|
28. 2. 2009
Ty jazyky jsou opravdu nutnéNa diskusi pánů Čulika a Kotrby - Čechy a východní Evropa - mne těší, že se zase projevilo to, čeho si na BL nejvíce cením - uveřejňují se názory ze všech směrů, i když si jsou diametrálně odlišné. Přidám-li k tomu příspěvek pana Dolejšiho o Bergsonovi a velice vtipnou a trefnou črtu pana Řezáče o české realitě (s něčím takovým se setkáváme na každém kroku a působí to zejmena silně, když se člověk vrátí domů po návštěvě ciziny - jeden z nejdrastičtějších zážitků je příjezd na nádraží Holešovice), shledal jsem celou tu diskuzi jako velmi dobrou, píše Peter Škoda. Pokud se tyka dané tématiky, uznávám názor páně Kotrby zhruba v tom smyslu, že jsme Češi a nemáme se za co stydět a je nutno se prezentovat se vší hrdostí. |
|
Nesmírně mne zlobí postoje českých politiků, kteří si stěžují na EU, na útlak malých států od velkých, misto aby se přestali litovat a šli do arény prezentovat naše názory a postoje a bojovat za ně. Ale to neni tak pohodlné a k tomu je právě třeba toho cizího jazyka nejlépe na úrovni, o které píše pan Čulík. Nevidim ale žádný rozpor mezi panem Kotrbou a názory páně Čulíka o znalosti jazyka. Nejsem emigrant, ale řadu let jsem pobýval a stále se pohybuji z důvodů pracovních po cizině. Není tedy nebezpečí dávaní dobrých emigrantských rad, jak se to někdy chápe. Fakt je ale ten, že pokud je třeba účastnit se někde v cizině technicko-obchodních jednání, neřku-li pak prezentovat přednášku, úroveň jazyka, kterou má na mysli pan Čulík, je předností nebo v opačném případě velkým handicapem. V takových situacích nejde jenom o to rozumět , ale dobře a rychle rozumět (nikdo vám nebude v diskuzích s větším počtem účastníků trpělivě něco vysvětlovat, než pochopíte). Stejně tak je nutné se vyjadřovat nikoli školským jazykem, ale trefně a plynule. Je něco jiného číst nebo mluvit s někým, kdo má snahu vám porozumět a vyjadřuje se prakticky jednoduše jen pro vás, nebo se účastnit diskuzí. Tam na vaši školskou angličtinu nikdo ohled nebere. Lidé, kteří si myslí, že když si dovedou koupit v cizině rohlík, zvednout číši a říci "Prost", se mohou dočkat tvrdého poznání. Na poznání tohoto faktu není nutno ani opustit českou kotlinu. Stačí být zde na nějaké konferenci s mezinárodní účastí a porovnat přednášky mladých účastníků ze západní Evropy, kteří mají za sebou většinou již nějaký středně dlouhý pobyt v USA a našich mladých doktorandů, kteří mají české školní znalosti jazyka. Vím i ze své pedagogické praxe, jak chabé znalosti cizích jazyků většina studentů pátého ročníku techniky má. Mohu se tedy v tomto smyslu s nazory pana Čulíka jen ztotožnit. Je třeba ty mladé lidi doma na co nejlepší úrovni s jazykem seznámit (což se zpravidla neděje) a vyhnat je ven na vandr. Poznámka: Pak doufat, že se nám vrátí. Někdo musí konečně také vydělávat na naše penze. |
