Broadcast weekdays from 1.00 - 1.30pm, The World at One is Britain's leading political programme. With a reputation for rigorous and original investigation, it is required listening in Westminster.

Vysílá se každý všední den od 13 do 13.30. World at One je čelným politickým pořadem v Británii. Má pověst, že provádí tvrdé a originální investigace a ve Westminsteru je považován za pořad, který každý musí poslouchat.

Nejprve zprávy, které přečte Peter Donaldson:

Vědecká zpráva vypracovaná pro OSN, konstatuje, že nejpravděpodobnější příčinou klimatických změn, které jsou nezastavitelné, je lidská činnost. Zpráva hovoří o zvýšených hladinách moří, které potrvají dlouhá staletí, a o vzrůstu teploty, který by způsobil, že bude většina jižní Evropy neobyvatelná. Z Paříže, kde byla zpráva zveřejněna, hovoří nyní naše korespondentka pro životní prostředi Sarah Mackigy:

Reportérka: Tisíce vědců, které přispěly k této zprávě, nemá žádné pochybnosti. Svět se otepluje a naše automobily, letadla a domácnosti produkují skleníkové plyny, které jej ohřívají. Nejpřesnější odhad klimatických změn je nyní ve výši 3 stupňů Celsia. To, jak uvádějí odborníci, by samo o sobě mohlo mít dramatický dopad na počasí a na flóru a faunu na celém světě. Svět by mohl trpět extremnějšími dešti a suchy. Oblasti, které už v současnosti trpí suchem, by se mohly stát obětí mnoha let sucha. Oblasti s většími srážkami by mohly trpět pravidelnými povodněmi. Výkonný ředitel ekologického programu OSN Achim Steiner konstatuje, že ho z těchto důkazů mrazí a že ti, kdo je chtějí ignorovat, budou zřejmě v budoucnosti považováni za neodpovědné.

Hlasatel: Tony Blair konstatoval, že ho vyšetřování kontroverze o udělování státních vyznamenání za finanční dary Labouristické straně nedonutí odejít z úřadu... (...)

(další zprávy na britská i zahraniční témata)

Moderátor: To byl Peter Donaldson.

Pokud nesouhlasíte, co je podstatou problému, je často obtížné nalézt řešení. Diskuse, zda jsou či nejsou podnebné změny způsobeny lidskou činností, ochromovaly úsilí dosáhnout mezinárodního konsensu ohledně toho, jak proti podnebným změnám bojovat. Dnes dopoledne byla zveřejněna zpráva Mezinárodního panelu pro podnebné změny, založená na výzkumu dvou a půl tisíce vědců. Přispěla do určité míry k tomu, aby tuto diskusi ukončila. IPCC konstatuje, že je velmi pravděpodobné, že většina vzrůstu teploty během dvacátého století je důsledkem lidské činnosti. Zdá se to být opatrná formulace, která odráží intenzivní handrkování, které předcházelo zveřejnění této zprávy. Spoluautoři této zprávy však hovořili jednoznačněji:

Hlasy vědců, spoluautorů klimatické zprávy, nahrávky z páteční z tiskové konference v Paříži:

"Užívání fosilních paliv, změny v zemědělství a užívání půdy zásadním způsobem ovlivňují systémy na naší planetě."

"V určitém smyslu děláme věci, které se na této planetě neděly už 350 000 let."

"Oteplování klimatického systému je nyní jednoznačné. Důkazy pro to existují z pozorování teploty oceánů, tání sněhu a ledu, ze stoupání průměrné světové hladiny moří a z určitých rysů extremního počasí včetně sucha, těžkých srážek, vln veder a z intenzity tropických cyklónů."

"Myslím, že kdokoliv, kdo by riskoval nečinnost, na základě zde dnes předložených důkazů, bude jednoho dne v historii považován za neodpovědného."

To byli šéf ekologického programu OSN Achim Steiner, předseda panelu Rajendra Pachauri, a dr. Susan Solomon, šéfka jednoho z pracovních týmů.

Výroky paní doktorky Solomonové jsou zvlášť pozoruhodné, vzhledem k tomu, že většina politické skepse ohledně globálního oteplování pocházela dosud ze Spojených států, včetně prezidenta Bushe. Dr. Solomonová se podílela na vypracování konečného textu, i když není členem oficiální americké delegace. Zaznamenala tedy nějaké změny v postoji vlády ve Washingtonu?

Dr. Solomonová: "No, myslím si, že na tomto procesu je krásná jedna věc. Součástí debaty se stává věda. Jsme svědky toho, že politikové přijímají výsledky vědeckých zjištění. Ovšem to, do jaké míry to vlády promění v konkrétní činy, to závisí na celé řadě politických faktorů. Nejsem kompetentní k tomu, abych posuzovala, co budou různé vlády dělat. Myslím, že politikové by se měli zabývat politikou a já budu dál dělat vědu. Pokud budou pro ně naše vědecké informace v jejich uvažování nápomocné, myslím, že to je výborné. A ti politikové, kteří jsou zde, skutečně naše vědecké informace považují za velmi nápomocné. Velmi ocenili naši práci na této zprávě a byli -- stejně jako mnohé jiné vlády -- velmi nápomocné.

Reportér: Když říkáte nápomocné -- pokusily se vlády nějak rozmělnit váš text?

Dr. Solomonová: Nakonec -- vlastně vůbec ne. Během těchto procesů debatujeme s nimi o tom, co chceme do zprávy dát. Je to zajímavé, protože to vědce nutí, aby se vyjadřovali jasně. Tak jasně, aby té argumentaci porozuměl například i právník. Ve většině delegací jsou vědci i právníci. A to je vlastně velmi zajímavé. Učí nás to, jak jako vědci komunikovat s veřejností takovým způsobem, jak se to nemůžeme naučit z žádného jiného procesu.

Reportér: Slyšeli jsme, například, že americké delegace byla znepokojena formulacemi ohledně hurikánů, v souvislosti, co to znamená pro hurikán Katrinu?

Dr. Solomonová: To je pesimistická interpretace, ale já vám poctivě můžu říci, optimisticky, že oni opravdu chtěli porozumět vědeckým výsledkům. Protože také vyslechli jiné lidi, kteří tvrdili, že změny v systému hurikán nemají nic společného s globálním oteplováním a s teplotou povrchu Země. Takže je myslím férové, když se ptají na to, co se stane, když velmi širokou skupinu vědců intenzivně recenzují jiní vědci. A proto je to tak důležité. Měli jsme více než 600 odborných recenzentů. Ke zprávě jsme přijali více než 30 000 připomínek. Bylo to neuvěřitelné úsilí, po celou řadu let, jehož účelem bylo vytvořit vědeckou analýzu nejvyšší kvality. Politikové, všichni, musejí pochopit, proč jsou tyto informace pro ně důležité. A měly by být nápomocné. Myslím, že by tomu měli věnovat více pozornosti než tomu, jaké jsou moje osobní názory jako jednotlivého vědce.

Reportér: Až se vrátáte do USA, jak budete tyto informace šířit?

Dr. Solomonová: Poctivě a co nejčastěji.

Moderátor: To byla dr. Susan Solomonová. Mezi vědci, kteří pracovali na té části analýzy, která se zabývala odpovědností lidí za globální oteplování, je profesor Miles Allan z Oxfordské univerzity.

Profesor Allan: Začínáme být svědky klimatických změn na regionální úrovni. Na úrovni teplot v Evropě, teplot v Číně. To jsou věci, které přímo ovlivňují životy lidí. A to je velmi významný nový prvek. Lidé začínají na vlastní kůži pociťovat dopad podnebných změn.

Reportér: Jak to přispěje k dalšímu průběhu debaty?

Profesor Allan: Myslím si, že debata ohledně toho, zda ke globálnímu oteplování dochází, už v podstatě skončila. A když pohlédneme na předpovědi, které činí tato zpráva IPCC, poprvé v historii IPCC skutečně riskuje a vydal předpověď, jaké bude budoucí klima, nejde jen o hypotetickou teorii "K tomuto možná dojde." Zpráva varuje: Půjdeme-li touto cestou, toto a toto se stane.

Reportér: To zjevně poskytuje určitou základnu pro to, aby mohlo dojít ke změnám vládní politiky. Myslíte si, že v politice existuje dostatečný konsensus, aby ke konkrétním změnám skutečně došlo?

Profesor Allan: Mezi vědci je konsensus dostatečně silný. To by mělo stačit. Vědecký konsensus v této věci je zřejmě daleko silnější než v mnoha jiných věcech, o nichž politikové musejí rozhodovat. Míra nejistoty je v této věci daleko menší než například při našem porozumění hospodářskému vývoji. Teď je ovšem řada na politicích. Je to pro ně obtížný problém, v důsledku časového rámce, který je velmi dlouhý. Nyní se například rozhodnou zdanit benzín, lidi to potrefí teď, pozitivní důsledky toho opatření budou lidé pociťovat až za mnoho desetiletí.

Reportér: Co se týče regionálního dopadu této zprávy, jaký bude v Evropě a konkrétně v Británii?

Profesor Allan: Můžeme očekávat změny počasí v létě. V létě bude docházet k daleko častějším vlnám veder, lidé si možná pamatují vedra z roku 2003, podle současných předpovědí by takové léto, jaké bylo v roce 2003, bylo v polovině jednadvacátého století normální. Dalším klíčovým dopadem na Británii by bylo zvýšené nebezpečí povodní v zimě. Naše kanalizace byla vybudována pro takové množství srážek, jaké existovaly v devatenáctém století. A podnebí, jaké bude v jednadvacátém století, bude úplně jiné.

Moderátor: To byl profesor Miles Allan. Mužem, jehož úkolem je přesvědčovat politiky zde v Británii, že je zapotřebí činů, je hlavní vědecký poradce britské vlády profesor Sir David King. Co si on myslí o závěrech této zprávy?

Sir David King: Máme tu nesmírně jasné potvrzení od tohoto nesmírně velkého panelu vědců, zastupujících celou vědeckou komunitu. A ve snaze uspokojit všechny signatáře, tato analýza projevuje tendenci přizpůsobit se nejnižšímu společnému jmenovateli. Takže tuto zprávu je nutno považovat za značně konzervativní odhad potenciálního dopadu. Avšak výroky v této analýze jsou naprosto jasné. Je jasné, že člověkem způsobené podnebné změny překročily všechno, co jsme kdy měli dosud.

Reportér: Pacienti často neposlouchají své lékaře a já mám podezření, že politikové pokaždé neposlouchají své vědce. Jaké jsou vyhlídky na to, aby byla tato zjištění proměněna v konkrétní činy? Mezinárodně i doma?

Sir David King: Jsem v současné době větším optimistou než po mnoho let dosud. Veřejnost prošla jakýmsi bodem obratu, ohledně toho, že dokázala nyní pochopit, kde vlastně stojíme. Vlády po celé světě mění svůj postoj ke globálnímu oteplování, například australský premiér nedávno naprosto změnil svůj názor a uznal, že je zapotřebí vytvořit určitý fiskální proces, globálně, jsme svědky toho, že nyní hovoří o podnebných změnách i Bush, bohužel to stále není v souvislosti s mezinárodními dohodami nijak nápomocné, možná se ty dveře otevírají.

Musíme se ptát na to, čím to je, že od roku 1990, kdy byl vytvořen protokol z Kjóta na základě raných analýz IPCC, nedošlo ke globálním politickým opatřením v této věci. Mou odpovědí na to je, že jsme neměli vedoucí roli od USA po celé to období. Byli jsme obětí pozoruhodného vlivu jediné instituce, American Enterprise Institute, a jediného člověka., Raymonda Lee, bývalého ředitele ropné firmy Exxon Mobile. Síla těchto lobbistů a jejich vliv je něco, co mě skutečně překvapuje. Je to jako lobbování, které dělaly tabákové společnosti. Byly to pokusy destabilizovat vědecký konsensus o tom, že kouření způsobuje rakovinu.

Reportér : Hovoříte o otevírajících se dveřích ve Washingtonu. Myslíte si, že by britská vláda měla na tato dveře tlačit poněkud silněji?

Sir David King: Britská vláda tlačí na ty dveře velmi silně. Zejména po dobu posledních osmnácti měsíců. Potřebujeme nyní, aby Spojené státy požadovaly vytvoření globální dohody. Myslím, že k tomu dojde. Bílý dům nyní hovoří pozitivně o tom, že desítky amerických států už v této věci něco dělají. Předtím to Bílý dům bagatelizoval. To samo signalizuje změnu postoje. Potřebujeme, aby USA vyjednaly globální dohodu, která určí co, to bude finančně stát zničit tuto planetu emisemi CO2. Dojde k tomu za této americké vlády? Jsem dnes optimističtější, než jsem byl ještě před několika měsíci.

Moderátor. To byl hlavní vědecký poradce britské vlády profesor Sir David King. Analýzu IPCC zkoumal ekologický korespondent BBC Roger Harrabin. Je nyní ve studiu. Rogere, nejprve ohledně toho výroku, že globální oteplování člověk způsobuje "velmi pravděpodobně". Někteří lidé z toho mohou dovodit, že existují nějaké pochybnosti?

Roger Harrabin: Ukazuje to, jak opatrní oni jsou jako vědecký a odborný panel. "Pravděpodobné" znamená až do 90 procent, "velmi pravděpodobné" znamená více než 90 procent. Takže doufají, že si politikové uvědomí, že je třeba opravdu jednat na základě větší než devadesátiprocentní pravděpodobnosti, že mají pravdu.

Moderátor: Toto je první ze série těchto zpráv. Co přijde dál?

Roger Harrabin: Asi za dva měsíce bude zveřejněna zpráva IPCC 2, která bude analyzovat regionální trendy, a pak bude vydána zpráva IPCC 3, která bude zkoumat ekonomiku, tak, jak to dělal ekonom Stern. A také bude pojednávat o tom, jaké nové technologie mohou být k dispozici proti globálnímu oteplování, to bude velmi zajímavé a asi dost kontroverzní. A pak bude vydána syntetická zpráva, kde budou všechny tyto dílčí zprávy sloučeny. A pak vznikne proces OSN, kdy se bude rozhodovat, co proti tomu dělat. Mezitím se budou konat naprosto klíčová jednání v Evropě a na summitu G8, kde se globální politikové budou dohadovat o tom, jak daleko budou ochotni jít. To bude opravdu důležité.

Moderátor: Tony Blair řekl minulý týden v Davosu, že si myslí, že by měla být uspořádána další mezinárodní konference o globálních změnách. Chce zřejmě vytvořit následníka pro Kjóto. Je to nyní v důsledku této zprávy a tohoto procesu pravděpodobnější?

Roger Harrabin: No, pro Blaira to teď bude daleko lehčí. Tiskové kanceláře citují jednoho amerického činitele, který byl v Paříži, a ten zdůraznil, že je tato zpráva nápomocná a vlivná. To je velmi zajímavé, pokud je tato citace opravdu přesná. Blair doufá, že k velkým změnám a k akci dojde právě v rámci procesu G8. Proces v OSN, upřímně řečeno, je naprosto ve slepé uličce. Hovořil jsem s tajemníkem OSN minulý týden a řekl mi, že je to beznadějné. Ale pro schůzku G8 v létě byl kancléřce Merkelové dán úkol, aby vypracovala návrh nové globální dohody o globálním oteplování. A to je velmi důležité, protože se procesu G8 bude účastnit i Indie a Čína. Bude to obtížné toho dosáhnout, ale Blair doufá, že to bude dosažitelné.

Moderátor: Děkuji Rogeru Harrabinovi, to bylo o tom, co dělají vlády. A co si myslí ekologičtí aktivisté, že by se mělo udělat? Tony Juniper hovoří za organizaci Přátelé Země:

Tony Juniper: Světu bylo právě vydáno zase další děsivé varování. Otázkou teď musí být nikoliv, Je to problém? ale Co proti tomu budeme dělat? A to je nyní politická otázka a otázka toho, co vlády budou, individuálně a kolektivně, dělat, aby se emise snížily dostatečně rychle na to, abychom se vyhnuli nejhorším důsledkům. Co se týče Británie, příští měsíc má být vydán nový zákon o klimatických změnách. Ten bude obsahovat to, co vláda chce v této věci udělat v oblasti legislativní. My v organizaci Přátelé Země zastáváme názor, že tento zákon bude naprosto klíčový. Nejen v tom, že se bude zabývat našimi vlastními emisemi, ale i pro to, že poskytne příklad celému světu. Je sice krásné, že premiér chce jet na G8 a do EU a do OSN. Myslím si, že by bylo daleko přesvědčivější, kdyby tam řekl, že "my jsme v Británii přijali zákony na snížení emisí CO2 každoročně o tři procenta a udělali jsme to tak, že je to zákonně povinný požadavek."

Moderátor: To byl Tony Juniper z organizace Přátelé Země. Efektivní mezinárodní opatření v této věci budou silně ovlivněny postoji Spojených států. Spojené státy neratifikovaly smlouvy z Kjóta, avšak, jak řekl Tony Blair minulý týden v Davosu, usiluje o smlouvu, která by nahradila Kjóto, až v roce 2012 tato smlouva vyprší. Existují známky, že jsou Spojené státy nyní ochotny takovou smlouvu podepsat? Dr. Kevin Trenbirth je šéfem klimatologické analýzy v Národním středisku pro výzkum atmosféry v Coloradu:

Dr. Kevin Trenbirth: "Myslím, že vývoj jde správným směrem. Film Ala Gora velmi přispěl ke změně názoru veřejnosti. A také mnoho lidí probudil hurikán Katrina. Demokraté budou vyvíjet daleko větší nátlak. Zejména v tom smyslu, aby Spojené státy hrály výraznější úlohu v mezinárodním měřítku. Aby stály v čele."

Moderátor: Dr. Kevin Trenbirth. Britská vláda oznámila v pátek dopoledne, že rozšíří kopie Gorova filmu "Nepohodlná pravda" do všech anglických škol. Globální oteplování bude od nynějška součástí výuky v předmětu zeměpis. Od čtvrtka platí v Británii nová daň pro cestující leteckou dopravou. Ministerstvo financí konstatuje, že to bude "lépe odrážet ekologickou cenu cestování letadlem". Jsou však tato opatření adekvátní reakcí na situaci, jak ji vylíčila nynější zpráva IPCC? Britský ministr životního prostředí David Milliband argmentuje, že opatření britské vlády jsou silnější než opatření v mnoha jiných zemích:

David Milliband: Jsme jednou zemí na světě, která se připravuje více než zdvojnásobit své snížení emisí podle Kjóta. Ale musíme přinést nový pohyb do mezinárodního procesu v této věci. Proto usiluje premiér tak silně o celoevropskou akci. Všechno to povede k příští konferenci OSN, která se bude konat v prosinci. Musíme tam zahájit další a poslední etapu vyjednávání pro dohodu, která nahradí protokol z Kjóta.

Moderátor: Nikdo nepochybuje, že je velmi obtížné dosáhnout těchto dohod. Avšak britská vláda by mohla sama učinit různé věci. Vy tady vytrubujete, že zvýšení daní pro cestující leteckou dopravou je obrovská ekologická akce. Ono to není přesvědčivé pro mnoho voličů.

David Milliband: No nevím, že to není přesvědčivé, protože my skutečně emise CO2 snižujeme. V roce 2005 snížily domácnosti své emise CO2 o téměř pět procent.

Moderátor: Ano, ale emise z letadel stouply o sedm procent.

David Milliband: Ale jde o celkovou míru emisí. Ve všech sektorech ekonomiky snižujeme emise CO2. Musím zajistit, aby součástí všech rozhodnutí, která činíme, byly ekologické ohledy.

Moderátor: A to vyřeší daně z letecké dopravy?

David Milliband: Daně z letecké dopravy je k tomu příspěvek. Ministr financí uvedl, že vybrané peníze se budou investovat do veřejné dopravy a do ekologických projektů. Když přijel Al Gore do Británie, řekl dvě věci. Zaprvé, že máme být hrdi na to, co jsme dokázali, a za druhé, že problém nelze vyřešit jediným opatřením. Neexistuje žádná jediná stříbrná kulka. Je zapotřebí množství stříbrných broků.

Moderátor: Je pro vás příliš politicky riskantní zavést skutečně radikální ekologická opatření?

David Milliband: Absolutně odmítám argument, že toto je příliš obtížné realizovat pro vládu v desátém roce svého funkčního období. Je to přesně to, co vláda, zkušená desetiletou prací, jíž však stále nechybí idealismus, měla dělat.

(...)