Jde o nejdramatičtější incident v řadě skandálů s GM řepkou, které v Austrálii vypukly v posledních měsících. Z australských problémů se bohužel nepoučila Evropská komise, která ignorovala názor většiny ministrů životního prostředí členských zemí EU a povolila dovoz osiva GM řepky firmy Monsanto.

Řepka má pro Austrálii velký ekonomický význam, protože se pěstuje na milionech hektarů půdy a Austrálie podstatnou část produkce exportuje, např. do Japonska. Ekonomové odhadují hodnotu australského obchodu s řepkou asi na půl miliardy dolarů ročně. Genetická kontaminace řepky je zatím hlášena ze 4 členských států australské federace - Nového jižního Walesu, Jižní Austrálie, Viktorie a Západní Austrálie.

Pěstování GM řepky v Austrálii povolil tamní Úřad pro regulaci genových technologií firmám Monsanto a Bayer. Australským farmářům a obchodníků ale byly dobře známé problémy konkurenční Kanady (největší světový producent řepky) s genetickou kontaminací GM řepkou (z informací o případech genetické kontaminace řepky v Kanadě vybírám jen 3: ZDEZDE ZDE, a proto se mnozí postavili proti pěstování GM řepky. Na jedné straně zůstalo v platnosti povolení GM řepky federální vládou, ale jednotlivé australské státy si v rámci svých pravomocí schválily vlastní úpravy. Např. Nový Jižní Wales vyhlásil dočasné moratorium na pěstování GMO s platností do března 2006. Ministr Ian Macdonald ale 15. září uvedl, že muselo být zlikvidováno 9 polních odrůdových pokusů s řepkou pro podezření z genetické kontaminace a stát NJW se proto rozhodl prodloužit zákaz pěstování GMO o další dva roky.

Podle profesora Tima Reevese z komise pro genovou technologii, která nad pokusy v Novém Jižním Walesu dohlížela, může být příčinou genetické kontaminace osivo špatně označené či nedopatřením kontaminované, ale také zkřížené opylení (tzv. cross pollination ) mezi konveční a geneticky manipulovanou rostlinou řepky. Podle Reevese bylo minimálně na jednom z polí nalezeno až 20% rostlin řepky tolerantní ke glyfosátu, což je vlastnost vnášená do řepky metodami genetické manipulace s cílem zvýšit odbyt tohoto herbicidu. Např. farmáři, kteří si zakoupí u firmy Monsanto osivo GM plodiny odolné vůči herbicidu, podepisují závazek používat jen postřik firmy Monsanto.

Zároveň si farmáři nesmí semena z vlastní úrody schovat a použít je příští rok k osetí polí, jak to zemědělci dělávali po tisíce let. Musí si příští rok koupit nové osivo a nový herbicid od Monsanta. Jinak jim hrozí, že je tým právníků Monsanta bude po léta vláčet po soudech jako se to před časem stalo jejich kanadskému kolegovi Percy Schmeiserovi.

Jistou roli v rozhodnutí vlády Nového Jižního Walesu o zákazu GMO hrálo zřejmě i to, že ve stejné době ministr zemědělství vlády Západní Austrálii ohlásil, že během tamních národních odrůdových zkoušek byla objevená kontaminace GM řepkou firmy Monsanto ve dvou varietách nemodifikované řepky. Podle západoaustralského ministra Chance naštěstí nalezené hladiny GMO nepředstavují bezprostřední ohrožení životního prostředí ani australských exportních trhů v zámoří. Ale zároveň Chance dodal, že genetická kontaminace ukazuje neschopnost společností obchodujících s GMO udržet své produkty v patřičných mezích.

Austrálie genetické zamoření likviduje, Evropská komise mu otevírá dveře

Jako nechtěný paradox působí rozhodnutí Evropské komise, která 31. srpna v tiskové zprávě ohlásila, že od počátku září povolila dovoz osiva GM řepky GT73 vyráběné firmou Monsanto. Autorizace byla vydána na 10 let a údajně obsahuje "soubor doporučených pravidel, jak má společnost Monsanto jednat, dojde-li k náhodnému úniku osiva". Opačného názoru je ekologická organizace Přátelé Země, která v tiskové zprávě uvádí, že i Evropská komise uznala obavy z úniků osiva GM řepky, ale zároveň nedokázala specifikovat opatření, která by genetické kontaminaci zabránila. Přátelé Země proto vyzývají národní vlády členských států EU, aby podobně jako v Austrálii v rámci svých pravomocí GM řepku firmy Monsanto zakázaly.

Podle zprávy Přátel Země hlasovalo proti povolení GM řepky v EU na setkání ministrů životního prostředí 13 členských států, pro hlasovalo jen 6 zemí a dalších 6 (včetně České republiky) se hlasování zdrželo. Přesto Evropská komise názor ministrů většiny členských států nerespektovala a vydala firmě Monsanto povolení. Je pro mě těžko pochopitelné, proč EU otevřela dveře do Evropy firmě Monsanto a její GM řepce právě v době, kdy je Austrálie nucena vynakládat nemalé prostředky na likvidaci genetické kontaminace. V době, kdy i samotní akcionáři Monsanta vyjadřují znepokojení nad korupčním chováním top-managamentu firmy. Ať se pak v Bruselu nediví, že důvěra v evropské instituce je nevalná.

Více o problémech s GMO v Austrálii: "Kontaminace GM řepkou vyhrocuje v Austrálii konflikt o pěstování GMO"

Více o praktikách firmy Monsanto při prosazování GMO: "Monsanto korumpovalo indonéské úředníky a skandál znepokojil jeho akcionáře"

Více o konfliktu mezi firmou Monsanto a farmářem Percy Schmeiserem: ZDE

Seznam článku Britských listů na téma "Monsanto: geneticky modifikované potraviny"