Oč mu vlastně jde?

Jde mu o to, aby soud uznal neplatnost valné hromady ze karlovarské společnosti VENEZIA PRAHA, s.r.o., kde byl jednatelem. Zdánlivá nevinnost soudní pře spočívá v tom, že většinový vlastník není sporný a není pochyb o tom, že původního jednatele společnosti chtěl skutečně odvolat a navíc i Maksimov říká, že o jednatelství dnes už ani nestojí.

Jenže Maksimovovi jde o to, aby nebyly uznány úkony nového, nezákonně zvoleného jednatele, který ho následně nechal trestně stíhat za to, že mu například bránil ve vstupu do penzionu společnosti Venezia a nebral jednoduše existenci nového jednatele na vědomí. Ve sporu Maksimova s Venezií šlo o penzion a hotel Humboldt v Karlových Varech.

Bývalý jednatel společnosti Venezia ovšem vede několik dalších soudních sporů se dvěma skupinami podnikatelů, kteří, jak sám tvrdí, se dohodli a chtějí ho docela oškubat. Jak již Britské listy informovaly, Maksimov je také obžalován u Okresního soudu v Karlových Varech z pokusu o podvod ve výši 2,5 miliónu korun (dolní sazba pět let).

Peripetie jaderného fyzika Vladimira Maksimova s českou "spravedlností" v archivu Britských listů :

4. 5. 2004 Robert Kvacskai: Karlovy Vary opět dějištěm justiční taškařice BL

Což, to by nebylo v dnešním světě nic tak unikátního, alarmující to ovšem začne být ve chvíli, kdy k tomu konkurence využívá svých styků mezi advokáty a v justici.

Celá záležitost kolem valné hromady se podle Maksimova odehrála tak, že dvě ruské majitelky společnosti Venezia, matka a dcera Gruzinovy, se rozhodly rychle se zbavit svého jednatele, protože ten již dokončil velmi výhodný obchod s hotelem Humboldt v Karlových Varech, a navíc se ukázalo, že ona další skupina pro změnu ukrajinských podnikatelů v Karlových Varech se snaží jejich jednatele potopit trestním stíháním před karlovarským okresním soudem kvůli údajnému podvodu. Současně podle Maksimova Gruzinova starší vylákala od Maksimovovy společnice peníze za prodej další nemovistosti ve Varech. Obratem byly peníze převedeny na konto nastrčené chudé Moldavanky, která zřejmě za malou úplatu poskytla svolení ke zřízení účtu na své jméno u Moskevské banky. Podmínkou byla drobnost - plná moc k dispozici s účtem pro Larisu Gruzinovou. Okamžikem převodu 122.717,- USD pro ně Maksimov přestal mít cenu a mohly se ho definitivně zbavit. Byl ve dvojím ohni a neměl proto příliš šancí na obranu.

Svou roli zde podle Maksimova zřejmě sehrála i známá plzeňská advokátka Kasalová, jež se nijak neštítila zneužívat přitom informací a písemnosti, které získala v souvislosti se svým bývalým zastupováním Maksimova a jeho společnosti. Jistá si svým vlivem a známostmi pravděpodobně poradila své údajné přítelkyni Larise, aby na nic nečekala, ani na příjezd její dcery a spolumajitelky Liubov Gruzinové z Ruska. A tak se z vesela fingovalo zákonem stanovené obeslání jednatele na svolání valné hromady a následně byla 17.10. 2002 v kanceláři Kasalové v Plzni uspořádána valná hromada Venezie, kde byl falšován podpis Ljubov Gruzinové. Gruzinovi se tím nezákonně zbavili Maksimova. Tak zní Maksimovova verze. Upřímně: nevypadá to jako jeden z těch mnoha příběhů, které člověk může vyslechnout od všech odsouzených na světě - jsem nevinný, to oni to na mě nastrčili! Jenže...

Drzost Kasalové a Honzíka

Při jednání Krajského soudu v Plzni v pátek 12. 11. se po dvou letech skutečně potvrdilo, že právnička Kasalová se svým kolegou Honzíkem předložili obchodnímu rejstříku jako podklad ke změně zápisu obchodní společnosti VENEZIA PRAHA, s.r.o., zápis z jednání valné hromady, pod kterým byl skutečně padělán podpis Liubov Gruzinove. Původně Maksimov vyloučil pravost podpisu již tím, že doložil jeho falešnost expertýzou soudního znalce.

To ale nestačilo. Křivé výpovědi Kasalové a spol. slavily úspěch. Rovněž zapůsobilo nepravdivé vyjádření hotelu Moskevský dvůr v Karlových Varech, které potvrdilo přítomnost mladší z obou Gruzinových v té době v Praze. Zdá se, že právě známosti obou advokátů tu vykonaly své a trestní stíhání v této věci bylo policií odloženo.

To dalo křídla Honzíkovi, který se tvářil sebejistě před posledním jednáním u krajského soudu, kde se projednávala žaloba o neplatnost usnesení valné hromady, a zřejmě byl přesvědčen o podobném průběhu také v tomto řízení. Přílišná sebejistota ovšem zbavuje ostražitosti. Advokát povznesený nad obavy o výsledek procesu tak nemohl předpokládat, že po dvou letech bude soudu předložen nezpochybnitelný důkaz, který je oba s Kasalovou usvědčí z křivých výpovědí na policii a před soudem.

Výsledek sporu, který se neustále snažili bagatelizovat, bude možná mít pro oba advokáty trpkou příchuť počátku konce jejich kariéry. Bylo poučné sledovat změnu ve výrazu tváře JUDr. Honzíka během jednání i to, jak postupně brunátněl.

Kupodivu nekomentoval už vystoupení svého korunního svědka JUDr. Chvosty, který nejprve soudu poslal vyjádření, ve kterém potvrdil ubytování Gruzinové v Praze od 16. do 20. 10. 2002. To pak potvrdil znovu i v přípravném řízení na policii. Před soudem po poučení o důsledcích křivého svědectví (trestní sazba do tří let) však znejistěl, náhle řekl, že nevěděl, proč se po něm potvrzení požaduje, že Gruzinova u něj byla ubytována jen jeden den a že si přesné datum již nevybavuje.

Důkaz z Moskvy

Proces pak nabral obrátky a v závěru gradoval. Žalující strana totiž ke konci vyšla s důkazem, který postaršímu advokátu doslova vyrazil dech. Moldavské velvyslanectví v Moskvě, konkrétně odbor koordinace boje s organizovaným zločinem v rámci Svazu nezávislých států, potvrdilo, že podle databáze ruského ministerstva vnitra společnice Venezie, paní Liubov Gruzinova, koupila dne 19.10. 2002 lístek směrem do Prahy a téhož dne večer také odjela. Dokument bylo možné získat díky směrnici ruských drah, podle níž se musí všichni cestující při koupi vlakové jízdenky do zahraničí vykazovat pasem, což se eviduje. Liubov Gruzinova proto mohla být opravdu jen těžko na valné hromadě konané 17.10. 2002 v kanceláři JUDr.Kasalové v Plzni. O takovém drobném háčku však neměla skupina kolem Kasalové ani tušení.

Honzík byl nakonec natolik dezorientován, že vůbec nic nezměnil na svém dopředu písemně připraveném závěrečném vystoupení a dokola opakoval, že se má za prokázané, že Gruzinova se valné hromady účastnila a zápis z ní podepsala. Soud však nakonec musel uznat nezvratnost argumentů žaloby a rozhodnutí valné hromady prohlásil za neplatné. A tak se oba advokáti vezou...

V celém případu totiž nešlo ani tak o usnesení valné hromady. Mnohem podstatnější byly neomalené praktiky podsvětí a jeho kompliců z řad advokátů. Copak asi na to advokátní komora...? Souvislosti naznačují, že karlovarský organizovaný zločin si s plzeňským v ničem nezadá...

Také občanské sdružení Občané za svá práva v Plzni se staví proti Kasalové. Ta se přihlásila k památce nedávno náhle zemřelého JUDr. Tišera, který měl kritizovat poměry mezi plzeňskými soudci, advokáty a státními zástupci. Chce jeho jméno očistit. Občanské sdružení se však domnívá, že rozhodnutí advokátky vyvolává v mysli nezávislého pozorovatele spíše představu kozlí siluety v zahradnické zástěře, než upřímnou účast s takovou šlechetností...

Otázkou na závěr tedy je, jak daleko lze v Plzni s drzostí dojít...