27. 2. 2009
Dopis Evropě lze poslat i česky |
Uráží mne nadřazenost někoho, kdo si představuje, že západní Evropa se spojuje s tou střední a východní proto, aby v ní všichni mluvili a psali "gramotně" anglicky. Je to stejná arogantní nadřazenost, která ve finále izolovala bývalé elity světa, mluvící a píšící "gramotně" latinsky či později francouzsky. Kde je jim dnes konec? Proces christianizace "střední" Evropy začali jistí dva soluňští věrozvěsti tím, že zavedli kázání slova božího v jazyce tehdejšího plebsu - staroslověnštině. Místní kníže Rostislav se obával politického a náboženského vlivu německých kmenů, a tak ze země nechal latinsky mluvící kněží vyhnat. Stejný důvod pro existenci provázel Kralickou bibli. Učitel bohemistiky na skotské univerzitě svou "cynickou" poznámkou na adresu Čechů nehovořících anglicky odhalil bezděky už těžko skrývatelné elitářství. Jako by nevěděl, že velmi tvrdý vzkaz arogantní Evropě lze poslat i irsky. Anebo česky. I slabá moc je mocí. Stalo už se v minulosti, že britskou koloniální povýšenost uzemnil vzkaz plebejským jazykem indických sloužících. Swadeši. Nejen výrobky, ale i slova "ze své vlastní země". Opakem tohoto slova je videši. Dnes bychom řekli globalizace. A nebo také cizina. Cizí. Tím, kdo tato dvě slova vyřkl a zahájil tak velmi úspěšnou ekonomickou strategii indické nezávislosti na koloniální Británii, byl Mohandás Karamčand "Máhatma" Gándhí. Indie dosáhla navždy plné suverenity, i když si to Británie dlouho nechtěla přiznat. Je dobré vědět, že na počátku toho všeho byla britská nadřazenost. Je dobré to vědět. Jan Čulík: ČR ve "východní Evropě": Přesvědčujte Západ, že tomu tak není :) ZDE Pozn. JČ: Mě fascinuje ve stížnostech, jako je tato od Štěpána Kotrby, ta argumentace, jako bych já osobně zavinil to, že je Česká republika považována za součást východní Evropy, anebo že to, že ten, kdo se na rozdíl od většiny Západoevropanů nedokáže vyjadřovat gramotně písemnou formou angličtiny, podvědomě za součást západní Evropy a globálního světa považován není. Chtěl byl opakovat: Já pouze popisuju, co vidím. Já jsem to prosím nezpůsobil... Proč někomu, kdo se zmíní o něčem, co je zjevné, kladete vinu, jako by tento stav věcí vytvořil? Nechápu. Jak píše Jiří Drašnar: "Američani, ať se vám to líbí nebo ne, si nemusí dělat starosti se schopnosti se vyjadřovat v němčině či francouzštině, protože jsou světová velmoc a protože angličtina je latina moderní doby. Co s tím chcete nadělat?" (Je ovšem pravda, že v Británii se neustále kriticky poukazuje na to, že neznalost cizích jazyků u mladé generace je ekonomicky škodlivá, stejně počet lidí znalých jiných jazyků klesá.) PS. Bohužel, neznám nikoho v ČR, kdo by dokázal napsat krátký dopis v angličtině bez gramatických a stylistických chyb. To, že někdo rozumí anglicky psanému texu, ještě zdaleka neznamená, že umí napsat bezchybný anglický text. Mám tu spoustu studentů z ČR - platí to i o nich, na rozdíl od studentů stejného věku z jiných zemí světa. Může za to české školství. Za dvacet let od pádu komunismu to mělo vypadat jinak. PPS. Celé to začalo, když po Schwarzenbergově návštěvě v Moskvě začal český tisk obviňovat Rusy, že "začleňují ČR znovu do východní Evropy, proto potřebujeme americký radar". Poukázal jsem na to, že je to nesmysl, že se Česká republika mezinárodně většinou považuje za součást východní Evropy. Že jediní, kdo to nevědí, jsou Češi. Tím, že skoro nikdo v ČR nedá dohromady normálním jazykem napsaný dopis v angličtině, kdežto např. v Německu se konají už i zasedání správních rad podniků a univerzitní konference (i ty bez zahraniční účasti) v angličtině, se nad nikým nevyvyšuju, konstatuju pouze, kam svět směřuje a co je. Čtenáři mi namítají, že jsou velké části světa, kde se taky nemluví anglicky. Marná sláva. V Glasgow máme studenty ze 100 zemí světa a ti všichni jsou schopni psát seminárky v angličtině. Čeští či polští studenti ne. Přitom mají co říci. Mezinárodně však nejsou slyšet. Kolik českých (literárních) vědců publikuje v angličtině v mezinárodních časopisech? Česká protiradarová kampaň je mezinárodně zcela neviditelná. Britové nejsou nijak nadřazeni, protože vědí dobře, že jejich země v mezinárodním měřítku neznamená nic. Jen hlupáci se vyvyšují nad lidi z jiných zemí. Neznalost angličtiny je však něco jiného. |