Když přijedete na letiště v Praze, anebo když chodíte po pražském Starém Městě, máte dojem, že je Praha centrem Zeměkoule, případně i vesmíru. Ze všech stran se ozývají cizí jazyky.

Potíž je, že ten dojem je naprosto mylný. Jde většinou o turisty, kteří se rozhodli vyjet si na dva tři dny do "exotického" malebného města, o němž ani o národě, jehož je to hlavní město, nic nevědí, netuší a poté, co vypijí levné pivo, na ně zase zapomenou.

Pan Žák si nemusí dělat nic z toho, že o České republice málokdo v zahraničí cokoliv ví, že si ji mnohdy lidé pletou s Čečnou, případně že rodiny v Londýně, kam přijedou české au pair, jim vysvětlují, že "tohle je televize", "tohle je supermarket" a "takhle se splachuje záchod".

Nicméně ti Češi, kteří žijí v zahraničí, a možná vidí ostřeji, jaké je mezinárodní postavení České republiky, by možná ocenili, kdyby s tím čeští politikové třeba něco dělali. Proč se musí Češi cítit ve vnějším světě jako "exoti"? Je to nevýhodné i pro samotnou Českou republiku.

Dalo by se dělat mnoho: od intenzivnějšího financování českých kulturních a politických studií na západních vysokých školách až po intenzivnější šíření české kultury, od Dvořáka a Janáčka až po Kunderu a Škvoreckého a nejnovější české filmy.

Velmi by české věci pomohlo, kdyby česká vláda financovala dlouhodobější (roční či delší) pobyty českých středoškoláků na školách v západní Evropě. Rázem bychom měli sebevědomou a schopnou mladou generaci, která by dokázala komunikovat "českou zkušenost" jako rovný s rovným na mezinárodní úrovni.

Pan Žák nemusí cítit žádné komplexy, ale mohlo by ho napadnout, že je možná docela škoda, že Češi mluví pořád jen výlučně mezi sebou.

Čtu zrovna jakousi knihu o vizuálních narativech. Chválí se tam filmy, které v devadesátých letech začínaly experimentovat s interaktivitou, kdy divák mohl rozhodovat o tom, jak bude příběh pokračovat dál. Proč v té knize není o Horníčkově Kinoautomatu? Proč když čtu autoritativní jedenáctisettránkové dějiny Evropy za posledních tisíc let v angličtině, píše se tam na sto stranách o Martinu Lutherovi a na konci tohoto rozsáhlého oddílu je pak deset řádek, v nichž se praví: "Předchůdcem Martina Luthera byl o sto let dříve Čech Jan Hus." Pročpak publikují mladí čeští vědci především na česká témata v zahraničních vědeckých publikacích tak minimálně?

Mladá, schopná a mezinárodně gramotná česká generace by bariéry mezi českou a zahraniční existencí rychle odstranila. Musel by však v této věci český stát něco konečně začít dělat. Už aby to bylo

Proč nikoho za dvacet uplynulých let v ČR nenapadlo, že tohle je důležité? Poměry v ČR se určují ze zahraničí: Češi by měli mít schopnost poměry v zahraničí ovlivňovat - dlouhodobým kulturním vlivem své vzdělané a mezinárodně zkušené a gramotné mladé generace.