Obří americká pojišťovna AIG zaznamenala za poslední čtvrtletí r. 2008 ztráty ve výši 61,7 miliard dolarů - jsou to nejvyšší čtvrtletní ztráty v podnikatelské historii Spojených států.

Pojišťovna dostane dalších 30 miliard dolarů od americké vlády ve snaze ji zachránit. Budou také sníženy úrokové míry, které AIG platí za své půjčky americké Federální rezervní bance.

AIG už dostala od americké vlády finanční pomoc ve výši 150 miliard dolarů - je to největší finanční pomoc, jakou kdy dostala nějaká americká firma.

Americká státní finanční pomoc firmě AIG je třikrát větší než pomoc bance Citigroup, která od americké vlády dostala 50 miliard dolarů, a Bank of Amerika, která dostala 45 miliard dolarů.

Američtí činitelé se obávají, že bankrot pojišťovny AIG by byl katastrofou pro americkou i globální ekonomiku.

Podrobnosti v angličtině ZDE

KD│Podle zprávy levicové neziskové organizace Peace Now izraelská vláda plánuje výstavbu 73 300 nových domů na palestinských územích v oblasti západního břehu Jordánu, čímž hrozí zlikvidovat možnost dospět k mírovému uspořádání na základě dvoustátního řešení. Informuje o tom korespondentka listu Haaretz Sara Miller.

KD│ Vůdce zakázané Nacionálně bolševické strany Ruska a jeden z představitelů mimoparlamentní opoziční koalice Jiné Rusko Eduard Limonov (66) hodlá v roce 2012 kandidovat na prezidenta. Oznámil to dnes s odvoláním na jeho vyjádření deník Kommersant.

Limonov patří k čelným představitelům alternativního ruského parlamentu (Národního shromáždění). Podrobnosti jeho kandidatury budou zveřejněny ve středu 4. března na tiskové konferenci v Moskvě.

Zdroj ZDE

Post ředitele státní Agentury pro sociální začleňování ve vyloučených romských lokalitách získal 23.2. kandidát, pro kterého romská část komise volitelů nehlasovala. Přesto tisková mluvčí a poradkyně ministra pro lidská práva a národnostní menšiny Michaela Kocába, Lejla Abbásová, sdělila veřejnosti, že pro Martina Šimáčka byli i Romové a hlasování bylo JEDNOMYSLNÉ. Romská část výběrové komise - Ivan Veselý a Emil Ščuka - pro Martina Šimáčka z lobbistické organizace Člověk v tísni ale vůbec nehlasovali. Z pěti kandidátů se ani u Ščuky, ani u Veselého Šimáček neumístil na žádném místě. Romové byli ale jednoznačně přehlasováni neromskou částí komise a na jejich názor nebyl brán sebemenší zřetel, tvrdí advokátka Klára Veselá Samková, manželka Ivana Veselého. Ta zaslala Lejle Abbásové dopis, ve kterém ji upozorňuje na nepravdivost jejího výroku. "Tato skutečnost se NEZAKLÁDÁ NA PRAVDĚ. ... Protože se jedná o informaci, která má pro romskou menšinu zásadní důležitost, žádám Vás zdvořile, abyste stejnou cestou a ve stejném rozsahu, jako jste poskytli první zprávu, rozeslali i tuto zásadní informaci, která Vaší původní zprávě dává zcela odlišný význam", píše Veselá Samková.

Nestalo se nic. Informaci zaslala Veselá Samková médiím i do ČTK, která ji ale ani nezveřejnila, ani se ji nepokusila ověřit.

Shodou okolností právě na počátku současné krize vydalo nakladatelství H&H překlad možná poslední knihy německo-britského autora Ralfa Dahrendorfa (*1929). Sociolog, ředitel London School of Economics and Social Sciences a liberál se sociálnědemokratickými kořeny tuto knihu napsal kvůli poznání "zdrojů svobodného ducha", jak sám uvádí. Nejde tedy v žádném případě o podporu té či oné konkrétní politiky v tom či onom konkrétním zájmu; je to prostě dílo vzniklé s jasnozřivým vědomím, že "Když dochází k převratům, stávají se slova, která je popisují, činem". Desítky let trvající posměch na adresu "zbytečných" intelektuálů možná nemusí pokračovat, budeme-li znovu hovořit o "svědcích svobodného ducha v časech zkoušek".

Iniciativa Ne základnám protestuje proti nedemokratickému chování, které předvedli v sobotu vicepremiér Martin Bursík a Kateřina Jacques.

Strana zelených svolala na 28. 2. 2009 Republikovou radu, která se konala na Novotného lávce v Praze. Na veřejném prostranství v sousedství objektu, kde se konalo jednání Republikové rady Strany zelených, umístila Iniciativa Ne základnám svůj petiční stánek. Na něm byl nápis "Strana zelených" a od něj vedly dvě cesty. Jedna proti radaru, druhá pro radar. Iniciativa Ne základnám tím chtěla upozornit na rozporuplná stanoviska představitelů strany na jedné straně, a většiny členské základny a sympatizantů na straně druhé.

Musím se přiznat, že trochu nerozumím tomu, proč se tak často objevují názory, že si máme být jako Češi vědomi svého místa a postavení ve světě a podle toho se prostě chovat. Dokonce je to doporučováno i našim politikům s tím, že za jejich případné vykročení z řady bude trpět celý národ. Myslím si, že vůbec netrpím ani nejsem nadšen pocitem, že jsem Čech. Dokonce jsem se nikdy za Čecha ani nepovažoval a to zejména proto, že mi byly národnostní škatule vždycky nepochopitelné a pokládal jsem je v řadě souvislostí za přežité. Chodil jsem do základní školy v šedesátých letech v Sudetech a tam jsme si mohli zpívat „...z národů ač jsme různých...“, protože naši rodiče byli jen v naší třídě asi z pěti různých národů. Než bychom se dohodli, kdo je lepší, utekla by nám mičuda...

Obvykle se snažím dodržovat zásadu "nikdy se nevysvětluj a nikdy se neomlouvej", ale budu ji muset porušit, zrovna tak jako jsem už mnohokrát na stránkách BL porušil zásadu "diskutuj pouze s těmi, kteří umí diskutovat".

Ladislav Žák ve svém článku předvedl něco, o čem si myslím, že stojí za krátkou analýzu. Podařilo se mu totiž přenést mé námitky vůči amatérismu současné české zahraniční politiky do roviny dojemných klišé o vlastenectví, osobní statečnosti a právu na vlastní názor a to v míře, že jedno oko opravdového Čecha, vlastence, humanisty a idealisty nemůže zůstat suché.

Menší národy to mají vždycky tak trochu špatné. Bohužel - závisejí svou existencí na rozhodování národů větších. To samozřejmě neznamená, že by jejich příslušníci měli propadat nějakým depresím či komplexům. Je však vždycky užitečné být schopen racionálně zhodnotit své postavení ve světě a co z toho vyplývá, aby se toho dalo využít. Je dost deprimující, když o tom, jak se na nás lidé odjinud dívají, nevíme skoro nic (proč bylo pro tolik lidí tak nepříjemným překvapením, že většina světa umísťuje Českou republiku do východní Evropy?), anebo když propadáme falešným mýtům, jak jsme mezinárodně známí, oblíbení a populární.

Pochybnost. Ti, kdo to nikdy nezažili, jsou ochuzeni o podstatnou součást existence. Pochybnost je výhledem, za nímž můžeme vidět některé věci nově, možná i podstatně jinak. Jistota plodí sice ostré hrany, ale zbavuje člověka kvality bytosti, která je ochotna přistoupit i na jiné hledisko. Podívat se ze stejného místa jiným směrem. Právě pod vlivem tohoto stavu mysli, rozhodl jsem se nahlédnout některé události, nejen kulturní, v těchto pravidelných kritických poznámkách, čili bloc-notes.

Tak nějak by mohl začínat dopis lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska, který se mstí za rozhodnutí Zastupitelstva města Ostravy. Zastupitelstvo rozhodlo hradit za pacienty 30 Kč poplatek v Městské nemocnici. A proč by mělo ministerstvo financí převést majetek na město? Protože město Ostrava nakládala s nemocnicí, jako by byla jeji majetek, investovala do ni nemalé finanční prostředky a dotovala její provoz. Až po čase se ukázalo, že 90 % budov a pozemků patří státu a ne městu.

Promiňte mi ohlédnutí do historie na první pohled nesouvisející s tématem. Po třech zničujících válkách mezi Francií a Německem (1870,1914, 1940), na počátku 50. let dvacátého století, racionálně uvažující představitelé těchto zemí, usilující o smíření mezi oběma národy, nalezli řešení. Do budoucna si každá německá a francouzská komunita (obec, město) vyhledá partnera v sousední zemi, a bude s ním rozvíjet mezilidské vztahy v oblasti školství, kultury, sportu, veřejné správy atd. Dohodnuté se stalo skutečností. Zejména ve Francii se podařilo odbourat nenávist vůči lidem žijícím v Německu. Nikoli mezinárodní smlouvou mezi státy, ale navozením mezilidských vztahů na té nejnižší administrativní úrovni. Přímými kontakty mezi lidmi.

S tou angličtinou má Jan Čulík pravdu. Anglicky dokážu vyjádřit skoro všechno, co potřebuju, ale gramatická a stylistická úroveň se často blíží "Massa Bob říkat" (BTW: není tenhle citát politicky nekorektní? ;) ), zejména když se potřebuji soustředit na odborné téma, o kterém mluvím.

Lidé na Západě jsou většinou milí, slušní (a trochu pokrytečtí). Nic vám neřeknou. Když si děláte ze své angličtiny legraci, ujistí vás, že mluvíte perfektně. Ale přitom na vás koukají tak nějak... soucitně a přece jen trochu s despektem :)

Vážení, reaguji na debatu o nutné znalosti angličtiny, píše Z. Portych. Vzhledem k tomu, že jsem učitelem češtiny a znám velice dobře situaci na českých základních a středních školách, myslím, že mohu tvrdit následující. Ano, mladí Češi neovládají Aj v psané podobě, jak uvádí J.Čulík.

Ovšem nechápu, že se tomu vůbec někdo diví. Když totiž nechám stranou úroveň a finanční ohodnocení vyučujících (obé bývá tristní), podobně pominu zájem o (ne)vzdělávání se, vidím prapříčinu v přístupu k mateřskému jazyku.

Na základě zkušeností prohlašuji: těžko lze ovládnout skvěle cizí jazyk, jestliže svým rodným se vyjadřuji ústně jako polidštěná opice a v psaném textu jsem na chyby dokonce pyšný jako (někteří) publicisté... novináři...

• Protože v Norsku a Holandsku se zahraniční filmy nedabují, ale vysílají se v původním znění s titulky. Dabují se filmy jen pro úplně malé děti. Větší děti tedy získají z filmů velkou slovní zásobu v angličtině a později ji ve škole jen rozšíří, píše čtenářka Martina Kopecká.

Češi nemluví dobře anglicky kvůli všem důvodům, které jste vyjmenovali. Kvůli dabovaným filmům, mizerné výuce a jazykovým rozdílům, píše Jaroslav Moravec.

Proč máme mizernou výuku? Protože naše školství je podfinancované. Možná by pomohlo ho soukromě financovat. Fascinuje mě kritizování situace v Čechách a nerespektování poměrů, v jakých se nacházíme. Nejsme bohatá západní země, abychom vysílali svoje středoškoláky na drahá studia na západ (navíc kam bychom je posílali? do narvané Anglie a Irska, které silně profitují z toho, že se tam celá Evropa jezdí učit angličtinu? nebo snad do Států nebo Austrálie?). Nejsme ani dost bohatá země, abychom si dovolili dobré učitele. Nebo spíš takhle: jsme dost bohatá země, abychom mohli mít dobré učitele, ale naše vlády si nemyslí, že je to tak dobrý nápad).

V minulých dnech proběhla v BL široká polemika o situaci cizinců v Česku, vládním programu dobrovolných návratů a možných doplňujících, alternativních řešeních, která by byla spojena rovněž s opatřeními vlády.

Prakticky nikdo však v této polemice nepočítal s aktivitou subjektů sporu -- samotných cizinců.

Zajímavý, jak zatímco čtenáři BL mi posilaj emails, kde si stěžují, jak všichni podceňujem Čechy a východní Evropu, a jak by všechno bylo dokonalý, nebejt těch hnusnejch ratingovejch agentur a americkejch analytiků, kteří neví o čem mluvěj, tak východoevropští politici, včetně božského Mirka, žebrají v EU o peníze.

"We are facing an unprecedented crisis," Topolanek, 52, said in a pre-summit letter to the EU. ZDE

Jste si jist, že vaši čtenáři skutečně patří mezi inteligentnější část české populace? Protože já jsem včera mluvil s jedním svým studentem, který žije v Praze, a který je zcela prostý člověk, a ten na otázku, jak to vypadá, odpověděl velice stručně: Jirko, je to v prdeli. Každej se zadlužil a teď přicházej o práci. Dle mého soudu, velice slušná analýza, píše Jiří Drašnar.

Pozvánka na výstavu Oběti komunistické moci v Severočeském pohraničí v letech 1945 -- 1946 a na diskusi k tématu Byla to spravedlivá odplata, pomsta nebo zločin proti lidskosti? v Kulturním centru Novodvorská 26. února mi stála za návštěvu Prahy.

Pokud to stačím sledovat, je to po pěti letech od brněnské výstavy Brněnský pochod smrti v dubnu 2004 první počin tohoto druhu a to je velmi dobrá zpráva. Leckdo by si mohl pomyslet, že vhodný čas pro podobné akce byl před deseti, patnácti, dvaceti lety, ale na poučení není nikdy pozdě.

Naprosto souhlasím s organizátory výstavy, o které píše Přemysl Janýr. Pojďme ještě zasít trochu chaosu do duší spoluobčanů! Vychvalujme Edvarda Beneše za kapitulaci po Mnichovu a dobrovolnou abdikaci z funkce prezidenta. Bušme se v prsa za zviditelňovací atentát na Heydricha, který pak tento nelegitimní "prezident" nařídil a národ odskákal. A tvařme se, že s odsunem Němců neměl Beneš nic společného, za ten mohli pouze a jedině komunisté.

Klienti České spořitelny musí od prosince loňského roku platit nový poplatek. Za uložení hotovosti na cizí účet si banka účtuje 45 Kč. Poplatek za převod z účtu činí oproti tomu 8 Kč. Zajímalo mě, proč je rozdíl v poplatcích za tyto dvě služby tak vysoký, obrátil jsem se tedy na Českou spořitelnu s následujícím dotazem:

Poslední události, které zasáhly římskokatolickou církev, zejména zrušení exkomunikace Benediktem XVI. nad příslušníky krajně konzervativního bratrství Pia X., především pak popíračem holocaustu Richardem Williamsonem, se týkaly i Rakouska. V této zemi s 8 230 000 obyvateli, z nichž je více než 70 procent římských katolíků, ještě navíc negativně vzrušila papežova designace ultrakonzervativního faráře Gerharda M. Wagnera na světícího biskupa linecké diecéze.

Není žádným tajemstvím, že v souvislosti s procesem ratifikace Lisabonské smlouvy je vyvíjen nemalý (i zahraniční) nátlak na ty, jejichž souhlas je požadován. Na řadu přicházejí naši senátoři. Proces ratifikace jakékoliv mezinárodní smlouvy je ale čistě vnitrostátní záležitostí České republiky, nepodléhá pravidlům primárního práva EU a nepodléhá ani aktům, které eventuálně přijmou orgány EU (Evropský parlament, Rada EU, Evropská komise.) Mezinárodní právo zemi, která už nějakou mezinárodní smlouvu podepsala, jen nabádá k tomu, aby se touto smlouvou v rámci svých vnitrostátních mechanismů skutečně zabývala a vyjasnila, zda ji ratifikovat bude či nikoliv.

Autor je poradcem Václava Klause

1.

Nejdřív jsem si myslel, že jsem jenom položil ruku na nějaké ostřejší stéblo trávy. Teprve v následujícím okamžiku jsem si uvědomil, že to, co cítím kousek pod svým levým loktem, jsou mravenčí kusadla. Zvedl jsem paži a podíval se na zasažené místo: byla tam fialová tečka, jejíž původce mezitím zmizel někam mezi zelená stébla. Položil jsem paži zpět a zavřel oči. Cítil jsem, jak se z bodu, který zasáhla kusadla, rozbíhá do celého těla nezaměnitelné šimrání mravenčího jedu. Brzy vyprchá a tak si ho musím rychle užít.

Ale nevím například, jak moc Američané vnímají, že Rusku jde také o ekonomické zájmy. Když Rusku říkají, pomožte nám s Íránem, a pak vás nemusí trápit obranný systém v Polsku a v Česku, tak doufám, že si uvědomují, že v ruském zájmu je vyšší cena ropy. A je pak v jeho zájmu kooperující Írán? Je prostě nutné, aby Evropané a Američané komunikovali o politice vůči Rusku, snažili se Rusko angažovat, ale zároveň měli stanovené mantinely...

český velvyslanec v USA Petr Kolář v rozhovoru pro HN: Nepřipouštím, že by se Obama zřekl radaru ZDE

CRI│ 1. 3. 2009 v 16 hodin 13 minut dopadla čínská družice Čchang'e -1 přesně na předem stanovené místo povrchu Měsíce, což lze považovat za úspěšné ukončení první etapy čínského projektu výzkumu Měsíce. Družice Čchang'e -1 byla vypuštěna 24. 10. 2007. V uplynulém roce získala družice obraz povrchu celého Měsíce, rozmístění chemických látek na jeho povrchu a přinesla další vědecké výsledky. Byla stále v dobrém stavu. Vědci rozhodli, že na konci životnosti bude družice Čchang'e -1 navedena ke srážce s povrchem a připraví tak prostor pro 2. etapu tohoto projektu.

Všechno, vše je možné, jestliže se jedná o české politiky. Nedávno, bez ohledu na ostatní evropské partnery, vychvalovali partikulární úspěchy při odstranění komplikované a drahé vízové povinnosti pro české občany cestující do USA. K čemu koordinace s dalšími zájemci o tuto výhodu? Hlavně, že my jsem úspěšní. Co je nám po Polácích, Maďarech, Slovácích a jiných....

Chtěl bych reagovat na článek "Ministr Jehlička hrobníkem českých literárních časopisů", ve kterém si šéfredaktoři literárních časopisů stěžují na další snížení dotací na vydávání jejich časopisů. Byl jsem překvapen počtem takových časopisů a zajímal by mě i počet vydání i čtenářská obec. Bohužel v jejich slovech jsem cítil více starosti o jejich peníze než o českou literaturu. Obávám se, že tyto časopisy jsou určeny pouze pro potřeby několika staromilců. Protože mladým (a do toho počítám i třicátníky) už literatura nic neříká. Mladý a moderní člověk dneska nečte a proto je zánik literárních časopisů nezajímá. Horší je, když nezajímá ani ministra kultury. Situaci na poli české literatury velmi dobře popsal Michal Černík v článku "Ubohé postavení domácí literatury. Zachraňme českou knihu". Bohužel to ale nepomůže.

Jakožto autor původního textu, který rozpoutal diskusi na téma postavení ČR ve východní Evropě ("Ratingové agentury - spoluviník, co dál kibicuje") si dovolím pár slov jako reakci na článek pana Čulíka.

K tomu též Jan Hošek, Jiří Drašnar, "Trochu o ekonomice a o postavení ČR ve světě" ZDE

KD│ Otázky, které dostávám po svých prezentacích, bývají stejně předvídatelné jako výmluvy politiků. Vždy si je někdo jistý, že jsem neslyšel o nějakém energetickém zdroji, o němž je přesvědčen, že světu umožní donekonečna využívat exponenciálně rostoucí množství energie. Vždy je tam někdo kdo věří, že evoluční skok či nějaký jiný deus ex machina nám umožní vyhnout se důsledkům našich špatných rozhodnutí. A pokaždé si někdo myslí, že hovořím o útěku do horské chaty se zásobou munice a konzervovaných fazolí. Všichni dostanou jasné odpovědi s detailními důvody pro mé přesvědčení, že jde o sebeklam. Pak jsou tu lidé, kteří chtějí vědět, jak si poradit s budoucími výzvami, a těm se snažím dát nejlepší možnou radu.

A nakonec, vždycky je tam někdo, kdo chce vědět, jaké investiční strategie doporučuji. Dnes to bývá zpravidla někdo stříbrovlasý, dobře oblečený a ustaraný. Přál bych si, abych měl jasnou odpověď, anebo nějakou dobrou radu. Ale nemám, protože otázka sama zahrnuje osudově pomýlená očekávání, které se se samou podstatou bohatství míjejí. Taková otázka je stejně nezodpověditelná jako dotaz, jak postavit perpetuum mobile.

Miloš Dokulil si všiml, že se v jednom článku pro Economist píše o České republice víceméně nepříznivě, spojil to s vývojem kursu koruny a hledá příčinu celého nedorozumění (?). Jako pedagog má sklon domnívat se, že pokud něco skřípe, může za to nedostatek vzdělání, a jako filosof zase cit pro přesnou terminologii. Výsledkem kombinace uvedeného je hypotéza, podle níž snad kádry v redakci Economistu jakož i na burzách trpí špatnou znalostí zeměpisu, což nakonec způsobuje aktuální obtíže české měny. Pokud ale v některých příspěvcích pro Britské listy -- včetně části mých vlastních -- bývá zvykem spíše malinko přestřelit, Dokulilův text je, obávám se, ve znamení opačného extrému: Autor si počíná téměř tak, jako by věřil, že lze běžícího buvola odchytit pinzetou.

Britští a kanadští vědci vynalezli způsob, jak vyrábět téměř neomezené množství kmenových buněk. Ty mohou být bezpečně používány u pacientrů, aniž by vznikalo etické dilema ničení lidských embryií.

Vědci zjistili, jak je možno přeprogramovat buňky, získané z kůže dospělých lidí tak, že se "vrátí zpět do historie" a přijmou takovou formu, jakou měly, když byly součástí embrya.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pokud chcete být povýšen a být v životě šťastný, měli byste dát volný průběh projevům svého hněvu, vyplývá z nejnovějšího výzkumu.

Podle Harvard Study of Adult Development (Harvardské studie vývoje dospělých), který sledovala od r. 1965 život 824 mužů a žen, končí ti lidé, kteří ovládají svůj hněv, v zaměstnání ve slepé uličce třikrát častěji než lidé, kteří dokáží využívat svého hněvu a zaměřit ho na konstruktivní dosažení nových cílů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Tak nevím, existuje Central Europe nebo ne. Nějak jste mne zmátli. Jelikož pracuji na CE programu EU, tak asi budu byrokratům v Bruselu vysvětlit, že buď CE není, nebo ještě lépe, že do ní nepatří ČR. To nás musí okamžitě vyřadit. Děkuji za upozornění, píše čtenář Zdeněk Hovorka.

Pozn. JČ: Nikdo netvrdí, že střední Evropa neexistuje. Upozornili jsme, že se v angličtině převážně považuje Česká republika za východoevropský stát a že je to zřejmě označení spíše kulturní než geografické. Upozornili jsme na to proto, že česká média začala obviňovat Rusko, poté, co řekl anglicky, že je ČR ve "východní Evropě", že zatahuje Českou republiku zpět do své sféry vlivu a že "proto potřebujeme v ČR americký radar." Rusko totiž nikam ČR nezatahuje, použilo běžně v angličtině používaný výraz. Toť vše, proboha.

Divím se, co jsem zas informací, že je ČR běžně považována za součást východní Evropy, vyvolal. Bylo by možná docela dobré, kdyby se Češi nestarali pořád o to, co si o nich kdo myslí a zda jsou po světě známí, vždyť je to úplně jedno. Naprosto přece nezáleží na tom, že si o nich třeba nikdo moc nemyslí, protože o nich neví, a že lidé považují ČR za součást východní Evropy. Vždyť je to jedno.

Čeští studenti mi vykládali, jak při příjezdu do Londýna, kde pracovali jako au pair, jim ukazovala zaměstnavatelka černoška, jak se splachuje záchod; jiným zase místní lidé vysvětlovali: "Tohle je supermarket!" :) Pitomost nezná mezí nikde.

Zakomplexovanost je zbytečná. Nemusíme se poměřovat tím, co si o nás kdo myslí. Včera mi povídala americká historička Mary Heimannová, že jí jde už docela hodně na nervy, když lidé tvrdí, že žijí "v srdci Evropy". Vyrostla v Belgii a tam to slyšela každý druhý den. Pak žila v Praze, kde jí to tvrdili zase Češi. Totéž tvrdí - že jsou přesně v "srdci Evropy" - lidé v pobaltských zemích... :)

Horší je ta neznalost angličtiny, jíž se ČR vyčleňuje z mezinárodního diskursu. Vím, o čem mluvím. To se ve školství nemělo zanedbat a i když je to dávno s křížkem po funuse, jednou z nejdůležitějších věcí by mělo být, aby vzdělaní mladí Češi dokázali psát a argumentovat téměř rodilou (near native) angličtinou jako většina ostatních vzdělaných mladých lidí v Evropě a vlastně kdekoliv na světě.

Uráží mne nadřazenost někoho, kdo si představuje, že západní Evropa se spojuje s tou střední a východní proto, aby v ní všichni mluvili a psali "gramotně" anglicky. Je to stejná arogantní nadřazenost, která ve finále izolovala bývalé elity světa, mluvící a píšící "gramotně" latinsky či později francouzsky. Kde je jim dnes konec? Proces christianizace "střední" Evropy začali jistí dva soluňští věrozvěsti tím, že zavedli kázání slova božího v jazyce tehdejšího plebsu - staroslověnštině. Místní kníže Rostislav se obával politického a náboženského vlivu německých kmenů, a tak ze země nechal latinsky mluvící kněží vyhnat. Stejný důvod pro existenci provázel Kralickou bibli. Učitel bohemistiky na skotské univerzitě svou "cynickou" poznámkou na adresu Čechů nehovořících anglicky odhalil bezděky už těžko skrývatelné elitářství. Jako by nevěděl, že velmi tvrdý vzkaz arogantní Evropě lze poslat i irsky. Anebo česky. I slabá moc je mocí. Stalo už se v minulosti, že britskou koloniální povýšenost uzemnil vzkaz plebejským jazykem indických sloužících. Swadeši. Nejen výrobky, ale i slova "ze své vlastní země". Opakem tohoto slova je videši. Dnes bychom řekli globalizace. A nebo také cizina. Cizí. Tím, kdo tato dvě slova vyřkl a zahájil tak velmi úspěšnou ekonomickou strategii indické nezávislosti na koloniální Británii, byl Mohandás Karamčand "Máhatma" Gándhí. Indie dosáhla navždy plné suverenity, i když si to Británie dlouho nechtěla přiznat. Je dobré vědět, že na počátku toho všeho byla britská nadřazenost. Je dobré to vědět.

Jan Čulík: ČR ve "východní Evropě": Přesvědčujte Západ, že tomu tak není :) ZDE

Pozn. JČ: Mě fascinuje ve stížnostech, jako je tato od Štěpána Kotrby, ta argumentace, jako bych já osobně zavinil to, že je Česká republika považována za součást východní Evropy, anebo že to, že ten, kdo se na rozdíl od většiny Západoevropanů nedokáže vyjadřovat gramotně písemnou formou angličtiny, podvědomě za součást západní Evropy a globálního světa považován není. Chtěl byl opakovat: Já pouze popisuju, co vidím. Já jsem to prosím nezpůsobil... Proč někomu, kdo se zmíní o něčem, co je zjevné, kladete vinu, jako by tento stav věcí vytvořil? Nechápu. Jak píše Jiří Drašnar: "Američani, ať se vám to líbí nebo ne, si nemusí dělat starosti se schopnosti se vyjadřovat v němčině či francouzštině, protože jsou světová velmoc a protože angličtina je latina moderní doby. Co s tím chcete nadělat?" (Je ovšem pravda, že v Británii se neustále kriticky poukazuje na to, že neznalost cizích jazyků u mladé generace je ekonomicky škodlivá, stejně počet lidí znalých jiných jazyků klesá.)

PS. Bohužel, neznám nikoho v ČR, kdo by dokázal napsat krátký dopis v angličtině bez gramatických a stylistických chyb. To, že někdo rozumí anglicky psanému texu, ještě zdaleka neznamená, že umí napsat bezchybný anglický text. Mám tu spoustu studentů z ČR - platí to i o nich, na rozdíl od studentů stejného věku z jiných zemí světa. Může za to české školství. Za dvacet let od pádu komunismu to mělo vypadat jinak.

PPS. Celé to začalo, když po Schwarzenbergově návštěvě v Moskvě začal český tisk obviňovat Rusy, že "začleňují ČR znovu do východní Evropy, proto potřebujeme americký radar". Poukázal jsem na to, že je to nesmysl, že se Česká republika mezinárodně většinou považuje za součást východní Evropy. Že jediní, kdo to nevědí, jsou Češi. Tím, že skoro nikdo v ČR nedá dohromady normálním jazykem napsaný dopis v angličtině, kdežto např. v Německu se konají už i zasedání správních rad podniků a univerzitní konference (i ty bez zahraniční účasti) v angličtině, se nad nikým nevyvyšuju, konstatuju pouze, kam svět směřuje a co je. Čtenáři mi namítají, že jsou velké části světa, kde se taky nemluví anglicky. Marná sláva. V Glasgow máme studenty ze 100 zemí světa a ti všichni jsou schopni psát seminárky v angličtině. Čeští či polští studenti ne. Přitom mají co říci. Mezinárodně však nejsou slyšet. Kolik českých (literárních) vědců publikuje v angličtině v mezinárodních časopisech? Česká protiradarová kampaň je mezinárodně zcela neviditelná.

Britové nejsou nijak nadřazeni, protože vědí dobře, že jejich země v mezinárodním měřítku neznamená nic. Jen hlupáci se vyvyšují nad lidi z jiných zemí. Neznalost angličtiny je však něco jiného.

Ten spor o označení pozice naší republiky na východě či ve středu Evropy mi připomíná jednu Haškovu povídku, kde se jistá dáma při hledání místa úlevy obávala použít pojmu záchod a hledala vhodnější, "slušnější" výraz, až nakonec ten záchod už nepotřebovala...

Někdo se bojí říci, že ČR je na východě, podobně jako se bojí použít slova socialismus nebo třeba kulturní politika, i když by jí bylo potřeba jako soli, což uznal na čtvrteční besedě Masarykovy dělnické akademie v parlamentě i sám doktor Milan Knížák.

Jan Čulík má úplně pravdu. Jednou z nejdůležitějších věcí by mělo být, aby mladí lidé v Čechách ovládali angličtinu. Angličtina je dnes nejdůležitější. České školství zanedbalo i jiné jazyky. Například francouzštinu. První Deklarace lidských práv byla napsána v Paříži. V srpnu 1789. Obávám se, mladá generace ji dnes nezná. Ani v originálu, ani v českém překladu. Přitom čeští a slovenští chartisté tímto historickým dokumentem proti totalitě dlouhá léta bojovali. Profesor Jičínský, který právě slaví osmdesátiny, by o tom mohl dnešním "mladým konzervatistům" vyprávět. Neznalostí angličtiny "se ČR vyčleňuje z mezinárodního diskursu". Neznalostí Deklarace lidských práv se ČR vyčleňuje z osvícenské Evropy.

ČTK│ Ruská armáda oznámila, že zprovoznila nový radarový systém v Armaviru v Krasnodarském kraji na území Ruské federace. Zařízení jí umožní monitorovat potenciální ohrožení jižních oblastí země raketami. Ruské vzdušné síly v dnešním prohlášení uvedly, že nový radar nahradí dva vojenské radary na Ukrajině, které mělo Rusko dosud pronajaté. Loni koncem roku ale Moskva smlouvu o pronájmu radaru v Mukačevu na západě Ukrajiny a v Sevastopolu na Krymu vypověděla, protože považuje za nemyslitelné, aby využívala služeb zařízení v zemi, která se chce stát členem NATO.

KD│Irský premiér Brian Cowen o víkendu oznámil podstatné změny v systému financování politických stran, informuje Aine Kerr v listu Irish Independent. Zjevným cílem tohoto opatření jsou kampaňová uskupení typu euroskeptické Libertas kontroverzního milionáře Declana Ganleyho. V jasné narážce právě na Ganleyho Cowen před spolustraníky z Fianna Fáil prohlásil, že loňské referendum ukázalo, jak může být politický fundraising a systém placení "podryt těmi, kdo transparentnost jen falešně slibují".

KD│O ekonomické krizi píší všichni, ale jiná krize, méně zřetelná, i když velmi vážná, často pozornosti komentátorů často uniká. Je to krize chápání skutečnosti, napsal Marek Beylin v Gazetě Wyborczej.

KD│Agentura Reuters informovala o tom, že český premiér Topolánek na tiskové konferenci potvrdil předpokládaný termín návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze. Měl by se zúčastnit společné schůzky s lídry EU věnované řešení ekonomické krize.

Spekulaci ČTK, že "Americký prezident bude v Praze zřejmě také jednat o dalších amerických záměrech s výstavbou protiraketové obrany USA", ovšem zpráva Reuters neobsahuje.

Zdroj: ZDE

Servery tzv. sociálních sítí zosobňují riziko, že v polovině jednadvacátého století bude mysl dospělých lidí na úrovni malých dětí. Nebude schopna se déle soustředit, bude vyžadovat senzacionalismus, nebude schopna empatie vůči druhým a bude mít velmi chabé povědomí o vlastní totožnosti. Varování vydala čelná britská neurovědkyně, Lady Greenfieldová, profesorka synaptické farmakologie v Lincoln College v Oxfordu. Přiměla britskou vládu, aby přiznala, že vládní práce o regulaci internetu se nezabývají psychologickým dopadem internetu na děti.

Na diskusi pánů Čulika a Kotrby - Čechy a východní Evropa - mne těší, že se zase projevilo to, čeho si na BL nejvíce cením - uveřejňují se názory ze všech směrů, i když si jsou diametrálně odlišné. Přidám-li k tomu příspěvek pana Dolejšiho o Bergsonovi a velice vtipnou a trefnou črtu pana Řezáče o české realitě (s něčím takovým se setkáváme na každém kroku a působí to zejmena silně, když se člověk vrátí domů po návštěvě ciziny - jeden z nejdrastičtějších zážitků je příjezd na nádraží Holešovice), shledal jsem celou tu diskuzi jako velmi dobrou, píše Peter Škoda.

Pokud se tyka dané tématiky, uznávám názor páně Kotrby zhruba v tom smyslu, že jsme Češi a nemáme se za co stydět a je nutno se prezentovat se vší hrdostí.

Vláda a soudy se v Británii spikli v úsilí postupně zlikvidovat demokratické svobody a proměnit zemi v "databázový" policejní stát. Tak argumentovali řečníci na řadě vyprodaných konferencí, které se v sobotu konaly po celé Británii. Při nich se spojili univerzitní učitelé, politikové, právníci, spisovatelé, novináři a rockové hvězdy. Vydali apel Británii, aby začala hájit svá demokratická práva.

KD│Server SpiegelOnline informoval, že vedení největšího německého bankovního ústavu Deutsche Bank, který vloni poprvé v poválečné historii skončil ve ztrátě, uvažuje o zrušení anglosaského modelu řízení a návratu k vyváženějšímu německému modelu. Angloamerický model zavedl v minulých letech první výkonný ředitel banky Ackermann, jehož mandát vyprší v květnu 2010.

KD│Pokles americké ekonomiky se zrychluje - a hrozí podkopat plány Obamovy administrativy na vyvedení země z krize, které počítají s hospodářským růstem v příštích letech, napsal Peter S. Goodman v New York Times.

Nová studie zveřejněná v časopise Science tvrdí, že když jsou lidé znechuceni chováním, které považují za nemorální, jejich reakce je identická, jako v případě evolučně starších forem odporu proti nepříjemným chutím a pachům.

ŠOK│ Co český premiér nevidí, to jako by neexistovalo. A když už to konečně vidí, už se s tím většinou nedá nic dělat. I tak by se dal popsat dopis předsedy české vlády a v tuto chvíli i Rady EU evropským státníkům na neformální poradu o ekonomické krizi, kterou Topolánek svolal na neděli do Bruselu a které se mají účastnit šéf Evropské komise José Manuel Barrroso, předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering či prezident Evropské centrální banky Jean-Claud Trichet. "Čelíme krizi, která nemá obdoby. Prvotní otřesy na finančních trzích, které byly uvedeny do pohybu nedbalostí některých bank, přerostly ve velkou finanční krizi, jejíž negativní projevy se přelévají do reálné ekonomiky. Současný stav vyžaduje, abychom na nejvyšší úrovni potvrdili svůj závazek postavit se dopadům krize společně a koordinovaně," napsal Topolánek.

Není to tak dlouho, co stejný český premiér "vysílal pozitivní signály", když tvrdil, že žádná ekonomická krize neexistuje. Čestný předseda ODS to tvrdí dodnes. Krize je podle něj jako chřipka. Neléčená trvá týden, léčená sedm dní...

Novinky: Topolánek kvůli krizi svolal do Bruselu státníky z celé EU ZDE

KD│Polsko více zajímá slíbená americká posádka s raketami Patriot a bezpečnostní spolupráce s USA než protiraketový systém, který může Obamova administrativa zrušit. S odvoláním na polské zdroje včetně ministra zahraničí Sikorského to pro agenturu Bloomberg napsala Viola Gienger.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V únoru 2009 přispělo celkem 180 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 220.46 Kč. Příjem z reklamy byl 10 200 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 99 040.99 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a