Britská firma Be (bethere.co.uk) nabízí od nynějška zákazníkům broadbandové připojení s rychlostí až 24 megabitů za sekundu. Je to třikrát rychlejší připojení než dosud nejrychlejší britské připojení na net.

Tato šířka pásma umožní zákazníkům, aby sledovali v počítači prostřednictvím streaming zároveň dva televizní okruhy technické kvality High Definition. Zároveň mohou surfovat po internetu a telefonovat. Služba nijak neomezuje celkový měsíční objem stahování dat.

Ofcom, britský úřad pro regulaci médií, kritizoval televizi BBC za zpravodajství o bombových atentátech v Londýně dne 7. července. BBC se omluvila za to, že odvysílala šokující záběry kriticky zraněného muže, který byl odnášen na nosítkách do jedné londýnské nemocnice.

Tytéž záběry posléze odvysílala komerční televize ITV a kulturní komerční okruh Channel Four, ale tyto televize Ofcom nekritizoval, protože rozhodl, že tato média použila dané záběry "v řádném kontextu".

Na drastické záběry, odvysílané v televizi BBC, si stěžovalo 26 diváků.

Ofcom konstatoval, že nemá nic proti odvysílání záběrů, jak zraněný člověk dostává cestou do nemocnice masáž srdce, ale dodal, že "výjimečně šokující a znepokojující" záběry musejí být "výjimečným způsobem zdůvodněny". Pokračoval: "BBC tyto záběry odvysílala jakoby jen tak mimochodem a komentář neodrážel vážnost situace. Vítáme přiznání BBC, že se záběry nebylo naloženo řádně a že neměly být takto odvysílány." Televize ITV se vyhnula kritice proto, že "vytvořila [pro tyto záběry] jasný narativní kontext prostřednictvím citlivého doprovodného komentáře".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Zdá se, že České republiky se to netýká. Za několik dní, 3. října, zahajuje Evropská unie (EU) jednání o přistoupení Turecka do Evropy. Děsí vás to, nebo ne? Vypadá to, že všem je to jedno. Zkrátka, v České republice si o tom nikdo nic nemyslí, protože se nás to netýká. Pozor! je tu výjimka: "proevropský" europoslanec Josef Zieleniec vysílá již přes rok varovné signály proti přijetí Turecka. Proč?

Po sečtení téměř 90 procent hlasů bylo zjevné, že, jak se očekávalo, všeobecné volby v Polsku vyhrála pravice. Podle odhadů, založených na zjišťování, jak voliči hlasovali, u východů z volebních místností, získala konzervativní Strana zákona a spravedlnosti 27,8 procent a Občanská platforma, prosazující zásady volného trhu, získala 24.1 procent. Skandály postižená vládnoucí Aliance demokratické levice dostala zřejmě jen 11,2 procent. Obě pravicové strany mají kořeny v odborovém hnutí Solidarita z osmdesátých let. Strana zákona pořádku proto sice prosazuje tržní ekonomiku, avšak zároveň i vládní sociální programy. Účast ve volbách byla velmi nízká, jen 40 procent. Podle polské televize získají dvě pravicové strany v parlamentě sice většinu 305 (z celkového počtu 460) křesel, avšak nebudou mít dvoutřetinovou většinu, které by bylo zapotřebí ke změně ústavy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Policejní prezident Vladislav Husák udělil dva tresty za to, že policie nezasáhla při koncertu neonacistických kapel 17. září v Křtěticích na Strakonicku, jehož se zúčastnilo asi 500 neonacistů z ČR a ze zahraničí a při němž účastníci zvedali ruce k nacistickému pozdravu. Za trestuhodnou nečinnost policie vůči akcím neonacistů jsme kritizovali zejména ministra vnitra Bublana a samotného Husáka v článku "Policie slouží neonacistům jako ochranka". Výsledkem kritiky médií a následné interpelace ve sněmovně je jedině to, že Husák dvěma šéfům jihočeské policie snížil hodnost - o jeden stupeň na dobu jednoho roku. Stalo se tak zástupci ředitele krajské policejní správy Janu Bouchalovi a zástupci ředitele okresní správy ve Strakonicích Vojtěchu Chumovi.

A to má být vše ???

Namísto interního vyšetřování a exemplárních trestů pro celou řadu policistů - včetně samotného Husáka, specialistů z protiextremistického oddělení, analytiků, zpravodajců a dalších - jen dva, na dočasnou dobu degradovaní policejní šéfové. Ryba policejní netečnosti ke krajně nacionalistickým a neonacistickým extremistům už ale dávno smrdí od hlavy po ocas.

Internetové rádio, připravované několik měsíců z hloubi mnohými démonizovaného Rudého domu, je zvláštní. Je zvláštní proto, že 12 hodin programu tvoří zkušený publicista, bývalý dlouholetý redaktor Českého rozhlasu, dnes také redaktor internetového Rádia Hortus Petr Burda a snad až příliš mladý, ale inteligentní ekonomický redaktor Milan Rokytka. Z pochopitelných důvodů jeho koncepce odpovídá primární cílové skupině - stárnoucím členům a voličům KSČM. Z řady detailů hudební dramaturgie, ale i názvů jednotlivých pořadů se dá usuzovat, že se oba dva autoři tvorbou rudé vysílačky neskutečně baví - na účet posluchačů, vnějších komentátorů této mediální exotiky, rozčilené vdovy po Karlu Krylovi i na účet investorů rádia. Některé hudební výlety obou redaktorů do kategoerie "oldies" jsou totiž určeny úplně jiné věkové i názorové kategorii posluchačů.

V programu Rádia Haló Futura je takováto pluralita parodií na parodii... V ostatních rádiích zase chybí.

Média udržují veřejnost v setrvalém přesvědčení, že psychiatrie je selhávajícím odvětvím vězeňství. O psychiatrii se občané dozvídají pouze to, že zlí psychiatři zavírají pacienty do klecí a neschopní psychiatři neudrží nebezpečné pacienty v klecích. Ve skutečnosti je psychiatrie lékařský obor, který nemá za cíl udržovat nemocné pod zámkem, ale diagnostikovat, studovat a léčit duševní onemocnění a také jim předcházet a nemocné rehabilitovat a resocializovat. Těmto cílům rozhodně neprospívá od soudů do psychiatrických léčeben směřující stálý proud agresorů, terorizujících nemocné i personál.

Desítky let víme, že takoví jedinci do psychiatrických léčeben nepatří.

Miliony sazenic řepky byly zlikvidovány v Novém Jižním Walesu (NJW), protože při polních pokusech s různými odrůdami řepky byla nalezená genetická kontaminace. Vláda Nového Jižního Walesu se v reakci na to rozhodla do března 2008 zakázat jakékoli pěstování GMO.

Znepokojení nad neschopností firem genetického byznysu udržet GMO v patřičných mezích vyjádřil i ministr zemědělství Západní Austrálie Kim Chance.

Nerad bych autora jakkoliv napadal, ale argumenty, které uvádí, jsou pohodlné, sobecké a navíc přitažené za vlasy, píše Michal Zeman.

Nálepkuje lidi, kteří s ním nesouhlasí - ekology. Kdo je ekolog? Člen nějakého radikálního sdružení, požadujícího návrat na stromy? Nebo je to i člověk nikde neorganizovaný, který má rád přírodu a bolí ho, když se marnotratně likviduje? Nebo někdo, komu vadí, že jeho děti budou umírat na rakovinu ve dvaceti letech, protože ve městech vdechují každý den větší a větší svinstva? V tom případě jsem i já ekolog.

Poznámky k reakcím Františka Hájka "Ještě jednou o automobilismu" a Josefa Víta "Ekologie, nebo pokrok?"

Předpokládám, že jen při trochu pozornějším čtení mého původního článku by byl zřetelnější hlavní nosný argument, že tržní prostředí s odlišně nastavenými parametry je také schopné generovat ekologicky a ekonomicky zajímavé alternativy i v dopravě.

Z tiskové zprávy České televize: "Film scenáristy a režiséra Bohdana Slámy Štěstí získal na Mezinárodním filmovém festivalu ve španělském San Sebastianu hlavní cenu Zlatou mušli. Cenu Stříbrné mušle za nejlepší ženský herecký výkon dostala Anna Geislerová."

Na letošní Letní filmové škole v Uherském Hradišti označil nestor českých filmových kritiků A.J. Liehm Slámovo Štěstí za "neskutečný slaďák". Britské listy se však k tomuto filmu stavějí podstatně příznivěji, recenze BL ZDE.

Časopis vychází od roku 1985, do roku 1989 to byl samizdat. Název prý vymyslel František Stárek, vydavatel samizdatového časopisu Vokno. Revui založili Ivan Lamper, Jáchym Topol a Viktor Karlík. Šéfredaktorem původně recesistického Revolver Revue byl Jáchym Topol, jako redaktoři na něm pracovali také Bondy a Placák. Na jeho činnosti se podílel i Vít Kremlička. Autorem grafické úpravy byl Jiří Kolář. V současné době časopis vede Terezie Pokorná. Dnešní čtvrtletník Revolver Revue, "věnovaný literatuře a výtvarnému umění v širších společenských souvislostech", označuje redakce jako "časopis do knihoven znalců". A nemá to být recese.

"Sny jsou hrozné: všechno, co zamítnu nebo nad čím zvítězím v bdění, se v nich objeví," píše Jaromír Zelenka v meditativní próze Obrušování hvězd. Výběrem z "intimního deníku", vznikajícího v průběhu dvou desetiletí, představujeme básně Ivo Vodseďálka, jejichž publikaci v pětisvazkovém souboru Díla autor zamítl. Autorem leptů je Tomáš Laub, barevným linorytem se zabývá Pavel Piekar - oba se v odpovědích na otázky Viktora Karlíka dotkli tématu současných podmínek "uměleckého provozu": zatímco Piekar konstatuje, že "možnost vystavovat je hodně příjemná a případné ocenění také, ale vliv to skoro žádný nemá", Lauba potěšil přístup galeristy Miloslava Navrátila, kterého "nezajímalo, z jaké jsem školy, co mám za titul, jen vlastní práce. "

Pocit bezmoci z neschopnosti a lenosti mužů zákona můžete získat i v Praze. Pro drsné zážitky nemusíte ani chodit do kina, ani bydlet ve slumech americké megapole či bezmocně jako kolečko v systému čekat, až se kolona aut pohne či až vám někdo rozmění drobné na telefon. Stačí navštívit během dne náměstíčko před hypermarketovou čtvrtí Smíchova - před stanicí metra Anděl.

Okresní soud v Karlových Varech zprostil obžaloby ruské podnikatele Vladimíra Maksimova a Světlanu Vojtkovou. Ti byli obžalováni z pokusu o podvod, na základě padělané smlouvy o nájmu. Soudkyně JUDr. Jaroslava Krůšková odůvodnila rozhodnutí senátu nedostatkem důkazů. O nevině obžalovaných však přesvědčena nebyla. Státní zástupce se odvolal.

Tuto kauzu BL dlouhodobě monitorují, neboť ji považují za flagrantní selhání systému spravedlnosti, spojenou s nedbalostní i úmyslnou trestnou činností osob, které by měly být zárukou právních jistot a bezpečnosti občanů - a nejen v Karlovarském kraji... Místo toho napomáhají zločincům nebo se sami na zločinné činnosti podílejí. Boj za spravedlnost je pro křivě obviněného nejen vyčerpávající psychicky, ale i finančně. Na konci je sice (možná) člověk se skřípěním zubů systému osvobozen, ale psychicky zlomený a vůči spravedlnosti, právu a tomuto státu zahořklý.

Přinášíme vám příběh, který se doopravdy stal. Oproti zvyklostem nejsou jména osob pozměněna - naopak. Ti kterých se tato kauza bezprostředně týká - včetně státního zástupce Pecky - musí vědět, že pracují pod veřejnou kontrolou.

R. Kvacskai, 22. 11. 2004: Jak daleko může právník s drzostí dojít ZDE

Když mi vyšel článek o standardním evropském spropitném, všimném čili "dýšku", ve které jsem jistě jenom z pokročilé mladické nerozvážnosti spojil jeho výpočet s částkou, kterou zaplatil PKN Orlen za Unipetrol, netušil jsem vůbec, že se budu k tomuto tématu ještě někdy vracet. Záhy však oficiální závěry nezávislého vyšetřování polského Sejmu ukázaly na drobné názvoslovné nuance v účetnictví PKN, které ukazují možné všimné ve výši 42 milionů euro. Je to po přepočtení kursem eura ke Kč v limitu standardního evropského spropitného 8 až 10 procent z ceny Unipetrolu v českých korunách a musím říci, že tato souhra náhod mne pobavila a potěšila zároveň.

Film, v němž se takřka neustále vraždí... pokud se v něm tedy zrovna nesouloží, nemučí nebo nepojídají lidské pozůstatky.

Navíc film, který je takřka doslovně věrný své předloze, kterou je onen "úpadkový" žánr jménem komiks -- a který v podstatě vznikl rozhýbáním, namluvením a oživením oněch obrázků s textovými bublinami. Hnus, vykřiknou mravokárci -- jedna má známá ostatně z filmu po dvaceti minutách utekla. Co na to odpovědět? Snad jen to, že film Sin City: Město hříchu je svou uměleckou formou (opakování důležitých motivů, syrovost a stylizovanost příběhů a postav) i mravním obsahem skutečnou baladou, o jakých jsme se učili ve škole v hodinách literatury, a jeho autoři jsou skutečnými Karly Jaromíry Erbeny pro 21. století.

Potřebuji zpopularizovat stránky Ludvíka Vaculíka, které jsem vytvořila za pomoci přátel (a se spisovatelovým souhlasem, píše Alena Janková, knihovnice z Rychnova nad Kněžnou.

Stránky jsou na adrese www.ludvikvaculik.cz. Vřele doporučujeme.

Bylo mi osm, když jsem poprvé držel v ruce knihu J.M.Trosky Zápas s nebem. Úplně mě pohltila a vzápětí jsem jedním dechem přečetl trilogii Kapitán Nemo od téhož autora. Tato dílka stála na počátku mé celoživotní lásky k žánru science fiction a nebýt jich, nikdy bych se nedopracoval k četbě řady špičkových románů a povídek jako byly Solaris či Pánův hlas od Stanislawa Lema, Les či Kulhavý osud od bratří Strugackých, Jak vypálit Chrome Williama Gibsona, Královnu cikád od Bruce Sterlinga a mnoho jiných titulů.

Mladí se mě ptávají, jaké to bylo "za nás", tj. v sedmdesátých letech. O tom, by se dala napsat celá kniha, což vůbec nemám v úmyslu, a tak jenom pár vzpomínek na to, jak jsem to tehdy prožíval já.

Na mapě názorů na socialismus nemohou vedle rudé barvy chybět i barvy jiné. Vně našeho zájmu a mimo potřebnou komunikaci nemůže zůstat barva "pouze" červená, tj. názory, které vyjadřuje zejména Socialistická internacionála. Nejen komunisté, ale i sociální demokraté po válce prošli určitým vývojem a stále zde existuje křídlo, pro které není socialismus prázdným pojmem, nemluvě o tom, že sociální stát lze vnímat jako důležitý předstupeň socialismu - tak to vnímal např. už Fourier či Černyševskij.

Reklama má mnoho podob. Jednou z nejúčinnějších je využití aktivisticko-publicistických metod, odvozených od takzvaného guerilla marketingu. Bojovou hru na téma autor a jeho nezadatelné právo na otištění čehokoliv se pokusil nedávno sehrát s redakcí Britských listů i poněkud kontroverzní pedagog FSV UK.

Po dohodě s Jakubem Patočkou tento text v autorem zkrácené podobě (7400 znaků) vychází v Literárních novinách dle příslušných ustanovení tiskového zákona o právu na odpověď na text, zveřejněný v předchozím čísle Literárních novin a na serveru Česká média Petrem Šafaříkem.

Český sen - dílo nebo podvod? TÉMA BL

Chci se vyjádřit k pomlouvačnému a lživému textu Štěpána Kotrby:

V srpnu 2005 přispělo celkem 109 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 578 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 746.73 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.