Procentuálně vyjádřeno má nyní SPÖ 35,7 %, což je ztráta 8 desetin, zatím co ÖVP ztratila 8,1 % hlasů a získala tak pouhých 34,2 procent. Velký vliv na pokles hlasů má zřejmě kromě politických příčin i desetiprocentní pokles voličů oproti roku 2002, i když na naše poměry bylo dosaženo uspokojivé účasti více než 74 %. Z více než šesti miliónů voličů tak obě velké strany získaly po jednom a půl miliónu a ostatní tři, které překročily čtyřprocentní práh, Svobodní FPÖ, Zelení a Haiderovo Společenství BZÖ získaly dohromady kolem jednoho miliónu. FPÖ přitom překvapivě obsadila třetí místo s 21 mandáty před Zelenými, kteří mají o jeden méně a na posledním místě skončila BZÖ s osmi. Pokud nedojde k změně výsledků po sečtení zaslaných volebních lístků z domova i zahraničí, což bude 9.října, pak sestavení nové spolkové vlády nebude jednoduchou záležitostí.

Pozorovatelé upřednostňují velkou koalici mezi SPÖ a ÖVP, která by měla jistou parlamentní většinu. Pak je možné vytvořit již jen koalice s pomocí nejméně tří stran. Nejpravděpodobněji by toto mohli učinit lidovci se Svobodnými a BZÖ, s kterými již vládli v posledních dvou volebních obdobích

. Sociální demokraté již předtím prohlásili, že tyto dvě extrémně pravicové strany jsou pro ně nepřijatelné a jediným spojencem by mohli být Zelení, s kterými však nemají většinu. Otázkou zůstává, zdali lidovci po této volební porážce by si mohli dovolit utvořit koalici s krajní pravicí, která volební boj vedla především pod proticizineckými hesly. Především u Svobodných hlavním volebním slibem bylo odsunutí z Rakouska 300 000 cizinců během tří let.

BZÖ zase vede v Korutanech, kde její zakladatel Jörg Haider je zemským hejtmanem, boj proti požadavkům slovinské menšiny rozšířit dvojjazyčné označení jazykově smíšených obcí přes pozitivní rozhodnutí spolkového ústavního soudu. Obě strany jsou přitom protievropské, odmítají ústavní smlouvu a další rozšiřování Unie především o Turecko. Schüssel sice nyní prohlašuje, že především Svobodní Stracheho jsou pro ně nepřijatelní, ale co se stane, když konstrukce velké koalice ztroskotá?

První povolební analyza ukazuje, že SPÖ vyhrála volby především zdůrazněním boje proti nezaměstnanosti, za sociální spravedlnost, vzdělání a zdraví. Šlo o základy sociálního státu, které ÖVP přehlížela. Věřila především v úspěch své volební ikony Schüssela, který ve volebním roce předsedal Evropské unii a že sociální demokraté utopí své šance v bahně aféry s odborářskou bankou BAWAG. Ani v jednom případě se to však nestalo ústředním tématem voleb. Zatímco Gusenbauer se veřejnosti představil jako osobnost s pevnou vůlí po vítězství, který byl schopen i vyšachovat mocné odborářské křídlo v sociální demokracii a tím úspěšně zvládnout i aféru BAWAGu, Schüssel se dopustil řady zásadní chyb. Především spolehnutí, že bankovní aféra bude rozhodujícím trumfem, bylo neúčinné, když se ukázalo, že do ní byli zapleteni i představitelé lidovců včetně samotného Schüssela. Pak lidovci prováděli změny v daňové politice, která sice vyhovovala lépe situovaným vrstvám, ale střední vrstvy finančně oslabila. Toho využila SPÖ a výsledkem bylo, že především zaměstnanci opustili masově lidovce a svůj hlas dali sociální demokracii. Obdobně se tak podařilo sociálním demokratům v oblasti vzdělání přesvědčit voliče, že vláda sice zvýšila prostředky na výzkum, ale to na úkor středních a vysokých škol.

Zelení Alexandra van Bellena získali sice historické vítězství a překročili deseti procentní podporu, ale jejich naděje, že by mohli hrát jazýček na váze při tvoření nové spolkové vlády, je zatím v nedohlednu. Těžko lze si představit, že by byli schopni koalovat se Svobodnými nebo BZÖ v nějaké vládní sestavě. Kromě toho i jejich požadavky především zrušit nákup stíhaček Eurofighterů a nahradit armádu profesionály zejména u lidovců jsou nepřijatelné. Pak již na politické scéně zůstávají krajně pravicové strany. Především Svobodní se považují za vítěze, kteří obnovili své pozice v Národní radě, které ztratili poté, co se od nich odštěpilo BZÖ . Přitom jejich budoucnost v případě vzniku velké koalice napovídá, že by mohli získat další protestní hlasy. Společenství BZÖ se nyní prakticky omezilo na zemskou stranu se základnou v Korutanech, kde získalo čtvrtinu hlasů a je po SPÖ zde druhou nejsilnější stranou. Přesto však se nepodařilo Haiderovi zde získat základní mandát a ani v jedné v osmi spolkových zemích nepřekročil čtyřprocentní hranici.

Alfred Gusenbauer prohlásil, že pokud bude jmenován kancléřem, jako s prvním politikem zahájí jednání s Wolfgangem Schüsselem o sestavení vlády. S konstatováním, že věří, že by do vánoc mohla být ukončena jednání, jasně naznačil, že vzhledem k výsledku voleb budou zřejmě komplikována. To ukazuje i zkušenost s vytvářením velké koalice v sousedním Německu, která v současné době se zmítá v začarovaném kruhu. Přitom v Rakousku jsou obdobné problémy především v oblasti zdravotnictví a daňové politiky. K tomu přistupuje i řešení nezaměstnanosti, podpory vzdělání a školské politiky. Velké spory mohou nastat i při sestavování státního rozpočtu. Sociální demokraté kritizují praktiky současného ministra financí Grassera, který se chlubí s tím, že dosáhl naprosto vyrovnaného rozpočtu s nulovou zadlužeností. Označují jeho způsob sestavování za kouzelnictví s čísly, které je od jakékoliv reality vzdálené.

Zřejmě bude mít spolkový prezident Heinz Fischer ještě starosti se sestavením nové rakouské vlády a zřejmě se nedočká toho, že bude svižně sestavena, jak si původně představoval.