V pořadí už čtvrtá zpráva panelu více než 2500 vědců shrnuje výsledky výzkumu za posledních šest let. Zpráva informuje, co se stane, pokud nedojde k rázným opatřením, jež by snížila exhalace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů:

• Podle toho, jak velké budou exhalace, se teplota během jednadvacátého století zvýší o 1,8--4,0 stupně Celsia. Pokud bude pokračovat světový ekonomický růst i závislost na fosilních palivech, bude se hodnota pohybovat kolem čtyř stupňů. Pro srovnání: rozdíl mezi dneškem a poslední dobou ledovou, kdy polární ledovec dosahoval až po jižní Polsko, činí asi 5--8 stupňů.
• Subtropické oblasti Afriky či Asie budou postihovat stále větší sucha.
• Častější budou vlny horka a extrémní, povodňové srážky.
• Tropické cyklóny -- hurikány a tajfuny -- budou dramatičtější; možná jich ubude.
• Rapidní změny proběhnou hlavně v polárních oblastech -- koncem století bude Severní ledový oceán v létě zcela bez ledového příkrovu.
• Golfský proud se během jednadvacátého století bude oslabovat, nejspíše asi o čtvrtinu. Je však velmi nepravděpodobné, že by náhle kolaboval.

S devadesátiprocentní pravděpodobností je spalování uhlí, ropy a zemního plynu hlavní příčinou oteplování pozorovaného po roce 1950. Podle statistik roste nejen teplota a počet extrémně horkých dnů, ale také hladina oceánů, ubývá ledovců a deště v suchých částech světa.

Kde vědci ještě před šesti lety hovořili o "pravděpodobných" důsledcích, dnes je -- po lepších propočtech -- označují za "velmi pravděpodobné".

Úkolem Mezivládního panelu pro změny klimatu je každých několik let posbírat výsledky tisíců vědeckých studií, které vědci publikovali ve specializovaném tisku. Ve zprávě se ocitnou pouze závěry, na kterých se shodla kompletní vědecká komunita -- takže představuje nejnižšího společného jmenovatele mezi názory odborníků. Panel sestavila Světová meteorologická organizace a Program OSN pro životní prostředí.