Kde jsou ty časy, když Klub přátel poezie vydával tisícové náklady knih a beletrie vycházela často ve stotisícovém nákladu. Dnes je jakýkoli náklad v řádu tisíců výtisků úspěchem. Lidé nečtou. Jak je to možné, že před třiceti, čtyřiceti lety byl tak obrovský zájem o knihu, zatímco dnes živoří na okraji společnosti? Důvodů proto je několik. Jedním z nich je televize. Koukání na televizi je snadné a nezatěžuje mozek jako čtení. Navíc nezatěžuje ani intelektuálně. Nad bezduchými seriály není nutné se ani zamýšlet. Tam žádnou myšlenku nenajdete. Proto také lidé často ani neví, na co se včera koukali. Bohužel ale výsledek takového přístupu se musí projevit na intelektuální úrovni konzumentů takové "kultury".

Jako o poslední možnost záchrany literatury se někteří pokoušejí o převedení knihy do elektronické podoby. Nevím. Lidé, kteří nečtou knihu, ji nebudou číst ani z malého displeje. Navíc tento přístroj je neforemný, neskladný a vyžaduje ohleduplnější zacházení. Já bych viděl řešení situace jinde. Podle mne může být zakopaný pes třeba i v cenách knih. Pro mnoho lidí je výdaj 250 až 400 korun za knihu zásadní. Vzpomínám si, že jak jsem četl jako mladý student některé knihy z tzv. Lidového nakladatelství za 2 Kč. To za prvé republiky byla přijatelná cena i pro dělníka. Ale kdo by se toho chopil dnes, když se na tom nedá vydělat majlant?

České osobnosti (Škvorecký, Svěrák, Halík, Grygar) vydali prohlášení, ve kterém varují před degradací národa na nemyslící dav. "V poslední době pozorujeme značný nárůst nepoctivosti, nezodpovědnosti a bezohledného kořistění, agresivity a vulgarity. Společnost se orientuje na rychlý a bezpracný úspěch. Na řadě škol jsme svědky soustavného snižování požadavků na znalosti a dovednosti". Úroveň maturitních zkoušek pod státním diktátem řízeně poklesla. A v tom je problém. Ne kvalita, ale množství absolventů se dnes hodnotí. Podle toho vypadá výsledek.

Podle signatářů výzvy mají absolventi základních, středních i vysokých škol podstatně horší všeobecný rozhled než generace jejich rodičů. Mnozí dnešní maturanti mají vážné problémy s vyjadřováním i s pravopisem, se základními početními úkony. Nejsou schopni řádně porozumět psanému textu, sepsat smysluplný odstavec. Neznají základní historická fakta.

Jedním z důvodů můžou být i platy učitelů. Za málo peněz málo muziky. Proto se nemůžeme divit ani výsledkům. Současná situace je zcela zoufalá, dobří učitelé odešli, špatní odcházejí a učitelský sbor je nahrazen neustále se obměňující partou důchodců a absolventů. Přesně v souladu se základní (nejen) vzdělávací doktrínou vlády: "Po nás potopa".

Nechceme-li se stát pouze levnou a podřadnou pracovní silou, musíme se soustavně vzdělávat a rozvíjet své znalosti a dovednosti. Nedostatečná vzdělanost a malý všeobecný rozhled vede k degradaci populace na nemyslící dav spotřebitelů všeho možného i nemožného, vytváří živnou půdu pro podvodníky a je zdrojem ignorance a agresivity vůči lidem i přírodě.

Celý tento proces má i dalekosáhlé následky. Podle některých odborníků děti ztratí schopnost vcítit se do druhých lidí, nebudou-li číst romány. Počítačové hry dětem nenahradí knihu. Tyto většinou brutální hříčky mají spíše degenerativní účinky. Stoupá riziko, že v polovině jednadvacátého století bude mysl dospělých lidí na úrovni malých dětí. Nebude schopna se déle soustředit, nebude schopna empatie vůči druhým a bude mít velmi chabé povědomí o vlastní totožnosti.

Podle toho bude vypadat i společnost. Země se propadá do plebejství. Možná to tak politikové záměrně chtějí -- nevzdělaný a primitivní národ bude daleko lehčeji manipulovatelný. Možná právě proto se neustále drasticky snižují rozpočty nejen na vydávání literárních časopisů.

Dětem vyhovuje psaní SMS zpráv, ve kterém tak vynikají. Psaní bez háčků a čárek, kde se nehledí na pravopis, je budoucnost. Až se tato generace chopí otěží, bude už pozdě. Infantilní a nevzdělaná "elita" bude vládnout mase sobeckých nevzdělaných lidí, pro které bude nejdůležitější co nakoupit a jak si užít. Proti tomu bylo starořímské "chléb a hry" vysoce intelektuální záležitostí.