stran budou souhlasit s dohodou o velké koalici a kteří politici obsadí jednotlivá ministerská nebo tajemnická místa.

Oznámení, za jakých podmínek bylo dosaženo dohody o vytvoření vlády velké koalice, vyvolalo v prvé chvíli zejména v politickém levém spektru šok, a to především jak v přerozdělení vládních míst, tak ve způsobu dosažení kompromisu o hlavních politických otázkách. Lidovci totiž překvapivě obsadili sedm důležitých ministerstev financí, zahraničí, vnitra, hospodářství, zemědělství a životního prostředí, vědy a výzkumu, jakož i zdravotnictví a mládeže. Sociální demokraté pak veřejností hodnocené spíše jako okrajové pro ženské záležitosti, infrastruktury, školství a kultury, sociálních věcí, spravedlnosti a obrany.

Sociálním demokratům se pak navíc v obsáhlém 170 stránkovém vládním programu nepodařilo prosadit dva své nejdůležitější předvolební sliby, zrušení školských poplatků a smlouvy o nákupu 18 Eurofighterů.

Okamžitě po oznámení těchto výsledků vyšli do ulic rozhořčení vysokoškoláci, kteří nakonec obsadili na znamení protestu stranickou sociálně demokratickou centrálu.

SPÖ Wahlprogramm 2006 PDF

Zelení vyzvali vedení SPÖ , aby za těchto podmínek vypověděli velkou koalici a společně vytvořili rudo-zelenou menšinovou vládu, když před tím i BZÖ nabízela pomocnou ruku. Další parlamentní strany nešetřily také nad výsledky jednání o velké koalici kritikou. Svobodní prohlásili, že "kdyby důsledky toho nebyly pro Rakousko tak fatální, mohla by se dohoda mezi SPÖ a ÖVP považovat za roztomilou".

Šéf BZÖ Westenthaler označil dohodu za "úplnou kapitulaci sociálních demokratů před lidovci". Pro Gusenbauera však daleko vážnější byla kritika z řad vlastních straníků, z nichž někteří naznačovali, že jde vlastně o vládu lidovců pod sociálně demokratickým kancléřem. "Členové strany jsou z toho bez sebe a vědět o tom Kreisky, obracel by se v hrobě", prohlásil člen vedení strany a její guru Hannes Androsch.

Následná jednání vedení obou stran nebyla proto bez překvapení. Největší u lidovců bylo, že přes úspěšně vedená jednání Schüssel neprosadil pro odpor zejména zemských organizací svého favorita Karla-Heinze Grassera do funkce vicekancléře a ministra financí, který poté oznámil, že odchází z politiky do soukromého sektoru.

Naopak toto místo zaujal jeho věčný stín - 51 letý Wilhelm Molterer, který současně byl designován jako nový předseda strany. Schüssel tak po osmnácti letech přechází z vlády na místo svého nástupce a bude pouhým předsedou lidoveckého poslaneckého klubu v parlamentě.

Na stejných místech jako v předchozí vládě zůstává ministryně zahraničí Ursula Plassnik, ministr hospodářství a práce Martin Bartenstein, ministr zemědělství a životního prostředí Josef Pröll a Günther Platter, který přešel z ministerstva obrany na vnitro. Gusenbauer byl postaven před těžší úkol a za hluku demonstrujících obhajoval svůj postoj při jednání s lidovci. Pokud šlo o vládu, prohlásil, že lidovci sice mají tzv.silová ministerstva, ale sociální demokraté obsadili právě ty, které jsou nezbytné pro posílení úlohy sociálního státu a tím i uskutečnění vládního programu, ve kterém se jako rudá nit táhnou volební sliby strany.

Pokud jde o školné, bylo dosaženo dohody, že bude refundováno těm vysokoškolákům, kteří dobrovolně budou pracovat v sociálních službách, zejména v hospicích nebo na doučování méně nadaných žáků. Jak ukázal bleskový průzkum, valná většina obyvatelstva tento návrh přijala s porozuměním.

Pokud jde o Eurofightery, upozornil, že tato otázka se nyní bude řešit na úrovni ministerstva obrany, které bude obsazeno sociálně demokratickým šéfem. To bude především záviset i na výsledcích závěru parlamentního vyšetřujícího výboru, který zjistí, jaké jsou možné právní kroky vůči již uzavřené smlouvě předchozí vládou .

Gusenabuerovi se podařilo přesvědčit tři čtvrtiny vedení své strany, které mu nakonec dalo svůj hlas.Ten to komentoval slovy, že doba opozice je tak ukončena. Na protesty proti svému postupu při jednání s lidovci na následné tiskové konferenci prohlásil, že "v sociální demokracii prožil již horší časy". Svůj vládní tým pak obsadil lidmi, které po léta velmi dobře zná a o kterých ví, že jej budou podporovat.

Do spolkového kancléřství si tak sebou vzal jako ministryni pro ženské záležitosti Doris Buresovou a překvapivě jmenoval bankéřku Claudii Schmiedovou do resortu školství a kultury, ve které byla nevýdělečně po léta činná. Ministrem obrany se stal burgenlandský Chorvat Norbert Darabos, který v mládí odmítl sloužit v armádě a absolvoval civilní službu. Nová vláda předstoupí příští úterý před parlament a požádá o důvěru, kterou má již předem zajištěnou. Velká koalice má k dispozici 134 hlasů ze 183 a i kdyby ji někteří jednotlivci nepodpořili, nemá opozice se svými 49 hlasy naději na vyslovení nedůvěry.

Gusenbauerovi ministři ZDE

ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ ČRo 6

	Windows Media	8 kbps | 16 kbps | 32 kbps | 48 kbps
	Ogg Vorbis	22 kbps | 48 kbps | 128 kbps | 256 kbps (S)
	MP3	32 kbps