Tuto cestu iniciovali před časem evropští poslanci, kteří rovněž pomohli nést náklady na dopravu. Cestu podpořilo i na 130 starostů českých obcí, belgická pobočka celosvětové organizace "Starostové za mír" (Mayors for Peace) sdružující 333 belgických starostů - a další evropské organizace, například křesťanská mírová organizace Pax Christi International.

Cílem české výpravy bylo informovat evropský parlament o odporu českých občanů proti rozmístění prvků systému Národní raketové obrany USA ve střední Evropě. Dále přenést z České republiky do evropského parlamentu i do Evropy fakt, že česká vláda Evropě lže (o tom, že čeští občané souhlasí s umístěním radaru do své země), tento nezkreslený postoj českých občanů celosvětově medializovat a vyzvat evropský parlament k jednání o radaru a k zaujetí stanoviska proti jeho umístění do střední Evropy.

Jednotlivé akce na bruselském náměstí, v europarlamentu i belgickém Senátu, prostě všude tam, kde starostové a mluvčí obou občanských hnutí byli oficiálně přijati, natáčelo vždy několik televizních štábů, také českých. Z nepochopitelných důvodů se však v našem vysílání neobjevilo z tohoto významného počinu prakticky nic.

Čeští diváci doma prostě neměli šanci. S výjimkou krátkého, skoro nic neříkajícího šotu z odjezdu tří autobusů 17.2. z Rokycan do Bruselu, který se mihl v 18 hodin ve středu na Primě, už neviděli nic. Naprostá absence obrazového zpravodajství a podstatných informací z jednání, které starostové a občanské iniciativy v tak důležitých institucích v Bruselu vedli, je jen dalším dokladem, že ČT opět nezklamala, předstírajíc, že se nic neděje. Že by šlo o praktikování známého "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej"?

V následujícím textu se proto alespoň stručně pokusím suplovat veřejnoprávní média a referovat, jak proběhl náš bruselský den. Připomenu jen nejdůležitější momenty z projevů a diskuzí z přijetí starostů a aktivistů v belgickém Senátu a slyšení na půdě evropského parlamentu.

Deset starostů, spolu se zástupci hnutí Nenásilí a kampaně Evropa pro mír, za účasti médií, bylo ve 12 hodin přijato belgickými poslanci a senátory v budově belgického Senátu.

Poslanec belgického parlamentu Fouad Lahssaini:

Za poslance belgického parlamentu nás přivítal jako první, a setkání předsedal. Mimo jiné uvedl, že dříve měla Belgie v jednání s administrativou bývalého prezidenta Bushe problémy. Konkrétně například s válkou v Iráku, s níž Belgie údajně nesouhlasila. Dnes, po nástupu prezidenta Obamy, je situace jiná.

Barack Obama je daleko více nakloněn odstranění jaderných zbraní, zmírnění napětí mezi Amerikou a Ruskem.

Dnes Belgie dokonce chce komunikovat s Obamou o tom, jaké finanční náklady by antiraketový štít v Evropě stál, a zda je to vůbec efektivní a potřebné. V belgickém parlamentu se hodlají antiraketovým štítem zabývat a chtějí, aby belgická vláda zaujala jasné stanovisko k radaru. Řekl otevřeně, že senátoři a poslanci radaru v ČR nakloněni nejsou, Evropě to nic nepřinese, spíše naopak.

Poslanec vyslovil přesvědčení, že naše cesta nebyla marná. On sám bude navrhovat, aby v belgickém parlamentu padlo jasně zamítavé stanovisko k radaru v Evropě.

Jan Neoral:

Poděkoval přítomným belgickým poslancům a senátorům za přijetí na půdě belgického Senátu a vysvětlil úlohu místních referend a anket v desítkách obcí, zmínil ignoranci, výsměch i arogantní přehlížení referend obcí vládou.

Podal informaci o založení Ligy starostů proti radaru a seznámil poslance s postojem občanů ČR proti radaru. Vysvětlil důvod cesty do Bruselu - přenést problém do Evropy, zejména do evropského parlamentu formou veřejného slyšení. V Evropě také medializovat, že premiér Topolánek neříká pravdu, když tvrdí, že Česká republika je ztotožněna s plánem umístění amerického radaru do Brd.

To všechno jsou jen militantní plány několika vládních politiků. Dnes už 70 % občanů, občanské iniciativy, v poslední době okolo 130 starostů a všichni krajští hejtmani (s výjimkou Prahy) s těmito plány naprosto nesouhlasí.

Požádal poslance a senátory belgického parlamentu, aby se připojili svými podpisy pod dopis, který bude odeslán po našem slyšení z europarlamentu a bude adresován prezidentu Obamovi, a aby belgický parlament zaujal stanovisko k umístění antiraketového štítu do Evropy a přihlédl k tomu, že čeští občané radar v České republice nechtějí.

Poslanec André Flahaut:

Po dvě minulá volební období zastával funkci belgického ministra zahraničí. Na našem setkání byl ve svém projevu nejvíce otevřený a důrazný. Řekl, že posledních osm a půl roku to byl pro něj neustálý boj s Bushovou administrativou. Nejtěžší střety nastaly, když Belgie vyslovila nesouhlas s válkou v Iráku. Můj tehdejší partner Rumsfeld nebyl jednoduchý ministr, měl jsem s ním problémy, uvedl André Flahaut. Mohli jsme vlastně dělat jen jediné -- celý ten proces co nejdéle brzdit. Ovšem ne vždy se to dařilo -- například, mezitím co my se jednání snažili brzdit, USA jednaly bilaterálně s Českou republikou a Polskem.

Bylo velmi obtížné získat materiál o tom, o čem konkrétně jednala Česká republika, Polsko a USA, řekl. Prakticky to bylo nemožné. Vždy, když totiž z naší, belgické strany, padla otázka po tom, jak jednání probíhají, ze strany ČR a Polska vždy zněla odpověď - že nám řeknou, co dohodli, až to dohodnou!

To vám dává obrázek o tom, jakou váhu přikládala Bushova administrativa, a zejména vlády obou zmíněných zemí, České republiky a Polska, ke spojencům v NATO a v Evropské unii.

Dnes je to jiné. Samozřejmě nemůže už teď nikdo říci, že to bude dále pokračovat na bázi vynikající spolupráce -- ale jednu věc říci dnes jistě můžeme: nemůže a nebude to horší, než za Bushe.

Belgická vláda má své argumenty a své přesvědčení, že v případě antiraketového štítu, tj. radaru v ČR a antiraket v Polsku jde o projekt, který nemá smysl. Navíc, u tohoto projektu se pravdivě neříká, jaké jsou jeho skutečné důvody. A dále se neví, jestli celý tento systém je skutečně efektivní, a jestli vůbec funguje.

Dnes už je známo, že jižní a také severní části Evropy tento systém neochraňuje, nejsou jím pokryty, jejich bezpečnost nezaručuje.

Belgičtí poslanci se domnívají, že do toho mají co mluvit, týká se to totiž celé Evropy. Ten systém není možno instalovat bez konzultací s ostatními státy Evropy.

Proto v parlamentu Belgie poslanci budou navrhovat, aby parlament zaujal k antiraketovému štítu negativní stanovisko.

Je tudíž v současné době nanejvýš nutné, aby se občané zemí Evropy mobilizovali a mohli se vyjádřit.

Tato diskuze (o antiraketovém štítu) nemůže probíhat bez občanů zemí, jichž se dotýká, a také bez zvolených samospráv v místech či územích, kde je radar plánován.

Belgický parlament bude tlačit na současné belgické ministry zahraničí a obrany, aby se zejména na dalších schůzkách NATO o tom v tomto smyslu diskutovalo.

Prezidentka belgické odnože světové organizace "Starostové za mír"

: V této organizaci je celkem 333 belgických starostů, tj. 50% starostů v Belgii. (Organizace "Starostové za mír" sdružuje 2 500 starostů z celého světa, vede ji japonský starosta Hirošimi Tadatoshi Akiba.) Tito belgičtí starostové chtějí podpořit Ligu starostů proti radaru i ostatní občany v jejich odporu proti radaru, protože jsou přesvědčeni, že tento deštník není obrannou, ale nebezpečnou zbraní, riskantní pro nás všechny.

Staví se za to, a bude pro to pracovat, aby se rozšiřovala síť mezinárodní organizace "Starostové za mír". Protože starostové jsou ti, kteří nejvíce cítí a nejvíce ovlivňují život občanů v obcích. U nich nezáleží na politické příslušnosti, tam je potřeba dělat práci - práci pro lidi. A žádná vláda by neměla ke svým starostům přistupovat tak pohrdavě, jako to dělá česká.

Georgio Schultze, vedoucí představitel organizace " Evropa za mír":

Tento systém byl navržen a žádán Bushem jako projekt obranný - ve skutečnosti jde o projekt atakující. Měl se postavit, přiblížit k ruským hranicím, a tak vyprovokovat novou studenou válku.

Požádal členy belgického parlamentu, aby se připojili k petici iniciativ proti radaru, aby podpořili evropské starosty a starosty v ČR, a aby se spolupodepsali pod dopis, který vzejde z dnešního slyšení českých starostů a občanských iniciativ na půdě evropského parlamentu a bude adresován prezidentu Obamovi. Dopis, který odejde oficiální cestou z evropského parlamentu a bude adresáta, tedy amerického prezidenta, žádat, aby zastavil plán umístit do středu Evropy americký radar a antirakety. V tom je naše naděje, že zvítězí nakonec zdravý rozum.

Jan Tamáš, mluvčí hnutí Nenásilí:

Proti radaru vystupujeme od roku 2006 - a to zásadně nenásilnými prostředky. Zorganizovali jsme jako občanské hnutí spoustu akcí proti americkému radaru na české půdě, od konferencí přes petice, včetně veřejných a nenásilných demonstrací občanů. Dosáhli jsme počtu 140 000 podpisů pod peticemi proti radaru. Drželi jsme (Jan Tamáš a Jan Bednář) tři týdny hladovku, do níž se pak zapojilo velké množství osobností, které v jednodenních hladovkách symbolicky pokračovalo.

Naší zatím poslední akcí, v součinnosti s Ligou starostů proti radaru, je naše dnešní veřejné slyšení na půdě evropského parlamentu, přijetí starostů v belgickém parlamentu, přijetí starostů a českých občanů místopředsedkyní europarlamentu paní Luisou Morgantini, a další bruselské aktivity v dnešním dni.

Podle nás se nejedná o systém NATO, ale o systém a obranu USA, dohodnutý bilaterálně s Českou republikou a Polskem. To samozřejmě nemá se společnou evropskou obranou nic společného, takový postup ČR a Polska jednotu NATO a Evropské unie rozkládá.

Další belgičtí poslanci uvítali, že máme dopis, který se bude z evropského parlamentu odesílat prezidentu Obamovi. Slíbili, že se připojí - a mimoto že jsou schopni ve velmi krátkém čase položit otázky belgickým ministrům, kterých se to týká a žádat, aby vyslovili nesouhlas s tímto systémem antiraketové obrany.

Poblahopřáli nám za tu cestu do belgického senátu a do europarlamentu. Cestu, kterou jsme dali obrovskou zprávu o postoji českých starostů a občanů všem lidem v Evropě.

Josef Vondrášek, starosta Rožmitálu pod Třemšínem:

Poděkoval za přijetí a příležitost seznámit se s hnutím belgických starostů. Poděkoval za projevený postoj belgických senátorů a poslanců, kteří se vyjádřili proti radaru v ČR.

Naše obce jsou nejblíže k plánovanému umístění radaru, starostové zde dnes přítomní reprezentují názor ca 35 tisíc občanů. Nezávislé průzkumy zjišťují, že už 70 % našich občanů je proti radaru, přes 75 % je pro konání celostátního referenda o radaru.

Je vidět, že Belgie měla v minulosti s administrativou prezidenta Bushe stejný problém jako ČR, o to snáz se dnes pochopíme. Máme stejný názor jako poslanec André Flahaut, bývalý ministr zahraničí, že toto zařízení nelze jen tak prostě někde v Evropě stavět bez souhlasu občanů té země, a bez souhlasu zemí Evropy.

Náš problém je, že naše vláda názor občanů ČR naprosto nerespektuje.

Proto děkujeme za přijetí v Senátu, děkujeme za otevřené vyřčení toho, že poslanci a senátoři Belgie s tímto systémem v Evropě nesouhlasí.

Přijeli jsme s heslem, že to naší vládě v Bruselu osladíme - tak jako ona říká, že to osladí Evropě.

Jan Neoral:

Vyjádřil fascinaci nad výrokem naší vlády, že jde o společnou obranu Evropy - a přitom loni v médiích uklidňovala naše občany, že pokud poletí více útočných raket, než bude interceptorů, budou přednostně sestřeleny ty, které míří na Českou republiku. Jak se na tyto informace dívá belgický parlament?

Poslanec belgického parlamentu Fouad Lahssaini:

Uzavřel tím, že to jen ukazuje na nebezpečí jakýchkoliv bilaterálních dohod, z nichž vyplývá potom snaha o přednostní obranu jednoho státu v Evropě. Svědčí to o postoji jednoho státu Evropy ke státům ostatním.

V 16.30 pak proběhlo v kruhovém sále 1G3 veřejné slyšení před europoslanci. Po zahajovacím projevu pronesli své projevy před europoslanci Jan Neoral a Jan Tamáš.

Pak už v diskuzi hovořili evropští poslanci.

Italský poslanec vytkl české vládě, že si neuvědomuje, že kritériem vztahů a přístupu k celému problému antiraketového štítu je v první řadě demokracie - a tento prvek v jednání vlád Polska a ČR zcela chybí. Vadí mu také, že nebyla provedena žádná zkouška a analýza dopadů radaru na životní prostředí.

Polský europoslanec se pozastavil nad skutečností, že v ČR nerozhodují demokraticky občané, ať již demokracií přímou, či nepřímou, a dokonce ani vláda, ale prezident Obama! Čeká se totiž na rozhodnutí amerického prezidenta, vláda i poslanci parlamentu v médiích neskrývaně čekají, až jak se americký prezident zachová - zda se rozhodne radar do ČR umístit, či nikoliv.

To nemají parlament a občané svou vlastní vůli? Vláda neslyší hlasy obrovské většiny svých občanů a arogantně je označuje za lidi, kteří ničemu nerozumějí, za "ulici".

Britská europoslankyně Caroline Lucas řekla ve svém projevu, že čeští Zelení jsou pro Evropu obrovským zdrojem frustrace a zklamání - a že kdyby věděla, co s nimi udělat, dávno by to udělala.

Další europoslanci označili tento zbraňový systém za "hloupý", nebezpečný, pro Evropu přinášející riziko. Považují za nutné, aby byl na českou a polskou vládu vyvíjen občanskými hnutími, starosty a občany stále silný tlak, aby si tyto vlády uvědomily, že jsou se svými bilaterálními záměry osamoceny. Pak je šance, že tu radar a antirakety nebudou.

Poslanec Tobias Flieger považuje za velmi nutné, aby mezi NATO a Evropskou unií probíhala diskuze. Uvedl, že považuje tento antiraketový systém USA za hloupý systém. A pokud by se do Evropy umístil, a pak by Evropa došla k podobnému systému a zkombinovala svůj s americkým, měli bychom prostě v Evropě zřejmě dva hloupé systémy. Považuje navrhovaný americký štít za cosi proti míru, lidem, bezpečí v Evropě. Vyhrajeme, budeme-li vyvíjet silný tlak proti úmyslům české a polské vlády.

Řekl: vydržte. Nenechte se otrávit, nenechte se zastavit. Ne vždy vláda, která si myslí, že má patent na rozum a která silou tento postup prosazuje, vítězí.