Britští aktivisté, protestující proti vysokým cenám pohonných hmot, dosud žádné protesty nezorganizovali. Avšak už jen to, že protesty předem oznámili, vyvolalo v mnoha částech Británie paniku a zákazníci benzín u čerpacích stanic vykoupili.

Pohonné hmoty, na nichž britská ekonomika závisí, jsou dražší než kdy předtím. Čí je to ale vina? A blíží se doba, kdy ropa dojde, ptal se v pondělí večer v pořadu televize BBC Newsnight Jeremy Paxman:

reakce na článek "Člověk zahnaný do úzkých -- otřesný příklad sociálního darwinismu"

Jen stručně se pokusím nastínit, co by měl pan Pavel v uvedené situaci zkusit udělat.

Miroslav Grebeníček oznámil včera veřejně a pro mnohé překvapivě možnost odchodu z čela komunistické strany. Stalo se tak krátce poté, co se v médiích provalil jeho vnitrostranický debakl.

Média už také naznačila další možný vývoj, aniž by ale věděla, co se událo za zdmi Rudého domu. Zdá se, že se jindy ostražitý předseda tentokrát nepoučil z avizovaného váhání a avizovaného odchodu jiné političky - Petry Buzkové, která se tak dlouho znovu vracela do politiky, až už ji v ní nikdo nechtěl. Ani vlastní region. Grebeníček se poněkud lehkomyslně chytil do vlastní pasti. Jeho vyhrožování odchodem, pokud nebude přijata jeho koncepce řízení strany a podoba politiky, již vzala část výkonného výboru vážně. Možná je to jen únava materiálu, protože "loučící tanečky" předvedl Grebeníček již několikrát. Možná, že to bylo "takové drobné nedorozumění" či "mylná interpretace médií či stranické mluvčí, která myslela víc na oslavu svých čtyřicátin, než na svého předsedu.

Polská strana, tj. policie, prokuratura, soudy, vláda, ani parlament, se nedožádala k tomuto datu jakékoli konkrétní spolupráce s českou stranou, ani materiálů, ani zadržení či výslechu osob. Na polské straně neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí ba ani žádná podaná žaloba na konkrétní osoby. Parlamentní komise dosud neformulovala závěry, pokračuje jen ve výslechu svědků. Doslovné zápisy z polské parlamentní komise jsou veřejně k dispozici na internetu Sejmu, není je tedy třeba oficiálně vyžadovat. Pokud jsem informován, není v těchto zápisech zatím vůbec nic, co by bylo použitelné českými orgány. Na předposledním zasedání komise vyslýchala maršálka polského sejmu pana Cimoszewicze a na posledním jeho asistentku. Není mi jasné, oč v této situaci máme my polskou stranu žádat. O internetovou adresu polského sejmu pro paní místopředsedkyni PSP ČR Miroslavu Němcovou, která se oficiálně domáhá spolupráce s dosluhujícím polským parlamentem?

plný text dopisu ZDE

"Před čtvrt stoletím vznikla Solidarita, masové hnutí Poláků proti komunismu. Bylo to poslední velké vzedmutí před definitivním pádem komunismu a ruského impéria," napsal k tomuto bez jakékoliv pochyby významnému výročí jeden novinář -- nu, můžeme-li autory tzv. komentářů vlastně považovat za novináře.

Diskutovali jsme nad tímto komentářem ve vesnické hospodě, nedaleko má jeden kolega, shodou okolností taky novinář, chalupu.

K tomu též Jan Čulík, "Co má Pražské jaro společného s Wernerem Heisenbergem?" ZDE

K upřesnění informací o plnění závazků České republiky vůči Evropské unii, pokud jde o implementaci předpisů ES/EU v ČR, uvádíme následující: ČR sleduje stav implementace více než 25 000 platných předpisů ES/EU. K 7. září 2005 bylo sledováno 2615 směrnic, jejichž transpoziční lhůta již uplynula. Z tohoto počtu nebyla u 30 směrnic transpozice dokončena notifikací, a v tomto směru, pokud jde o počet nenotifikovaných směrnic, je na tom ČR v absolutních číslech stejně jako Slovensko (tj. pouze 0,03 % za průměrem EU).

Bylo by asi na velice dlouhou debatu, kdybychom při chtěli rozebírat palestinsko-izraelské vztahy. Toto téma zaměstnává už několik desítek let novináře, odborníky na blízký východ, politiky a v neposlední řadě samotné "řadové" občany Palestiny a Izraele, kteří musí v tomto napjatém prostředí "normálně" žít. Samozřejmě si nemyslím, že zrovna já bych byl povolaný k tomu, abych se do této diskuse nějak razantně vkládal a snažil se navrhovat nová řešení problémů. Ono to od počítače, umístěného v teple pražské kanceláře vzdálené stovky km od Gazy ani není dost dobře možné.

Anička Dajdou napsala kontroverzní knihu a ta právě vychází... A co jako? Co má tohle téma co dělat v Britských listech? Inu, z jistého úhlu pohledu, alespoň podle mne, určitě má. Proč, to uvidíte dále...

Mé předchozí články se do BL dostaly tak, že jsem je napsal, nabídl BL a BL je otiskly. Tento článek je jediná výjimka. O jeho uveřejnění jsem BL přímo požádal a nabídl dokonce si za jeho uveřejnění zaplatit. Zaplatit proto, že se jednak chci vyhnout tomu, abych byl obviňován z toho, že knize dělám skrytou reklamu, a druhák - a to hlavně - proto, abych si v co největší míře mohl napsat, co budu chtít...

Navrhoval jsem šéfredaktorovi, aby byl tento text, pro jistotu, označen jako reklamní a BL ode mne přijaly za jeho uveřejnění peníze. Ve chvíli, kdy toto píšu, nevím zda se tak stalo nebo ne. Pokud ne, beru celou věc jako příspěvek BL na záchranu bezprizorných psů zraněných na silnicích.

Nepřijímáme od pana Kahouna peníze, :) pozn. red.

Přiznám se, že mám někdy problém sledovat linii uvažování některých autorů publikujících v Britských listech, takže se dopředu omlouvám, jestli jsem nepochopil, co nám Karel Sýkora chtěl říct.

Na Britských listech se v souvislosti s nemilými novinkami z New Orleans párkrát objevila představa lidské společnosti a lidí samých jako cibulí (dík za vhodný příklad posílám animovanému Shrekovi), jejichž vnější, civilizovaná slupka je po čertech tenká. Pod ní se pak skrývá rabování, ničení, střelba a temnota všeho druhu, což chápeme jako původní, přírodní stav člověka, který moderní civilizace převrstvila.

Nesouhlasím.

Francouzský politik Dominique de Villepin se s vervou zapojil do boje o post prezidenta francouzské republiky. Zatímco se Jacques Chirac léčí z lehké cévní příhody, jeho potencionální soupeř se snaží sbírat politické body.

Michal Ruman ve svém příspěvku "Sluneční energie bez kompromisů" velmi razantně shrnul ze stolu jadernou fúzi jako zdroj energie pro budoucnost následujícími řádky:

Pan prezident si u sebe na blogu založil novou rubriku. Nazval jí hezky neosobně "Co Klaus neřekl". A hned první příspěvek v nové rubrice nedopadl pro pana prezidenta moc dobře. Mohl by si rovnou otevřít rubriku novou a dementovat v ní vlastní dementi. Mohlo by se to třeba jmenovat "Co Klaus řekl, že neřekl, a přitom to řekl".

Jsem důchodkyně, je mi 71 roků a často v televizi sleduji publicistické pořady, jako např. "Na vlastní oči" či "Černé ovce" a apod., které mapují stále množící se případy zvůle úřadů uplatňované vůči jednotlivcům. Pokládám to za varovný a alarmující příznak svědčící o tom, že řídící aparát společnosti se stále více odcizuje skutečným potřebám lidí. Ti pak ztrácejí k společnosti důvěru a někdy i respekt. Někteří pak končí na okraji společnosti jako bezdomovci a další se mohou dostat i na zločinnou dráhu.

I já sama jsem svědkem těchto politováníhodných kauz. A o jedné z nich, svědčící nejen o zpupnosti, ale téměř o hyenismu silných vůči slabým, bych se zde chtěla podrobněji rozepsat.

Čtyři roky po útocích z 11. září se začínají objevovat trhliny v "oficiální" verzi událostí, píše tento týden britský časopis, prodávaný bezdomovci The Big Issue (předloha českého časopisu Patron). Sílící hnutí, které podporují respektovaní myslitelé a politické osobnosti, požaduje nezávislé vyšetřování toho, co se ve skutečnosti událo.

7. září vysílala Česká televize film Víta Klusáka a Filipa Remundy Český sen - šlo o poněkud zmatený filmový projekt, v jehož rámci oba autoři inzerovali neexistující supermarket na okraji Prahy a přitom natočili sebe ve spolupráci s reklamní agenturou, jak projekt realizují. Film byl myšlenkově bohužel velmi nezaostřený - nevěděl, co chtěl. Jediným významem filmu Český sen byla tedy nakonec sebeprezentace obou jeho autorů - a tu zvládli dokonale. Pokračují v tom i nyní, když se dostali do konfliktu se zájmem reklamní agentury, která s nimi na projektu spolupracovala. Film se totiž - na žádost zmíněné reklamní agentury - vysílal v ČT s cenzurními zásahy. Opět zasáhl všemocný "zákon proti poškozování dobrého jména firmy". Ten se v České republice začíná stávat vážnou hrozbou svobodě projevu. Co se stalo? O záležitosti Britské listy informoval Petr Šafařík, který však nesouhlasí s jejich analýzou celé věci (viz níže).

Český sen - dílo nebo podvod? TÉMA BL

Posílám vám článek o vážných nejasnostech kolem 11. září, který mě stál mnoho času a námahy, píše autor. Napsal jsem ho krátce po 11. září v naivní naději, že to český tisk zaujme. Odpovědí bylo mlčení. Nakonec to vyšlo v Sedmé generaci v roce 2002 a na stránkách 4D Ivana Davida.

K tomu též: Nejčtenější článek BL (nyní více než 50 000 čtenářů):

Bushka Bryndová, "Pochybnosti o pozadí zářijových teroristických útoků proti USA sílí" ZDE

Pane Čulíku,

jste neseriózní novinář - a je to o to absurdnější, že právě vy tak rád užíváte slovo "podvodník", píše Vít Klusák a pokračuje:

Jeden ze čtenářů BL mě požádal, abych se pokusil zformulovat, co si myslím o problému ropného zlomu já, nehledě na názory těch autorů, které ve svých článcích cituji.

Dobrá, máte to mít, ale než se do toho dám, budu své věrné čtenáře varovat. Nečekejte ode mě nové převratné myšlenky. Všechno, co je v této souvislosti důležité, už někdo vymyslel, řekl nebo napsal a při troše zájmu a úsilí si to každý, kdo umí číst, může najít v knihách nebo na netu.

"Bůh opět překonal teroristy," napsal na titulní straně minulý týden americký satirický časopis The Onion a pokračoval: "Louisianská Národní garda nabízí pomoc postiženým povodněmi telefonicky z Iráku".

Důsledky hurikánu Katrina se rychle proměnily ve vážný politický problém pro George Bushe, píše britský konzervativní historik Niall Ferguson v listě Sunday Telegraph a varuje, že dojde zároveň i k trvalým hospodářským škodám.

"Bylo to v devětasedmdesátém na festivalu v Dublinu. Dělali  jsme předskokany pro Status Quo... a já jsem si půjčil od kamaráda Harleye a rozhodl se, že ho použiju na naší show... policie ale řekla, že bych porušil zákon. Show začala a když se nikdo nedíval, vzal jsem Harleye a vjel s ním na pódium! Všichni fanoušci šíleli! A já jsem skončil ve vězení!"

Rob Halford, zpěvák skupiny Judas Priest

Kritiky měšťáctví bývají ošidné. Ta zatím poslední do konce dovedená přinesla svatořečení Pavky Morozova. Nenechávaje se zaslepit buržoazní morálkou, tento legendami opředený hošík udal vlastního otce stalinským úřadům. Ukázal tím údajně, jak je nové, neměšťácké pojetí morálky nadřazeno tomu dosavadnímu, plnému slabošských ohledů k druhému, respektu k buržoaznímu soukromí a ochotnému oslabit přísné a posvátné nároky kolektivu.

Vě věcech náboženských existují tři okamžiky mimořádné směšnosti - když se věřící pokouší shromáždit racionální důvody ke své víře, když se nevěřící pokouší tyto pseudodůkazy vyvracet, a nakonec ten největší: když věřící dokazuje, že jen jeho stezka je ta pravá porovnáním s ostatními náboženskými naukami. Nezpochybňuji vzdělání pana Sýkory, ke kterému bych jistě měl spíš vzhlížet, ale jeho výklady (též ZDE), kterými se pokusil "dokazovat" výlučnost křesťanství mezi ostatními věroukami prostě nelze přijmout ani tenkrát, když pomineme ostudné fauly, kterých se dopustil například hozením Buddhy do jednoho pytle se Stalinem a legendárního pragmatika Konfucia s neschopným generálním tajemníkem SSSR Gorbačovem.

Není zde třeba mluvit o buddhistickém mindráku, který pronásleduje většinu moderních křesťanských myslitelů. Kdo chce vidět jeho příčinu, nepotřebuje dlouhé výklady. Buddhismus je totiž největším argumentem proti křesťanskému dojmu, že křesťanství je jediným nositelem altruismu na světě.

Na české politické i mediální scéně se nedávno roztrhl pytel se stanovisky, postoji a komentáři k policejnímu zásahu proti účastníkům české teknoparty. Konečně něco, na čem můžeme tříbit demokratického ducha společnosti, mohl by si našinec v záchvatu občanského entuziasmu říci. Zarážející byly ovšem jak prapodivné tekno-politické koalice, které se kolem případu vytvořily, tak i skutečnost, že v souvislosti s touto událostí vyjádřilo svoji starost o osud práva a demokracie více politiků než tomu bylo při vojenském napadení Iráku. Přenechme konečnou analýzu akce samotné i jednotlivých postojů povolanějším a pokusme se podívat na kauzu Czechteku ze širšího úhlu pohledu.

Jan Čulík v pořadu televize ITV

Britská celostátní komerční televize ITV vysílala v pátek 9.9. ve 20 hodin v pravidelném pořadu Tonight with Trevor McDonald dokument o britských "pánských jízdách" do Prahy - o britských opilcích, kteří do Prahy jezdí za levným alkoholem a levným sexem (spíš ale hlavně kvůli pivu). Ukázala nepříliš vábnou, "turistickou" tvář českého hlavního města, včetně jeho četných "erotických" atrakcí a vytvořila dojem, že Praha přejala od Amsterodamu prvenství jako sexuální hlavní město Evropy.

V srpnu 2005 přispělo celkem 109 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 578 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 746.73 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.