1) pokusit se získat právní zastoupení. Je zřejmé, že člověk bez právní kvalifikace nebo alespoň zájmu o platné právo má v podobném konfliktu jen malé šance a snadno se může stát obětí své neznalosti (resp. zneužití znalostí, které má k dispozici protistrana).

Doporučuji obrátit se na advokátní komoru, která v případě sociálně potřebných osob může poskytnout právní zastoupení z řad svých členů bezplatně (viz ZDE).

V případě, že s uvedeným pokusem pan Pavel neuspěje, doporučuji mu obrátit se alespoň na nejbližší občanskou poradnu, která mu sice neposkytne právní zastoupení, ale podá mu podrobné informace o jeho právech a možnostech dalšího postupu (viz ZDE),

2) exekuce může probíhat formou srážek ze mzdy, přiznaného důchodu, dávek státní sociální podpory a sociální péče etc. Podle občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.) však srážka nesmí přesáhnout 1/3 čisté mzdy (důchodu etc.), tj. po jejím provedení musí povinnému zůstat 2/3 mzdy či důchodu (tzv. přednostní pohledávky lze srážet až do výše 2/3 důchodu, o tento případ se však zjevně nejedná).

Zároveň nesmí po provedení srážky zůstat povinnému méně než 62% životního minima (za předpokladu, že nemá vyživovací povinnost k další osobě), tedy 4.430,- Kč. Vyšší než uvedené srážky nelze provádět ani se souhlasem povinného.

3) Naspořené prostředky na účtu z exekuce vyloučeny nejsou (považuji za pravděpodobné, že v daném případě ostatně nebyla nařízena exekuce srážkami podle § 276 an. o.s.ř. ale právě přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu podle § 303 an. o.s.ř.

Za nejpraktičtější řešení vzniklé situace považuji požádat o změnu způsobu výplaty důchodu z bankovního převodu na výplatu v hotovosti nebo poštovní poukázkou. Aby nemohl být pan Pavel obviněn, že se snaží vyhnout svým závazkům, doporučuji nicméně dohodnout se s věřitelem na srážkách z důchodu ve výše uvedeném smyslu.

4) Podle občanského soudního řádu lze exekucí z běžného účtu strhnout pouze prostředky, které se na účtu nacházejí (důsledkem exekuce nemůže být záporný zůstatek na účtu: obtíže spojené s vymáháním pohledávky by tak byly nespravedlivě převedeny z původního věřitele na banku).

Stejně tak nelze podle mého skromného soudu uložit povinnému, aby účet i nadále vedl. Doporučuji proto vypovědět smlouvu o běžném účtu a v případě, že banka účet zrušit odmítne, obrátit se na soud.

5) Pokusit se s věřiteli dohodnout na vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání č. 328/1991 Sb. V případě fyzických osob je sice takový postup trochu neobvyklý, ale zákon mu nebrání. V případě, že by vyrovancí řízení proběhlo, bude pan Pavel od dosavadních dluhů "očištěn" a bude moci začít od nuly. Jinak se pohledávka promlčí až za deset let od doby, kdy měl být dluh podle pravomocného rozsudku soudu splněn.

6) Pan Pavel by se měl rozhodně zaregistrovat na úřadu práce a pokusit se najít odpovídající nenáročné zaměstnání. Zároveň by měl požádat o přiznání podpory v nezaměstnanosti a v případě, že její výše nedosáhne společně s invalidním důchodem životního minima, i o dávku státní sociální péče. O přiznání podpory v nezaměstnanosti rozhoduje úřad práce, o přiznání státní sociální podpory pověřený obecní úřad.

7) Pokud má pan Pavel botanickou kvalifikaci a zkušenosti z mapování Natury 2000, mohl by se pokusit nalézt práci v nově zřizovaném středisku Agentury ochrany přírody a krajiny v Karlových Varech. Bez vysokoškolského vzdělání sice moc šancí nemá, ale za pokus to jistě stojí.

8) Pokud jde o vznik dluhu, bude to asi znít tvrdě, ale pan Pavel si za něj může do značné míry sám: v situaci, kdy se ocitl bez potřebných prostředků, měl požádat o pomoc příslušný orgán státní sociální péče. Pravděpodobně by měl nárok na přiznání dávek státní sociální péče, které by jeho situaci alespoň částečně vyřešily.

9) Platí si pan Pavel zdravotní pojištění? Pokud ne, může ho záhy postihnout další nepříjemné překvapení v podobě vymáhání pohledávky včetně penále ze strany zdravotní pojišťovny ve výši cca 12.000,- Kč za rok.

10) Zjevně nelze vyloučit, že se podobná situace nebude opakovat i v budoucnu. Bylo by lepší, aby jeho finanční záležitosti spravovali přátelé.

Pozn. JČ: Nedokáže se však stát postarat o takto potřebného člověka?

Poznámka ŠK: Otřesné je ale nejen to, jakou krutou hru osud a lidský hyenismus sehrál s panem Pavlem v podobě exekuce na příkaz bohaté firmy, ale s jakou samozřejmostí bere právník při své radě současný status quo tohoto zjevně neprávního stavu jako výchozí pro řešení a nehledá počátek nespravedlnosti a celého případu.

Se stejným asociálním přístupem státní moci a jejich príivátních vykonavatelů vůči bezmocným (i negramotným) jsem se setkal ve Slaném, kdy radnice podvodným způsobem změnila statut nájemníků na statut ubytovaných a pak se je pokusila stěhovat bez náhrady. Počátek ale vznikl při jednání nájemníků bez vědomí právních následků a v tísni. Počátek příčiny jejich zbídačení bylo neetické chování zástupců občanů - radnice.

Úmysl zákonodárce při konstrukci zákona o exekutorech nebyl určitě jednat v rozporu s dobrými mravy. To až nelítostná kořistnická praxe uplatňování tohoto zákona je někdy krutá vůči těm, kteří se nedokáží orientovat ve složité houštině byrokracie. Vraťme se tedy ke kořenu práva a k listině práv občana. K podstatě oné společenské smlouvy. Protože zde je i pramen spravedlnosti. O asociálním chování vedení Lesní společnosti Stříbro a.s. vůči nemocnému v Listině práv a svobod není řeč... Ředitel té firmy možná zapomíná, že takto potřebným a takto osudem zadupaným do země se někdy v budoucnu může stát i on. Právní řád zná i obnovu řízení, stížnost pro porušení zákona a další mimořádné opravné prostředky, než jen potupnou dohodu s věřitelem v případě takové tísně, v jaké pan Pavel zjevně je.