Jak informuje např. regionální vydání MFD ze dne 26. 2. od začátku roku požádalo o změnu účelu pobytu ze "zaměstnání" na "podnikání" na úřadu práce v Pardubicích na 700 cizinců, převážně Vietnamců. V rámci českého státu tak lze počítat s novými podnikateli v řádu tisíců.

Skutečnost lze interpretovat dvojím způsobem.

Výklad pesimistický říká, že cizinci jen využili známé možnosti, kterou jim dává cizinecký zákon, ve skutečnosti však nejde o podnikání, ale o zajištění legality pobytu. Prakticky všichni tito cizinci registrují tzv. volnou živnost, což je pojem, ve kterém je od léta roku 2008 zahrnuto cca 80 druhů volně vykonávatelných živností, k nimž není třeba dokládat kvalifikaci.

V době, kdy vládní "NERV" uvažuje o legalizaci tzv. švarcsystému, navíc hrozí, že takto podnikající cizinci srazí cenu práce na pracovním trhu. Bude to těžké -- živnostníka nelze např. sankcionovat za výkon práce výrazně delší, než je tomu v případě zákoníkem práce chráněného zaměstnance, nelze mu stanovit minimální zisk a je nepochybné, že houževnatí Vietnamci, kteří v minulosti dokázali stát na svých stáncích od rána do noci, by této své výhody využili. Popsaná úprava je však plně v kompetenci zákona o zaměstnanosti a není pochyb o tom, že se proti ní zásadně vymezí odbory.

Optimistický výklad naopak říká, že tito cizinci vzali svůj osud do vlastních rukou a spoléhají na vlastní síly. Pokud by tomu tak bylo, šlo by o jev navýsost pozitivní tehdy, budou-li tito lidé dodržovat platné zákony. Aby tomu tak bylo, bude třeba oblast podnikání těchto nových živnostníků sledovat se zvýšenou pozorností. Řečeno lapidárně: hrozbu černých výrob proměnit v realitu výrob legálních, v obohacení trhu, v rozšíření služeb. Ve vietnamské komunitě především jsou starousedlíci, jejichž děti absolvují či absolvovaly české střední a vysoké školy, mají už spíše českou mentalitu, ke komunitě však patří, mají zde rodiče a příbuzné, nevyčleňují se -- třebaže jejich přesah do společnosti české je zřejmý -- a tato komunita pro ně znamená zázemí pro další podnikání a jeho rozvoj.

Ať se to komu líbí nebo ne, cizinci, kteří u nás přišli o práci, prostě chtějí normálně žít a pracovat. Vracejí se především ti, kteří ztratili legalitu pobytu a také ti, kteří ztratili víru. Chmurné prognózy o tom, že nezaměstnaní cizinci sklouznou do kriminality a stanou se můrami českých měst a venkova se však bohudík nenaplňují. Ukazuje se naopak, že tito lidé mají svou důstojnost, jsou aktivní, přemýšliví, mají vůli vydržet a obstát. Je samozřejmě otázka, jak se tisíce nových živnostníků uživí. To je ale v jejich rukou. Budou to mít pochopitelně těžké, protože doba je zlá.

Všem xenofobům bych ale současně chtěl připomenout, že jde o lidi. O příslušníky lidské rasy, stejné, k níž patří i oni. A že by se ve vztahu k nim měli naučit nepředsudečné úctě a minimální solidaritě druhu. Franta Novák (případně Štěpán Kotrba, Lukáš Neterda a další) by měl pochopit, že není jeho zásluhou, že se narodil české a ne vietnamské nebo mongolské mámě. A že to mohlo být naopak -- a potom by ocenil, kdyby mu nějaký Franta Novák podal ruku, pomohl, jak se sousedovi pomoci patří, a zašel s ním potom třeba na pivo.